Editorial

Miloš Táborský

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jedním z významných témat XIX. výročního sjezdu České kardiologické společnosti v letošním roce je problematika fibrilace síní.

Když jsem po absolvování lékařské fakulty nastoupil na dlouhodobou stáž na I. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, byla fibrilace síní na velkých vizitách profesora Kordače brána jako arytmie staršího věku, se kterou se kromě pokusu o medikamentózní verzi tehdy dostupnými antiarytmiky, event. kontroly frekvence digoxinen a antikoagulací, příliš nedělo.
O deset let později, v roce 1996, jsem měl možnost se účastnit arytmologického sympózia v Římě, kde ještě před známou publikací prezentovali kolegové z Bordeaux poprvé výsledky inovativní vědecké práce, která detekovala spouštěče paroxyzmální fibrilace síní převážně v ústí plicních žil a také v řadě dalších anatomických struktur levé a pravé síně.

Toto byl skutečný základ zahájení programu katetrizačních ablací fibrilace síní. Technika se vyvíjela od ostiálních ablací trigrů fibrilace síní k širokým antrálním lézím za využití klasické elektrofyziologické techniky po 3D mapování s možností integrace rekonstruované levé síně z výpočetní tomografie, resp. magnetické rezonance, až po komplexní robotické systémy. Ty jsou v současné době využívány na třech českých pracovištích s cílem zlepšení efektivity, bezpečnosti a komplexnosti výkonů. Je potěšitelné, že počet katetrizačních ablací významně narůstá (Obr. 1) – v roce 2010 tvořila ablace fibrilace síní již 33 % všech provedených výkonů (Obr. 2).

Obr. 1 – Vývoj počtu katetrizačních ablací v ČR v letech 2001–2010

Obr. 2 – Struktura katetrizačních ablací v ČR v letech 2001–2010

S ohledem na počet nemocných s fibrilací síní v České republice (odhadováno cca 200 000 potenciálních pacientů) je nadále terapií volby pro většinu léčba antiarytmická a antikoagulační. V těchto dvou klíčových segmentech se léta nic zásadního nedělo, nyní jsme svědky modifikace terapie pomocí nových molekul, které v nejbližších letech jistě významně ovlivní strategii léčby nemocných s fibrilací síní. Proto je také letošní Výroční sjezd České kardiologické společnosti místem, kde budou veřejně oponována nová Doporučení pro léčbu fibrilace síní. Definitivní verze se dočkáme v průběhu letošního podzimu. Je potěšitelné, že pokud je nemocný indikován ke kardiochirurgickému výkonu a má současně dokumentovanou fibrilaci síní, je dnes maze procedure standardem na všech kardiochirurgických pracovištích; řada z nich navíc dovede nabídnout nemocným i primárně chirurgickou ablaci fibrilace síní miniinvazívním přístupem.

Česká republika patří minimálně v evropském kontextu k zemím s vyspělou léčbou fibrilace síní a prevencí tromboembolických komplikací – zejména na úrovní specializovaných komplexních kardiocenter, která mohou pacientům nabídnout individualizovaný přístup s výběrem nejvhodnější terapie a s nejlepšími výsledky. Důležité je však, aby se povědomí o této nejčastější a také nejzáludnější supraventrikulární tachykardii dostalo nejen do široké lékařské, ale také i laické veřejnosti.

V úctě váš Miloš Táborský

Ohodnoťte tento článek!