NOVOROČNÍ PŘÍLOHA: České zdravotnictví v roce 2013

Přes celkově bouřlivé politické dění – zatýkání na úřadu vlády a z toho vyplývající pád vlády Petra Nečase, jmenování vlády Jiřího Rusnoka a předčasné volby do poslanecké sněmovny – bylo české zdravotnictví i v uplynulém roce středem zájmu veřejnosti. Dění v této oblasti dominovala zejména finanční krize nemocnic a výměna ministrů zdravotnictví.

Leden

► Drtivá většina segmentů zdravotní péče se bude v roce 2013 potýkat s nedostatkem financí. Nový mechanismus výpočtu úhrad, který pro svou složitost a nepředvídatelnost kritizovali nejen zástupci lékařského stavu, ale i rozličná sdružení poskytovatelů zdravotní péče, měl podle prvních předpokladů České lékařské komory (ČLK) nejtvrději dopadnout zejména na soukromé lékaře, ambulantní specialisty a menší nemocnice. Lékaři i nemocnice předpokládají v roce 2013 reálný pokles příjmů jak v důsledku systému výpočtu úhrad a celkového restriktivního charakteru úhradové vyhlášky, tak i kvůli inflaci a navýšení sazby DPH.

► Pokračují smluvní jednání mezi zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Restrukturalizace péče mělo být docíleno mimo jiné rozdělením smluv na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, se změnou struktury. Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) tento koncept odmítla a vyzvala všechny své členské nemocnice, aby takové smlouvy nepodepisovaly. Současně zaslala zdravotním pojišťovnám své vlastní návrhy smluv vycházející z původních návrhů pojišťoven, ale dodávající nemocnicím větší právní jistoty. Většina rámcových smluv by měla být dlouhodobá a zcela by měly odpadnout krátkodobé smlouvy na 6 měsíců.

Jako první na připomínky nemocnic zareagovalo tehdy nové vedení VZP a nalezlo s menšími a krajskými nemocnicemi kompromis, který stvrdilo vzájemným memorandem s kraji a AČMN. Většina rámcových smluv s VZP se od té doby uzavírala na dobu 5 let. Všude tam, kde nedošlo k dohodě, se smlouvy uzavíraly alespoň na dobu 18 měsíců – odpadly tak krátkodobé půlroční smlouvy.

► Proton Therapy Center (PTC) sídlící v areálu na Bulovce přijalo prvního pacienta, jehož léčbu v plném rozsahu hradila tuzemská zdravotní pojišťovna. Okolnosti podepsání „smlouvy o smlouvě budoucí“ mezi VZP a PTC, ke které došlo v době řízení pojišťovny nuceným správcem Antonínem Pečenkou, však stále nejsou zcela vyjasněny. Pečenka krátce před svým odchodem z funkce zavázal VZP k podepsání kontraktu ve výši 1 miliardy korun ročně. Nové vedení VZP smlouvu považuje za neplatnou, zástupci PTC na ní naopak trvají. V médiích se začínají objevovat spekulace o možné arbitráži.

► Kontrola odhalila pochybení v hospodaření VZP. Týkala se fondu prevence a uzavírání smluv se společností IZIP, čímž prý VZP přišla o stovky milionů. Ve fondu prevence byly prověřeny smlouvy a peněžní toky za přibližně 1,2 miliardy korun a pochybnosti panují zhruba o 400 milionech z této sumy. MZ se v této souvislosti obrátilo nejen na policii, ale také na antimonopolní úřad, ministerstvo financí a živnostenský úřad.

Únor

► Nový ředitel VZP Zdeněk Kabátek oznámil, že VZP již uzavřela smlouvy s 93 % zdravotnických zařízení akutní lůžkové péče a 90 % zařízení následné a hospicové péče.

