Jednotný postup zdravotních pojišťoven v programu záchytu karcinomu prostaty by znamenal přínos pro pacienta

Zájem o včasnou diagnostiku onemocnění prostaty je pro praktického lékaře při preventivních prohlídkách na předním místě. Cílovou skupinou jsou především všichni muži padesátiletí nebo ti čtyřicetiletí, u nichž je pozitivní rodinná anamnéza s výskytem karcinomu prostaty (KP); při prevenci se dále zaměřujeme na záchyt benigní hyperplazie prostaty (BHP). Počet nových onemocnění (KP) v České republice vykazuje trvale rostoucí trend. Neustále se zvyšuje incidence – např. v r. 1977 z 22,51/100 000 mužů na 86,1/100 000 mužů v r. 2004.(1) V České republice je KP třetí nejčastější příčinou úmrtí mužů na zhoubný nádor.(2)

BHP je nejčastějším nezhoubným novotvarem mužů. Obvykle muže neohrožuje na životě, nicméně klinická manifestace BHP zhoršuje kvalitu života. Včasná detekce a léčba obou onemocnění je velkou příležitostí pro pozitivní ovlivnění morbidity i mortality. Zdravotní stav populace ČR ukazuje i přes pozitivní vývojové trendy některých parametrů na nízkou efektivitu prováděné prevence v protikladu s vysokým počtem indikovaných preventivních prohlídek.

Dá se říci, že až v poslední době se začíná uplatňovat společné úsilí v podpoře systematického začlenění cílených preventivních opatření do systému poskytované a ze všeobecného zdravotního pojištění hrazené zdravotní péče nebo v rozvoji nadstandardních produktů, které napomáhají včasné diagnostice. V současné době v ČR nalezneme oporu pro výkon preventivní péče v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Pro praktické lékaře je zřejmě nejvýznamnější zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. V platném znění vyhlášky č. 56/1997 Sb., kde je obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro dospělé stanoven v §1 následovně (zkráceně s ohledem na diskusi o urologické problematice): § 1 Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro dospělé Preventivní prohlídka se provádí od doby dovršení 18 let věku vždy jednou za dva roky, nejdříve však 23 měsíce po provedení poslední preventivní prohlídky.

Obsahem preventivní prohlídky je a) doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika; v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění, c) kompletní fyzikální vyšetření interního charakteru, povinnou součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence, včetně vyšetření kůže, vyšetření per rectum Jak známo, žádný zdravotnický systém na světě neposkytuje screeningově prevenci KP.

Přesto se objevují trendy, které poskytují pojištěncům zdravotních pojišťoven (ZP) různé produkty realizované např. v preventivních programech, které vedou k včasnému záchytu onemocnění. Protože je přístup ZP k této problematice odlišný a pro lékaře tak vzniká problém orientovat se v nabídce pacientům, položil jsem několik otázek ředitelům ZP pojišťoven s cílem zjistit jejich přístup k uvedené problematice. Znalost dílčích programů považuji pro PL za důležitou, abychom předešli neoprávněným indikacím z hlediska úhrad.

Otázky

1. Jaký je věkový interval pro vyšetření v rámci bezplatného programu? 2. Preventivní péči mohou pacienti čerpat výhradně u a) specialistů, b) praktických lékařů, c) obojích? 3. Co je obsahem prohlídky – a) fyzikální a biochemické vyšetření vč. PSA, b) ultrazvukové vyšetření, c) jiné. 4. V jakých časových intervalech mohou pacienti vyšetření u lékaře opakovat? 5. Je pro výkon této prevence nutný dodatek ke smlouvě mezi lékařem a ZP? ano – ne6. Vyžadujete, aby lékař měl vyhrazené hodiny na tuto péči? ano – ne7. Má pacient na této PP finanční spoluúčast? ano – ne8. Může si pacient připlatit na některý jiný produkt prevence v rámci onemocnění prostaty, např. objednání na čas, častější vyšetření, vybrané pracoviště…? ano – ne9. Zaznamenáváte výsledky (pozitivní/negativní) vyšetření, které jsou zjištěny na základě vašeho preventivního programu? ano – ne10. Dostává se vám informací od pacientů o kvalitě provedených prohlídek? ano – ne

