Očkování není jen pediatrický problém. Senioři je podceňují

V souvislosti s ochranou proti infekčním onemocněním preventabilním očkováním se pozornost zaměřuje zejména na vakcinaci dětských pacientů. Méně se již myslí na populaci seniorů a chronicky nemocné, pro něž infekce a jejich komplikace mohou mít závažné, až život ohrožující následky.

Pro posílení povědomí o ochraně seniorské populace vakcinací zařadila Postgraduální akademie divize Medical Services vydavatelství Mladá fronta do svého vzdělávacího cyklu seminář na téma „Vakcinace – od pediatrie ke geriatrii aneb nejen děti potřebují očkování“. Akce se konala v Praze pod záštitou České vakcinologické společnosti ČLS JEP; garantem odborného programu byl předseda společnosti prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph. D.

Příspěvky odborníků se tentokrát zaměřily na význam očkování proti papilomavirovým onemocněním, na očkování proti chřipce, problematiku herpes zoster, vakcíny proti pneumokokovým nákazám, na komplikace klíšťové encefalitidy a v neposlední řadě na problémy spojené se stárnutím imunity a polymorbiditou seniorů ve vztahu k účinnosti očkování. Přednášející z oborů vakcinologie, infektologie, imunologie a gynekologie se společně zamýšleli nad otázkami přínosů a výzev zejména v oblasti očkování seniorů.

HPV vakcinace – ochrana před více karcinomy

Očkování proti lidským papilomavirům (HPV) je v posledních letech spojováno především s ochranou proti karcinomu děložního hrdla. Jak připomenul doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph. D., dostupné vakcíny (bivalentní, kvadrivalentní a nonavalentní) chrání i před vznikem dalších karcinomů spojených s HPV infekcí (karcinomem hlavy a krku, anu, penisu či vulvy), stejně jako před rozvojem kondylomat (condylomata accuminata), přenášených sexuálním stykem. HPV se podle slov přednášejícího považuje za druhý nejsilnější karcinogen po tabáku! Ačkoli u 90 % infikovaných karcinom děložního hrdla nevznikne, jedná se celosvětově o třetí nejčastější karcinom u žen. Jeho prevalence v ČR je vysoká, až pětinásobná ve srovnání s některými evropskými státy; důvodem je především to, že české ženy zanedbávají screening. Výhodou očkování proti HPV je, že představuje primární prevenci karcinomu děložního hrdla (nádor vůbec nevznikne), na rozdíl od screeningu tohoto onemocnění, jehož smyslem je záchyt prekancerózních lézí nebo nádorů v časném a vyléčitelném stadiu. Očkování proti HPV je určeno zejména dívkám, které ještě neměly sexuální styk, jeho význam však byl potvrzen i u žen, které již sexuální styk měly (ochrana proti ostatním typům HPV), a dokonce u žen s prekancerózou po konizaci děložního hrdla (snižuje riziko rekurence). Očkovat s cílem zabránit šíření infekce lze i chlapce.

Klíště nepřenáší jen boreliózu

V souvislosti s možnou nákazou přenášenou klíšťaty se lidé v současnosti obávají zejména boreliózy, jak uvedla v dalším příspěvku MUDr. Hana Roháčová, Ph. D., naproti tomu povědomí o klíšťové meningoencefalitidě (KME) je mnohem nižší, ačkoli se jedná o onemocnění mnohem závažnější. KME je relativně časté onemocnění, spojené se závažnými komplikacemi, dlouhou rekonvalescencí i doživotní invalidizací. Častými komplikacemi jsou parézy, hluchota, závratě a další poruchy, mnohdy ne plně reparabilní. Nebezpečná je KME zejména pro starší jedince, naopak u dětí mívá lehčí průběh. Léčba tohoto virového onemocnění je pouze symptomatická, jedinou účinnou ochranou je očkování. Ačkoli jsou k dispozici cenově dostupné a pojišťovnami částečně hrazené vakcíny, proočkovanost u nás je velmi nízká a riziko možné nákazy se podceňuje. V ochraně před infekcí se podle doktorky Roháčové nelze spoléhat na ochranné prostředky, jako jsou repelenty nebo oděv, které mají zabránit přisátí klíštěte, ani na zdánlivou „imunitu“, pokud měl člověk v minulosti již množství klíšťat. Onemocnět závažnou formou KME totiž může i mladý a zdravý člověk.

