Ošetřovatelská péče o ženu po císařském řezu

Císařský řez je velký invazivní chirurgický výkon, který nese řadu rizik a komplikací. Specifika ošetřovatelské péče o ženu po operačním ukončení těhotenství císařským řezem spočívá především v prevenci tromboembolické nemoci, prevenci infekce v operačním poli, tlumení bolesti, dále v péči o vyprazdňování močového měchýře a tlustého střeva související i s dietními opatřeními. Důležité je neopomenout psychologickou podporu rodičky.

Úvod

Císařský řez je dnes velmi častým způsobem ukončování těhotenství a počet těchto porodů stále roste. Spousta žen je přesvědčena, že císařský řez je bezbolestný způsob porodu. Bojí se spontánního porodu, který je ale fyziologický a je po něm rychlejší rekonvalescence. Tyto ženy nejsou seznámeny s komplikacemi a možnými riziky spojenými nejen s císařským řezem, ale i s anestezií. I anestezie může negativně působit na plod. Budoucí matky by měly znát jednoznačné důvody, které vedou k císařskému řezu, a měly by se informovat i o délce následné rekonvalescence.
Císařský řez, latinsky sectio caesarae (s. c.), je operativní metoda porodu, kdy lékař vybaví plod z dělohy matky přes stěnu břišní. Je indikován jako plánovaný, prováděný v začátku porodu, kdy nejsou přítomny kontrakce. Nebo se indikuje jako akutní, k němuž se přechází v průběhu porodu. Patologických stavů, vedoucích k císařskému řezu, je mnoho. Nejčastějšímí jsou fetopelvický a kefalopelvický nepoměr, tedy nepoměr mezi rozměry hlavičky a pánve, kdy je pánev zúžena, jsou přítomny deformity nebo je plod příliš velký. Dále to jsou stavy po operaci dělohy a malé pánve, krvácení při porodu, abrupce placenty (předčasné odloučení placenty), nepravidelná poloha plodu, závažná onemocnění matky a stavy ohrožující život či zdraví plodu. K císařskému řezu se také přistupuje při umírání rodičky nebo v případě, kdy rodička již zemřela.

Informovaná rodička

Ženy, které mají indikovaný porod císařským řezem, musí být informovány o možných komplikacích spojených s tímto výkonem. Mezi nejčastější komplikace patří krvácení z arterie uteriae, z pánevních plexů, roztržení dělohy nebo porucha koagulace. Dále může dojít k embolii krevní sraženinou, vzduchové embolii, k infekci a následné sterilitě s poškozením nitrobřišních orgánů, nejčastěji močového měchýře. Pozdější komplikací může být vytvoření kýly v jizvě. Ošetřovatelská péče o ženu po císařském řezu má svá specifika. Prolíná se s klasickou pooperační péčí na chirurgickém oddělení. Jejím cílem je předejít pooperačním komplikacím, časná mobilizace, eliminace nebo potlačování bolesti, zajistit plné kojení a schopnost postarat se o novorozence. Do zmíněných specifik patří prevence tromboembolické nemoci, antibiotická profylaxe, tlumení bolesti, péče o laparotomickou ránu, péče o drenáž, péče o vyprazdňování močového měchýře či tlustého střeva, péče o stravování, rehabilitace, psychologická podpora, potřeba informací a nácvik kojení. Pooperační péči po císařském řezu vždy lépe zvládají informované ženy. To znamená, že jim musíme poskytnout dostatek informací a zodpovědět všechny jejich otázky.

