Ordinace jako bezpečné místo

Dalším tématem z ranku bezpečnosti ve zdravotnictví je pracoviště – ordinace lékaře. Příkladem dobré praxe v ochraně zdravotníka, pacienta a potažmo majetku je projekt Bezpečná ordinace, který před několika lety vznikl ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV).

Jak pro naši redakci uvedl mluvčí FNKV Lukáš Matýsek, projekt bezpečná ordinace začala FNKV realizovat na přelomu let 2005 a 2006. Nemocnice tehdy ve spolupráci s firmou Alkom, která v nemocnici instaluje elektrické zabezpečovací systémy, upravila a vybavila vybrané ambulance na několika nejrizikovějších pracovištích, kde statisticky nejvíce docházelo k problémům při příjmu pacientů.
„Projekt vycházel z četných případů napadení zdravotnického personálu. Soustředili jsme se na ordinace, které přijímají v nočních hodinách akutní případy zahrnující opilé, intoxikované návykovými látkami či zraněné během násilných činů. Pro omezení útoků na lékaře či sestry byl už příchod do čekárny nahráván, kamera byla i v samotné čekárně. Veškeré vybavení – stůl, lavice, věšáky – bylo instalováno napevno, aby s ním nebylo možné manipulovat,“ vysvětluje principy projektu ředitel společnosti Alkom Václav Růžička. Komunikace z čekárny do ordinace v zabezpečených prostorech probíhá buď přes dveře, sklo, či kamerovým systémem. Záznam kamery byl převáděn na bezpečnostní centrálu areálu. Součástí vybavení ordinace je také pevné či mobilní tísňové tlačítko.

Preventivní monitoring

Pro nemocnice jsou záznamy z kamer zajímavým nástrojem v případech, kdy v jejich areálu dojede k nežádoucí situaci, která má případně i soudní dohru. „Záznamy z kamer, které jsou většinou instalovány v přístupových chodbách a čekárnách v režimu on-line, informují o situaci v monitorovaném prostoru a o nestandardním chování zde přítomných osob. Uložené záznamy pak slouží většinou jako důkazní prostředek určený pro orgány činné v trestním řízení. Užití záznamů je možno výhradně v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů,“ upozorňuje mluvčí FNKV Matýsek a dodává, že každý bezpečnostní incident je ve FNKV zaznamenán v systému hlášení nežádoucích událostí. Zde je tato událost popsána a na základě její analýzy jsou přijímána nápravná opatření, jejichž účinnost je dále sledována a vyhodnocována.

Když napadení, tak beze zbraně

Při zpětném sledování průběhu problematického příjmu může vedení nemocnice ze záznamu například zjistit, jak dlouho pacient na příjmu čekal, než mu byla poskytnuta péče. „Společně se zdravotnickým zařízením jsme podle záznamů schopni krizovou situaci vysledovat a zhodnotit. Setkal jsem se mimo jiné s případem, kdy zdravotníci nezasáhli a na kameře bylo možné vysledovat postupné ochrnutí těla, nebo s případem zraněného pacienta, který v čekárně upadl a sám si způsobil úraz. Pak i nemocnice zjistí, že kamerový systém má svůj význam,“ podotýká ředitel Růžička.
V projektu Bezpečná ordinace byla ale hlavním cílem eliminace útoků na personál nebo alespoň snížení následků agrese ze strany pacienta. „Dříve se mohlo stát, že agresivní pacient popadl nejbližší věc, na kterou dosáhl, zaútočil s ní na lékaře a zranil ho, teď v zabezpečené ordinaci nelze nic použít, takže napadení proběhne beze zbraně, lékař přivolá tísňovým tlačítkem pomoc. Před zavedením bezpečnostních opatření hrozilo, že agresor vážně zraní lékaře například židlí, nyní by ve stejném případě došlo k lehčímu zranění a byla by zajištěna včasná pomoc,“ doplňuje Václav Růžička.

Regionální dosah

Nadstavbou monitorování v rámci malých prostor jsou služby řízené z centrálního dispečinku, který má pod kontrolou fungování detektorů umístěných ve střežených prostorech či na rizikových pracovištích. Firma Alkom disponuje multifunkčním monitorovacím centrem s celorepublikovou působností. Jde o dohledový pult centrální ochrany se 70 zaměstnanci, kde zároveň pracuje až 10 dispečerů. „Dispečer má za úkol řídit řešení incidentu. Když například ordinace praktického lékaře ve Strančicích vyšle signál tísně, je na dispečerovi, aby postupoval přesně podle stanoveného scénáře, vyslal výjezd, informoval policii, v případě dalších signálů komunikoval s klientem či s lékařem, zda nejde o planý poplach, a podle toho řídil zásah, první pomoc a podobně. Zkušený dispečer řeší přednostně život a zdraví osob, pak až škody na majetku,“ popisuje činnost největšího pracoviště svého druhu v ČR ředitel Růžička s tím, že zdravotnická zařízení tvoří 20 % zákazníků společnosti. Podle něj je zde méně incidentů než v objektech pracující s financemi nebo drahým zboží, ale kvůli rozsáhlým areálům se řeší ve vyšší míře vandalismus a technologické problémy, jako jsou například výpadky proudu či zaplavení, jejichž včasné řešení je pro nemocnice důležité.

