Standardní praktické pokyny pro kojení

Rodiče se obvykle o způsobu výživy dítěte rozhodují před otěhotněním či krátce po něm. Výběr způsobu výživy dítěte však může být ovlivněn postoji, které vznikly dávno před tím, než rodiče o těhotenství vůbec uvažovali. Je proto důležité prezentovat kojení široké veřejnosti jako přirozený způsob výživy dítěte a vytvořit prostředí, kde je kojení normálním a preferovaným způsobem výživy, který volí valná většina rodičů.

Období před těhotenstvím

Je také důležité, aby chlapci a muži byli informováni o způsobu výživy malých dětí, protože jako potenciální budoucí otcové budou hrát významnou roli při rozhodování o způsobu výživy a při podpoře matky při kojení.

Toho lze dosáhnout:

▪ Pomocí vzdělávacího systému, který začlení informace o kojení a výživě malých dětí do osnov a učebnic dětí již od mateřských škol a dále.▪ Při individuálních či skupinových kontaktech rodičů se zdravotníky či komunitními pracovníky.▪ Nastávající rodiče a veřejnost by měli vědět, že existuje jen velmi málo situací, kdy se kojení nedoporučuje či kojit nelze. Měli by také vědět, že existují některé překážky kojení, zejména tam, kde je používání formule běžné a kde zdravotní a sociální systém kojení nepodporuje. Tyto překážky však lze s odpovídající podporou překonat.▪ Rodiče by měli vědět, že většina žen může kojit a že kojení je způsob výživy, který sama příroda vybrala pro výživu lidských mláďat. Je však třeba individuální podpory k zahájení, rozvinutí a udržení kojení.▪ Podpora a povzbuzování od otce dítěte matce velmi pomáhá při zahájení kojení a i v následujícím období, kdy se mohou objevit problémy.▪ Rodiče by měli vědět, že požívání určitých látek (tabák, alkohol, drogy) představuje riziko pro plod a novorozence, jelikož procházejí placentou a dostávají se i do mateřského mléka. Tyto látky by se měly v těhotenství a během laktace přestat užívat nebo alespoň omezit jejich konzumaci na minimum. V takovýchto situacích potřebují rodiče individuální konzultaci, aby se správně rozhodli.▪ V médiích je třeba ustoupit od propagace krmení z láhve jako normy a namísto toho prezentovat kojení jako normální, přirozený a optimální způsob výživy kojenců a malých dětí.▪ Dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhražek mateřského mléka, ochrana spotřebitelů před propagací náhražek mateřského mléka a před dezinformacemi ohledně výživy kojenců a malých dětí by mělo být samozřejmostí a mělo by být ošetřeno právně.

Období těhotenství

Účinným způsobem propagace zahájení a pokračování v kojení jsou kurzy předporodní přípravy zaměřené na kojení, které by měly absolvovat všechny ženy i otcové.

▪ Zodpovědností všech zdravotníků je podat rodičům informace vědecky podložené, neovlivněné komerčními zájmy, čímž jim umožní, aby se informovaně rozhodli. Jakmile je rozhodnutí učiněno, měli by ho zdravotníci respektovat a poskytnout matce veškerou odbornou pomoc, aby dosáhla svého cíle.▪ Zdravotníci by měli doporučovat výživu mateřským mlékem u všech dětí, u kterých není kojení kontraindikováno, a měli by rodičům poskytnout kompletní, současné informace o výhodách a technice kojení, aby rozhodnutí rodičů o výživě dítěte bylo provedeno na základě informovanosti.▪ Základním předpokladem úspěšného kojení je vzdělávání obou rodičů před a po porodu dítěte ohledně kojení.▪ Všechny nastávající matky by měly být informovány o výhodách kojení, stejně jako o normálním procesu zahájení kojení po narození dítěte a o způsobech, jak toto lze usnadnit.▪ Nastávajícím rodičům, kteří si zvolili kojení, by měla být tato volba schválena a měli by být ve svém přesvědčení posilováni. Zdravotníci by měli rodičům pomoci vytvořit si vlastní plán kojení. Měly by být probrány skutečné či vnímané překážky kojení a způsoby, jakými je lze překonat.▪ Nastávající rodiče, kteří zamýšlejí dítě krmit formulí, by měli být informováni o rizicích a nevýhodách rozhodnutí dítě nekojit, aby bylo jasné, že se jedná o rozhodnutí na základě všech informací.▪ Pokud nastávající rodiče v těhotenství nezvolí způsob výživy dítěte, měli by se na to zdravotníci matky zeptat ihned po porodu, kdy položí matce dítě na hrudník. První kontakt kůže na kůži mezi matkou a novorozencem je výbornou příležitostí k zahájení kojení.

