MZ SR plánuje protikorupční školení pro zdravotníky

ze zahraničí

Slovenský ministr zdravotnictví zaskočil tamní lékaře, sestry a další zdravotníky zamýšlenou povinností absolvovat protikorupční školení. To mělo být dokonce podmínkou pro možnost vykonávat praxi. Po bouřlivé reakci profesních organizací sice návrh stáhl, odstoupit od záměru ale nehodlá.

Viliam Čislák připojil paragraf, který povinnost obsahoval, do novely zákona o poskytovatelích zdravotní péče. Když však byla legislativa v červenci dána odborné veřejnosti k připomínkování, žádný takový paragraf neobsahovala. Ministerstvo jej zařadilo až dodatečně.

Proběhne diskuse

Tiskový mluvčí resortu Peter Bubla uvedl, že návrhem ministerstvo plní úkol, který pro něho vyplývá z akčního plánu na posílení právního řádu. Profesní organizace však ostře protestovaly. „Vzhledem k tomu, že ustanovení o povinném protikorupčním vzdělávání nebylo předloženo v rámci mezioborového připomínkového řízení a nebylo předmětem odborné veřejné diskuse, žádáme, aby bylo z návrhu novely zákona vypuštěno,“ rea goval prezident Slovenskej lekárskej komory Marian Kollár.
Ministerstvo tlaku ze strany zdravotníků nakonec ustoupilo, i když s nápadem se rozloučit nehodlá. „V současnosti ustanovení upravující povinnost absolvovat takovéto školení vypouštíme z návrhu zákona o poskytovatelích zdravotní péče,“ uvedl mluvčí Bubla a zdůraznil, že resort je o důležitosti a opodstatnění protikorupčního vzdělávání u zdravotníků přesvědčen. „Je ale také třeba přiznat, že této otázce musí předcházet širší diskuse, jež v tomto případě chyběla,“ cituje Petera Bublu deník Pravda.

„Tragikomický záměr“

Prezident Lekárskeho odborového združenia Peter Visolajský dokonce návrh označil za „tragikomický“. Je podle něho smutné, že po korupčních kauzách ve zdravotnictví, v nichž figurovali především ředitelé nemocnic a ministerští úředníci, přichází návrh, který v první řadě postihuje lékaře, sestry a další zdravotnický personál. „Příkladem neúčinnosti navrhovaného opatření může být nákup předraženého CT v Piešťanech z minulého roku. Na školení by šli lékař a sestra, kteří na kauzu upozornili i bez kurzu. Správní rady piešťanské nemocnice by se návrh nedotkl,“ podotkl Peter Visolajský. Iveta Lazorová ze Slovenskej komory sestier a pôrodných asistentiek dodala, že návrh je jen další povinností pro zdravotníky, kteří navíc ani nemohou s korupčním jednáním přijít do styku. „Jde o tisíce lidí – sestry, technické pracovníky, laboranty, fyzioterapeuty a další, kteří ani nemají ke korupčnímu jednání prostor,“ uvedla.
„Celý návrh vychází z premisy zlého úmyslu. Jako kdyby každý zdravotnický pracovník byl zkorumpovaný, což tak rozhodně není,“ neskrýval rozčarování prezident Asociácie súkromných lekárov Ladislav Pásztor.

Řešení leží jinde

Nejen zástupci zdravotníků považují stažený návrh za nic neřešící. Ředitel Nadácie Zastavme korupciu Pavel Sibyla je přesvědčen, že v případě zdravotnictví je v boji proti korupci důležitější než školení to, jak a jací lidé jsou vybíráni do vedení nemocnic. Podstatné podle něho rovněž je, aby byly případy korupce či podezření na ni tvrdě postihovány jak v trestněprávní, tak politické rovině.
Analytik Stredoeurópskeho inštitútu pre zdravotnú politiku HPI Tomáš Szalay pro deník Pravda uvedl, že snahy ministerstva mají vyvolat zdání, že proti korupci ve zdravotnictví bojuje, ačkoli tomu tak není. „Rozhodně nejsou přijímána žádná systémová opatření proti korupci, jde jen o jakási náhradní řešení, která vůbec neřeší podstatu problému.“ Stažení návrhu tak podle něho bylo dobrým krokem.
Podle údajů Transparency International Slovensko sice patří zdravotnictví k resortům s nejvíce korupčním prostředím, v posledních letech však počet případů neoficiálních plateb zdravotníkům v podobě darů, protislužeb nebo finančních pozorností mírně poklesl. Zatímco v roce 2012 takto „uplácelo“ lékaře 26 % pacientů, v posledních 3 letech to bylo 21,8 %.

Ohodnoťte tento článek!