Myeloidní tým oceněn na půdě Americké hematologické asociace

Oceněná práce se zabývá studiem lidských leukemických buněk na speciálním myším modelu, který umožňuje simulaci a studium akutní myeloidní leukémie (AML) in vivo.

Práci s názvem Simulation of AML Clonality in Patient-Derived Xenografts publikoval myeloidní tým Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno. Americká hematologická asociace (ASH) udělila českým vědcům v rámci 59. ročníku cenu Abstract Achievement Award. Podle vedoucího člena týmu, prof. Zdeňka Ráčila z IHOK FN Brno, tvoří základ výzkumu imunodeficientní myši, které umožňují simulovat akutní myeloidní leukemii v živém organismu.

Výzkum probíhá tak, že se od vhodného pacienta získají nejprve leukemické buňky, a ty se následně injikují do myší. Buňkám se nechá určitý čas, aby se mohly „uhnízdit“ v myší kostní dřeni a začít se množit, podobně jako je tomu u pacienta. V další fázi se buňky z myší odeberou. Cílem je identifikovat spektrum jejich genetických mutací. Zároveň mají vědci k dispozici stejnou informaci o mutacích, jež se původně vyskytovaly u pacienta. Můžou tak porovnat, které mutace se v myších zachovaly a které naopak zmizely nebo vznikly nově a sledovat tak biologii onemocnění.

Jde o časově náročný typ výzkumu, protože leukemické buňky v myších musejí růst 34 měsíců. Práce zabrala týmu tři roky, než úspěšně transplantoval buňky od dostatečného počtu pacientů. Samotnému projektu pak ještě předcházelo zhruba dvouleté testovací období, během kterého se daný model zavedl a ověřil.

Cílem práce bylo detailněji prozkoumat biologii tohoto různorodého onemocnění. Prof. Ráčil připomněl, že vědci při sledování vývoje nemoci u pacientů spíše pasivně přihlížejí, zatímco díky experimentům na myších modelech mohou aktivněji zasahovat do děje a sledovat růst leukemie v různých podmínkách.

Výsledky projektu umožnily identifikovat typy mutací, které jsou pro růst leukemie nezbytné. Z těchto dat se může zpětně poskládat mozaika vývoje onemocnění u konkrétních pacientů a studovat tak jeho komplikovanou biologii. Konečným výsledkem pak může být například návrh nové cílené léčby nebo úprava stávajících léčebných postupů.

Výzkum českých vědců umožňuje „přenést“ akutní leukemii do zvířecích modelů, u kterých kvůli tomu, že nemají lidský imunitní systém, může dojít k snadnějšímu růstu některých subpopulací nádorových buněk. Je možné tak identifikovat subpopulace, jež jsou příčinou selhání protinádorové léčby anebo příčinou relapsu leukemie.
Zdroj a foto: Fakultní nemocnice Brno

Zdeněk Ráčil

Ohodnoťte tento článek!