► ČLK připravuje informační kampaň spojenou s peticí a jednodenní symbolickou protestní akcí nazvanou „Den zdraví lékařů“. Občané mají být informováni o negativních dopadech reforem na kvalitu a dostupnost péče v České republice. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka už totiž nelze dosáhnout „změny k lepšímu“ jinak než silou. Proti trendu snižování veřejných výdajů na zdravotnictví a možnému omezení kvality a dostupnosti péče začali pacienti v ordinacích svých lékařů podepisovat „Petici za zachování kvalitního zdravotnictví“.

Proti prezidentovi komory se postavilo Sdružení praktických lékařů ČR, které své členy vyzvalo, aby se akce nezúčastnili, a označilo iniciativu komory za politickoodborářský aktivismus.

► Senát odmítl elektronickou preskripci. Senátoři se tak připojili ke kritikům povinného předepisování léků pomocí elektronických receptů, které mělo platit od roku 2015.

► Ve dvou brněnských fakultních nemocnicích (FN Brno a FN u sv. Anny) začaly analytické týmy zpracovávat podklady pro případné sloučení obou zařízení. Jasno mělo být do konce května.

► Podle únorových propočtů Krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů budou dopady úhradové vyhlášky tvrdší, než se původně předpokládalo. Pokles úhrad za akutní péči dosáhne nejméně 6 %, u následné péče 5 %, a u ambulantní dokonce 10 %.

► Poslanci odmítli senátní návrh novely zákona o léčivech a podpořili původní poslaneckou verzi, která obsahuje povinnost výhradního využívání elektronických receptů od roku 2015. Novelu později podepsal i prezident republiky Václav Klaus.

Milan Kubek.

Březen

► 1. března proběhla protestní akce „Den zdraví lékařů“. Podle ČLK svou informativní roli splnila, dosáhnout změny k lepšímu se však organizátorům zatím nepodařilo. MZ totiž stále trvá na svém – naše zdravotnictví je na tom dobře a restriktivní úhradovou vyhlášku není třeba měnit.

► Odbory i nemocnice požadují více finančních prostředků, které by zmírnily dopady nejen hospodářské krize, ale také vlastní legislativní činnosti vlády. To se týká především zvýšené sazby DPH, která podle nemocnic a odborů vede v kombinaci s restriktivním nastavením úhrad k výraznému propadu příjmů zdravotnických zařízení. MZ odkazuje nespokojené poskytovatele zdravotní péče k individuálním smluvním jednáním se zdravotními pojišťovnami – úhradová vyhláška podle ministerstva udává jen základní rámec, vyšší úhrady si prý poskytovatelé mají vyjednat s pojišťovnami sami. Ti ovšem poukazují na nerovné vyjednávací podmínky, kdy zdravotní pojišťovny mají jasně navrch.

► Správní rada VZP odsouhlasila postup pojišťovny, která neuzavřela miliardový kontrakt PTC. Rada také kvitovala fakt, že VZP podala na PTC trestní oznámení kvůli sporu o smlouvu o smlouvě budoucí.

► Bezdomovectví jako výsledek reformy psychiatrické péče. Alespoň tak by podle některých psychiatrů mohla dopadnout připravovaná reforma psychiatrické péče, pokud by ji MZ pojalo čistě ekonomicky. Psychiatři vyjádřili obavy z uzavírání velkých ústavů a následné bezprizornosti některých pacientů.

Duben

► Úhradovou vyhláškou se bude zabývat Ústavní soud (ÚS). Návrh z dílny ČLK na zrušení aktuálně platné úhradové vyhlášky získal v horní komoře parlamentu podporu napříč politickým spektrem – 39 senátorů požádalo ÚS, aby kontroverzní normu zrušil.

► Od 1. dubna vstoupila v platnost řada legislativních změn souvisejících s reformními zákony ministra zdravotnictví Leoše Hegera a některými předpisy a směrnicemi Evropské unie. Změny se týkaly například zdravotních prohlídek zaměstnanců či možnosti dárcovství orgánů a pravidel odběru tkání zemřelých cizinců na území ČR pro účely transplantace. Od 1. 4. 2013 také došlo k legalizaci používání léčebného konopí a změnily se některé regulační mechanismy v oblasti výroby, předepisování a distribuce léčiv.

