Odstartovaly nové preventivní programy

z domova

Vláda na konci srpna odsouhlasila 13 akčních plánů Národní strategie Zdraví 2020. Patří mezi ně Národní akční plán na screening a včasný záchyt vážných nemocí, v jehož rámci vznikne řada nových plošných screeningů. Své akční plány má také prevence obezity, správná výživa a stravovací návyky, podpora pohybové aktivity nebo zvládání infekčních onemocnění.

„Tato strategie jasně definuje priority České republiky v oblasti péče o zdraví, které povedou ke zlepšení zdravotního stavu našich občanů. Existence tohoto dokumentu nám také umožňuje čerpat finanční prostředky z evropských fondů, což je pro realizaci akčních plánů zásadní,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Jak dodal, strategii Zdraví 2020 podpořila vedle Vlády ČR i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. ČR nyní začíná stabilizovat systém prevence nemocí, ochrany a podpory zdraví, pro niž mají být nastaveny účinné, dlouhodobě udržitelné mechanismy ke zlepšení zdravotního stavu české populace. Celkové minimální náklady na Národní strategii Zdraví 2020 jsou předběžně odhadovány na 10 miliard Kč. Značná část peněz půjde z prostředků Evropských strukturálních investičních fondů (ESIF).

Přibude plošných screeningů

Jedním z nově zahájených je také Národní akční plán na screening a včasný záchyt vážných nemocí. Jak ministr Němeček uvedl, základním kamenem tohoto programu bude ustavení národní řídicí rady, která bude nejprve projednávat a schvalovat pilotní projekty kompetenčního centra. Obě instituce mají zajistit odborné zhodnocení navržených preventivních programů a dohled nad kvalitou screeningů.
Plnou podporu vyjádřil ministr také už rozběhlým adresným screeningům pro onkologická onemocnění prsu, děložního hrdla a kolorekta. Následovat by měly další. Mezi navržené programy, z nichž se po schválení komisí mohou stát screeningy plošné, patří sekundární prevence patologických zlomenin (osteoporóza), sekundární prevence diabetu u rizikové populace v návaznosti na Národní diabetologický plán (účinná prevence závažných dopadů diabetu), časný záchyt diabetické retinopatie, časný záchyt výdutě břišní aorty, novorozenecký laboratorní záchyt závažných vrozených kombinovaných poruch imunity (SCID), časná diagnostika poruch autistického spektra, časný záchyt bronchogenního karcinomu u vysoce rizikové populace, časný záchyt karcinomu prostaty se zaměřením na vybrané rizikové skupiny a prevence chronického renálního selhání.
„Jsem přesvědčen o tom, že funkční screening se vyplatí. Dokládají to výsledky přežití zhoubných nádorů u sledovaných karcinomů prsu, děložního hrdla a kolorekta, kde je ve stadiu 1, tj. včasného záchytu, 90- až 100procentní přežití, kdežto u nejhoršího stadia 4 přežití nepřesahuje 20 procent,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky doc. Ladislav Dušek.

Studie školní stravy

Ministerstvo se soustředí také na podporu pohybové aktivity, jejímž nedostatkem české děti trpí. „Doporučovanou minimální pohybovou aktivitu, tj. 60 minut denně, nesplňuje naprostá většina dětí. V dospělém věku potom většina populace vykonává profese, u kterých je energetický výdej během dne minimální. Ve zvýšené míře tak trpíme chronickými neinfekčními onemocněními, kterým se ve většině případů dá předejít. Pasivní životní styl je jednou z hlavních příčin jejich vzniku,“ varovala tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová Výsledkem akčního plánu správné výživy a stravovacích návyků by mělo být snížení výskytu rizika rozvoje nadváhy a obezity, ale i kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, která patří mezi hlavní příčiny úmrtí v ČR. Jedním z nástrojů je například studie Školní stravování 2015/2016: obsah nutrientů v obědech dětí, kterou MZ společně se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) spustilo s počátkem nového školního roku. Studie by měla po ročním zjišťování přinést odpovědi na 4 otázky: zda obědy školního stravování v ČR odpovídají svým nutričním složením očekávanému podílu 35 % z denní výživové dávky, jak se jednotlivé části oběda podílejí na přívodu živin, zda existuje závislost mezi počtem porcí oběda vařených školní jídelnou a nutričním složením obědů a jestli používání instantních směsí ovlivňuje obsah sodíku v polévkách/hlavních chodech. Specializovaní pracovníci krajských hygienických stanic budou náhodně odebírat vzorky podle přesné, statisticky zdůvodněné metodiky. Chemickou analýzu vzorků zajistí SZÚ pomocí moderní laboratorní techniky.

