Odpovědnost za nedostatečné poučení pacienta

Pokud náš lékař nedostatečně poučil pacienta o rizicích operace, jsme jako nemocnice odpovědní za ublížení na zdraví pacienta v důsledku materializace určitého rizika operace, i když jinak byla operace provedena lege artis?
Zákon o zdravotních službách stanoví zásadu, že zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Aby pacientův souhlas byl skutečně informovaný, je třeba pacientovi kromě jiného sdělit, jaká jsou rizika jemu navrhované operace, a to srozumitelně, tedy primárně s ohledem na důsledky pro pacientův praktický život. Tím je třeba zabránit situacím, kdy po vzniku určitého negativního následku operace pacient tvrdí, že kdyby o tomto riziku věděl, tak by danou operaci určitě nepodstoupil. Pokud toto poučení pacienta neproběhne (ať již vůbec či nedostatečně), jde ze strany poskytovatele zdravotních služeb o porušení právní povinnosti, tedy protiprávní jednání jakožto jeden z předpokladů odpovědnosti za ublížení na zdraví.
Materializace určitého rizika operace, tedy vznik újmy na zdraví, je pak dalším předpokladem odpovědnosti za ublížení na zdraví. Avšak ani protiprávní jednání a vznik újmy na zdraví samy o sobě ke vzniku odpovědnosti poskytovatele za ublížení na zdraví nestačí – k tomu musí přistoupit ještě existence příčinné souvislosti mezi nimi. Jestliže samotná operace byla provedena lege artis, pak otázka ohledně příčinné souvislosti zní následovně: Došlo by k dané operaci (a tedy i k nechtěné materializaci rizika této operace) i v případě, že by se pacientovi dostalo řádného poučení? Pokud by pacient v příslušném soudním řízení prokázal, že při znalosti skutečností, o nichž měl být poučen, by se rozhodl operaci nepodstoupit, prokázal by tak i existenci příčinné souvislosti a Vaše nemocnice by za vzniklé ublížení na zdraví odpovídala. Dle judikatury Nejvyššího soudu však v mnoha případech (zejména tam, kde neprovedení zákroku představuje vyšší riziko poškození zdraví než jeho provedení) bude platit, že i kdyby pacient onu chybějící informaci před zákrokem měl, rozhodl by se zcela stejně, tedy že příslušnou operaci podstoupí. V takových případech tedy pro pacienta bude velmi náročné unést důkazní břemeno v tom smyslu, že i přes značně negativní důsledky odmítnutí operace by ji skutečně nepodstoupil. A pokud pacient tuto příčinnou souvislosti neprokáže, logicky si nese důsledky lege artis provedeného zákroku a tím i riziko jeho případného nezdaru sám, podobně jako kdyby byl řádně poučen.

Neoprávněný zásah do tělesné integrity

Odpovědnost Vaší nemocnice za ublížení na zdraví tedy závisí zejména na otázce příčinné souvislosti. Přesto i v případě absence příčinné souvislosti mezi absencí řádného poučení a ublížením na zdraví (materializací rizika operace) může být Vaše nemocnice v důsledku nedostatečného poučení pacienta vůči němu odpovědna. Nešlo by však o odpovědnost za ublížení na zdraví, nýbrž o odpovědnost za neoprávněný zásah do tělesné integrity pacienta.
Z hlediska příčinné souvislosti je zde zřejmé, že kdyby se pacientovi dostalo řádného poučení, k neoprávněnému zásahu do jeho tělesné integrity by nedošlo – buď by operace nebyla provedena vůbec (pacient by ji odmítl), nebo by nešlo o zásah neoprávněný (pacient by předtím poskytl řádný informovaný souhlas). Výše náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou sice neoprávněným, ale v dobré víře provedeným zákrokem by však logicky byla výrazně nižší než výše náhrady za ublížení na zdraví. A je otázka, zda by se pacientovi za takové situace vyplatilo soudní spor proti Vaší nemocnici vůbec iniciovat.

O autorovi| odpovídá MUDr. Mgr. Daniel Mališ, LL. M., advokát, AK Mališ Nevrkla Legal

Ohodnoťte tento článek!