Pentaplegie a možnosti její rehabilitace

Článek se zabývá možností návratu pacienta s diagnózou „pentaplegie“ do domácí péče. Mapuje také proces vyřízení náležitostí k odchodu domů a zdůrazňuje nutnost fyzio- i ergoterapie v rámci celkové rehabilitace. Zkušenosti použité v tomto článku jsou získány na spinální jednotce, kde byli hospitalizováni dva pacienti s touto diagnózou.

Výraz pentaplegie se skládá z řeckých slov „penta“ jako „5“ a „plége“ jako „úder“, což znamená ochrnutí neboli úplnou neschopnost aktivního volního pohybu. Pentaplegie bývá nejčastěji způsobena úrazem (např. pádem na hlavu a záhlaví).

Co znamená pentaplegie

Klinický obraz pentaplegie je způsoben poškozením míchy v oblasti C1–C4. Projevem pentaplegie je ochrnutí všech končetin, bránice, trupového a břišního svalstva. Pacienti jsou z důvodu nefunkčnosti bránice po celý zbytek života odkázáni na umělou plicní ventilaci. Mají zachovánu aktivitu pouze v oblasti hlavy a částečně v oblasti šíje (dle místa poranění míchy). Postižení mohou trpět mnohými doprovodnými komplikacemi, jako jsou respirační, urologické, defekační, sexuální a psychické. Dochází k poruchám termoregulace, k autonomní dysreflexii, svalovým spasmům, trofickým změnám, mohou se objevit dekubity, osteoporóza a zlomeniny, heterotopická osifikace či otoky rukou a nohou. S tímto postižením vzniká řada problémů v oblastech, které ovlivňují kvalitu života (activity of daily living, ADL). Péče o pacienta s míšním poraněním nutně vyžaduje multidisciplinární přístup – péči traumatologa, neurochirurga, neurologa, urologa, psychologa, fyzioterapeuta, ergoterapeuta a celého ošetřovatelského personálu.

Rehabilitace

Cílem fyzioterapie a ergoterapie je umožnit pacientovi návrat do domácího prostředí, proto by měly být nedílnou součástí života pentaplegika.
Fyzioterapie zahrnuje udržení pasivní hybnosti ve všech pohybových segmentech, udržení a postupné zlepšení aktivní hybnosti v zachovaných pohybových segmentech, využití měkkých a mobilizačních technik, prevenci zkrácení svalových struktur (pasivní cvičení, měkké a myofasciální techniky, polohování i do antispastických vzorců a proti vzniku dekubitů každé 2–3 hodiny). Důležitá je také snaha o obnovu dechových funkcí v rámci respirační fyzioterapie (např. Vojtova reflexní lokomoce či plicní rehabilitace dle Smolíkové), jejímž cílem je samostatné dýchání bez umělé plicní ventilace. Postupná vertikalizace a nácvik přesunu do vozíku, využití stavěcího stolu (prevence osteoporózy, kontraktur, ortostatického kolapsu a kalcifikací). Do rehabilitace se zapojuje i mechanoterapie – využití motomedu. Při pentaplegii lze všeobecně využít různých fyzioterapeutických metodik a postupů (např. cvičení v závěsném systému Redcord, cvičení dle Čápové nebo výše uvedená Vojtova reflexní lokomoce). Některé z těchto metodik vycházejí z neurofyziologického podkladu.
Fyzio- a ergoterapeutická zátěž se řídí dle aktuálního stavu, schopností a tolerance pacienta.

Ergoterapie

Tato část rehabilitace zahrnuje péči o horní končetinu – využití měkkých a mobilizačních technik, pasivní cvičení, centraci ramenního kloubu, tvarování ruky do funkčního úchopu, doporučení polohovacích ortéz (na modelaci funkční ruky), ve spolupráci s fyzioterapeutem nácvik vertikalizace, včetně přesunu a jízdy na vozíku, trénink dechových funkcí při zátěži (při sedu na vozíku postupné odpojování od umělé plicní ventilace). Významnou rolí ergoterapeuta je poradenství v době vyřizování žádosti o domácí umělou plicní ventilaci (DUPV). Jedná se zejména o výběr vhodných kompenzačních pomůcek (lůžko, antidekubitní matrace, polohovací pomůcky, pomůcky ke cvičení a usnadnění manipulace s pacientem, úprava domácího prostředí na bezbariérové). Důležitá kompenzační pomůcka je pro ovládání PC (můžeme volit z variant „brýle“, ovládání dechem, hlasem, pohybem hlavy). Ergoterapeut pomáhá při výběru elektrického vozíku se speciálním ovládáním (nejčastěji bradovým) a dalších doplňkových programů k ovládání vozíku. Většina oslovených firem umožní zapůjčení vybraného modelu vozíku k vyzkoušení. Rodina má v tomto mezičase prostor k oslovení různých pečovatelských nebo zdravotnických institucí, které budou vypomáhat s péčí o pacienta v domácím prostředí.

Možnosti domácí péče a DUPV

V době hospitalizace pentaplegika ve zdravotnickém zařízení (nejčastější jsou OCHRIP, DIOP, DIP) lze uvažovat o jeho směřování do domácí péče. Pokud ošetřující lékař, rodinná situace a stav pacienta dovolí, je možné podat „Žádost o realizaci umělé plicní ventilace“. Příslušný formulář je ke stažení na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR). Žádost vyplňuje ošetřující lékař. Formulář obsahuje i vyjádření dalších příslušných lékařských odborností (ortoped, neurolog, rehabilitační lékař, psycholog, lékař ARO). Důležité je zajistit péči oddělení ARO, které si územně převezme pacienta do péče, kdyby nastaly nečekané komplikace jeho zdravotního stavu. Dále je nutné určit osobu, která bude primárně o pacienta pečovat. Žádost obsahuje i zhodnocení sociálního statutu rodiny. Ta musí úzce spolupracovat s příslušným sociálním odborem, kde dostane informace pro vyřízení invalidního důchodu, přidělení stupně závislosti, o hrazení kompenzačních pomůcek či o nároku na další příspěvky. Pacientova zdravotní pojišťovna musí znát výši předpokládaných úhrad za péči. Vyplněné formuláře se předkládají na MZ ČR ke schválení.
Realizace umístění pentaplegika do domácí péče je dlouhodobým procesem. Podle našich zkušeností trvá půl až 1 rok, než dojde k plnému vyřízení formalit a přesunu pacienta do domácího prostředí. Nicméně uskutečnit lze.
Literatura u autorek

O autorovi| Jana Zachová, DiS., ergoterapeut, KNL, a. s., rehabilitace, Marta Köhlerová, DiS., fyzioterapeut KNL, a. s., rehabilitace, janape@seznam.cz, kohm@nemlib.cz

Ohodnoťte tento článek!