Pacienty s diabetem nejvíce omezuje absence sladkých jídel

U pacientů po diagnóze diabetu I. typu představuje největší změnu kromě aplikace inzulinu úprava stravovacích návyků, jež jsou pro pacienty i nejvíce limitující faktory pro jejich další život.

Podle Diabetické asociace ČR bylo v České republice v roce 2015 celkem 858 010 diabetiků. Společnost GFK provedla v srpnu výzkum zaměřen na subjektivní vnímání onemocnění a informovanost. Zúčastnilo se ho 106 diabetiků I. typu (DM I) a 301 diabetiků II. typu (DM II). Podle výstupů výzkumu volí pacienti s I. typem v souvislosti se svým onemocněním nejčastěji výrazy jako absence inzulinu (10 %), nefunkční slinivka (9 %), nebezpečná a závažná nemoc (9 %), celoživotní onemocnění (8 %) či obecně omezení (8 %). Odpovědi diabetiků II. typu vycházejí častěji ze subjektivního vnímání choroby. Jde u nich o nebezpečnou a závažnou nemoc (11 %) nebo obtěžující onemocnění (10 %).

Jednoznačně největší změnu v životě člověka po stanovení diagnózy diabetu představuje náhlá změna stravovacích návyků, dieta (65 % – u DM II., 48 % – u DM II). Pro pacienty s diabetem I. typu pak velkou změnu přináší pravidelná aplikace inzulínu (30 %) a s tím spojená kontrola hladiny krevního cukru (12 %). V případě diabetiků II. typu bylo kromě změny stravování nutné adaptovat se také na pravidelný příjem léků (18 %) a stejně jako u skupiny pacientů s diabetem I. stupně přizpůsobit se novému dennímu režimu (9 %) a také celkově přehodnotit životní styl a životosprávu (9 %). Dalších 8 % pacientů v této souvislosti uvedlo, že museli omezit konzumaci alkoholu (zejména muži), pravidelně jíst a zařadit více pohybu do svého života.

„Pro diabetiky II. typu představuje největší omezení dieta a zejména absence sladkých jídel (61 %). Desetině pacientů, zejména pak mužům (15 %), vadí nemožnost konzumovat alkohol. Pravidelný příjem léků je určitým limitujícím faktorem pro bezmála desetinu oslovených, pravidelnost v jídle poté pro 7 % osob. Z dalších omezení je možno uvést rychlou únavu (7 %) či problémy s dolními končetinami a obecně s pohybem (6 %),“ uvádí vedoucí zdravotnického výzkumu GfK Barbora Večerková.

V případě skupiny pacientů s DM I představuje opět největší omezení nutnost dodržovat dietu a nemožnost konzumovat jídla s obsahem cukru (39 %). Pro čtvrtinu osob je dalším limitujícím faktorem pravidelná aplikace inzulínu, pro více než osminu potřeba neustále měřit krevní cukr. Celkově 9 % pacientů muselo omezit sportovní aktivity, 8 % začalo sledovat složení potravin (8 %). Ostatní uváděná omezení byla obdobná jako v případě diabetiků II. typu (pravidelnost v jídle či absence alkoholu). O jednotlivých aspektech onemocnění jsou dobře informováni zejména diabetici I. typu. V případě informovanosti o léčbě získali pacienti DM I a DM II průměrnou známku 4,45 a 4,23 na 5 bodové škále. Naopak o něco nižší informovanost byla zjištěna v případě novinek v léčbě onemocnění (3,80 u DM I a 3,35 u DM II) a také u znalosti organizací zaměřených na diabetické pacienty (3,65 u DM I a 2,96 u DM II).
Zdroj: GFK

Ohodnoťte tento článek!