Největší lékárenská síť sází na OTC

Česká lékárna holding (ČLH), která provozuje lékárenskou síť Dr. Max, rozšíří letos svou síť o dalších 25 poboček, jejich počet by se tak mohl dostat na 400. Již v prvním pololetí bude síť ve středoevropském regionu (ČR, Slovensko a Polsko) poskytovat lékárenskou péči celkem na 1000 pobočkách.

V loňském roce otevřel Dr. Max 17 nových lékáren a dalších 9 získal akvizicí. Řetězec také lékárny zavíral, z 11 jich 7 ukončilo provoz v rámci prodejen Tesco. „Potvrzuje se naše teorie, že nelze držet lékárnu na jednom místě nepřetržitě, protože lidé mění svoje chování v pohybu uvnitř měst. Lékárny v Tescu se neuchytily a my se tomu snažíme přizpůsobovat,“ uvedl generální ředitel ČLH Daniel Horák k opuštění neefektivního konceptu.
Celkový pokles počtu lékáren, který ČR zažívá prvně po čtyřech letech, přičítá ředitel Horák erozi cen léků a pouze částečné kompenzaci regulačního poplatku signálním kódem ve výši 12 korun.
V letošním roce ale už i lékárníci ovlivní dohodovací řízení o úhradách a regulacích pro rok 2017, které bylo zahájeno počátkem února. Přes původní odmítnutí účastníků dohodovacího řízení byl 9. února vytvořen segment lékárníků, kteří se nyní budou moci plnohodnotně zúčastnit řízení a vyjednávat o úhradách z veřejného zdravotního pojištění.

Růst v OTC

Kompenzaci negativních vlivů, jako je tlak na snižování ceny léků, a tím i marží pro lékárny, nebo již zmíněné nízké úrovně signálního výkonu, vidí lékárenská síť ve volně prodejných přípravcích (OTC). „Naší budoucností jsou OTC, v současnosti tvoří asi 35 procent našich příjmů. Jde o neregulovanou část segmentu, kterou může lékárna – na rozdíl od léků na předpis – významněji ovlivňovat,“ uvedl Daniel Horák s tím, že zatímco celkově český trh s OTC narostl vloni o 6 %, u Dr. Max šlo o více než 20% nárůst. Mírný nárůst v jednotkách procent zaznamenal Dr. Max ale i u léků na předpis (Rx). Výše celkových tržeb za loňský rok ještě není k dispozici, ředitel Horák oproti roku 2014 (12 miliard) odhaduje jejich nárůst o jednu miliardu korun. Úspěch zaznamenala síť u klientského programu, do něhož jsou v současnosti zařazeny 2 milio ny pacientů.
V souvislosti s e-shopem, který Dr. Max provozuje, Daniel Horák zdůraznil, že lékárenská síť je odpůrcem vydávání léků na předpis prostřednictvím on-line objednávek. Rizika jsou zřejmá – otevření cesty padělkům, menší kontakt pacienta s lékárníkem. Falešným argumentem je podle něj také odlehlost malých obcí.
Distribuční praxi zajišťuje pro Dr. Max sesterská společnost Via Pharma, u níž je lékárenská síť největším odběratelem. V této souvislosti Daniel Horák uvedl, že reexporty, kterým se ViaPharma okrajově věnuje, nejsou pro Dr. Max prioritou a nezabývá se jimi. Jak dodal, role ViaPharma v celkovém srovnání českých distributorů, kteří se reexportu věnují, klesá.

Vlastní výroba

Privátní značka, pod níž lékárenská síť vyrábí vlastní léčiva, se zpočátku soustředila na potravinové doplňky, kde je situace jednodušší než u OTC registrovaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pod značkou, která nyní čítá 250 přípravků, se po registraci ibuprofenu a paracetamolu nyní zavádí například xylometazolin (dekongestivní nosní kapky na rýmu), na Slovensku a v Polsku například cetirizin (antihistaminikum na alergické reakce), nebo sildenafil (inhibitor fosfodiesterázy na poruchy erekce). V současnosti tvoří privátní značka 15 % všech prodaných OTC Dr. Max.
Centrální laboratoř v Nučicích, která se věnuje individuální přípravě léčivých přípravků, se rozvíjí a Dr. Max otevře i menší laboratoř v Brně. Vyrábí zde dvě třetiny produkce pro vlastní lékárny, zbytek přípravků je pro nezávislé lékárny, oční kliniky i nemocnice.

Nedostatek lékárenských profesí

Lékárenský řetězec naráží také na regionální nedostatek lékárníků. Ředitel Horák to přisuzuje rozložení farmaceutických fakult (v Brně a Hradci Králové), ale i absolventům – ty tvoří z velké části ženy, jež kvůli rodině méně migrují za prací a zůstávají v okolí místa svého studia. Obecně tak mají problém sehnat lékárníka v severních, západních a jižních Čechách.
Dr. Max uvažuje i o celospolečenské propagaci povolání farmaceutického asistenta, o němž toho veřejnost moc neví, protože lékárna je spojována spíše s lékárníkem. „V současnosti musí být farmaceutický asistent dle zákona absolventem vyšší odborné školy (VOŠ), tedy tříletého pomaturitního studia. Pokud hovoříme s rodiči těchto studentů, preferují, aby primárně studovali na vysoké škole, VOŠ je až další možností poté, co se nedostanou na bakalářské studium. Přitom VOŠ je jedna z nejtěžších škol, řádově přijímá 150 studentů, absolvuje pouze 15 až 20 z nich,“ uvedl Daniel Horák. Jak dodal, motivací ke studiu oboru by mohla být informace, že v oboru farmaceutický asistent existuje 100% jistota zaměstnání a všichni studenti v posledním ročníku už vědí, kam nastoupí. Takových oborů není mnoho.

Ohodnoťte tento článek!