Nemocnice se bez bonusů a slev neobejdou, tvrdí ANČR

Nemocnice při současném nastavení systému úhrad zdravotní péče nejsou schopny udržet vyrovnané hospodaření bez peněz, které získávají z bonusů od dodavatelů zdravotnických prostředků. Shodli se na tom ředitelé velkých nemocnic sdružených v Asociaci nemocnic ČR (ANČR).

Výše úhrady lékařských a ošetřovatelských výkonů se řídí limity, které nastavují zdravotní pojišťovny, a rámcově pak úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Podle předsedkyně ANČR je však systém nastaven nespravedlivě a není zcela v souladu se zájmy pacientů i lékařů – tedy poskytovat dostupnou a kvalitní péči.

Nezanedbatelná kapka v moři

Aby toho nemocnice byly schopné, neobejdou se bez finančních zdrojů mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Kromě bonusů a slev se mezi tyto prostředky řadí například i dary. Všechny tyto položky jsou podle ANČR řádně zaneseny do účetnictví nemocnice.

„Systém je nastaven tak, že čím více děláme, tím méně dostáváme zaplaceno za odvedenou práci. Kritizované bonusy sice tyto ztráty kompenzují jen z části, ale umožňují nám udržet hospodaření a přitom neodmítat pacienty, neprodlužovat objednací doby, nerušit ztrátová pracoviště, nezkracovat mzdy, navíc nám umožňují financovat i zavádění nových metod,“ objasňuje význam tzv. zpětných bonusů šéfka ANČR a Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslava Kunová. Bonusy podle ní představují jen relativně malý podíl na financování nemocnic, přesto však jsou pro ně v současné době zásadní.

Kromě transparentnosti nákupů zdravotnických prostředků také zdůraznila, že výnosy z bonusů jsou využívány výhradně k financování péče a služeb souvisejících se zdravotní péčí. Vedle toho prý umožňují pokrýt náklady spojené s výběrovými řízeními a uskladněním výrobků. „Pro tuto činnost je v každé nemocnici vyčleněno několik zaměstnanců na plný úvazek,“ dodala.

Standardní manažerský nástroj

Podle ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) Marka Zemana je systém natolik komplikovaný, že se v něm těžko orientují i lidé, kteří se v něm dlouhodobě pohybují.

„Cílem bonusů je zajistit zčásti nedostatečné financování kvalitní zdravotní péče v situaci, kdy dochází k trvalému podhodnocení plateb zdravotními pojišťovnami v rámci některých oborů,“ tvrdí. Bonusy podle něj významným způsobem řeší nelehkou finanční situaci nemocnic, která je zapříčiněna nejen poklesem příjmů od pojišťoven, ale také navýšením a změnou sazby DPH, vzrůstem cen energií, tlakem na růst platů – tedy zvýšením osobních nákladů a nezanedbatelným růstem cen energií. Dobrý manažer se těmto podmínkám musí umět přizpůsobit.

Podle Marka Zemana je bonus (nákupní sleva) standardní a především legální manažerský nástroj, který je využíván jak v soukromé, tak i veřejné sféře. Výše bonusů se řídí objemem dodávky, rovnoměrností odběru a lhůtami splatnosti. „Dalšími nástroji k udržení vyrovnaného hospodaření nemocnic jsou například krácení financí na údržbu, snížení výdajů na zdravotnický materiál a léky, omezování přijímání nových zaměstnanců či omezení rozsahu zdravotní péče,“ upozornil šéf FNKV, podle něhož nemocnice využívá tento manažerský nástroj od roku 2007, kdy nastoupil do funkce ředitele – od té doby jsou prý tyto zdroje součástí finančního plánu. „V žádném případě bonusy ve FNKV nejsou spojeny s využitím vlastních či externích subjektů jako mezičlánku pro zásobování nemocnice,“ zdůraznil ředitel Zeman.

Bonusy drží cenu dole

Podle ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové Romana Prymuly jsou prostředky v jím vedeném zařízení bezezbytku využívány v léčebně preventivní péči. „V podstatě ani nemáme jinou možnost. Tam, kde využíváme outsourcing, je naprosto minimální a souvisí bezprostředně s poskytováním péče -musíme vařit, prát a podobně. Je pravdou, že tyto bonusy do určité míry nahrazují dostatečné příjmy nemocnic, ale to není naším problémem – je to záležitost politická,“ poukázal na nedostatky systému profesor Prymula.

Ředitel hradecké fakultní nemocnice připomněl rovněž mezinárodní rozměr „bonusování“ a odkázal na analýzu Evropské unie z roku 2009. „Analýza ukazuje, že evropská zdravotnická zařízení po celé Unii proces bonusování naprosto běžně využívají,“ zdůraznil. Upozornil na skutečnost, že v EU platí volný pohyb zboží a příliš nízké ceny v jedné zemi by mohly ohrozit evropský koš, tedy průměrnou cenu. To je prý ostatně i důvod, proč se nadnárodní koncerny zdráhají snížit cenu pod pomyslnou akceptovatelnou hladinu. Pokud by prý k tomu byly nuceny, mohly by se z dané země stáhnout, což by pak mělo vliv na dostupnost určitého sortimentu. Bonusy podle Romana Prymuly umožňují řešit tento národní problém při současném zachování nízkých cen.

Ohodnoťte tento článek!