Politiku nemocnic nelze měnit z roku na rok

Zástupci nemocnic se na konferenci HospiCon, jejíž první ročník proběhl v Táboře pod taktovkou společnosti Androsa, shodli, že největšími překážkami řízení je nejen proměnlivý mechanismus úhrad, ale i extrémní administrativní zatížení nemocnic, které tradičně způsobuje zákon o veřejných zakázkách, a nově také zákon o registru smluv.

Jak uvedl obchodní náměstek Fakultní nemocnice Olomouc Čeněk Merta, za komplikaci v řízení nemocnice považuje především každoroční masivní změnu úhradového systému prostřednictvím úhradové vyhlášky. „ Tento chaos se promítá do každodenního řízení nemocnice. K dohodám jednotlivých segmentů dochází až v průběhu realizačního roku, takže základní strategii a politiku vůči jednotlivým primariátům či klinickým pracovištím stanovuje zařízení až v průběhu dubna či května,“ uvedl náměstek Čeněk Merta k těžkostem vedení nemoc nice.
(pokračování na straně 3)

(pokračování ze str. 1)
Na jeho slova navázal obchodní náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové Michal Filip: „V dnešní době nikdo přesně neví jak nemocnici řídit – naše obchodní politika se mění každým výrokem ministerstva a dalších úřadů. Proti maximalizaci úspor v nákupu léčiv i zdravotnických prostředků stojí legislativa – zákon o veřejných zakázkách, registr smluv i příkazy ministra.“

Nákladné léky hýbají nemocnicí

Jednou z bolestí nemocnic jsou úhrady centrové péče. Neřešeným problémem zůstává paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, původně výjimka, která takto funguje řadu let, a nemocnice u něj volají po novém mechanismu úhrad. „Je otázkou, zda je vždy používán oprávněně. Zneužití může nastat u léků, které by neměly být hrazeny a do úhrady od pojišťoven jsou tlačeny přes tento paragraf. Problém je také například u dětské hematoonkologie, kde je řada léků hrazena přes paragraf 16, protože na léčbu neexistují studie,“ uvedl vedoucí odboru zdravotní péče Fakultní nemocnice v Motole Radovan Drnek a dodal: „Nastupují super drahé léky, které se poskytované péče ve fakultních a krajských nemocnicích silně dotýkají. Lék, který stojí 6, ale i 20 milionů ročně je problematický, i pokud nemocnice poskytuje péči pouze jednomu pacientovi. Jenže když z 20 českých indikovaných pacientů jich 16 léčíme u nás v Motole, je ten problém daleko větší.“ Podle náměstka Drnka by ministerstvo mělo u nákladných léků přijít s udržitelným systémem těchto úhrad, v opačném případě se tyto náklady časem vymknou kontrole.

Regulovat centrovou léčbu

Největším poskytovatelem centrové péče v ČR je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Jak uvedla její náměstkyně Markéta Hellerová, celkem má VFN nasmlouváno s pojišťovnami v této oblasti 26 diagnostických skupin. „Výdaje na centrové léky mnohonásobně převyšují náklady na skupinu úplně všech ostatních léků. Problémy nám způsobuje velmi nejednotný přístup pojišťoven k úhradám těchto léků. A to jak v přístupu k novým přípravkům, tak i způsobu vykazování evidence či v požadavku na schvalování jednotlivého pacienta, což zatěžuje administrativu. Některé léky nechtějí pojišťovny nasmlouvat pro novou indikační skupinu,“ popsala Markéta Hellerová a dodala, že počet pacientů v centrech VFN se od roku 2010 zvýšil o 70 %.
Masivní nárůst očekávají i v letošním roce. Novinkou pro tento rok je vstup paragrafu 16. „Doposud do centrových rozpočtů úhrada léků na paragraf 16 téměř nezasahovala. Letos bude revizní lékař u přípravku, který je centrový, ale je schvalován na paragraf 16 v jiné indikaci, současně uvádět, pod jakou indikační skupinu se má vykázat,“ uvedla náměstkyně Hellerová.

Pojišťovny bez rezerv

Do parlamentu byly 19. dubna ke schválení předány souhrny pojistných plánů zdravotních pojišťoven. O tom, jak vývoj finanční stability systému vnímají zdravotní pojišťovny, hovořil na HospiConu předseda zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR Pavel Frňka, který je zároveň ředitelem pro strategii České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP). Jak uvedl, celkové příjmy z veřejného zdravotního pojištění vyčíslily pojišťovny pro tento rok na 260 miliard (o 11 miliard více než v roce 2015), ministerstvo zdravotnictví doporučilo tento rozsah ke schválení poslanecké sněmovně. Pojišťovny však všechny prostředky vydají na péči a na zásoby na „horší časy“ jim nezbude, což může v krizové době systém rozkolísat.
„V souhrnné zprávě o zdravotně pojistných plánech pojišťoven pro parlament ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v roce 2016 bude obrovský tlak na růst úhrad poskytovatelům zdravotních služeb a vysoké tempo jejich růstu v posledních letech neumožní zvyšovat zůstatky pojišťoven do úrovně předkrizových let 2006-2008. Ministerstvo dále dodalo, že z tohoto pohledu není hospodaření systému udržitelné ani ze střednědobé perspektivy, protože sub-optimální úroveň rezerv činí systém zranitelný vůči jakémukoli vnějšímu negativnímu šoku, například v podobě návratu recese či víceletého výraznějšího zpomalení hospodářského růstu,“ vysvětlil ředitel Frňka. Rozdíl mezi nároky na systém a jeho disponibilními zdroji by se podle něho dal vyrovnat zvýšením příjmů v systému. Pokud se nezvýší objem mezd a platů alespoň o 5 %, bude systém veřejného zdravotního pojištění opět v deficitu.

