Oranžový náramek a dříve vyslovená přání

V reálném životě může dojít k situaci, kdy leží na ulici člověk a potřebuje poskytnout neodkladnou nebo akutní zdravotní péči. Není však při vědomí a přivolaný lékař místo toho, aby ihned poskytoval odbornou péči, stojí před rozhodnutím, zda tento člověk nevyslovil za svého života přání, že pokud se dostane do podobného stavu, odmítá přijmout lékařskou pomoc.

V případě, že se najde na ulici člověk, který je v bezvědomí, jde o život ohrožující stav a potřebuje poskytnout neodkladné nebo akutní zdravotní služby, není lékař povinen pátrat, zda u sebe pacient má, nebo nemá uloženou písemnou listinu s dříve vysloveným přáním. Někteří pacienti mohou na takovou situaci být již dopředu připraveni a mají ve svých osobních dokladech, jako jsou občanské průkazy, pasy či zdravotní průkazy pojištěnce, k dispozici připravené dříve vyslovené přání v listinné podobě, které lékař objeví dříve, než přistoupí k zdravotnímu výkonu. Obdobně může dříve vyslovené přání předložit lékaři osoba nebo osoby, jež jsou pacientovi blízké.

MUDr. Holmes?

Lékař by tedy měl odložit poskytování zdravotního výkonu a jeho povinností je zjistit, jestli se jedná o listinu, která je po právní stránce použitelná. V dnešní době, bohužel, neexistuje žádný oficiálně vedený „Registr dříve vyslovených přání“, kde by se mohl nejdříve pacient zaregistrovat s tím, že nechce být v určitých životních chvílích ošetřen, a kde by se mohl lékař ihned informovat a přesvědčit, jestli dané přání existuje. Pátrání po dokladech může být v akutních chvílích fatální.

Pokud leží člověk na ulici ve Velké Británii a přijde ošetřující lékař, jenž na jeho zápěstí uvidí oranžově zbarvený náramek, je okamžitě upozorněn, že člověk již dopředu vyslovil své přání nepodstupovat budoucí léčbu. Lékař má tedy povinnost u něho dokument najít.
Naopak u nás lékař na místě zjišťuje, zda je podpis pacienta úředně ověřen, součástí dříve vysloveného přání musí být rovněž poučení lékaře – prvotního registrujícího praktika nebo jiného ošetřujícího lékaře, k jehož odbornosti se dříve vyslovené přání vztahuje. Poučení se musí týkat možných důsledků dříve vysloveného přání.
Jelikož zákon o zdravotních službách blíže nepožaduje, jaké informace by mělo poučení obsahovat, bude prozatím stačit obyčejná věta, že lékař potvrzuje, že pacient byl poučen o budoucích následcích dříve vysloveného přání, které je obsaženo v písemné listině. Důsledky tedy může příslušný lékař uvést pacientovi ústní formou a není nucen je zachovat písemně. Původně bylo dříve vyslovené přání ohraničeno dobou pěti let, ale Ústavní soud ji zrušil a dnes trvá neomezenou dobu s tím, že jej může pacient kdykoli v průběhu platnosti odvolat.

Dříve vyslovené přání nezletilého

Dříve vyslovené přání nelze uplatnit u nezletilého pacienta ani u nesvéprávného pacienta. Stejně tak existuje zákonná pojistka, kdy se dříve vyslovené přání nemůže použít a nelze jej přijmout, kdyby pacient chtěl nabádat lékaře a poskytovatele zdravotních služeb k aktivnímu způsobení smrti či pokud by mohlo jeho nesplněním dojít k ohrožení jiné osoby.

Ve výjimečných případech nemusí lékař nebo poskytovatel zdravotních služeb respektovat dříve vyslovené přání a jednat podle vlastního uvážení, zejména tehdy, když v mezidobí dojde k takovému vývoji v poskytování zdravotních služeb, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil s jeho poskytnutím souhlas.

Nesouhlas se zákroky při hospitalizaci

Může ovšem rovněž nastat situace, kdy je pacient hospitalizován nebo je již nějakou dobu v hospitalizaci a najednou si vzpomene, že by chtěl situaci ošetřit i v budoucnu a zrovna v době, kdy nebude způsobilý o sobě rozhodovat, a přesto si některé zdravotní výkony nebo zákroky nebude přát. Je to vůbec možné? Ano zákon o zdravotních službách na to opět pamatuje a pacient tak může učinit kdykoli při přijetí anebo při samotném průběhu hospitalizace.

Pacient proto požádá lékaře o sepsání dříve vysloveného přání v rámci hospitalizace. V takovém případě musí lékař pacienta poučit o možných důsledcích dříve vysloveného přání a vše zapsat do zdravotnické dokumentace, v níž se uvedou zdravotní výkony, kterých se dříve vyslovené přání týká, konkrétní jméno lékaře, jenž jej poučil o možných důsledcích, a současně se do zdravotnické dokumentace podepisuje pacient, lékař a jeden svědek. I když má být dříve vyslovené přání jinak úředně potvrzené, v tomto případě se podpis pacienta neověřuje a nahrazuje jej svědectví lékaře a svědka. Takto pořízené dříve vyslovené přání je platně ohraničené pouze pro danou hospitalizaci a daného poskytovatele zdravotních služeb.

O autorovi| Mgr. René Šifta, Ústav práva a právní vědy

Ohodnoťte tento článek!