Komentář

Z deseti ZP, které jsou v ČR registrovány, jich má osm preventivní program odlišný od standardního doporučení hrazeného v rámci základního fondu veřejného zdravotního programu. Věkové zařazení do vyšetřovacího programu rovněž kolísá. Dvě ZP ho zahajují od 40 let, dvě od 45, tři nemají věkový limit žádný. Lze dovodit, že další dvě se drží intervalu vyšetření od 50 let a jedna pojišťovna má individuální přístup. Současně jedna z pojišťoven navíc umožňuje frekventnější vyšetření pro rezortní pojištěnce. Kompetence pro cílenou prevenci jsou převážně v ordinaci PL. Pouze jedna pojišťovna směřuje svůj program do ordinací urologů.

Obsahem preventivní prohlídky nad obecný obsah je bez rozdílu fyzikální vyšetření včetně PSA. Z hlediska časového intervalu mezi jednotlivými vyšetřeními pět ZP umožňuje vyšetření jednou ročně. Dvě z dotázaných ZP mají interval po dvou letech a jedna opět přistupuje individuálně. Opět můžeme dovodit, že dvě ZP, které se řídí vyhláškou, hradí vyšetření v intervalu po dvou letech. Prakticky všechny ZP respektují výkon prevence vyšetření prostaty bez dalších smluvních dodatků. Pouze jedna tyto výkony váže smluvně.

Žádná z pojišťoven nemá zvláštní režimové požadavky pro výkon prevencí. Na otázku finanční spoluúčasti jsou odpovědi také rozdílné. Tři z pojišťoven, které mají preventivní program zaměřený na nemoci prostaty, vrací náklady svým pojištěncům na základě účtu nebo potvrzení o vyšetření. Ve dvou případech je refundace vázaná na odběr doplňkového zboží v lékárnách. Jedna ZP poskytuje příspěvek pro muže od 40 let na přípravky při léčbě prostaty do částky 1500,Kč.

Ani jedna pojišťovna nepřiplácí na další režim vyšetření, jako např. na vyšší frekvenci než 1krát ročně, ani neovlivňuje pacienty, na kterém pracovišti nebo u kterého lékaře vyšetření mají absolvovat (s výjimkou jedné, která celou prevenci váže smluvně na ambulanci specialisty). Čtyři pojišťovny mají systém analýzy výsledků prevencí. Pouze jedna z nich má vytvořené kódy, které signalizují výsledky prevence.

Jedna pojišťovna má částečný analytický systém a dvě z dotázaných žádný. Jednoznačný systém zpětné komunikace s pacienty o průběhu vyšetření nemá žádná. Všechny se shodují, že dílčí negativní informace od pacientů řeší operativně. ZP, které nemají jednoznačný projekt včasného záchytu KP, se řídí obecnými zásadami podle výše citovaných zákonných norem.

Závěr

Porovnáním odpovědí lze konstatovat, že ačkoliv se jedná o stejnou diagnózu, která se týká velké části mužské populace, přístup zdravotních pojišťoven stejný není. Jistě na to má vliv tržní prostředí, tedy snaha nabízet pojištěncům různě výhodné produkty ve snaze zlepšit jejich zdravotní stav. Ale z medicínského hlediska trvá fakt, že onemocnění KP je v pokročilé fázi nevyléčitelné. Nezbývá než na toto onemocnění myslet již u mladších pacientů, neboť je logické, že pacienti zemřelí ať v sedmdesáti, či šedesáti letech tuto chorobu s jistotou měli již několik let před svou smrtí.

Proto se domnívám, že ze sjednocení preventivního programu by profitoval především pacient. Je patrné, že ZP disponují kapitálem, který by mohl být investován do včasného záchytu KP ve zvýšené míře než jen dle současných právních norem. Soudím totiž, že onkologická prevence by neměla být předmětem marketingových aktivit ZP, ale obecným zájmem zdravotnického systému a společnosti.

MUDr. Otto Herber, Ordinace praktického lékaře, Kralupy nad Vltavou e-mail: o.herber@tiscali..cz


Literatura

1. PACÍK, D. Karcinom prostaty pro praktického onkologa, urologa i rodinného lékaře. We Make Media, s. r. o., 2007, str. 9.

2. ÚZIS, 2006.

Jednotný postup zdravotních pojišťoven v programu záchytu karcinomu prostaty by znamenal přínos pro pacienta
Ohodnoťte tento článek!