Lůžka pro zvládání infekcí

Mezi další akční plány patří tradiční prevence obezity, pro niž jsou vedle genetické zátěže hlavními spouštěči faktory životního stylu – nedostatečná pohybová aktivita, nesprávná výživa, nedostatečně zvládaný stres, vliv prostředí apod. Včasná komplexní léčba obezity může zvrátit již rozvinuté metabolické komplikace a tím předcházet dalším onemocněním.
Akčním plánem je také zvládání infekčních onemocnění, kde se české zdravotnictví soustředí na prevenci infekcí, jež přicházejí jako komplikace jiného základního onemocnění, multirezistentními kmeny bakterií a na kontrolu infekce HIV/AIDS. Program je zacílen také na zachování základní sítě lůžkových infekčních oddělení.
Součástí plánu je vznik specializovaného centra pro vysoce nebezpečné nákazy (VNN) na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí (KIPTN) v Nemocnici Na Bulovce v Praze, které bude sloužit pro izolaci a léčbu nemocných s VNN nebo karanténu v ČR.

Základní škola vymřela na úraz

Mimo vládou posvěcené akční plány se do preventivních programů v září opřela například také Všeobecná zdravotní pojišťovna, která nyní spustila preventivní projekt „VZPoura úrazům“. „Za pět let umřelo kvůli úrazům 696 dětí. Když si to člověk představí, je to děsivé – při úrazech zemřelo za posledních pět let v Česku tolik dětí, že by zaplnily celou jednu základní školu se třiceti třídami. Dalších zhruba 10 tisíc dětí má za tu dobu po úrazech trvalé následky. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce pomoci tyto alarmující statistiky změnit. Přímo zaměstnanci pojišťovny, kteří sami po úrazu skončili na vozíku, budou děti ve školách varovat před hrozícími riziky a učit je jak se těmto hrozbám vyhnout. Zájem projevily desítky škol,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Jen loni bylo s úrazem hospitalizováno 30 706 dětí. Dalších zhruba 450 tisíc jich je každoročně ošetřeno ambulantně. Nejčastěji se děti zraní doma nebo ve škole. V obou těchto prostředích se stává mezi 25–30 % všech dětských úrazů. Ve školách jsou nejčastější úrazy při tělocviku. Z hlediska věku představují nejrizikovější skupinu děti mezi 13 a 14 lety. V této věkové kategorii postihne úraz vyžadující lékařské ošetření každou čtvrtou dívku, a dokonce každého třetího chlapce. „Věříme, že řada nešťastných událostí by se nemusela stát, kdyby se děti včas naučily jak se bezpečně chovat v různých si tuacích. Ať už v dopravě, při sportování nebo vlastně kdykoli ve volném čase. Právě o to se chceme v rámci našeho projektu pokusit,“ vysvětlil náměstek ředitele VZP Rostislav Verner.
Pojišťovna spustila také internetové stránky vzpoura-urazum.cz, kde jsou kromě základních informací o projektu umístěna krátká videa, v nichž se představují tři ambasadoři projektu – zaměstnanci VZP, kteří po různých nehodách přestali chodit. Právě oni jsou připraveni na pozvání navštěvovat školy, kde budou dětem na svých vlastních příbězích připomínat, jak důležité je úrazům předcházet.

Studentský přístup k prevenci

Na prevenci mladých v září zacílila i 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1. LF UK) a zaštítila neziskovou organizaci Loono, která spustila kampaň „Sahám si na ně každý měsíc“. Zejména mladí lidé se mají díky ní naučit správnému a pravidelnému vyšetřování pohlavních orgánů a napomoci včasném odhalení případné diagnózy rakoviny. Součástí kampaně jsou vzdělávací workshopy, při nichž se na speciálních modelech prsou a varlat učí ženy i muži správné technice samovyšetřování. „Fakulta s radostí převzala odbornou garanci nad veřejně prospěšným projektem, který díky entuziasmu studentů za více než rok od svého vzniku prokázal svoji užitečnost a životaschopnost. Lékaři Gynekologickoporodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce pomohou rozvinout projekt po odborné stránce,“ uvedl děkan 1. LF UK prof. Aleksi Šedo.
Rakovinou prsu v ČR ročně onemocní bezmála 7000 žen. U žen do 35 let jsou to přibližně 3 %, v kategorii mezi 35 a 45 lety až 12 %. „Preventivní vyšetření prsů pohmatem nespadá v současné době do obsahu preventivních prohlídek u žádného lékaře. Samovyšetřování alespoň jednou měsíčně je přitom první možnou cestou ke zjištění závažného onemocnění prsu. Platí to zejména u mladších žen, které věkem nespadají do kategorie zákonného mamografického screeningu (zpravidla od 45 let),“ upřesnil lékař Gynekologickoporodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce Karel Rauš. Rakovina varlat je méně častá – ročně jí v ČR onemocní přibližně 500 mužů.

Ohodnoťte tento článek!