Prevence nejčastějších komplikací

Tromboembolické nemoci se dá předejít bandáží dolních končetin, dostatečnou hydratací ženy a časnou mobilizací. U žen s vyšším rizikem vzniku tromboembolické nemoci (například u žen s varixy) lékař indikuje aplikaci nízkomolekulárního heparinu. Žena po císařském řezu je mobilizována první pooperační den. Pro tlumení bolesti je po regionální anestezii výhodou nechat zavedený epidurální katétr, jímž jsou kontinuálně podávána analgetika až 24 hodin po operaci. Analgetika lze také podávat intravenózně, intramuskulárně a později perorálně. Lékař by měl volit taková, která nemají negativní vliv na organismus dítěte. Péče o drenáž po císařském řezu není pravidlem, ale většinou bývá zavedena podtlaková drenáž, u které je důležité sledovat množství a charakter tekutiny v nádobě odvádějící drén. Délka zavedení drénů je individuální, obvykle 1–2 dny a dle ordinace lékaře se musí sterilně převazovat. Jejich odstranění indikuje lékař.
Po operaci sledujeme retrakci neboli zavinování dělohy. Také sledujeme očistky, které by zpočátku měly být krvavé a neměly by zapáchat. Laparotomická rána musí být sterilně krytá. První den po operaci se již ošetřuje otevřeně. Ošetří se dezinfekčním prostředkem s krycím filmem a poté si ji pacientka může osprchovat. U obézních žen je důležité, aby se mezi kožní laloky vkládala sterilní longeta. Pátý pooperační den se odstraňuje polovina stehů (ob jeden steh) a zbylé se odstraňují sedmý den.
Dle zdravotního stavu se podávají antibiotika jako antibiotická profylaxe zejména u žen se zvýšeným rizikem infekce po porodu. Tedy v případě zkalení plodové vody, poranění dělohy, krevní ztráty nad 1000 ml a zvýšení zánětlivých markérů (Leu, CRP). Rodičky mají často po dobu 24 hodin po operaci zaveden močový katétr. Do 6 hodin po jeho odstranění by se pacientka měla vymočit, jinak je nutné přejít k jednorázovému cévkování a množství rezidua zaznamenat do ošetřovatelské dokumentace. Důležitý je dostatek tekutin. Pro prevenci pooperačních komplikací gastrointestinálního traktu se podávají parasympatomimetika, která zvyšují tonus hladké svaloviny, a tím navozují peristaltiku. Pro prevenci těchto komplikací je důležitý dostatek tekutin a časná mobilizace. Pokud nedojde k vyprázdnění do 72 hodin, přechází se k podání klyzmatu nebo laxativ. Je důležité také pečovat o stravu rodičky. Dieta je určena dle typu anestezie a je nutné trávicí trakt zatěžovat postupně. Nepodáváme žádná nadýmavá a dráždivá jídla. Pro lepší regeneraci matky a nástup laktace je nutný zvýšený příjem minerálů a bílkovin. Důležité je, aby matka byla také dostatečně informována o stravování v průběhu kojení.

Změny nálad jsou přirozené

V péči o ženu po císařském řezu je důležitá včasná rehabilitace – fyzická i psychická. Rodičku mobilizujeme hned první pooperační den. Je důležité ji naučit správnému vstávání z lůžka, kdy by si vleže na zádech měla podepřít rukou laparotomickou ránu a za stálého držení rány se přesunout na bok. Z polohy na boku si za pomoci podepření rukou může sednout. Psychická rehabilitace snižuje poporodní dysfonii neboli střídání nálad a podporuje adaptaci s novorozencem, zvýší sebedůvěru a navodí pocit štěstí. Poporodní dysfonie se obvykle objevuje třetí až šestý den po porodu. Projevuje se zmíněnou změnou nálad, plačtivostí, podrážděností, zmateností a neklidem. Je to přirozená reakce způsobená poporodní prudkou změnou hladiny hormonů, a proto je důležitý klidný, empatický přístup a podpora při získávání dovedností v péči o dítě. Pacientka musí mít stále dostatek informací o dítěti, vyšetřeních, další péči, návštěvních hodinách, denním režimu či o právech pacienta.

Důležitý je nácvik kojení

Těsně po porodu je dítě přiloženo k prsu, aby se nastartovala laktace. Techniku kojení je velmi důležité matce důkladně vysvětlit a názorně ji předvést. Ukázat jí správné držení prsu, kdy se prsty nesmí dotýkat prsního dvorce. Palec je položen vysoko nad dvorcem, a tak pomůže napřímit bradavku. Novorozenec by měl uchopit bradavku a největší část dvorce. Sestra by měla techniku přisátí matku dobře naučit. Matka musí podráždit bradavkou ústa dítěte a tím vyvolat hledací reflex. Dítě by mělo otevřít ústa a matka musí nabídnout prs k přisátí. Známky správného přisátí jsou: nos a brada novorozence se dotýká prsu, ústa široce otevřená, bradavka a dvorec na jazyku, větší část dvorce je vidět nad ústy než pod ústy a dolní ret je ohrnutý ven. Správné sátí matka pozná, když bradavka a dvorec jsou na jazyku, jehož vlnkovitý pohyb posunuje bradavku i dvorec na patro dítěte, které polyká vysáté mléko.

Závěr

V současné době se ze zdravotních indikací i požadavků rodiček k císařskému řezu přistupuje stále častěji. Je velmi důležité, aby nejen porodní asistentky a ostatní ošetřovatelský personál pečující o rodičku po porodu, ale i samy rodičky byly dostatečně informovány o specifické péči po tomto operačním výkonu. A také neopomenout, že rekonvalescence je delší než po přirozeném porodu a matka není fyzicky schopna se časně o dítě starat, což se často odráží na jejím psychickém stavu.
Literatura u autorek

O autorovi| Bc. Kateřina Podroužková, DiS., studentka, VŠZ Praha 5, KPodrouzkova@seznam.cz, PhDr. Martina Muknšnáblová, odborná učitelka, VOŠZ SŘMR Praha 2, m.muknsnablova@worldonline.cz

Ohodnoťte tento článek!