Olomoucký expertní mítink na téma Zdravotní péče v ohrožení

Odborníci z několika evropských zemí se v květnu setkali na mítinku Zdravotní péče v ohrožení – Health Care in Danger. Hledali řešení problémů násilí proti zdravotníkům a debatovali o zraněných osobách ve válečných konfliktech, při teroristických útocích i v rámci současné migrační krize.

Ojedinělý expertní mítink, který se v oblasti střední a východní Evropy konal vůbec poprvé, byl součástí XII. Olomouckých dnů urgentní medicíny (ODUM). Ve dnech 10. až 12. května je společně pořádaly Univerzita Palackého a Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje ve spolupráci s Českým červeným křížem a Mezinárodním výborem Červeného kříže v Ženevě (ICRC).

Podle slov ředitele Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Petra Hubáčka byl program Healthcare in Danger (HCiD) v České republice poprvé představen před rokem právě na dnech urgentní medicíny. „Přednáška doktora Bruce Eshaya-Chauvina, který byl v té době členem řídicího týmu ICRC, natolik zaujala auditorium, že jsme se rozhodli zorganizovat i mezinárodní sekci ODUM. Navíc byly s centrálou ICRC navázány první kontakty již v roce 2014 a organizace společné konference se jevila jako přirozené vyústění společných aktivit,“ popisuje doktor Hubáček

Přijely čtyři desítky odborníků

V Olomouci nešlo podle slov Petra Hubáčka o konferenci, ale ojedinělý expertní mítink. „Zatímco v roce 2016 jsme se snažili projekt HCiD představit nejširší odborné veřejnosti zabývající se urgentní medicínou, tak v letošním roce jsme se pokusili podívat na problematiku prizmatem zaměření expertů, kterých se v Olomouci sešlo asi čtyřicet,“ líčí ředitel ZZS Olomouckého kraje.

Své pohledy a specifické přístupy k řešení bezpečnosti zdravotní péče v krizových situacích v Olomouci tedy představili vedle zdravotníků také vojenští lékaři a zdravotníci, armádní specialisté, kteří poukázali na organizaci zdravotní pomoci při vojenských misích a v ozbrojených konfliktech, zástupci státní správy, akademické sféry i nevládních organizací střední a východní Evropy. Mítinku se zúčastnilo široké spektrum expertů z ČR i zahraničí.

Ukrajinská realita

Mezinárodní část ODUM navázala odpoledne 11. května na český program, který začal již den předem. Sekce byla určena i široké odborné veřejnosti a byla realizována formou panelové diskuse. Osm expertů hovořilo nejen o teoretických, ale hlavně praktických dopadech projektu HCiD. „Mimořádně silný zážitek vyvolalo v posluchačích vystoupení zástupce ukrajinského Červeného kříže Tarase Loginova. Uvědomili jsme si syrovou realitu válečného konfliktu, který probíhá nedaleko od nás. Zajímavá byla ale i další vystoupení, mezi nimi bych rád zmínil prezentaci Jitky Fikarové z Ministerstva vnitra ČR, která hovořila o řešení migrační vlny u nás v roce 2015. Setkala se s velkým ohlasem,“ přibližuje Petr Hubáček.

V pátek 12. května se pak uskutečnily tři paralelní expertní schůze. První byla zaměřená na oblast právních aspektů zdravotní péče při humanitárních katastrofách, druhá na bezpečnost zdravotníků a dalších členů týmů při poskytování zdravotní péče při humanitárních katastrofách, živelných pohromách i válečných konfliktech a třetí se specializovala na postavení armády a armádního zdravotnictví při humanitárních katastrofách a ve válečných konfliktech. Během odpoledne pak byly shrnuty závěry setkání – akcentována byla důležitá role přípravy veřejnosti ještě před případným teroristickým útokem a potřeba jednotného velení a řízení akcí s ohledem na specifika dané země.