Na lokalitě ordinace záleží

Specifická je ochrana bezpečnosti malých ordinací v odlehlých regionech. „Jde o rozdíly v umístění i ve struktuře pacientů. Jinak střežíme ordinaci, která je například v blízkosti obecního úřadu nebo pošty, jež také hlídáme. Jinou ochranu vyžaduje odlehlá ordinace v místě, kde je prokazatelně vyšší kriminalita nebo delší dojezd. Proto je součástí našich návrhů také posouzení kriminální historie objektu. Disponujeme unikátními daty od roku 1991 o tisících objektech a zkušenostmi v práci dispečerů a bezpečnostních specialistů, kteří se věnují zabezpečení na vědecké úrovni a jsou i spoluautory norem ČSN, ISO a EN. Máme vytipované nejrizikovější lokality pro ordinace v severních Čechách, na severní Moravě, v Praze. K nejklidnějším lokalitám pak v tomto ohledu patří Vysočina, část jižních Čech a jižní Moravy. Svou roli hraje také konkrétní lokace ordinace, v jejíž blízkosti může být umístěna základna vojenské posádky, věznice, zařízení s velkou migrací zaměstnanců nebo rozsáhlá stavba, kde jsou zaměstnáni zahraniční dělníci,“ říká Václav Růžička.

Náramky budoucnosti

V pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) jsou od roku 2013 na vybraných a exponovaných klinikách (Společný příjem interně nemocných – SPIN, I. chirurgická klinika, stomatologie a RDG), kde dochází k příjmu opilých, zdrogovaných a agresivních pacientů, instalovaná tlačítka tísňového volání. „Jedná se o náramky, na nichž lze zmáčknout tlačítko, které vyšle signál tísně na hlavní vrátnici. Zde se rozezní krabička, která lokalizuje dotčenou ambulanci a strážní se musejí neprodleně dostavit na místo a věc řešit. Pokud nestačí vlastními silami, volají si na pomoc pracovníky policie ČR či městské policie. Stává se také, že zároveň s vozidlem zdravotnické záchranné služby přijíždí i posádka policistů,“ popsal mluvčí VFN Filip Brož.
Zajištění bezpečnosti personálu prostřednictvím kamerových systémů a monitorů bude dle ředitele Růžičky cestou i v budoucnosti. „Karta nebo náramek bude ukazovat, jak se samotní pracovníci chovají bezpečně, zda je konkrétní pracovník tam, kde má být, jestli se nepohybuje v jiném provozu, kde by mohl například zneužít data či léky. V rámci provozu může být pohyb zaměstnance omezen na určitá pracoviště nebo bude jeho pobyt v některých prostorech monitorován. Bude pak například zjistitelné, zda sestra skutečně za noc třikrát navštívila pokoj, změřila požadované parametry, dala pacientům napít, nebo zda tyto úkony jen zapsala do karty, aniž je provedla,“ domnívá se Václav Růžička.
Již nyní ale sestrám i ošetřovatelskému personálu pomáhá bezpečnostní zajištění v zařízeních seniorského typu, která Alkom také pokrývá. „Spolupracujeme se Seniorparkem, naše dodávka bezpečnostního zařízení je modifikovaná hlavně s ohledem na potřeby seniorů. Jde například o jednoduchou komunikaci mezi pokojem a recepcí, přivolání pomoci v případě tísně, distribuci televizního signálu. Sestrám se tím ulehčí komunikace. Na oddělení dlouhodobě ležících pacientů navrhujeme také kamery a monitory,“ poukazuje na výhody pro ošetřovatelské domy Václav Růžička s tím, že pro zmatené seniory nabízí společnost monitorovací náramek, který kromě tlačítka tísně a dovolání na telefonní linku umožňuje také zjistit polohu nositele.

Václav Růžička: Rozvoj techniky ve spojení s bezpečnostním posouzením a zkušeností dispečerů umožňuje velmi efektivně zvýšit bezpečnost zdravotníků, majetku i dat nemocnic.

Ohodnoťte tento článek!