Návštěvní služba porodní asistentky v domácnosti

Návštěvní služba je komplexní péče v přirozeném prostředí klienta. Při vykonávání předporodní a poporodní návštěvní služby je pro nás, porodní asistentky, stěžejní platná legislativa České republiky a Evropské unie, týkající se zdravotních služeb.

Návštěvní služba poskytovaná porodními asistentkami je v posledním desetiletí v České republice diskutovaným tématem. Porodní asistentky mohou poskytovat péči nejen v nemocničním zařízení, ale v současné době i v komunitním prostředí. Tato samostatná kompetence porodní asistentky v péči o zdraví je významným rysem vyspělého ošetřovatelství, a tedy i znakem vyspělosti systému zdravotní péče (Kelnarová et al. 2009, s. 240).

Návštěvní služba porodní asistentky

Návštěvní služba porodní asistentky u žen v poporodním období je velmi aktuálním a diskutovaným tématem, a to jak mezi odborníky, tak u laické veřejnosti. Stejně jako jiná zaměstnání prochází profese porodní asistentky neustálým vývojem. Porodní asistentky nyní stojí na prahu obrození své profese, která je jedním z nejstarších povolání žen v historii v nemocničních zařízeních i komunitní péči. Návštěvní služba byla vždy součástí práce porodní asistentky, a to již ve středověku.

Domácí návštěvy bývají nejčastěji zaměřené na péči o těhotné ženy, novorozence a děti. Porodní asistentka pracuje přímo s ženou a její rodinou, přizpůsobuje plánované intervence skutečným zdrojům rodiny a komunity. Cílem komunitních porodních asistentek je poskytovat ženám a jejich rodinám péči jako celku (Bártlová 2010, s. 382).

V péči o ženu v České republice v současné době neexistuje žádný systém komunitního ošetřovatelství, chybí návaznost na nemocniční péči (Festová 2007, s. 5?7).

Náplň terénní péče se různí podle druhu návštěvy. Každá žena má během těhotenství nárok na jednu pojišťovnou hrazenou návštěvní službu porodní asistentky v domácnosti a na tři návštěvy po porodu. Pojišťovna tuto péči hradí pouze na poukaz vypsaný ošetřujícím gynekologem, nebo má-li privátní porodní asistentka s danou pojišťovnou smlouvu. V ostatních případech si žena musí tuto péči uhradit sama. Porodní asistentky pracující v terénu jsou odbornice na všechny obtíže, které mohou postihnout ženy před porodem nebo po porodu, a na problémy jejich dětí, spojené s poporodním obdobím. Péče bezprostředně navazuje na nemocniční péči. Porodní asistentky poskytují profesionální služby, kterými se snaží zajistit adekvátní pomoc (Křemenová, Fremlová 2009, s. 47?51).

Porodní asistentka je odborníkem na zdravé těhotenství, porod a dobu poporodní a zůstává poradcem během prvního roku života dítěte. Svým působením také pomáhá ženám snáze projít porodem a lépe pochopit a přijmout úlohu ženy-matky (Vránová 2007, s. 45).

Nejvýznamnějšími pracovními nástroji porodních asistentek pracujících v komunitním prostředí a poskytujících návštěvní službu jsou ruce, srdce a rozum. Význam porodní asistentky vychází z činností, které zastává. Její vědomosti a praktické zkušenosti, jež využívá při návštěvní službě u těhotných a matek, zabraňují vzniku a výskytu nežádoucích komplikací. V případě již vzniklých odchylek od normálu může porodní asistentka včasným zásahem/intervencí matce nebo novorozenci pomoci.

