MSF: Krize afghánského zdravotnictví se stále prohlubuje

Navzdory více než 10 let trvající mezinárodní pomoci a finančním investicím zůstává přístup k základní a pohotovostní péči v Afghánistánu stále velmi omezený, varuje zpráva humanitární organizace Lékaři bez hranic (Médecins sans frontieres, MSF).

Dokument s názvem „Between rhetoric and reality: the ongoing struggle to access healthcare in Afghanistan“ sice připouští zlepšení v poskytování zdravotní péče od roku 2002, zároveň však upozorňuje, že řada nemocných musí ve snaze vyhledat základní ošetření překonávat velmi nebezpečné situace.

Zpráva vychází z průzkumu, který MSF provedli během loňského roku a jehož se zúčastnilo více než 800 pacientů ošetřených organizací v jejích zdravotnických zařízeních v provinciích Hilmand, Kábul, Chóst a Kundúz. „Každý pátý oslovený pacient uvedl, že jeho blízký přítel či rodinný příslušník v posledním roce zemřel kvůli nemožnosti vyhledat lékařskou pomoc,“ říká generální ředitel Lékařů bez hranic Christopher Stokes. „Z těch, kteří se dostali do našich nemocnic, 40 procent zažilo po cestě boje, vojenské kontroly a pronásledování,“ doplňuje.

Nemocnice bez lékařů i léků

Svědectví pacientů ilustrují, jak velký rozdíl v zemi panuje mezi deklarovanou přístupnou zdravotní péčí a realitou v praxi. Většina z nich podle svých slov nemohla být navzdory svému stavu ošetřena ve veřejných zdravotnických zařízeních a musela tak kvůli potřebné péči překonat velké vzdálenosti (až 80 kilometrů) – za cenu vysokých nákladů i rizik, jež cesta představovala. „Lidé nám popisovali, že tyto nemocnice nemají dostatek léků ani kvalifikovaného personálu, potýkají se s výpadky elektrického proudu, navíc by pacienti čelili nebezpečí velkých dluhů kvůli ošetření,“ říká Christopher Stokes. „Jiní pak přinášeli svědectví, jak museli se svým nemocným či zraněným členem rodiny čekat celou noc, než se rozední a bude bezpečnější vydat se na cestu k lékaři.“

Nejvíce jsou nedostatečným přístupem ke zdravotní péči postiženi obyvatelé oblastí, v nichž se dodnes svádějí boje. Do těchto regionů se jen těžko dostává zahraniční i vládní pomoc. Jak MSF zdůrazňují, humanitární organizace by se měly více snažit o vyjednání přístupu do těchto míst, ke všem stranám konfliktu. Právě tak by měly bojující frakce zajistit, aby se dostalo potřebné zdravotní péče všem zraněným a nemocným. „Mezinárodní zájem o Afghánistán upadá, Lékaři bez hranic jsou však svědky konfliktů, s nimiž se země na mnoha místech potýká, ale také neschopnosti tamních úřadů najít odpověď na potřeby obyvatel v humanitární a medicínské oblasti,“ uzavírá generální ředitel MSF.

Ohodnoťte tento článek!