Nejlépe se bude dařit krajským nemocnicím

Pomůže méně restriktivní úhradová vyhláška českým nemocnicím? Jak zaznělo na 2. ročníku Business snídaně pro odborníky ve zdravotnictví, kterou v Brně 11. února zorganizovala společnost Magnus Regio, někteří ředitelé se obávají regionálních disproporcí při financování zdravotních služeb.

Řada nemocnic stála loni na podzim před kolapsem. Letos by si měly díky nové úhradové vyhlášce přilepšit. „Ve srovnání s rokem 2013 do nich přiteče o 4 miliardy korun více,“ řekl vedoucí oddělení úhradových mechanismů a zdravotního pojištění MZ ČR Jan Kvaček.

Někteří ředitelé se však obávají, že dopady úhradové vyhlášky pro tento rok neodpovídají struktuře nemocnic. „Jiný efekt bude mít v oblastech, kde je větší zastoupení oborových pojišťoven, jiný v těch, kde má dominanci Všeobecná zdravotní pojišťovna,“ obává se místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Lukáš Velev. Jedním z cílů nové vyhlášky je totiž i srovnání sazeb mezi zaměstnaneckými pojišťovnami a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), která za stejnou péči platila na úhradách mnohem více.

To se ovšem má změnit. V oblastech, kde je více pojištěnců menších pojišťoven, by se tak mohly zvednout příjmy nemocnic více než tam, kde dominuje VZP. Podle Jan Kvačka ale vyhláška není koncipována tak, aby měla různý dopad na různé regiony. „Není ani pravda, že by byla nepříznivá pro menší a střední nemocnice,“ ohradil se.

Zdroje, které nejsou

Tuto tezi podpořil i ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Dělali jsme si modelaci ve spolupráci se všemi pojišťovnami. Mezi patnácti nejvíce rostoucími nemocnicemi je deset krajských. Nejvíce rostoucí není fakultní nemocnice, ale velice specializovaný ústav,“ argumentoval. Mezi nemocnicemi, které se letos naopak dostanou pod úroveň vyhlášky z roku 2013, podle něj figuruje i jedna nemocnice fakultní.
Ředitel Kabátek varuje, že největším problémem nové úhradové vyhlášky je její příjmová část. Počítá totiž se zdroji, které se podle jeho názoru v očekávané výši nenaplní. Vliv na sestavování rozpočtů bude mít i výpadek příjmů z poplatku za hospitalizaci. Vláda navíc plánuje zrušit všechny poplatky, což vyvolalo v řadách ředitelů nemocnic kritickou odezvu. „Říkáme, že není dost peněz, a hrdinsky přitom rušíme poplatky,“ komentoval situaci ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Kompenzace poplatků

Klíčové přitom bude, jak hodlá nová vláda výpadek poplatků poskytovatelům zdravotních služeb vykompenzovat. „Z médií zatím víme jen to, že nám politici poplatky zruší a že nám bude výpadek příjmů nějakým způsobem nahrazen. Tento mechanismus přitom ještě není nastaven,“ upozornil místopředseda AČMN Velev.

Podle Jan Kvačka z ministerstva zdravotnictví je však třeba si uvědomit, že peníze z poplatků nebudou chybět v systému jen letos, ale i každý další následující rok. „Jak jejich výpadek budeme nahrazovat v roce 2015? A jak dál? A budeme jej vůbec chtít kompenzovat?“ dodal Kvaček.

Nutná podpora DRG

Otázkou zůstává, kde vzít na kompenzaci výpadku příjmů z poplatků peníze. „Pokud chybějí prostředky, není tolik míst, kde je lze získat. Buď víc zadlužíte stát, nebo zvednete daně, případně pojištění,“ vyjmenoval Jan Kvaček. Zejména poslední krok může vést k řadě problémů. „Každé navýšení pojištění znamená zdražení práce. Kdyby k tomu došlo, je otázka, jestli se rapidně nerozšíří takzvaný švarc systém,“ uvedl vedoucí odboru zdravotnictví Jihomoravského kraje Jan Čupera a dodal, že nelze řešit jen příjmovou stránku celého systému, ale je nutné ohlídat si také efektivitu využití peněz.

Podle odborníků bylo dlouhodobě podfinancované například Národní referenční centrum, mezi jehož cíle patří zavádění klasifikačního systému DRG (jakožto úhradového mechanismu), revize seznamu výkonů nebo využití produkčních dat pojišťoven pro sledování kvality poskytované péče. „Zde je třeba vybojovat podmínky pro vyrovnání sazeb mezi pojišťovnami,“ uzavřel Jan Kvaček s tím, že kultivování DRG je nikdy nekončící práce, která by ovšem ve výsledku mohla českému zdravotnictví výrazně prospět.

Ohodnoťte tento článek!