Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava

Kvalita života u žen po spontánním porodu a císařském řezu
Hodnocení kvality života vyjadřuje klíčovou změnu v přístupu ke klientovi. Poporodní období bývá spojováno se značnými změnami v tělesné, psychické, sociální i ekonomické oblasti, což může mít negativní vliv na vnímání kvality života. Z tohoto důvodu je potřeba věnovat této problematice náležitou pozornost.

V posledních 20 letech se koncept kvality života stává nedílnou součástí mnoha vědních oborů, včetně lékařství a ošetřovatelství, a stále roste zájem o tento fenomén. Zavádění hodnocení a měření kvality života navíc značí zásadní změnu, kterou zdravotní péče v poslední době prochází, a prokazuje tak orientaci na individualitu a subjektivní stránku člověka.
I když je těhotenství a porod fyziologickým obdobím v životě ženy, představuje zároveň všestrannou zátěž celého jejího organismu, včetně psychosociální sféry. Rovněž šestinedělí s sebou nese dalekosáhlé změny v tělesné i psychické oblasti, dále změny v rodinných vztazích, v sociálních potřebách nebo ve složce ekonomické. Právě proto by se do centra pozornosti měla dostávat kvalita života matek po porodu. Trendem posledních let je navíc stoupající počet císařských řezů, proto je důležité věnovat pozornost odlišnostem ve vnímání kvality života žen v závislosti na způsobu ukončení jejich těhotenství.
Z dostupných zdrojů bylo nalezeno jen velmi málo zahraničních výzkumů věnujících se této problematice. V České republice byl dle dostupných zdrojů proveden pouze jeden výzkum nesoucí název „Kvalita života žen v poporodním období“. Autor v něm však uvádí prevalenci vybraných následků fyziologického jevu – porodu –, jakými jsou např. močová a anální inkontinence, nadváha po porodu, problémy v oblasti sexuality ženy a jejich rizikové faktory. Uvedené stavy mohou bezprostředně či s jistou latencí ovlivnit pocit zdraví a kvalitu života žen.

Cíle výzkumu

Námi realizovaný výzkum byl zaměřen na hodnocení kvality života žen po spontánním porodu a po císařském řezu. Cílem šetření bylo zjistit a následně porovnat kvalitu života u žen po spontánním porodu a po porodu císařským řezem. Dále zjistit rozdílnost v hodnocení kvality života u žen po porodu v závislosti na jejich věku a také na faktorech, jakými jsou počet dětí, pohlaví dítěte nebo cvičení v šestinedělí. Cílem bylo rovněž porovnat zjištěnou kvalitu života v závislosti na způsobu porodu s populačními normami stanovenými pro Českou republiku.

Metodika

Výzkumný soubor tvořily všechny ženy po porodu, které navštívily svého gynekologa po období šestinedělí ve vybraných gynekologických ambulancích města Ostravy od 1. 8. 2011 do 31. 1. 2012 a které splňovaly kritéria pro zařazení do souboru. Konečný soubor prezentovalo 147 žen po porodu, z nichž 92 porodilo své dítě spontánně a 55 podstoupilo císařský řez. Pro sběr dat byl použit standardizovaný dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF, kterému předcházely demografické a doplňující otázky.

Výsledky

Pro lepší orientaci ve výsledcích výzkumu uvádíme tabulku (viz tab. 1), která prezentuje strukturu standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF.
Výsledky výzkumu nepoukazují na jednoznačně lepší hodnocení kvality života v závislosti na typu porodu. Ženy po spontánním porodu totiž signifikantně hůře hodnotily doménu sociální vztahy v porovnání se ženami po operativním porodu a u žen po císařském řezu bylo zase skóre domény fyzické zdraví významně nižší než u žen, které rodily spontánně. Výsledky dále prezentují fakt, že věk žen statisticky významně ovlivňuje některé oblasti kvality života (spokojenost se zdravím, doména prostředí), avšak vyšší věk žen není předpokladem pro jejich negativní hodnocení. Z výsledků dále plyne, že vyšší počet dětí může významně negativně ovlivňovat některé aspekty kvality života matek (celková kvalita života, doména sociální vztahy). Pohlaví narozeného dítěte ani fakt, zda žena v šestinedělí cvičila, nemají signifikantní vliv na hodnocení kvality života. Ženy po spontánním porodu i po císařském řezu hodnotily kvalitu života lépe než běžná populace, mnohdy i statisticky významně. Výjimku ovšem tvoří ženy po císařském řezu ve věku 30 a více let, které hodnotily své fyzické zdraví signifikantně hůře než běžná populace téže věkové kategorie.

Závěr

Poporodní období přináší řadu změn, které mohou ovlivnit vnímání poporodní kvality života žen, jíž není věnována takřka žádná pozornost. Přestože je kvalita života velmi individuálně vnímanou oblastí, mohou nás výsledky orientačně upozornit na potřeby žen v tomto období a na oblasti, na které je potřeba více se zaměřit.

Doporučení pro praxi

Na základě výsledků šetření lze stanovit několik návrhů či doporučení, které by mohly přispět ke zlepšení vnímání kvality života žen v poporodním období. Těhotným ženám by měly být doporučovány návštěvy kurzů předporodní přípravy, jejichž hlavním smyslem je získání informací i praktických dovedností. Ty by měly nastávajícím rodičům pomoci zvládnout těhotenství, porod, šestinedělí i péči o dítě. Správně zvládnutá příprava by měla pomoci lépe snášet tělesné a psychosociální změny, které mohou těhotenství, porod i období po něm provázet. Rovněž po propuštění z nemocnice do domácího prostředí ženy potřebují poradit, pomoci, mohou se také objevit zdravotní potíže či jiné problémy. Z těchto důvodů má návštěvní služba porodní asistentkou v domácím prostředí své opodstatnění. V současné době je dle zákona a souvisejících vyhlášek hrazena péče v rozsahu 1 návštěva před porodem a 3 návštěvy po porodu. Porodní asistentka by tak mohla přispět ke zlepšení poporodní kvality života žen. Literatura u autorek

**

Tab. 1 Struktura standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF

Položky a domény standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF
Q1 kvalita života
Q2 spokojenost se zdravím
Doména 1: Fyzické zdraví
bolest a nepohodlí
závislost na lékařské péči
energie a únava
pohyblivost
spokojenost se spánkem
spokojenost s prováděním každodenních činností
spokojenost s pracovním výkonem
Doména 2: Prožívání
potěšení ze života
smysl života
soustředěnost
akceptace tělesného vzhledu
spokojenost se sebou samým
negativní pocity v životě
Doména 3: Sociální vztahy
spokojenost s osobními vztahy
spokojenost se sexuálním životem
spokojenost s podporou přátel
pocit bezpečí v životě
Doména 4: Prostředí
kvalitní životní prostředí
finanční situace
přístup k informacím
možnost věnovat se zálibám
spokojenost s prostředím v okolí bydliště
spokojenost s dostupností zdravotní péče
spokojenost s dopravou

O autorovi| Mgr. Jana Seidlerová, jancasei@seznam.cz, PhDr. Bohdana Dušová, Ph. D., bohdana.dusova@email.cz,

Ohodnoťte tento článek!