Problém chřipky – komplikace

Na nebezpečí nákazy chřipkovým virem u seniorů upozornila doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc. Zejména u jedinců s komorbitami chřipka často zhoršuje základní onemocnění (kardiovaskulární, neurologické, hematologické, onkologické…) a je zdrojem závažných komplikací. Mezi ty vzhledem k afinitě chřipky k dýchacím cestám patří především pneumonie, ale časté jsou i komplikace mimoplicní, na něž se ale podle docentky Marešové málo myslí. V případě pandemických chřipek byl mimo jiné prokázán dvojnásobně vyšší výskyt srdečního selhání u nemocných. Průběh chřipky lze zmírnit virostatiky, avšak ta se musejí podat do 48 hodin, mají-li být účinná. Primární účinnou ochranu proti chřipce představuje očkování, které sice zabrání onemocnění jen v 60 % případů, avšak u zbylých očkovaných bývá průběh onemocnění mírnější a bez komplikací. Očkování se doporučuje u seniorů nad 65 let, u pacientů s vybranými chronickými onemocněními a imunosuprimovaných je hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Vakcína pro „lepší kvalitu života“

Herpes zoster (HZ, pásový opar) je zatěžující bolestivé onemocnění, jehož původcem je virus varicella zoster (VZV), způsobující rovněž plané neštovice. Onemocnění vzniká jako endogenní reaktivace viru, riziko stoupá s vyšším věkem a při imunosupresi. O problematice informoval doc. MUDr. Jan Smetana, Ph. D. V současnosti je k dispozici vakcína proti HZ, která je určená k imunizaci jedinců nad 50 let věku (nikoli k prevenci vzniku onemocnění způsobeného VZV u dětí). Smyslem očkování je zabránění výsevu HZ a jeho komplikacím, jako je postherpetická neuralgie. Limitací dostupné vakcíny je její relativně nízká (50%) účinnost ve věku nad 60 let. Nadějí je kandidátní adjuvovaná vakcína, která ve studiích prokázala až 97% účinnost, a to i ve vyšších věkových skupinách.

Konjugovaná, nebo polysacharidová?

Na současné kontroverze spojené s doporučením pro očkování proti pneumokokovým nákazám u seniorů poukázal prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph. D. K dispozici jsou dvě vakcíny – starší polysacharidová a nová 13valentní konjugovaná. Přednášející se podrobněji zabýval výsledky studií (zejména studie CAPITA) porovnávajících účinnost těchto vakcín u starších jedinců a upozornil na rozpor mezi evropskými odbornými doporučeními (doporučují upřednostnit konjugovanou vakcínu) a úhradou z prostředků VZP (hradí polysacharidovou vakcínu). U konjugované vakcíny byla přitom ve věkové skupině nad 65 let jednoznačně prokázána vyšší účinnost oproti vakcíně polysacharidové, a to zejména ve vztahu k pneumoniím. Pro pokrytí dalších sérotypů (zejména invazivních typů) je podle profesora Prymuly optimální očkovat oběma typy vakcín, a sice nejprve konjugovanou a poté polysacharidovou.

Když imunita stárne…

Ačkoli nejsou k dispozici biomarkery, které by vyhodnotily stav imunosenescence (stárnutí imunity), ví se, že s narůstajícím věkem dochází ke změnám v imunitním systému, které mají za následek jeho zhoršenou funkci. Jak uvedla MUDr. Eva Daňková, zvýšená morbidita starých osob je spojena právě s imunosenescencí a přetrvávajícím mírným zánětem v organismu, který má za následek rozvoj řady chronických a neurodegenerativních onemocnění. Imunosenescence je důvodem, proč s narůstajícím věkem klesá účinnost aplikovaných vakcín, a současně podtrhuje význam očkování v dětství a mladém věku.

Nejúčinnější prevence

Vakcinace prokazatelně snižuje mortalitu na infekční onemocnění preventabilní očkováním a patří mezi nejúčinnější preventivní opatření, shrnul v závěru profesor Prymula. Pohled na očkování dětí i dospělých se neustále vyvíjí ve světle nových poznatků a nových očkovacích látek. S tím souvisí i změny týkající se jednotlivých vakcinačních doporučení. V souvislosti s narůstajícím počtem odmítačů očkování vakcinologové apelují na své kolegy, aby dostatečně komunikovali s pacienty a rodiči dětských pacientů o přínosech očkování, s cílem udržet alespoň stávající proočkovanost populace.

Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph. D., byl garantem odborného programu

Ohodnoťte tento článek!