Ošetřování klienta v terminálním stadiu s bolestí v domácí péči

Článek seznamuje s vysvětlením základních pojmů dané problematiky – domácí péče, paliativní péče a bolest. Také pojednává o postupu ošetřování nemocného s bolestí v terminálním stadiu v domácí péči.

Domácí péče je přirozený způsob ošetřování nemocného, protože se provádí u pacienta doma. V dnešní době dochází k masivnímu rozvoji této péče a na její rozvoj má vliv mnoho společenských faktorů. Nejčastějšími faktory jsou stoupající náklady na zdravotní péči, stárnutí obyvatelstva, rostoucí poptávka veřejnosti, rozvoj moderních technologií a změny ve zdravotnické legislativě (Jarošová, 2007). Cílem domácí péče je pomáhat nemocnému a jeho rodině zachovat tělesnou, duševní a sociální pohodu, zachovat kvalitu života, umožnit umírat v domácím prostředí, udržovat a zvyšovat kvalitu života, zajišťovat a dodržovat léčebný režim. Výhodou domácí péče je zkracování doby hospitalizace, individualizovaná péče, její komplexnost (léčebná, ošetřovatelská, rehabilitační, sociální, psychoterapeutická) a dlouhodobost (Jarošová, 2007).
Mezi nejčastější symptomy pokročilých stadii onemocnění patří bolest, která slouží jako obranný mechanismus. Má hlavní vliv na aktuální prožívání a pohodlí pacienta. Dokáže ovlivnit radost ze života, náladu, motivaci nemocného, spolupráci při léčbě. Tyto faktory pak zpětně ovlivňují vnímání a prožívání bolesti. Pokud se bolest neléčí, dochází ke snížené soběstačnosti až k imobilitě, pacient trpí nechutenstvím, čímž dochází k malnutrici až kachexii. Bolest má také vliv na sociální dysfunkci a následnou izolaci (Sláma, 2007). Ošetřovatelská péče by měla být provázená láskou, ochotou a něhou. Je důležité otázku bolesti zavčas řešit a dopředu myslet na to, aby bylo zajištěno základní pokrytí bolesti. Je nutné klienta poučit, aby včas upozornil na blížící se bolest. Bolest se musí řešit včas, protože nezvládnutelná bolest se léčí obtížněji a pacienta stojí hodně sil (zpracováno dle standardů Charity Opava). Při ošetřování klienta s bolestí se nesmí také zapomínat na jeho potřeby, ať už fyziologické nebo vyšší. Každé kroky léčby a ošetřování musí být schváleny samotným pacientem a popřípadě jeho rodinou. Můžeme tak předejít strachu a obavám. Je důležité myslet také na omezení, která má klient kvůli bolesti. Může se jednat o zhoršený příjem tekutin a jídla, obtížné vyprazdňování, omezenou pohyblivost, narušení spánku, potíže spojené s hygienou a oblékáním, problémy spojené s údržbou domácnosti a nákupy.

Co ukázal výzkum

Cílem výzkumné části bylo zjistit, jak je klient s bolestí v terminálním stadiu v domácí péči ošetřován a do jaké míry je s ní spokojen. Výzkum byl realizován v agentuře domácí péče Charita Opava a praktická část byla zpracována na základě kvalitativního šetření pomocí kazuistiky. Vzorek respondentů (6 žen a 6 mužů) tvořili klienti s onkologickým onemocněním v terminálním stadiu, kteří byli ošetřováni v domácí péči. Nejstarší ženě bylo 91 let a nejmladším byl 53letý muž. Průměrný věk 72,25 let.
Klient může být ošetřován v domácím prostředí tehdy, pokud je stále přítomen alespoň jeden rodinný příslušník. Klient nesmí být doma sám, protože dochází mnohdy k rychlému zhoršení stavu nemocného. V případě zhoršení stavu nemusí být nemocný hospitalizován. Akutní problémy řeší obvodní lékař nebo onkolog ve spolupráci s domácí hospicovou péčí. Klienti jako důvod, proč nechtějí být hospitalizovaní, nejčastěji uváděli, že doma mají svůj klid a nemusejí se přizpůsobovat nemocničnímu prostředí. Navíc nechtějí umřít v nemocnici, protože se ve svém prostředí cítí lépe a přispívá to k jejich duševní pohodě. Dále uvedli, že rodinní příslušníci nemají možnost se o ně po zdravotní stránce postarat. Dva klienti uvedli, že chtějí čas strávit se svojí rodinou a jeden klient uvedl, že si agenturu sám nezvolil, nýbrž jeho dcera. Na práci sestry nejvíce oceňovali ochotu jim pomoci či ochotu kdykoli přijet.
Dále oceňovali vlastnosti při této práci důležité: obětavost, trpělivost, empatii, vstřícnost, spolehlivost, klid, laskavost, přátelskost. Jeden z respondentů uvedl: „Na příchod sestry se vždy těším, protože přijde s úsměvem.“ Další klient řekl: „Dokážou mě vždy potěšit a říct vlídné slovo.“ I tyto vlastnosti jsou důležité v péči o nemocného.
Nemocní nejčastěji uváděli, že nejvíce postrádají čas, který jim sestra může poskytnout. Ano, čas je pro nemocného důležitý, každý chce, aby se mu ta „jeho“ sestřička naplno věnovala. Pět klientů uvedlo spokojenost a vděčnost za všechno, co pro ně sestřička dělá.