► MZ uveřejnilo svoji rámcovou představu o budoucí reformě psychiatrické péče. Jasno má i v tom, jak ji bude financovat – z evropských peněz. Přibližně 4 z celkových 6 miliard korun z EU by měly jít na modernizaci léčeben. Reforma psychiatrické péče by podle ministerstva měla probíhat v letech 2014–2020, a to ve spolupráci s kraji a poskytovateli péče. Ministerští úředníci také v reakci na varování některých kritiků formulovali základní motivy a cíle reformy, které prý obavy některých psychiatrů vyvracejí. Změny by měly vést ke zlepšení kvality života psychiatrických pacientů, zlepšení podmínek poskytování psychiatrické péče, lepší provázanosti zdravotních a sociálních služeb, zvýšené efektivitě při resocializaci duševně nemocných a obecně k destigmatizaci oboru. Na všechna tato opatření dlouhodobě apeluje i většina psychiatrů.

► Zdravotní pojišťovny v čele s VZP rozbíhají systém pozitivních listů, které mají vést k úspoře za léky. Dohody, při nichž se pojišťovny s firmami v tajné smlouvě zaváží k výhodnější ceně vybraných přípravků, by mohly změnit celý systém stanovování úhrad léčiv.

Platforma zdravotních pojištěnců (PZP), která s MZ uzavřela memorandum o zvyšování transparentnosti však i v tomto případě zdůraznila roli zdravotních pojišťoven jakožto veřejných institucí, které nakládají s veřejnými prostředky – podle PZP je utajení těchto smluv nepřípustné.

► Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) začíná hovořit o možnosti zvýšení platby za státní pojištěnce. Jeho záměr však neprojde přes jeho vládního a stranického kolegu – ministra financí Miroslava Kalouska, který takovou možnost odmítl.

► Leoš Heger představil návrh zákona, na jehož základě by mělo dojít ke sloučení některých státních příspěvkových organizací a organizačních složek státu přímo řízených MZ. K oficiálnímu sloučení vybraných pracovišť mělo podle plánu dojít k 1. lednu 2014.

Zdeněk Kabátek.

Květen

► Bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) byl obviněn ze zneužívání pravomocí veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Podle protikorupční policie je Tomáš Julínek (v křesle ministra působil od 4. 9. 2006 od 23. 1. 2009) zodpovědný za uzavření nevýhodných smluv na zajištění letecké záchranné služby se soukromými společnostmi Alfa Helicopter a DSA. Podle detektivů protikorupční policie stát kvůli Tomáši Julínkovi prodělal od roku 2009 už 792 milionů korun – ušetřit prý bylo možné, kdyby MZ tuto službu zajišťovala skrze armádu a policii. Bývalý ministr i společnost DSA se brání a poukazují na špatnou interpretaci dat protikorupční policií.

► MZ zaznamenalo úspěch v táhnoucím se sporu se společností Diag Human. Rakouský soud neuznal nároky společnosti a definitivně ukončil exekuční řízení vedené proti České republice.

► VZP se stále nedaří zbavit mediálně propíraného břemene jménem IZIP. Jednání s minoritním akcionářem o odkupu zbylého podílu totiž opět zkrachovala. VZP chce nyní změnit strategii a přenechat své akcie jiným zájemcům.

► Ministr Heger představil návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce. MZ ve svém návrhu počítá se dvěma variantami navýšení platby. Ta nižší by měla přinést přibližně 3,7 miliardy korun, vyšší pak zhruba 5,7 miliardy. Návrh však vláda neprojednala – bod se zřejmě z důvodu odporu ministra financí Miroslava Kalouska odsouvá.

Červen

► „Petici za zachování kvalitního zdravotnictví“, kterou ČLK společně s protestní akcí „Den zdraví lékařů“ odstartovala letošní vlnu odporu proti ministerstvu zdravotnictví, podepsalo 123 tisíc lidí. Podle předsedy senátu Milana Štěcha (ČSSD) jde o historicky nejvyšší počet podpisů pod peticí, jaký kdy do horní komory dorazil.

