Na dávky nemocenského pojištění šlo přes 20 miliard korun

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplatila v roce 2013 celkem 2 503 648 dávek nemocenského pojištění v celkovém objemu 20,1 miliardy korun. Největší podíl této částky tvořily výdaje na nemocenské a na pomoc v mateřství.

Mezi dávky nemocenského pojištění, které vyplácejí jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), se řadí nemocenská, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. „Na peněžitou pomoc v mateřství mají nárok také muži, v uplynulém roce tvořil jejich podíl na výplatě této dávky 0,43 %, u ošetřovného to pak bylo 22 %,“ doplnila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

Nemocenská bez průtahů

Podle ČSSZ se jedná každý měsíc o přibližně 200 tisíc dávek, které OSSZ v drtivé většině případů (90 %) zpracují do 10 dnů, a to přesto, že podle zákona o nemocenském pojištění je lhůta pro výplatu dávek do jednoho měsíce. „Předpokladem pro optimální průběh vyřízení a včasnou výplatu dávky je zejména součinnost zaměstnance, zaměstnavatele a OSSZ,“ upozornila Jana Buraňová.

Největší část z více než 20 miliard spolykala tzv. nemocenská, těchto dávek se vyplatilo přes 1,5 milionu. Druhé místo v žebříčku pak zaujímá s notným odstupem peněžitá pomoc v mateřství – těchto dávek bylo vyplaceno přes 500 tisíc (podrobnosti viz tabulka).

Setrvalý pokles

Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) lze vysledovat trvalý pokles počtu případů pracovní neschopnosti. K nejprudšímu snížení přitom došlo v roce 2007 po legislativních změnách v nemocenském pojištění. „Pokles se projevuje jak u absolutního počtu případů pracovní neschopnosti, tak i u počtu případů na 100 000 pojištěných osob, kde bylo snížení ještě výraznější,“ uvedl v loňské zprávě ÚZIS, podle jehož údajů však v posledním zatím vyhodnoceném období (2012) došlo poprvé od roku 2009 ke zvýšení průměrné délky jednoho případu pracovní neschopnosti, a to o 0,4 dne, na 45,1 dne.

Legislativou proti nachlazení

Podle ÚZIS se do vývoje pracovní neschopnosti mezi lety 2007 a 2012, kdy došlo k snížení počtu případů pracovní neschopnosti o více než polovinu, nejvíce promítly úpravy ve stanovování výše dávek nemocenského, které se počínaje rokem 2007 znatelně snížily. Od roku 2007 totiž platí, že zaměstnavatelé poskytují zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu až od 4. pracovního dne pracovní neschopnosti (při karanténě od 1. dne) a od 22. kalendářního dne do konce trvání pracovní neschopnosti je nemocenská vyplácena jen ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.

Změna zákona v této oblasti se podle ÚZIS nejvíce projevila v četnosti případů méně závažných a krátkodobých pracovních neschopností pro nemoci dýchacích cest. „Tato onemocnění lidé častěji řeší jiným způsobem než návštěvou lékaře a vystavením rozhodnutí o pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že za první tři dny PN nepřísluší náhrady mzdy nebo platu, v některých případech raději využijí dovolenou nebo nemoc takzvaně přechodí. Někteří zaměstnavatelé také v rámci zaměstnaneckých výhod nabízí kromě řádné dovolené ještě několik ‚indispozičních‘ dní v roce (sick days) či umožňují práci z domova. V důsledku snížení dávek nemocenského se také pravděpodobně omezilo jejich zneužívání,“ míní analytici ÚZIS.

Tabulka

Graf 1

Graf 2

Ohodnoťte tento článek!