Nové standardy pro prevenci infarktu

Časopis European Journal of Preventive Cardiology uveřejnil nové evropské standardy pro prevenci opakovaného infarktu myokardu.

Na tvorbě těchto standardů se podílela Evropská kardiologická společnost (ESC). „Kardiovaskulární onemocnění jsou světovým ‚zabijákem‘ číslo jedna, v Evropě jsou odpovědná za jedno z pěti úmrtí,“ říká prof. Massimo F. Piepoli. „U každého pátého člověka, který přežije infarkt myokardu, dojde v následujících pěti letech k další kardiovaskulární příhodě – a to i přesto, že se mu dostává odpovídající léčby,“ zdůrazňuje prof. Piepoli, podle něhož se nové standardy soustředí právě na tyto pacienty, u nichž je nutné snížit riziko opakovaných srdečních obtíží.

Zásadní změna životního stylu

Dokument obsahuje přehled základních opatření, jež by měli pacienti přijmout v rámci prevence a o kterých by měli být informováni svými ošetřujícími lékaři. „Nejúčinnějším způsobem, jak se vyhnout opakovanému infarktu myokardu, je zdravý životní styl,“ říká prof. Joep Perk z ESC. „Ten by měl samozřejmě jít ruku v ruce s lékařskou péčí a adekvátní medikací.“ Standardy zdůrazňují především čtyři základní preventivní kroky, a to přestat kouřit, pravidelně se hýbat a být fyzicky aktivní, jíst zdravou stravu a řádně užívat předepsané léky, to vše v kombinaci s pravidelnou kontrolou hladiny cholesterolu či krevního tlaku (popřípadě dalších rizikových faktorů).
„Přestat kouřit je v prevenci opakovaného infarktu nejdůležitější položkou. Pokud se navíc přidá pohyb a dodržování správné výživy, je možné předejít až 80 procentům případů infarktu myokardu,“ říká prof. Perk.

Motivace pacientů

Podle studie EUROASPIRE kouří po prodělaném infarktu myokardu 16 % pacientů, 38 % trpí obezitou a 60 % se nevěnuje žádné, popřípadě jen minimální fyzické aktivitě. Ačkoli evropské guidelines k prevenci kardiovaskulárních chorob zdůrazňují potřebu pravidelného sledování krevního tlaku a hladiny cholesterolu, ne u všech pacientů k němu skutečně dochází.
„Prodělání infarktu myokardu je velmi zásadní událostí, a přesto se zdá, že nemotivuje pacienty, aby změnili svůj životní styl k lepšímu a vyhnuli se tak další příhodě. Víme rovněž, že více než polovina lidí po infarktu přestane užívat předepsané léky. Pacienti věří, že zdravotní péče, které se jim dostává, se postará o všechno a oni už nemusejí dělat nic. Stojí proto před námi důležitá výzva – přesvědčit je, že prevence opakování infarktu je především jejich odpovědností. Můžeme tak zachránit mnoho lidských životů,“ zdůrazňuje profesor Piepoli.

Prevence již v nemocnici

Prevence opakovaného infarktu myokardu by podle autorů nových standardů měla začít bezprostředně po první příhodě, tedy v době, kdy je pacient stále hospitalizován. Nemocný by měl být seznámen s možnostmi prevence a nutností užívat předepsané léky. „Lékaři poskytující akutní kardiologickou péči by měli u pacienta identifikovat rizikové faktory a životní návyky a měli by jej edukovat jak zlepšit životní styl. Pokud se s prevencí nezačne ihned, může pacient nabýt dojmu, že není tak důležitá jako léčba samotná. Máme vědecky podložené postupy jak druhému infarktu myokardu předejít, ale musíme umět přesvědčit pacienty, že to jsou oni, kdo hraje hlavní roli v jejich léčbě a prevenci další kardiovaskulární příhody,“ uzavírá Massimo F. Piepoli.
(Zdroj: Medical News Today)

Ohodnoťte tento článek!