► MZ spolu s ministerstvem financí oznámilo záměr odkoupit pohledávky VZP. Do systému by takto mohlo přitéci dalších 5 miliard korun, s nimiž zdravotnictví původně nemohlo počítat. Opozice tento krok podpořila, onačila jej ovšem za důkaz podfinancovanosti zdravotnictví, kterou MZ dlouhodobě odmítalo.

► Boj o pojištěnce vrcholí. Zhruba měsíc před vypršením lhůty pro přestup klientů k jiné pojišťovně MZ oznámilo, že má vážné pochybnosti o náborářských praktikách Vojenské zdravotní pojišťovny VoZP. Pojišťovna ale vše popírá a chystá trestní oznámení.

► Protikorupční policie vtrhla na Úřad vlády ČR. Zadrženi byli spolupracovníci premiéra Petra Nečase, lidé z kontrarozvědky a dříve rebelující poslanci za ODS, kteří se dobrovolně vzdali mandátu, aby mohl projít vládní daňový balíček. Mezi zadrženými poslanci byl i bývalý předseda správní rady VZP Marek Šnajdr (ODS).

V souvislosti se zatýkáním politiků a představitelů státní správy je vyšetřován rovněž lobbista Roman Janoušek. Ten byl již dříve spojován s problematickými zakázkami pro dodavatele zdravotnické techniky Kardioport. Policie prověřuje i laboratoře Chambon, kde se jeho jméno objevuje.

► Vláda Petra Nečase (toho času již v demisi) neschválila návrh MZ na navýšení platby za státní pojištěnce. Klíčový byl negativní postoj Miroslava Kalouska.

► Leoš Heger odchází z postu ministra zdravotnictví. Jeho nástupcem se stal nestraník a někdejší náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol Martin Holcát. Ze své funkce odstoupil i první náměstek Leoše Hegera a místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Martin Holcát.

Červenec

► Správní rada VZP schválila návrh ředitele Zdeňka Kabátka na převzetí portálu, který společnost IZIP pro pojišťovnu provozuje za 72 milionů ročně. Odkup práv má VZP přijít na 63 milionů.

► ÚS vyhověl návrhu 51 poslanců z řad opozice, kteří požadovali zneplatnění několika částí zákona o veřejném zdravotním pojištění, a zrušil klíčové části zdravotnické reformy. Za neústavní byly označeny nadstandardy ve zdravotnictví, vyšší poplatky za hospitalizaci i pokuty zdravotnickým zařízením za nevybírání regulačních poplatků.

► Nejvyšší státní zastupitelství zastavilo stíhání bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro neopodstatněnost.

► Nový ministr zdravotnictví Martin Holcát zveřejnil zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven. Ukazuje se, že si ZP sáhly na samé dno – celkový zůstatek pojišťoven nepokryje jejich měsíční náklady.

Srpen

► Nejvyšší kontrolní úřad poukázal na nízkou transparentnost a nehospodárnost nákupů ve fakultních nemocnicích. V cenách, za které nemocnice nakupovaly léky a zdravotnické prostředky, byly patrné výrazné rozdíly.

► „Vláda odborníků“ Jiřího Rusnoka sice nezískala důvěru poslanecké sněmovny, přesto však představila své programové prohlášení. V kapitole zdravotnictví se chce věnovat především progredující finanční krizi nemocnic. Stabilizace chce docílit zejména valorizací plateb za státní pojištěnce, odkupem pohledávek zdravotních pojišťoven a lepším nastavením úhradových mechanismů.

► Lázně bijí na poplach. Krizový štáb lázní referoval o 50% poklesu počtu pacientů, jimž jsou lázně placeny z veřejného zdravotního pojištění. Na vině je nové nastavení indikačního seznamu. Ohrožena je řada lázeňských míst. Ministr Martin Holcát přislíbil pomoc, indikační seznam však měnit nebude. Namísto toho iniciuje jednání se zdravotními pojišťovnami, zvýšit by se měla i platba za ošetřovací den.

