Pacient je rozhodujícím „odborníkem“ na svou léčbu

Ředitelka Divize Diabetes skupiny Sanofi v ČR a SR Daniela Pudelková pro náš časopis hovoří o možnostech nové generace inzulinové léčby, která téměř kopíruje proces regulace hladiny glykemie u zdravých osob a riziko hypoglykemie se tak stále snižuje.

Jak ale Daniela Pudelková zdůrazňuje, vedle farmakoterapie musí cestu ke kompenzaci diabetu dláždit důraz na správnou životosprávu a jejich efektivní souhra pod dohledem diabetologa.

Sanofi se specializuje na vývoj inzulinových analogů, a to zejména na inzuliny s dlouhotrvajícím účinkem. Jaká je jejich současná role v léčbě diabetu?

Nástup inzulinových analogů s dlouhotrvajícím účinkem na počátku tohoto století byl bezpochyby revolucí v léčbě diabetu, zejména proto, že podstatně snížil riziko hypoglykemických příhod, což je častá komplikace léčby diabetu a zároveň jeden z hlavních důvodů, proč se pacienti inzulinové léčby obávali. Inzulinové analogy jsou stejně efektivní ve schopnosti snižovat hladinu krevního cukru, ale díky odlišným rychlostem vstřebávání a nástupu účinku oproti klasickému inzulinu při podkožní aplikaci je léčba analogy přirozenější a v podstatě kopíruje proces regulace hladiny glykemie u zdravých jedinců.

V létě 2015 společnost Sanofi představila také v ČR zástupce nové generace bazálních inzulinových analogů. V čem spočívá jeho výhoda proti dosavadní léčbě?

Tento inzulin má ve srovnání s první generací analogů vyrovnanější farmakodynamický i farmakokinetický profil, což v konečném důsledku opět přispívá k menšímu riziku hypoglykemie. Díky inovovanému inzulinovému peru a menšímu objemu (ovšem větší koncentraci) inzulinu je pak vpich pro pacienta komfortnější a méně bolestivý. Přirozený lidský „strach z injekce“ je totiž stále také jedním z důvodů, proč pacienti odkládají zahájení inzulinové léčby.

Oproti řadě evropských zemí, kde o diabetiky pečují převážně praktičtí lékaři, jsou čeští pacienti léčeni hlavně v ordinacích diabetologů. Jaké vidíte v tomto přístupu výhody?

Diabetes neumíme kompenzovat bez správné životosprávy pacienta, jakkoli skvělé léky máme k dispozici. To si bohužel řada pacientů neuvědomuje a myslí si, že litr sladké limonády a kachna k obědu jsou v pořádku, protože je zachrání antidiabetické léky. Tak tomu ale bohužel není. Proto je jenom dobře, že se u nás léčba cukrovky soustředí v diabetologických centrech. Diabetolog totiž dokáže efektivně skloubit obě nutné složky léčby diabetu – správnou životosprávu a správnou farmakologickou léčbu – a nastavit individuální léčebné cíle. U diabetu platí dvojnásob, že každý pacient je individuální a měl by mít své léčebné cíle takříkajíc „šité na tělo“.

Počet diabetických pacientů ale stále narůstá. Vnímáte jako možné řešení (i s ohledem na financování této péče) přesunout část péče právě na praktické lékaře? Kde vidíte možná rizika?

Budu teď možná mluvit proti zájmům farmaceutického průmyslu, ale to, na co by se společnost jako celek měla soustředit především, je prevence a správná životospráva. Léky a inzuliny, které máme nyní k dispozici, jsou velmi efektivní, ale oblast, kde často selháváme, je disciplína pacientů v otázkách dodržování léčby a zejména posunu k zdravějšímu životnímu stylu – méně cukrů, tuků a přejídání a více pohybu. Především změna společenského paradigmatu v této oblasti nás posune dále, nikoli přesun léčby diabetu k praktikům.

Rozvoj dětské obezity a následně diabetu 2. typu u dětí je podle mnohých odborníků časovanou bombou. Jak se na tuto „epidemii“ farmaceutický průmysl připravuje?

Naším cílem je samozřejmě neustále přicházet s inovacemi, které léčbu zefektivní a zvýší adherenci pacientů. Koneckonců fakt, že lékaři ve stále vzrůstající míře převádějí pacienty z našich starých analogů na novou generaci inzulinů, je důkazem, že se nám to daří. V zastavení epidemie diabetu a jejího rozšíření na dětskou populaci je však tou hlavní zbraní prevence a edukace v oblasti zdravého životního stylu. Léčba diabetu a jeho komplikací stojí Českou republiku okolo desítky miliard korun ročně a zhruba polovina těchto nákladů připadá na léčbu komplikací diabetu. Je přitom spočítáno, že kvalitní edukace v oblasti zdraví dokáže v příslušné oblasti zdravotní péče ušetřit až čtyřnásobek částky do edukace vložené.

Nacházíte v přístupu k dětským pacientům inspiraci v zahraničí? Kudy v tomto ohledu naopak cesta nevede?

Loni jsme se inspirovali u kolegů v Turecku a chystáme se v ČR zahájit speciální osvětový projekt zaměřený na edukaci dětí, jež mají ve svém okolí (zejména ve škole) vrstevníky, kteří diabetem trpí. Cílem projektu je jednak ulehčit dětským diabetikům, kteří jsou na inzulinu, každodenní život ve školním kolektivu a zároveň zvýšit povědomí o rizicích diabetu a zdravém životním stylu v dětské populaci, ale také mezi jejich rodiči a pedagogy. Vycházíme přitom rovněž z pozitivní odezvy, kterou po celé ČR budí náš projekt „První pomoc pro prvňáky“, v jehož rámci jsme základy první pomoci naučili již takřka 14 tisíc dětí.

Prof. Kvapil nedávno zveřejnil studii provedenou na 4 tisících českých diabetiků, která prokázala, že 54 procent z nich nedosahuje dostatečné kompenzace (hodnoty glykovaného hemoglobinu pod 53 mmol/ mol). To je způsobeno mimo jiné oddalováním nástupu inzulinové léčby, jíž předchází ne vždy efektivní léčba antidiabetiky. Proč lékaři s nasazením léčby inzulinem stále váhají? Posune tato studie pohled na léčbu diabetu?

Inzulin bezpochyby stále představuje nejúčinnější cestu ke snížení hladiny cukru v krvi a je pravda, že díky pokrokům, které v inzulinové léčbě nastaly s nástupem analogů, se s touto léčbou začíná mnohem dříve. Zároveň ale platí, že každý pacient má svou „vlastní“ cukrovku, a také proto je to především on sám, kdo je tím rozhodujícím „expertem“ na svou léčbu. Když se pacient nechce léčit, respektive změnit svou životosprávu, žádný lék ani lékař mu nepomohou.

Zmínila jste, že míra převodu pacientů z původních analogů na novou generaci inzulinů se vám daří. O jakém počtu pacientů vlastně mluvíme?

S ohledem na konkurenci bych nerada uváděla konkrétní čísla, ale pro ilustraci lze uvést, že před příchodem nové generace inzulinových analogů loni na podzim bylo v České republice zhruba 800 tisíc diabetiků, přičemž více než čtvrtina z nich užívala inzulin. Jak ukázal výzkum profesora Kvapila, zhruba polovina pacientů s diabetem z různých důvodů nedosahuje léčebných cílů. Naším posláním je zvyšovat kvalitu jejich života a přinášet jim nové, účinné a bezpečné léčebné postupy, které nová generace inzulinů bezpochyby přináší. Podařilo se nám nové inzuliny v ČR registrovat v rekordně krátké době čtyř měsíců po jejich registraci v EU a jsme tak pátou zemí v Evropské unii, kde je mají pacienti k dispozici. V tuto chvíli záleží především na lékařích, jak tuto příležitost využijí, a mně nezbývá než jim popřát plné ordinace spokojených a kompenzovaných pacientů. První pozitivní zkušenosti s léčbou novými inzuliny potvrzují, že je zde rozhodně velký potenciál.

Jsou v tomto ohledu dostatečně informováni sami pacienti? Spolupracujete na jejich edukaci s pacientskými organizacemi?

Pokud někde existuje relativně dlouhá tradice pacientského sdružování se, pak je to jistě v oblasti diabetu. Otázkou ale je, zda pacientské organizace stačí svým know-how stále rychlejšímu světu moderní komunikace a sociálních sítí. Proto se naše podpora těchto organizací zaměřuje právě na zvyšování jejich potenciálu a kapacit v této oblasti. Loni na podzim jsme ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze otevřeli na katedře Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích studijní předmět „profesionalizace pacientských organizací“, který by měl díky úzkému propojení s praxí výrazně přispět k rozvoji nejen komunikačního potenciálu pacientských organizací. Zároveň připravujeme úplně nový projekt zaměřený na aktivizaci pacientů s diabetem v regionech, protože tam je v oblasti osvěty a edukace často pole hodně neorané.

Ohodnoťte tento článek!