V dřívějších dobách, do devadesátých let 20. století, byla návštěvní služba porodní asistentky v domácím prostředí u ženy po porodu zcela běžnou praxí a navazovala na nemocniční péči. Porodní asistentka měla vymezený obvod, tzv. region, v němž působila a starala se nejen o ženy po porodu, ale i o ženy před porodem, po operacích a také o novorozence a batolata. V dnešní době neexistuje ucelená koncepce a chybí návaznost na nemocniční péči. V důsledku porevolučních změn, kdy terénní péče porodních asistentek v podstatě zanikla, zůstávají ženy po porodu na vše samy a je běžné, že během šestinedělí jsou zcela bezprizorné.

Na co se zaměřil náš výzkum

Porodní asistentky pracující v návštěvní službě jsou vzdělávány také v oblasti psychologie a sociologie a jsou schopny pomoci vyřešit problémy trápící nedělky a jejich děti. Tuto péči nemůže zastoupit žádný jiný zdravotnický pracovník. V současné době, kdy jsou matky propouštěny domů z porodnice po 72 hodinách po porodu, má návštěvní služba porodní asistentky své opodstatnění (Hofer 2006, s. 304).

Provedli jsme výzkum na dvou souborech respondentek. Hlavním cílem bylo zjistit informovanost žen o návštěvní službě porodní asistentky v poporodním období. U prvního souboru bylo cílem zjistit věkovou kategorii respondentek, počet porodů a rozdíly ve vědomostech o terénní péči napříč různými kategoriemi vzdělání. U respondentek druhého souboru bylo cílem zjistit míru spokojenosti s poporodní návštěvní službou porodní asistentky v domácnosti. V prvním souboru bylo zastoupeno 293 respondentek, které navštívily ambulantní zařízení po porodu. Ve druhém bylo 174 respondentek, jež využily návštěvní služby porodní asistentky v domácnosti v šestinedělí.

Sociodemografické charakteristiky prvního souboru

Nejpočetněji zastoupenou skupinou byly respondentky ve věkové kategorii 30–40 let, což bylo 157 (54 %) šestinedělek. Druhou nejpočetnější skupinou se staly ženy ve věku 20–30 let, bylo jich 81 (28 %). Více než 40 let bylo 27 respondentkám (9 %) a méně než 20 let bylo 28 dotazovaným (10 %).

Nejvíce respondentek tvořily ženy se středoškolským vzděláním s maturitou – 148 (51 %). 52 (18 %) respondentek mělo vysokoškolské vzdělání. Vyšší odborné vzdělání mělo 40 (14 %) účastnic výzkumu, středoškolské bez maturity pak 20 (7 %) a 33 (11 %) mělo základní vzdělání.

Z hlediska počtu porodů převažovaly respondentky, které rodily poprvé – 157 (54 %). Žen s dvěma porody bylo 50 (27 %) a respondentek s více než dvěma porody bylo 56 (19 %). V rámci demografických dat byl zjišťován i způsob zakončení porodu. Spontánně vaginální cestou porodilo 200 (68 %) dotázaných, 74 (26 %) respondentek porodilo císařským řezem a 19 (6 %) porodilo jiným způsobem (klešťový porod, porod pomocí VEX – vakuumextrakce).

Informovanost šestinedělek o návštěvní službě porodní asistentky (1. soubor)

Pojem návštěvní služba porodní asistentky znalo 64 (22 %) a neznalo 229 (78 %) respondentek. Pojem komunitní porodní asistentka znala pouhá čtvrtina respondentek, tedy 77 (26 %) žen, a 216 (74 %) žen nevědělo, co znamená pojem komunitní porodní asistentka.

Informováno o návštěvní službě bylo pouze 54 (18 %) respondentek, 239 (82 %) respondentek nebylo informováno o návštěvní službě.

O možnosti úhrady služby porodní asistentky zdravotní pojišťovnou se zmínila necelá pětina dotázaných, tedy 54 (18 %) žen. Ostatní respondentky (239, 82 %) nevěděly o možnosti úhrady služby porodní asistentky zdravotní pojišťovnou.

O dostupnosti komunitní porodní asistentky v blízkosti svého bydliště vědělo 26 (9 %) žen, nevědělo 10 (3 %) respondentek a nevím odpovědělo 257 (88 %).

