Možnosti korekce odstávajících boltců

Otapostáza neboli odstávající boltce jsou vrozenou vývojovou vadou, která se vyskytuje průměrně u 5 % populace. V 60 % případů se jedná o autozomálně dominantně dědičnou malformaci, která je způsobena nedostatečným vývojem anthelixu a nadměrným vývojem konchy.

Ve většině případů jde o oboustranné postižení, může však odstávat jen jeden ušní boltec. O odstátém boltci hovoříme tehdy, je-li cefaloaurikulární úhel větší než 30° a vzdálenost horního okraje helixu od lebky větší než 2 cm.
Za nejvhodnější věk pro korekci odstávajících boltců považujeme stáří 7 až 9 let, kdy jsou boltce již dostatečně formovány a nedochází k podstatným změnám ve velikosti a postavení. Korekce v tomto věku má význam i z psychologického hlediska, neboť děti s výraznou vadou bývají terčem posměchu. Za velmi důležité považujeme vlastní rozhodnutí dětí k výkonu. Věk 10 let je hraniční z hlediska úhrady výkonu zdravotní pojišťovnou.
Výkon provádíme u spolupracujících dětí a dospělých v lokální anes tezii, u dětí předškolního věku v anestezii celkové.

Embryonální vývoj boltce

Ušní boltec se vyvíjí mezi 3. a 12. týdnem embryonálního vývoje ze 6 mezenchymových hrbolků, které obklopují první žaberní štěrbinu při dorzálním konci prvního a druhého žaberního oblouku. Vpředu 3 hrbolky z prvního žaberního oblouku později vytváří tragus, crus helicis a helix. Vzadu hrbolky druhého žaberního oblouku tvoří tuberculum anthelicis, tuberculum antitragus a lobulus. V důsledku chybného splývání těchto hrbolků ve 12. týdnu embryonálního vývoje vznikají anomálie ušního boltce.

Anatomie boltce

(viz obr. 1) Růst boltce je ukončen mezi 7. a 9. rokem života. Dlouhá osa boltce od nejvyššího bodu helixu k okraji lalůčku je průměrně 7 cm a svírá s vertikální osou obličeje úhel 20°. Úpon ušního lalůčku je přibližně v rovině nosního hrotu. Horní úpon boltce je ve výši zevního očního koutku a nejvyšší bod helixu je ve výši obočí. Cefaloaurikulární úhel je za fyzio logických okolností 20–35°, průměrně 30°, vzdálenost horního okraje helixu od lebky by měla být 1,8–2 cm.

Cíle otoplastiky

Cíle otoplastiky stanovili McDowell a Wright: 1. Všechny protruze horní třetiny boltce musí být korigovány. Některé reziduální protruze střední a dolní části mohou být ještě akceptovány za předpokladu, že horní část je veskrze korigována.
2. Helix obou boltců při frontálním pohledu má být viděn za anthelixem.
3. Helix má mít hladkou a pravidelnou linii.
4. Retroaurikulární rýha nemá být výrazněji změněna nebo deformována.
5. Boltec nemá být situován těsně u hlavy. Od zevního okraje helixu ke kůži mastoidální krajiny musí být vzdálenost na vrcholu 10–12 mm, ve střední třetině 16–18 mm a v dolní třetině 20–22 mm.
6. Poloha obou boltců by měla být srovnatelná s odchylkou do 3 mm v jakémkoli bodu.

Techniky otoplastik

V posledních letech byla v literatuře publikována řada různých operačních postupů otoplastik. Obecně lze plastiky boltce rozdělit na chrupavku šetřící a chrupavku protínající či vytínající. Mezi metody chrupavku šetřící můžeme zařadit například techniku podle Mustardého a techniku dle Furnase. U techniky dle Mustardého modelujeme anthelix zakožením několika matracových stehů (viz obr. 2).
K technikám chrupavku protínajícím patří například metoda dle Lucketta, Converse, Pierse či Stenströma. Stenström publikoval techniku modelace boltce nařezáváním perichondria přední plochy chrupavky, modifikaci této metody používáme.
V místní anestezii 1% mezokainem provedeme nejprve incizi na dorzální straně boltce s vytnutím kožního pruhu. Discidujeme chrupavku a její přední plochu následně zjemníme nářezy skalpelem. Chrupavku rolujeme zpět a zakládáme fixační steh. Výkon zakončíme suturou chrupavky, kožního krytu a modelačním stehem s válečkem mastného tylu ventrálně.

Komplikace plastiky boltců

Komplikace můžeme rozdělit podle doby vzniku na časné a pozdní. Mezi hlavní časné komplikace patří krvácení s tvorbou hematomu, infekce, perichondritida, nekróza chrupavky a bolest. Mezi pozdní komplikace řadíme vznik keloidní jizvy, komplikace v souvislosti s šicím materiálem – stehové píštěle a granulomy, hypestezii, zvýšenou citlivost na chlad a tlak a neuspokojivý kosmetický výsledek.
Vzniku komplikací předcházíme šetrným fyziologickým operováním s důkladnou hemostázou. První převaz provádíme den po výkonu, další pak po 5 dnech. Modelační stehy odstraňujeme 14. pooperační den. Čtyři týdny po operaci doporučujeme pacientům trvalé nošení čelenky, další dva týdny pak nošení čelenky na noc. Po dobu prvního měsíce doporučujeme zákaz veškerých sportů, další měsíc doporučujeme sportovat s čelenkou. Výsledek operace hodnotíme s odstupem dvou měsíců.

Obr. 2 Technika podle Mustardého
Obr. 1 – 1. Tragus, 2. Antitragus, 3. Incisura intertragica, 4. Lobulus auriculae, 5. Helix, 6. Anthelix, 7. Concha auriculae, 8. Fossa triangularis, 9. Scapha, 10. Radix helicis, 11. Crus anthelicis
Obr. 3 Porovnání boltců před operací a boltců po operaci

Ohodnoťte tento článek!