Nástup onkologického léku se musí zrychlit

Na konferenci o aspektech léčby rakoviny se na tomto faktu shodli zástupci onkologů, farmaceutů a politiků. Podporu v této oblasti podle nich zaslouží také akademický a klinický výzkum. Letos by mělo dojít i na kontrolu a hodnocení stávajících komplexních onkologických center.

Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček vypočetl, že v současné době výrobci vyvíjejí 981 nových léčiv na onkologická onemocnění. Nejvíce inovací se zaměřuje na léčbu rakoviny plic (121), lymfomů (117), rakoviny prsu (111) a prostaty (94). Výzkum sází na blokování zmutovaných receptorů rakovinových buněk, podporu imunitního systému i přípravky, které pracují na bázi nanočástic. Ředitel Dvořáček také připomněl, že Česko má oproti ostatním zemím OECD stále poměrně zdlouhavý proces schvalování nových léčiv. „Včasný přístup pacientů k novým lékům by přitom měl být jednou z priorit. Inovativní léčiva mohou pomoci pacientům ve všech stadiích rakoviny, proto je jejich dostupnost zásadní,“ dodal.

Nový předseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR a přednosta Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ v Brně Rostislav Vyzula (ANO) potvrdil, že se bude na půdě výboru snažit navázat na jednání se SÚKL, s jehož zástupci chce projednat možnosti, aby byl nástup léků na český trh srovnatelný se zeměmi EU. Další oblastí, kterou chce ve své funkci podpořit, je efektivnější systém financování akademického výzkumu. „Není pravda (a nedávno to tvrdili čelní představitelé české politické reprezentace), že čeští vědci na kvalitní výzkum nemají potenciál. Český výzkum je kvalitní, ale bez prostředků to skutečně nejde. Zvažuji založení nadačního fondu, který by zajistil tok prostředků do vědy,“ uvedl profesor Vyzula.

Prof. Jiří Vorlíček.

Kritéria pro vstup do studií se stále zužují

Vědeckou základnou, která se soustředí na výzkum onkologických onemocnění a klinická hodnocení jejich léčby, je mimo jiné Masarykův onkologický ústav, kde v roce 2000 vzniklo samostatné oddělení klinického hodnocení a v roce 2012 pak ambulance fáze I a jednotka fáze I klinického hodnocení. Jak uvedla primářka tohoto oddělení Regina Demlová, ročně zde zahájí kolem 25 klinických studií, kontinuálně jich během roku probíhá přibližně 60–70, nejvíce u pacientek s karcinomem prsu a pacientů s onemocněním gastrointestinálního traktu.

„V porovnání s dobou před deseti lety se významně zužují kritéria nástupu pacientů do studie. Zatímco dříve jsme mohli nabrat do studie například pacienty s kolorektálním karcinomem, nyní musejí mít ještě určitých typ exprese receptorů nebo genovou mutaci. Máme tedy stále menší možnost takovou léčbu konkrétnímu pacientovi nabídnout. Je zde patrný trend personalizované medicíny,“ uvedla primářka Demlová s tím, že počet studií se na základě tohoto trendu do budoucna pravděpodobně bude zvyšovat, zatímco počet pacientů v nich bude stále menší.

Profit z klinického hodnocení mají nejen lékaři, kteří tak získávají možnost pracovat s léčivy o pět, šest let dříve, než se dostanou do klinické praxe, ale především pacienti, jejichž léčba novým lékem začíná o pět až sedm let dříve, než je v ČR registrován.

Prof. Rostislav Vyzula.

KOC budou letos vyhodnocena

„Onkologická péče se v posledních letech stává finančně nákladnou, proto se soustřeďuje do komplexních onkologických center. Chceme centra dále kultivovat, aby byla opravdu vysoce specializovaná a péče v nich na vysoké odborné úrovni,“ zdůraznil Rostislav Vyzula.

Jeho slova potvrdil také předseda České onkologické společnosti ČLS JEP (ČOS) a ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Jiří Vorlíček. Jak připomněl, hodnocení kvality jednotlivých KOC koordinuje ministerstvo zdravotnictví, v jehož komisi zasedají také zástupci ČOS i Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP (SROBF) a všech pojišťoven. „Letos komise začne centra kontrolovat a vyhodnocovat. V KOC však máme řadu informací v elektronických databázích, takže lze jejich kvalitu vyčíst již nyní. Očekávám, že hodnocení vyjdou dobře, ale vždy je prostor pro zlepšení,“ přiblížil naší redakci profesor Vorlíček. Dle svých slov dlouhodobě propaguje, aby platba za léčbu v KOC šla vždy za pacientem. První vlaštovku takového typu péče od letošního roku vyjednala Česká onkologická společnost se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, jedná se o lék trastuzumab používaný při udržovací léčbě karcinomu prsu. „Výrobce uzavřel s VZP smlouvu, že za zhruba dosud ročně léčený počet pacientek zaplatí lék pojišťovna; pacientky, které přijdou navíc, zaplatí firma. Ta bude mít menší zisky, ale lék se uplatní u většího počtu nemocných,“ uzavřel Jiří Vorlíček.

Nástup onkologického léku se musí zrychlit
Ohodnoťte tento článek!