Zvládání bolesti je individuální

Jaký vliv má bolest na fyziologické funkce není zcela jasné. Výpovědi respondentů se navzájem liší, záleží na tom, jaký orgán či orgány jsou zasaženy. I u nemocných se stejnou diagnózou se vliv bolesti liší, protože záleží na individualitě každého člověka. Každý nemocný na svou nemoc reaguje jinak. Také záleží na nastavení kontinuálního podávání analgetik a jejich síle. Všichni klienti uvedli pozitivní efekt léčby na jednotlivé fyziologické potřeby. Mezi vyšší potřeby můžeme zahrnout potřebu bezpečí a jistoty, potřebu lásky, uznání, úcty a potřebu seberealizace. I na tyto potřeby má bolest vliv, proto je důležitá přítomnost rodinných příslušníků a empatie zdravotnického personálu. Během výzkumu uvedli dva klienti negativní vztah se svojí rodinou. Proto zvlášť v těchto situacích je důležitá empatie a podpora zdravotnického personálu. Mezi výhody domácí péče patří například i možnost si kdykoli v případě potřeby zavolat hospicovou službu. I tato možnost pomůže saturovat potřebu jistoty a bezpečí. Každý klient svou nemoc prožívá jinak. Nemůžeme se dívat na jednotlivé diagnózy, ale musíme se dívat na jednotlivého člověka. Jeden klient při stejné diagnóze popisuje bolest jako tupou a nesnesitelnou, druhý jako vystřelující, bodavou a nesnesitelnou.
Z výpovědí klientů můžeme usoudit, že při kontinuálním podávání analgetik je intenzita bolesti stejná, tedy měla by být. Při nízké síle analgetik vnímá bolest intenzivněji, což je signál pro zvýšení dávky. Musíme brát v úvahu, že dochází k postupné závislosti na lécích a nemocný potřebuje neustále navyšování dávky. Ve vnímání bolesti je také důležité, jaké činnosti nemocný vykonává. Při a po zvýšené zátěži může nemocný vnímat bolest intenzivněji, ale při odpočinku nemusí zaznamenat žádné výkyvy ve vnímání bolesti (záleží i na diagnóze).
Rozdíly ve výsledcích zmírnění bolesti při různých způsobech terapie můžeme zaznamenat – při kontinuálním podávání zajišťujeme „stejné“ vnímaní bolesti, avšak je nutné zavčas navýšit dávku. Zkušenosti ukazují, že aplikace analgetik do epidurálního katétru je nejúčinnější, avšak tato forma není vhodná pro každého. Navíc v paliativní péči se snažíme o co nejméně invazivních vstupů. Při užití analgetické náplasti je nutné pamatovat na správné nalepení, protože nesprávné přiložení může ovlivnit intenzitu vnímání bolesti.

Závěr

Práce je sondou do života klienta s chronickou bolestí v domácím prostředí. Přináší pohled na pozitiva a negativa, která s sebou nese pobyt mimo nemocniční prostředí. Co prožívají pacienti trpící chronickou bolestí v terminálním stadiu, kteří jsou v nemocničním prostředí, je dobře známo, protože tyto pacienty denně vídáme. Jak zvládají chronickou bolest pacienti a jejich příbuzní v domácím prostředí, je téměř neznámé. Setkávají se s ní pouze sestry přicházející do domácího prostředí.
Literatura u autorky

O autorovi| Ludmila Laifertová, Chirurgická klinika, FN Ostrava, laifertova@seznam.cz

Ohodnoťte tento článek!