Nové cesty pro účinná antiretrovirotika

Grantová agentura České republiky ocenila projekt české biochemičky Dr. Ing. Michaely Rumlové.

Projekt popisuje interakce, jež hrají významnou roli při tvorbě nezralých retrovirových částic a vývoji metod pro testování inhibitorů skládání HIV. Otevírá nové cesty pro přípravu účinných antiretrovirotik. Ing. Rumlová za něj obdržela Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Vědkyně působící v současnosti na VŠCHT se tvorbou retrovirových částic HIV zabývala už v ÚOCHB AV ČR. „Studujeme vzájemné interakce, které jsou důležité pro tvorbu nezralé a posléze i zralé retrovirové částice. Naším hlavním cílem je nalezení sloučeniny, jež by bránila tvorbě těchto částic a v budoucnu by mohla sloužit jako lék pro pacienty,

kteří jsou infikování virem HIV,“ vysvětluje Rumlová. K léčbě pacientů nakažených virem HIV se nyní používá kombinovaná terapie, jež spočívá v současném podávání několika inhibitorů, které blokují klíčové kroky v životním cyklu viru. Bohužel často dochází k tomu, že se virus časem stane vůči podávaným lékům rezistentním, a proto je třeba jejich kombinaci modifikovat. Vědci ale hledají stále nové a nové inhibitory.

Ve spolupráci s vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie v Heidelbergu se podařilo vyřešit detailní strukturu retrovirových částic HIV i modelového opičího viru. Byly zjištěny a přesně popsány interakce, které jsou zásadní pro tvorbu HIV částice. To vědcům umožní pracovat přímo na vytvoření látek, které zabrání skládání retrovirové částice, díky čemuž virus nebude moci opustit buňku a dojde k zastavení infekce.

„Následující tři roky se budeme věnovat procesu rozložení virového komplexu a testování sloučenin, jež by tomu mohly napomoci,“ popisuje své plány do budoucna oceněná vědkyně. Za účelem testování potencionálních inhibitorů skládání retrovirových částic HIV-1 vyvinuli vědci efektivní patentovanou velkokapacitní screeningovou metodu.

Výsledky výzkumu, které zásadním způsobem přispěly k pochopení strukturní biogeneze retrovirových částic, byly zveřejněny ve formě spoluautorských publikací v časopise Nature, publikovány však byly i v dalších prestižních zahraničních časopisech. Největším přínosem projektu je ale možnost praktického využití nově získaných poznatků pro vývoj léků, jež by mohly být úspěšně využity v terapii pacientů nakažených virem HIV.

Ohodnoťte tento článek!