► ÚS vyhověl stížnosti porodní asistentky Ivany Königsmarkové, kterou v předchozích jednáních obecné soudy uznaly vinnou za pochybení u plánovaného domácího porodu. Podle verdiktu ÚS se případ vrací k novému projednání. Ústavní soudkyně Ivana Janů v odůvodnění uvedla, že soudy kauzu Ivany Königsmarkové sice řešily podrobně a pečlivě, přesto se nevypořádaly s veškerými specifiky případu. Poukázala na princip presumpce neviny a povinnost soudů rozhodnout v případě pochybností ve prospěch obžalovaného. Soudci shledali porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces a porušení principů trestního práva. Obecné soudy podle nich nekriticky přejaly závěry znaleckých posudků lékařů, kteří vznášeli nepřiměřené nároky na vedení porodu v domácnosti, jež vedení těchto porodů prakticky vylučují.

Leoš Heger.

Září

► Předseda vlády Jiří Rusnok začal sestavovat návrh státního rozpočtu na rok 2014. V něm se již počítá s prostředky na navýšení odvodů za státní pojištěnce. První informace hovoří cca o 3,7 miliardy korun. Ministr financí Jan Fischer však slibuje částku ještě o něco vyšší.

► ČSSD společně s odbory a zástupci nemocnic apelují na Jiřího Rusnoka, aby neprodleně začal řešit krizi financování českých nemocnic. Řešení prý spočívá v realizaci programu vlády v oblasti stabilizace financování zdravotnictví, se kterým se opozice i nemocnice principiálně ztotožňují.

► Ministr práce a sociálních věci František Koníček vyhověl žádosti ČLK a prodloužil přechodné období pro psaní papírových neschopenek namísto povinného využívání jejich elektronické verze až do roku 2016.

► VZP oznámila ukončení dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad hrazených služeb a regulačních omezeních pro rok 2014. Dohody bylo dosaženo s praktickými lékaři, praktickými lékaři pro děti a dorost, ambulantními gynekology, poskytovateli lázeňské rehabilitační péče a zdravotní péče v ozdravovnách.

Říjen

► ČLK vyjednala s VZP významnou změnu způsobu uzavírání smluv s ambulantními specialisty. Správní rada VZP odsouhlasila, že se s těmito poskytovateli budou napříště uzavírat smlouvy jen na dobu neurčitou.

► Ministr Martin Holcát odmítl vyhovět žádosti krizového štábu na změnu úhradové vyhlášky pro rok 2013. Rozhodnutí předcházelo negativní stanovisko předsedkyně legislativní rady vlády Marie Benešové, podle které je taková změna z legislativního hlediska nerealizovatelná.

► Ředitel VZP Zdeněk Kabátek oznámil konečnou sumu, za kterou pojišťovna odkoupí od společnosti IZIP práva k portálu VZP – nakonec se jedná o částku 59 milionů korun. Podle Kabátka jde o významný krok na cestě k definitivnímu odpoutání se od kontroverzní společnosti IZIP.

► Záměr na sloučení brněnských nemocnic padl. Zákon o univerzitních nemocnicích, na základě něhož mělo být sloučení realizováno, již nemá kdo schválit. Poslanecká sněmovna byla v srpnu rozpuštěna, chod státu zajišťují úřady, vláda a senát.

► Republika se chystá na předčasné volby, jejichž termín byl stanoven na 25. a 26. října. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vstupuje do časově neomezené stávkové pohotovosti. Souvislost s volbami popírá – důvodem jsou prý dlouhodobé problémy zdravotnictví, které prý neřeší ani dočasná vláda Jiřího Rusnoka.

► Vláda v roce 2014 navýší platby za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun. Vládní zákonné opatření schválil i senát. Souhlas horní komory však bude po volbách muset potvrdit nově zvolená poslanecká sněmovna.

► PTC získalo první dlouhodobou smlouvu s českou ZP – Vojenskou zdravotní pojišťovnou (VoZP). Tát ledy začínají i na straně VZP.