Jaké úkony mohou dotázané očekávat v rámci poporodní návštěvní služby porodní asistentky v domácnosti, vědělo 35 (12 %) a 258 (88 %) šestinedělek nevědělo.

Na otázku, z jakého zdroje byla žena prvotně informována o poporodní návštěvní službě porodní asistentky, odpovědělo 231 (79 %) respondentek, že byly o návštěvní službě informovány až na základě předloženého dotazníku. 42 respondentkám (15 %) poskytly informace porodní asistentky. Informace o návštěvní službě porodní asistentky dotazované získaly také od obvodního gynekologa (3, 1 %), od kamarádky (5, 2 %), od jiné těhotné (4, 1 %), z internetu (4, 1 %) a z jiného zdroje (4, 1 %).

Návštěvní službu porodní asistentky využilo pouze 26 (9 %) žen, nevyužilo 267 (91 %) žen, z této skupiny 267 žen uvedlo 244 (83 %) respondentek, že tuto službu nevyužilo kvůli nedostatku informací o poporodní návštěvní službě. 9 (3 %) respondentek uvedlo, že v místě jejich bydliště jsou komunitní porodní asistentky nedostupné. 2 ženy (1 %) neměly finanční prostředky, které by mohly vynaložit na úhradu služby. 12 (4 %) žen se domnívá, že poporodní návštěvní službu nepotřebovaly. Ani jiných služeb porodní asistentky nevyužívaly respondentky v plné míře.

Sociodemografické charakteristiky šestinedělek druhého souboru

Nejpočetněji zastoupenou skupinou byly ženy ve věkové kategorii 30–40 let, což bylo 80 (55 %) šestinedělek. Druhou nejpočetnější skupinou byly ženy ve věku 20–30 let, bylo jich 45 (26 %). Více než 40 let bylo 28 respondentkám (17 %) a méně než 20 let bylo 3 respondentkám (2 %).

Respondentkami, které využily návštěvní službu nejčastěji, byly ženy s vysokoškolským vzděláním (101, 58 %), žen se středoškolským vzděláním ukončeným maturitní zkouškou bylo 55 (32 %). Vyšší odborné vzdělání mělo 9 (5 %) respondentek, středoškolské vzdělání bez maturity mělo 6 žen (3 %) a 3 ženy (2 %) měly základní vzdělání.

Podle počtu porodů převažovaly prvorodičky, kterých bylo 140 (80 %). Respondentek se dvěma porody bylo 28 (17 %) a 6 (3 %) žen mělo za sebou více než dva porody. V rámci demografických dat byl zjišťován i způsob zakončení porodu respondentek. Spontánně vaginální cestou porodilo 92 (53 %) respondentek, 74 (43 %) dotázaných porodilo císařským řezem a 8 (4 %) žen porodilo jiným způsobem (klešťovým porodem, VEX – vakuumextrakce).

V České republice mají ženy zaručeny tři poporodní návštěvní služby, které by měly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Více než dvě třetiny, tedy 130 (75 %), respondentek zaplatily domácí péči porodní asistentky ze svého příjmu. Pouze čtvrtině dotázaných (44, 25 %) uhradila péči zdravotní pojišťovna.

Možnost tří návštěv využilo pouze 6 (4 %) žen. Jednu návštěvu využilo 133 (76 %) žen, k druhé návštěvě nalezlo důvod 35 (20 %) šestinedělek. Faktem zůstává, že zdravotní pojišťovny zatím nejsou ochotny uzavírat s privátními porodními asistentkami smlouvy. Klientky jsou tedy nuceny si tyto služby uhradit, popřípadě požádat o poukaz svého obvodního gynekologa.

