editorial- Vážené kolegyně, vážení kolegové,

cílem mého editorialu není odborné pojednání o racionalitě a indikacích antibiotik, ale spíše pohled praktického lékaře na současný stav.

Od druhé poloviny minulého století byla dána lékařům vyspělých zemí do rukou mocná zbraň proti různým druhům bakteriálních infekcí, a to antibiotika. Jak šel čas a vyvíjela se další a další antibiotika, tak bohužel ruku v ruce se vyvíjela i odolnost baktérií proti nim. Je nutno konstatovat, že tato spirála není nekonečná, o čemž se v praxi můžeme přesvědčovat prakticky každý den, když dostáváme výsledky ze spádových mikrobiologických laboratoří s nálezem citlivosti, respektive „necitlivosti“, různých druhů baktérií nalezených v biologickém materiálu od našich pacientů. Je smutné, ale zároveň alarmující, že rezistence k antibiotikům ze strany baktérií stále narůstá. Příčinou není jen opakované podávání antibiotik, kdy baktérie má možnost si časem vytvořit obranné mechanismy (např. beta-laktamázy, penicilinázy apod.), ale někdy i velmi iracionální postup či alibismus ze strany lékařů, někdy bohužel i zbytečný nátlak ze strany pacientů, kteří antibiotika vyžadují (bohužel velmi často i v médiích zazněla věta, že „ten či onen politik onemocněl virovou infekcí a IHNED mu byla naordinována antibiotika“). Opakovaně vidíme podání antibiotika při respiračním virovém infektu, opakovaně vidíme antibiotika podávaná v dávkách nižších, než je doporučeno, či nedostatečně dlouhou dobu, opakovaně vidíme podání nevhodného antibiotika, mnohdy je léčba předčasně ukončena ze strany pacienta pro špatnou compliance či někdy lékařem z obavy před vysokými náklady na preskripci. Toto všechno nahrává rychlejšímu nárůstu rezistence na současná antibiotika.

Domnívám se ale, že řada mých kolegů, jak z řad praktických lékařů, tak i z jiných oborů, uvažuje velmi racionálně a indikuje antibiotika uvážlivě.

Jsem velmi rád, že mohl vzniknout konsenzuální materiál pojednávající o antibiotické terapii bakteriálních respiračních infekcí, který je publikován v tomto čísle. Tento materiál, vydaný jako směrnice, respektive „Doporučený postup pro antibiotickou terapii komunitních respiračních infekcí v primární péči“, který jasně definuje indikace a optimální dávky antibiotik, je konsenzuálním materiálem napříč spektrem odborných společností ČLS JEP.

Ruku v ruce s těmito kroky vzniká v Komisi pro Národní program ATB politiky při MZ ČR struktura antibiotických center, která by měla být konzultační, ale i monitorovací sítí zejména pro potřeby lékařské veřejnosti.

Vzhledem k tomu, že problém rezistence je velmi aktuální, nezbývá nám nic jiného než racionálně indikovat antibiotika a průběžně se v této oblasti vzdělávat, neboť do budoucna by se mohlo stát, že generace našich nástupců – lékařů by nás mohla právem kritizovat za špatné zacházení s tak cennými zbraněmi, jakými jsou antibiotika.

MUDr. Igor Karen

člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

odborný garant pro antibiotickou politiku a infektologii

**

Ohodnoťte tento článek!