Tomáš Julínek.

Listopad

► Vláda schválila návratnou finanční pomoc pro VZP ve výši 700 milionů korun. Ministr financí Jan Fischer navíc přislíbil další půjčku ve výši 1 miliardy.

► ÚS učinil průlomové rozhodnutí a shledal úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví na rok 2013 protiústavní, čímž vyhověl skupině 39 senátorů napříč politickým spektrem. Další verze úhradové vyhlášky již musejí splňovat přísnější ústavní kritéria. Vykonatelnost nálezu je odložena až do konce roku 2014, protože okamžitá aplikace rozhodnutí by dle mínění soudců mohla destabilizovat zdravotnictví.

► MZ odhalilo základní obrysy úhradové vyhlášky na rok 2014: ukončení restrikcí, mírný růst drtivé většiny segmentů, lepší srozumitelnost a předvídatelnost.

► V Jihlavě proběhl XXIII. sjezd České lékárnické komory, jehož hlavním tématem byla problematika financování lékárenské péče v době rostoucího tlaku na snižování cen léčiv za současné potřeby zavádění nových technologií. Staronovým viceprezidentem byl zvolen Michal Hojný.

► V Brně proběhl XXVII. sjezd České lékařské komory. Hlavním tématem byly vedle úhradové vyhlášky na rok 2014 rozpory mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách nebo změny v odškodňování pacientů. Jednalo se také o tradičních tématech jako přesčasová práce lékařů, personální podmínky v nemocnicích či finanční ohodnocení práce zdravotníků a související exodus lékařů mimo obor a do zahraničí.

► MZ obnovilo funkci Hlavní sestry ČR, stala se jí někdejší šéfka oddělení ošetřovatelství a dalších nelékařských povolání MZ Alena Šmídová.

Prosinec

► Úhradová vyhláška na rok 2014 prošla připomínkovým řízením a strhla velkou bouři reakcí. Nejhlasitěji zaznívala kritika od prezidenta ČLK Milana Kubka, podle kterého MZ nerespektovalo usnesení ÚS.

► Neexistence adresného zvaní na screening rakoviny v ČR si všimla OECD, která jej ve své zprávě dala do souvislosti se zdejší nadprůměrnou úmrtností na zhoubné nádory v rámci srovnání 33 zemí. Zdravotní pojišťovny začnou rozesílat pozvánky na vyšetření od 1. ledna 2014.

► Od 1. ledna 2014 začne v ČR platit směrnice EU o pracovní době, která též upravuje přesčasovou práci lékařů. Nově nebudou moci sloužit přesčas více než 8 hodin týdně. ČLK spolu s odbory varují před problémy, jež v příštím roce čekají nemocnice v důsledku její aplikace.

► O porod bez přítomnosti lékaře bude moci požádat porodní asistentku každá rodička, u níž se předpokládá jeho fyziologický průběh. Rodičky také v rámci tzv. ambulantního porodu budou moci odejít z porodnice dříve než po doporučených 72 hodinách. Změnu umožnila vyhláška, kterou MZ novelizovalo seznam výkonů.

► Poplatek za pobyt v nemocnici, který s účinností od 1. ledna příštího roku zrušil ÚS, nebudou pacienti platit ani v plánované snížené sazbě. Poslanci totiž vetovali zrychlené schválení vládní předlohy, která počítala alespoň s poplatkem ve výši 60 korun, přičemž děti měly být osvobozeny. Smlouva mezi koaličními stranami budoucí vládní koalice navíc s opětovným zavedením těchto poplatků nepočítá. Výpadek v příjmech zdravotnických zařízení má být kompenzován valorizací plateb za státní pojištěnce a úhradovou vyhláškou.

► Jednání stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL o budoucí vládě se přenáší až do nového roku. Budoucím ministrem zdravotnictví bude s největší pravděpodobností kandidát ČSSD, kterým je Svatopluk Němeček.

Marek Šnajdr.

Ohodnoťte tento článek!