Spokojenost šestinedělek s návštěvní službou porodní asistentky

Atributy spokojenosti se částečně podílejí na celkové spokojenosti matek s poporodní návštěvní službou. Ve výzkumu jsme sledovali časová hlediska návštěvní služby, důvěru mezi klientkou a porodní asistentkou, vyřešení případných komplikací a splnění očekávání vložených do návštěvní služby v období šestinedělí.

Většina matek 163 (94 %) byla s dodržením termínu spokojena, nespokojeno bylo jen 11 (6 %) respondentek.

124 (71 %) žen uvedlo, že čas návštěvní služby, domluvený s porodní asistentkou, byl dostatečný. 26 (15 %) respondentek uvádělo, že čas návštěvy byl dodržen, ale že by si trvání návštěvy raději prodloužily. 19 (11 %) dotázaných bylo spokojeno s délkou návštěvy porodní asistentky, ale situace si vyžádala čas návštěvy prodloužit. 5 (3 %) respondentek uvedlo absolutní nedostatek času.

Důvěru mezi oběma stranami služby se podařilo navázat u 149 (86 %) respondentek, naopak u 25 (14 %) žen se to nepodařilo.

51 (29 %) dotazovaných žen uvedlo jistý druh komplikací spojených s obdobím šestinedělí, které byly s porodní asistentkou v rámci poporodní návštěvy vyřešeny. Částečně vyřešené komplikace uvedlo 10 (6 %) respondentek. 15 (9 %) žen bylo nutné odkázat na péči odborníka a pouze 3 (1 %) komplikace zůstaly nevyřešeny. Preventivní charakter návštěvy porodní asistentky uvedlo 95 (55 %) respondentek. 142 (81 %) respondentek uvedlo, že návštěvní služba zcela splnila jejich očekávání. 27 (16 %) dotazovaných bylo s návštěvní službou spokojeno částečně a jen u 5 (3 %) žen služba očekávání nesplnila.

Závěr

Zájem o návštěvní službu privátní porodní asistentky neustále stoupá. Přibývá žen, které těchto služeb využívají nejen v poporodním období, ale i v těhotenství, bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Chybějící dostupnost následné péče po porodu s sebou přináší nemalé procento komplikací, které se následně řeší až v nemocničních zařízeních. Návštěvní služba zahrnuje především preventivní opatření, kterými by se dalo komplikacím u žen v šestinedělí předcházet a významně tak snížit riziko vzniku problémů spojených s poporodním obdobím. Tím spíše, že pobyt ženy v porodnici se neustále zkracuje. V devadesátých letech 20. století byly ženy v porodnicích běžně 7 dní po vaginálním porodu a po císařském řezu 10 dní, v současnosti je v řadě porodních ústavů zkrácen pobyt na 72 hodin po porodu. Výjimkou nejsou ani ambulantní porody, kdy žena odchází i za 12 hodin a po císařských řezech za 4 dny od porodu. Matky často bývají nerozkojené, plné obav, jak to samy zvládnou. Tím spíše je potřeba zajistit ženám adekvátní péči v jejich přirozeném prostředí, tedy v domácnosti. Nedostupnost privátních porodních asistentek v řadě krajů je příčinou, proč terénní péče porodní asistentky není zatím standardní službou v péči o ženu v poporodním období. V zemích, jako jsou Německo, Nizozemsko, Belgie, Švédsko, Dánsko, Norsko či Velká Británie, a ve Spojených státech amerických je návštěvní služba porodní asistentky běžnou součástí poporodní péče.
Poznámka autorek: Všechny respondentky byly informovány o účelu výzkumného šetření. Výzkum byl realizován v souladu s etickými normami. Autorky deklarují, že nemají žádný konflikt zájmů.

O autorovi| Mgr. Karla Kailová, PhDr. Bohdana Dušová, Ph. D., Gynekologicko-porodnická klinika LF OU a FN Ostrava, Spolu aktivně, z. s., DS Cvrček, karla.kailova@email.cz, bohdana.dusova@email.cz

Návštěvní služba porodní asistentky v domácnosti
Ohodnoťte tento článek!