MRSA v domově pro seniory

Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA) je jakousi mutací zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus), který se běžně vyskytuje v nosní sliznici a na pokožce každého zdravého jedince, aniž by působil nějaké zdravotní potíže. Agresivní a odolná forma tohoto stafylokoka získaná při pobytu v nemocnicích je však původcem nozokomiálních nákaz. Je-li člověk, u kterého byl MRSA zjištěn, zdravý a silný, nezpůsobuje u něj žádné potíže. To však neplatí u dítěte, starého, nemocného či jinak oslabeného člověka. Tyto rezistentní stafylokokové bakterie způsobují kožní infekce projevující se různými boláky a uhry na kůži, hnisavými abscesy, ale bohužel také závažnými infekcemi chirurgických či chronických ran, záněty měkkých tkání, kostí či plic. Dříve se dařilo infekce stafylokoky léčit antibiotiky penicilinové řady. Na rezistentní kmeny je však penicilin (PNC) neúčinný podobně jako široká škála dalších antibiotik. V tomto případě představuje MRSA vážné ohrožení života pacienta, zvyšuje se morbidita a mortalita. Nákaza rezistentním mikrobem může zásadně zkomplikovat a prodloužit léčbu antibiotiky, což je spojeno i s vyššími náklady na zdravotní péči. V některých případech může vést až k selhání terapie a nakonec ke smrti. Prokázat infekci MRSA lze výtěry z dutiny nosní, stěry z rány nebo z kůže.

Režim při indikaci MRSA

Primárním faktorem majícím vliv na zvládání šíření rezistentních kmenů je izolace kolonizovaných (přenašečů) i nemocných pacientů a dodržování bariérového ošetřování. Nemocný pozitivní na MRSA by neměl být překládán na jiné oddělení, dokud nedojde ke zvládnutí infekce či dekolonizace. Již v tomto prvním bodě však dochází k zásadním selháním.
Důležité zásady: Je nutno označit veškerou dokumentaci a poučit pacienta i personál. Vše, s čím přijde pacient do styku, je nutné považovat za kontaminované. To se týká lůžkovin i veškerého osobního prádla, které musí být ukládáno do zvláštních pytlů a dekontaminováno a práno podle příslušných antiseptických postupů. Totéž platí o použitém nádobí či osobních věcech klienta, které nejprve musejí projít dekontaminací a teprve pak běžným mytím. Hygiena pacienta vyžaduje v případě MRSA velmi zodpovědný přístup. Provádějí se antiseptické koupele ve speciálních emulzích nejméně 2krát denně, výplachy dutiny ústní, vytírání sliznic antiseptickými přípravky s prokázanou účinností na MRSA a je třeba provádět kontrolu účinnosti dekolonizace pomocí stěrů. Personál musí kromě dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče klást důraz na mytí rukou. Důležitý je také úklid. Plochy a povrchy se otírají 3krát denně navlhko přípravky k tomu určenými. Dekontaminace musí být provedena důkladně a hlavně odborně. Ta totiž sehrává nejdůležitější roli.

Kazuistika

V srpnu roku 2011 se klient vyššího věku vrátil po delší hospitalizaci (fraktura krčku femuru) k nám do domova v Neratovicích s chronickou fistulí v ráně se sekrecí. V propouštěcí zprávě z nemocnice nebyl žádný záznam o provedení stěru z operační rány. Dne 1. 9. 2011 jsme provedli první stěr z rány pro stále hojně vytékající sekreci. Dne 7. 9. 2011 nám laboratoř nahlásila, že je vzorek pozitivní na MRSA. Klient byl plně ležící, obézní, trpěl také ICHS, DM 2. typu, hypertenzí, dyslipidemií, revmatoidní artritidou léčenou kortikoidy, polyneuropatií, inkontinencí a úzkostnými stavy. Kvůli izolaci a imobilitě klienta docházelo k postupnému zhoršování především jeho psychického stavu.
Převazy defektu pravé dolní končetiny jsme zpočátku prováděli jednou denně s aplikací peroxidu vodíku a přípravku Betadine. Okolí rány jsme očišťovali dezinfekcí. K podpoře hojení bylo nutné dodržovat přesné antiseptické zásady, polohování klienta a plnou psychickou podporu. Na pravidelných lékařských kontrolách byl MRSA ze stěrů nadále prokazován. Fistule v ráně se střídavě uzavírala, plnila sekrecí a otevírala, až se v operační ráně vytvořily fistule tři. Bylo nutné ránu převazovat dvakrát denně, někdy i vícekrát – podle sekrece. Průběh hojení komplikoval celkový zdravotní stav klienta, postupně docházelo ke kardiálnímu selhávání, klient byl apatický, unavený, objevily se otoky dolních končetin či tváří a nechutenství. V lednu 2013 jsme byli nuceni klienta hospitalizovat na infekčním oddělení Nemocnice Mělník, kde bohužel zemřel.
Jak nás tato skutečnost ovlivnila?
• Ekonomická nákladnost: empíry, ústenky, další ochranné pomůcky, dezinfekce.
• Omezený chod provozu: vyčleněný personál k infekčnímu pacientovi.
• Vysoké náklady na převazový materiál.
Je však zároveň pravda, že jsme se touto zkušeností hodně naučili i po profesní stránce.

MRSA v domově pro seniory
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů