Pacient s úrazem skrota

10. 12. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Pacienti jsou na urologických ambulancích ošetřováni kromě jiného i s poraněním zevního genitálu. Jde zhruba o 1 % ze všech úrazů. Týká se většinou věkové skupiny mezi 20.-40. rokem věku. Tudíž u lidí na vrcholu fyzické, pracovní, sportovní a sexuální aktivity. S úrazy zevního genitálu je možné se setkat i u dětí, kde je příčinou nejčastěji nešťastná náhoda při hře, napadení zvířetem (psem), nehoda při sportu nebo autonehoda.



SOUHRN: Každého nemocného s poraněním varlete lékaři kontrolují během léčby pohmatem, ale i ultrazvukem, protože může vzniknout poúrazová atrofie varlete. Většinou se jedná o úrazy u mužů mezi 20.-40. rokem.
Klíčová slova: skrotum, úraz, katétr, operace, ošetřovatelské diagnózy

SUMMARY: Every patient who comes with testes injury is examined by palpation and ultrasound as post-trauma atrophy of the testes may develop. Most of the injuries occur in men between 20 and 40 years of age.
Key words: scrotum, injury, catheter, operation, nursing diagnoses


 

Tupá poranění tkáně šourku jsou většinou důsledkem působení velké síly na velké ploše, při níž nedojde k porušení integrity kožního krytu. Jde například o údery, kopy, ale i působení tlakové vlny při výbuchu. Jde o úrazy s různými následky. Od kontuze či hematomu až po rozdrcení, které může vést ke ztrátě části, či celého orgánu.

K otevřeným poraněním dochází, když se síla koncentruje na malou plochu, překoná pružnost a pevnost kožního krytu. Tato poranění jsou způsobována ostrými předměty (střelnou nebo bodnou zbraní). Vznikají tržně zhmožděné rány, u kterých bývá hojení komplikováno infekcí.
Dalším typem je iatrogenní poranění, např. při operaci tříselné kýly, kdy může dojít k uskřinutí semenného provazce přílišným zúžením kanálu (může se vyvinout atrofie varlete).
U těchto poranění je vždy přítomna různě silná bolest, další nálezy jsou podle druhu a intenzity (při otevřených poraněních krvácení). Skrotum bývá zvětšeno hematokélou (přítomnost nahromaděné krve ve skrotu), nebo relativní hydrokélou (tekutinou).

Mezi diagnostické a vyšetřovací metody patří pohled a palpace, ultrazvukové vyšetření, které slouží k přesnějšímu posouzení eventuálního poranění stěny varlete. CT či nukleární magnetická rezonance se používají výjimečně.
Terapie drobných poranění spočívá zejména v dezinfekci. Kontuze se léčí krátkodobým klidem na lůžku, podložením skrota a ledem, poté se doporučuje suspenzor. Ruptura varlete, rozsáhlá kontuzní, otevřená a ztrátová poranění se revidují a řeší chirurgicky.

Kazuistika pacienta s poraněním skrota a ošetřovatelská péče

Ve večerních hodinách byl na urologickou ambulanci přivezen pan V. K., 63 let. Pacient byl zamčen na hřbitově, při přelézání plotu mu uklouzla noha a on se nabodl na plot. Začal krvácet, otekl mu šourek. Na urologickou ambulanci k ošetření jej přivezl synovec. Pacient byl při vědomí, orientovaný, bolesti popíral. Na šourku měl dvě tržné rány, které zasahovaly až k obalům varlete. Rána nekrvácela. Pacient se s ničím trvale neléčí, nebere léky, dietu nedrží. Poučen o nutnosti hospitalizace, se kterou souhlasil.

1. den hospitalizace (den operace): Pacienta jsme uložili na lůžko a zahájili přípravu k operaci (krevní odběry, rtg srdce a plic, oholení skrota, sterilní krytí rány, stěr z rány, poučení o přípravě k výkonu, tj. nic nejíst a nepít, interní vyšetření u lůžka).

Při příjmu měl pacient vyšší TK (160/100), který přetrvával i po opakovaném přeměření. Internista ordinoval kompenzaci TK antihypertenzivy a pravidelné kontroly tlaku po výkonu. Vzhledem k hyperglykemii (16,3 mmol/l) byla nutná korekce pod 10 mmol/l podáním inzulinu. Zajistili jsme žilní vstup, podali infuze a aplikovali inzulin, preventivně antibiotika. Profylaxe TEN - aplikován Clexane a bandáž končetin. Před zákrokem jsme zkontrolovali pacientovi chrup a vyndali zubní protézu, uzamkli cennosti, provedli hygienu, pacienta převlékli a odvezli na operační sál. Operace proběhla v nočních hodinách.

V průběhu operace zrevidovali lékaři skrotum a vypustili hematom, zavedli drén. Odhalili zvětšenou prostatu, která způsobovala retenci moči, proto zavedli močový katétr. Pacient byl operován ve spinální anestezii, po výkonu převezen na zotavovací pokoj a poté na naše oddělení, kde jsme pravidelně sledovali TK, P, tělesnou teplotu, stav rány, drénu, odvod moči. Monitorovali jsme glykemii a korigovali její hladinu inzulinem. Lékař ordinoval (Tramal 100 mg), ale pacient jej zatím nepožadoval.

2. den hospitalizace: Pacient mohl s pomocí sester vstát z lůžka, potřeboval dopomoc s hygienou. Byl poučen o péči o katétr, odebrána moč z katétru na kultivaci, kontroly TK a glykemií, kontrola krytí pooperační rány a drénu. Pacient si stěžoval na bolesti, proto jsme mu podali analgetika. Také jsme jej poučili o nutnosti dodržovat klidový režim, v souvislosti s tím nemocný přijímal stravu na pokoji. Upozornili jsme jej také na nezbytnost dodržování diabetické diety. Podle ordinací lékaře sestry podávaly antibiotika, analgetika, antihypertenziva a inzulin. Také byl proveden převaz rány - drén nic neodváděl, proto byl odstraněn, krytí suché.

3. den hospitalizace: Podle výsledků z mikrobiologie byl v ráně přítomen Streptococcus ze skupiny beta-hemolytických, který je rezistentní na antibiotikum, jež pacient dostával, proto lékař změnil antibiotikum. Opět proveden převaz rány - rána klidná, výměna krytí.

4. den hospitalizace: Výsledky kultivačního vyšetření moči byly negativní, ošetřující lékař rozhodl o odstranění katétru. Pacient byl plně mobilní. Opakovaně kontrolováno reziduum v močovém měchýři, množství bylo minimální, proto byl pacient ponechán bez katétru. Při ultrazvukovém vyšetření na ambulanci byly zachyceny konkrementy v pravé ledvině, proto pacient poučen o sledování moči.

5.-9. den hospitalizace: Sledovali jsme operační ránu, podávali léky. Glykemie se upravila pomocí diabetické diety. Bylo provedeno kontrolní interní vyšetření a po stabilizaci TK bylo možné pacienta propustit do domácího ošetřování. Nemocného jsme poučili o typu stehů v ráně (vstřebatelné), doporučili přísné dodržování osobní hygieny, diabetickou dietu, užívání léků a kontrolování vyprazdňování moči.

Ošetřovatelské diagnózy

1. Akutní bolest vzhledem k rozsahu poranění, poruchy kožního krytu při zákroku související s odezněním účinku analgetik.

Určující znaky: bolestivé grimasy (při příjmu s poraněním bolesti popírá, bolestivé grimasy nejsou přítomny), první den po operaci trpí bolestmi v operační ráně, namáhavě se zvedá z lůžka, snaží se najít vhodnou polohu.
Související faktory: operační rána, přítomnost drénu v ráně, nařízený klid na lůžku po výkonu.
Cíl: Pacient nemá bolesti, popř. udává zmírnění bolestí.
Intervence: Zhodnocení bolesti, poučení o správném vstávání z lůžka (fixace drénu, močového katétru), aplikace analgetik podle potřeby, monitorování spánku.

2. Riziko infekce vzhledem k poruše kožního krytu související se zajištěním žilního vstupu, zavedením katétru, drénu a vlastní rány.

Určující znaky: Bolesti, záškuby, změny teploty a barvy kůže, prosakování čtverců, výsledky kultivací.
Související faktory: Rána způsobená úrazem, operační rána, močový katétr, žilní vstupy.
Cíl: Pacient je bez známek počínající infekce, eventuálně je infekce potlačena ihned při prvních projevech (nasazení antibiotik).
Intervence: Hodnocení rány (vzhledu, sekrece, drénu…), žilních vstupů (zarudnutí), pravidelná výměna míst žilních vstupů, měření teploty, hlášení změn lékaři. Dodržování aplikace antibiotik.

3. Neznalost pojmů katétr, hyperplazie prostaty, sledování moči, vzhledem k rozrušení pacienta v souvislosti se zahlcením informacemi od lékaře a sestry - potřeba poučení.

Určující znaky: Krčení rameny, chybí zpětná vazba.
Související faktory: Nevědomost, nově zjištěný diabetes mellitus, nenadálá situace (chirurgický zákrok).
Cíl: Pacient plně rozumí poskytovaným informacím, zná zásady diabetické diety, umí manipulovat s močovým katétrem, pečovat o pooperační jizvu, ví, že před zákrokem nesmí jíst a pít, kde má signalizaci. Je seznámen s hlídáním moči.
Intervence: Nezahlcovat pacienta velkým množstvím informací najednou, mluvit pomalu, srozumitelně (nepoužívat odborné názvy), názorně předvést manipulaci s katétrem, signalizací, poskytnutí letáčku o diabetické dietě, vysvětlení základních zásad diabetické diety, zpětnou vazbou zjistit, zda pacient rozumí.

4. Porucha vyprazdňování moči (retence) vzhledem k zvětšení prostaty související s mechanickou překážkou v močových cestách.

Určující znaky: Pacient popírá poruchy vyprazdňování moči, urolog hmatá přeplněný močový měchýř, pacient se nemůže vymočit.
Související faktory: Rozrušení z úrazu, nervozita, zvětšená prostata.
Cíl: Pacient močí spontánně, kontrola rezidua v močovém měchýři, katétr je zaveden pouze na nezbytně nutnou dobu.
Intervence: Zajistit klidné místo na vymočení, nespěchat na pacienta, monitorování vymočeného množství moči, pouštění vody k podpoře močení, soukromí. Asistence při katetrizaci močového měchýře (proběhla na zotavovacím pokoji), kontrola vylučované moči, sběrného sáčku, katétru. Odběr moči na mikrobiologické vyšetření, odstranění katétru, kontrola pacienta (zda močí), odvoz na kontrolní sonografické vyšetření rezidua.

Závěr

Pacient přišel na ošetření do urologické ambulance ,,pouze“ s poraněním skrota, odešel s nově diagnostikovanou hyperplazií prostaty, diabetem mellitem, nefrolitiázou a hypertenzí. Od propuštění z urologického oddělení proběhly další hospitalizace - s ledvinnou kolikou, prodělal PEK (endoskopické odstranění konkrementu přes stěnu bedra), dále LERV (mimotělní rozdrcení konkrementu rázovými vlnami). Nezbytná byla také pravidelná kontrola zvětšené prostaty (sledováno 2007-2010).


O autorovi: Hana Balounová, DiS. urologické oddělení, nemocnice Jihlava (hancazivocich@centrum.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?