Reagovat by měla celá společnost

Česká republika je z pohledu řady expertů zatím bezpečnou zemí. „Na druhé straně všichni víme, že zdravotníci i další členové IZS jsou často vystaveni různým útokům. Jde ale spíše o selhání jednotlivců. Bylo moc dobře vidět, že naše státní správa má velmi kvalitně zpracované postupy a nastavená pravidla, jak v případě humanitárních krizí efektivně reagovat. Prezentace zástupců Ministerstva vnitra a obrany toho byly důkazem. Doufejme, že nebudou muset ověřovat svoji efektivitu při řešení reálných situací,“ uvedl Petr Hubáček

Velmi zajímavou částí programu byla podle ředitele ZZS Olomouckého kraje také prezentace britského programu CITIZEN AID, jehož prostřednictvím je laická veřejnost informována a připravována, jak správně reagovat v situaci teroristického útoku a postupovat tak, aby jeho dopady byly co nejmenší. Na otázku, zdali jsme připraveni na potenciální teroristický útok, doktor Hubáček odpověděl, že státní správa je nyní připravena, a to včetně nastavení spolupráce. „Na teroristický útok se ale zcela nachystat nemůžete. Záleží na masivnosti a typu útoku. Jde o vyvolání paniky, strachu, a tady je důležitá příprava široké veřejnosti. Nejde jen o profesionály, ti jsou na velmi dobré úrovni, vždyť jí dosahujeme společnými cvičeními všech složek IZS i armády. Podstatné je ale, aby téměř celá veřejnost dokázala na takovou situaci optimálně reagovat. Program CITIZEN AID je jednou z takových cest,“ doplnil Petr Hubáček.

Jedno velení a řízení

Všichni účastníci, kteří přijeli do hanácké metropole, patří ve svých oborech ke špičkám. „Zmínil bych ředitele Agentury vojenského zdravotnictví, brigádního generála Zoltána Bubeníka, zástupkyni Světové lékařská asociace (WMA) a specialistku na mezinárodní a humanitární právo Clarisse Delorme či Pana Saarista, představitele Mezinárodního výboru Červeného kříže a koordinátora zdravotní péče v humanitárních krizích. Přijela také Erin Downey, lékařka a poradkyně HCiD, či Zoltán Peto, expert na urgentní medicínu z partnerské univerzity v Szegedu.

Z českých expertů bych aspoň zmínil Pavlu Rožánkovou z Ministerstva obrany ČR, Janu Šeblovou, předsedkyni České odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof, či Leo Kleina, chirurga a odborníka na popáleninovou medicínu, který má bohaté zahraniční zkušenosti. Klein byl rovněž zdravotnickým poradcem vrchního velitele vojsk NATO v Evropě,“upřesnil personální obsazení mítinku Petr Hubáček.

Na setkání byly představeny různé cesty a přístupy v závislosti na nastavených národních pravidlech i mezinárodní spolupráce při poskytování péče v zahraničí. „Myslím, že setkání přispělo k pochopení různých pravidel, kterými se jednotlivé složky musí řídit, a zároveň k porozumění eminentní důležitosti správné koordinace a managementu aktivit všech složek – armády, humanitárních organizací, IFRC a dalších tak, aby byla pomoc skutečně efektivní. Zásada jednoho velení a řízení je klíčová,“ dodal Petr Hubáček.

Koordinace při řešení krizové situace

Prorektorka Univerzity Palackého a členka organizačního výboru konference Ivana Oborná uvedla, že specifikum konference spočívá v setkání expertů, kteří se zabývají problematikou bezpečnosti zdravotní péče v různých oblastech a z různých úhlů pohledu. „Vojenský odborník na určitou konkrétní situaci bude mít odlišný názor než expert Lékařů bez hranic nebo vedoucí hasičského sboru. Odlišná jsou také pojetí a fungování integrovaného zdravotnického systému v České republice, na Slovensku, v Maďarsku či třeba v Polsku. Aby lékaři a zdravotníci mohli zraněným a nemocným pomáhat, nemohou být v permanentním ohrožení. Zároveň by ale měli respektovat podmínky dané oblasti a země. Z informací armádních specialistů vyplývá, že pokud chybí koordinace, mohou některé aktivity spíše uškodit, místo aby přispěly k řešení krizové situace,“ uzavřela Ivana Oborná.

Ohodnoťte tento článek!