Zveřejnění smluv

Na HospiConu dvakrát zaznělo zvolání: „Chtěl bych být majitelem soukromé nemocnice“, čímž jeho autoři poukazovali na nerovné podmínky soukromých a veřejných zařízení, na která administrativa a další restrikce dopadají daleko přísněji. Nyní mají veřejné nemocnice za úkol dostát také novému zákonu ministerstva vnitra o registru smluv, který nemocnice zavazuje ke zveřejnění všech smluv (včetně dodatků) nad 50 tisíc korun.
„Nemocnice nakupují léky v kontinuálním toku. Každá nemocniční lékárna napočítá za den minimálně 100 dodacích listů na veškerý sortiment. To, že smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem zveřejnění, je paskvil. Znamenalo by to, že by si distributoři ve skladu deponovali léčivé přípravky, které by byly pro někoho rezervované, čekalo by se na zveřejnění smlouvy a teprve poté by se léky vezly do nemocnice, to je nesmysl,“ poukázal na nedostatky zákona vedoucí lékárník ústavní lékárny Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Hojný a doplnil, že řešení nemocniční právníci nenalezli v případě vysoutěžení rámcové smlouvy o dodávkách na více let. „Jednorázové uveřejnění této smlouvy není naplněním zákona – musí se zveřejnit jednotlivé smlouvy, na jejichž základě nakupujete. Nevíme, jak budeme uveřejňovat smlouvu, na níž je celkem šest veřejných zakázek,“ podotkl s tím, že by situaci mohl napomoci pozměňovací návrh zákona, který inicioval náměstek pro legislativu a právo Radek Policar.
„V případě nejzávažnějšího identifikovaného problému týkajícího se nákupu léčiv a zdravotnických prostředků nemocnicemi ministerstvo připravilo návrh změny zákona o registru smluv, který byl v poslanecké sněmovně uplatněn poslancem Janem Chvojkou. Návrh změny zákona byl předložen do sněmovny a čeká se na jeho projednání. Ministerstvo také průběžně reaguje na dotazy a podněty nejen od svých organizací, ale i ze strany zdravotních pojišťoven či výrobců a distributorů léčivých přípravků,“ okomentoval pro naši redakci metodickou činnost ministerstva náměstek Policar. Navržený pozměňovací návrh podle něj nesnižuje míru transparentnosti nastavenou zákonem o registru smluv, chce jen upravit lhůty účinnosti smluv tak, aby nemohly ovlivnit (zejména časovou) dostupnost zdravotních služeb pro pacienty. A jak Radek Policar zdůrazňuje, všechny zákonem požadované údaje včetně cen budou zveřejňovány.

Registr v praxi

Zda pozměňovací návrh zákon nakonec upraví, není dnes jasné a nemocnice se s registrem smluv vyrovnávají po svém a každá jinak. „Máme 25 až 30 tisíc dokumentů, které bychom měli vyvěsit – tedy oskenovat ve správném formátu, vyplnit hlavičku s 12-16 povinnými údaji, a to teoreticky z jednoho místa, což je asi možné v nějakém vesnickém zařízení se dvěma smlouvami denně, ale při našem množství je to nemyslitelné. Navíc máme smlouvy, které splňují fakt obchodního tajemství – ty se budou začerňovat. Někdo tedy smlouvu musí přečíst, začernit – odhaduji jednu smlouvu na jeden den. Politici slibovali, že žádné náklady navíc nebudou, my kvůli tomu už nyní chystáme nový software, který bude stát statisíce korun. Smlouvy budeme centrálně zadávat z 12-16 míst, takže řešíme, kolik osob na tuto činnost budeme potřebovat. Co se týká obchodních cen, dohod a smluv, nic začerňovat nebudeme, dle informací právníků, kteří problém konzultovali s ministerstvem zdravotnictví, musejí být smlouvy včetně dodatků a příloh,“ poukázal na náročnou situaci nemocnic náměstek Michal Filip z FN Hradec Králové a dodal, že další absurdity řeší nemocnice u nadlimitních zakázek, které musí soutěžit dle zákona o veřejných zakázkách.

Sleva zadarmo

Paradoxní situace v oblasti veřejných zakázek pro nemocnice nastane od 1. července, kdy zákon o registru smluv vstoupí v platnost. Nemocnice dle zákona o veřejných zakázkách soutěží na prvním místě cenu léku či prostředku. Jakmile ale pojišťovna sezná (nově to uvidí v registru smluv), že tato vysoutěžená cena je nižší než v ceníku pojišťovny, bude tlačit ceníkovou cenu dolů a o vysoutěženou slevu tím nemocnici připraví.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvedla, že od 1. července začne nákupy nemocnic prověřovat její nově zřízený analytický tým, který bude nejprve posuzovat smlouvy nemocnic na nákupy kardiostimulátorů, defibrilátorů a dalších zdravotnických prostředků.
„V případech, kdy VZP podle smlouvy zjistí, že nemocnice nakoupily levněji, než vykázaly pojišťovně, zaplatí pojišťovna méně,“ řekl náměstek VZP Petr Honěk a dodal, že nyní VZP snižuje ceny defibrilátorů a TAVI (aortální chlopně) o 10 %. Celková úspora 85 milionů korun bude podle Hoňkových slov použita na zvýšení počtu výkonů s těmito prostředky – např. u TAVI se počet pacientů mezi lety 2013 a 2015 zvýšil ze 126 na 261 pacientů.

Ohodnoťte tento článek!