Mohou TČM a západní medicína kooperovat?

Přednosta Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu a poslanec PSP ČR prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., a přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČLS JEP prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, představují svůj pohled na tradiční čínskou medicínu, úskalí, které sebou nese i na dozorování terapeutů TČM.
1. Může se TČM skutečně stát vhodným doplňkem západní léčby a moderních medicínských postupů? Lze ji kombinovat s medicínou založenou na důkazech? 2. Může se akceptace TČM stát iniciátorem ke vstupu dalších druhů alternativních či holistických přístupů? Jsme na to morálně i legislativně připraveni? 3. Dnes má vzdělávání terapeutů TČM i jiných tzv. alternativních škol medicíny různou úroveň. Je nutné zavést nějaké standardy vzdělávání terapeutů TČM? A kdo by je měl připravit a dozorovat?

prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
1. Nejsem odborník na TČM. Jsem vychován na systému Evidence based medicine (EBM) a úspěchy této medicíny jsou nepopíratelné, snadno reprodukovatelné a TČM ji nemůže nikdy nahradit. Otázkou jen zůstává, zda by pět tisíc let zkušeností mohlo napomoci v některých oblastech podpůrné, symptomatické léčby. TČM pracuje se symptomy. Jaký je mechanismus jejího účinku není přesně známo, ale subjektivní úlevu bolesti po akupunktuře pacienti udávají. Z některých herbálních přípravků TČM byly připraveny některé moderní léky (např. antivirotika). Profesor Holý spolupracoval na výzkumu rovněž s čínskými lékaři TČM a jeho objevy jsou chloubou českého výzkumu v medicíně. TČM má i nositele Nobelovy ceny. V naší zemi však praktikují desítky lidí, kteří se vydávají za lékaře TČM. Nevíme nic o jejich kvalifikaci, neznáme herbální přípravky, které používají, a to některé z nich mohou být významně toxické a pro organismus až nebezpečné, proto je vhodné v zájmu ochrany veřejného zdraví, mít i tyto léčebné metody pod kontrolou.
2. Dobrá otázka, ale velmi závažná. Nejsem zastáncem dalšího rozšiřování. Nemáme žádné věrohodné důkazy, že jiné metody fungují. Jsou to většinou jen metody založené na placebo efektu. Některé mají vyloženě charakter šamanství, zvlášť bych proto varoval před homeopatií. Je to absolutní podvod, který potvrdí všichni chemici. Bohužel je u nás akceptovatelný.
3. Ano, herbální přípravky je třeba mít pod kontrolou. Jak jsem uvedl, jsou některé velmi nebezpečné a u nás zakázané k dovozu a používání, proto bude velmi dobré, aby některé přípravky otestoval SÚKL. Pokud se týká vzdělávání, tak Ministerstvo zdravotnictví se připravuje na tvorbu vzdělávacího programu, a proto bude muset spolupracovat i s Ministerstvem školství.

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA 1. V poslední době je u nás státem propagována tzv. čínská medicína. Za prvé to není čínská medicína, ale čínské léčitelství, a za druhé je dnes medicína jedna, a to globální. Rozdíly mohou být jen ve zdravotním systému či ve formě pojištění, ale ve vlastních léčebných postupech jsou rozdíly minimální. Připomeňme si, jak celá tato akce vznikla. V posledních letech se opakovaně vyskytl jev, že ve suitě prezidenta či premiéra vyjíždějícího na zahraniční návštěvu se vyskytne i zdravotnická delegace. Zdravotnictví se tak dostává na úroveň výroby automobilů, počítačů, oděvů nebo exportu průmyslových technologií. Ještě bych chápal, kdybychom potřebovali vyvážet či dovážet lékaře a sestry nebo vyrábět naše léky a zdravotnické pomůcky levněji jinde než u nás, ale medicínské poznatky a technologie se šíří po světě zcela jinak než pomocí státních delegací. Propagují se na kongresech, dostávají akreditace a do jednotlivých částí světa pronikají koordinovaně a bezpečně se schválením použití. Zdravotnické zařízení či pojišťovna např. výběrovým řízením rozhodnou, jaký lék či jakou technologii budou používat. Vztahy dvou států v tom nemohou hrát žádnou roli. Vše to jen skýtá možnost podivností, možná i korupce nebo výměny zdravotnictví za jiné komodity, tedy vtahování zdravotnictví do barterových a výměnných obchodů.
2. Medicína se nedělí na čínskou, českou či americkou, ale dělí se především podle oborů. Určitě platí, že prvky medicíny z kterékoli části světa mohou pronikat do vědecké medicíny v konkrétním oboru a že všude může být objeveno i něco nového a významného. To platí asi i o akupunktuře nebo lécích, kde u některých je jejich původ v Číně doložitelný. Čili čínská medicína neproniká do světa, protože je čínská, ale proto, že někde objevila něco, co součástí vědecké medicíny být může. Čínské léčitelství ale proniká do světa, protože je to dobrý byznys.

V České republice nevědecká medicína bují a např. se nabízejí superbrusinky či megabrusinky na infekce močových cest a také řada nesmyslů na hubnutí či proti stárnutí. Je až zázrak, že do České republiky zatím čínské léčitelství nepronikalo. Minimálně to ušetřilo hodně peněz našim občanům a možná to mnohým z nich i zachránilo život, když neztráceli čas a obrátili se rovnou na správná místa. Je logické, že by k nám čínské léčitelství proniklo i bez státní podpory, ale asi pomaleji.
3. Je známo, že různé čínské tabletky mohou způsobit třeba selhání ledvin, a tak informace o testování a čistotě preparátů na tato fakta reagují. Všechno by bylo asi normální, kdyby k nám produkty nepronikaly přes v očích pacientů vědecké instituce, jako jsou třeba fakultní nemocnice. Průnik alternativní medicíny se nedá zastavit, jen by snad šlo, aby tyto metody nemohli provozovat a šířit ti, kdo mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, a pak se jim v pracovní době překrývají věda s pavědou.

Dovedu si představit, že kvalitně vzdělaný oborník na psychoterapii a psychosomatiku dokáže využít i metody léčitelství ku prospěchu pacienta. Možná by nyní bylo nejlepším řešením, kdyby z fakultní nemocnice byli čínští léčitelé také přemístěni do parku nebo do speciálních zařízení, aby byli dobře vidět. Určitě se ale nedá jejich průnik do ČR zastavit, a to, že sem od roku 1889 do roku cca 2015 nepronikli, je malý zázrak, který nám jeden vládní výlet, ke škodě českých pacientů, hodně pokazil. A místo propagace čínského léčitelství by mohla vláda začít zdravotnictví konečně reformovat.
Vyjádření prof. Svačiny převzato z knihy Kontroverze současné medicíny, Mladá fronta, a.s., 2017.

Ohodnoťte tento článek!