Náplň prenatálních kurzů

Prenatální kurzy by měly rodičům poskytnout následující informace ohledně kojení:

▪ Seznámit s 10 kroky k úspěšnému kojení, které přispívají k úspěšnému zahájení a pokračování kojení od narození dítěte.▪ Vysvětlit fyziologii laktace včetně správného přiložení dítěte, správné techniky kojení s vyzkoušením na modelu – panence, známek připravenosti k prvním krmením a účinnému kojení, různorodost frekvence a trvání jednotlivých kojení.▪ Informovat o optimální délce kojení, významu výlučného kojení a pokračování v kojení, o zavádění odpovídající komplementární výživy.▪ Zdůraznit význam prvního přiložení a význam společného pobytu s dítětem 24 hodin od samého počátku (rooming-in).▪ Vysvětlit důsledky separace matky a dítěte pro rozvoj kojení.▪ Prevence a řešení problémů s kojením.▪ Poučit, jak odstříkávat, sbírat a uskladňovat mateřské mléko v případě, že je matka oddělena od svého dítěte.▪ Vysvětlit, proč nepoužívat láhev a dudlík.▪ Naučit alternativní způsoby krmení.▪ Poskytnout informace o rizicích rozhodnutí dítě nekojit.▪ Otcové, prarodiče a další blízké osoby uvedené matkou by se také měly účastnit vzdělávacích programů ohledně výživy kojenců a malých dětí, aby bylo vytvořeno prostředí, které podpoří optimální výživu dítěte.▪ Těhotné matky by měly dostávat konzistentní informace při všech prenatálních konzultacích a ve všech informačních materiálech (tištěných či audiovizuálních). Je důležité, aby tyto materiály nebyly ovlivněny komerčními zájmy a reklamou.▪ Ženy se speciálními potřebami (např. prvorodičky, adolescentky a svobodné matky, matky, které již měly s kojením potíže či špatné zkušenosti, ženy s vícečetným těhotenstvím) by měly dostávat péči a podporu, zaměřenou na jejich specifické potřeby.▪ Od kouření by měly být ženy odrazovány a mělo by jim být doporučeno vyhledat specialistu a s kouřením skončit či je omezit na minimum. Měly by však být ujištěny, že užívání tabáku není kontraindikací kojení.▪ Rodiče by měli být informováni o škodlivosti pasivního kouření, zejména u kojenců a malých dětí.▪ Těhotné ženy a matky, které hodlají kojit, by se měly vyhýbat alkoholu a měly by být informovány o rizicích poškození plodu a vedlejších účincích na kojení a dítě. Zdravotníci by měli informovat těhotnou a kojící ženu o těchto nebezpečích a poradit jí, aby se alkoholu vyhýbala či omezila jeho konzumaci na minimum. Při příležitostném požití alkoholu by se nemělo následující 2 hodiny kojit.▪ Na období těhotenství a laktace nejsou žádné speciální výživové požadavky. Ženy by měly jíst dobře vyváženou stravu. Výživový status matky neovlivňuje její schopnost kojit, kromě případů extrémní podvýživy.▪ Ukázalo se, že ženy obézní a s nadváhou kojí méně častěji či kratší dobu. Mohou tedy potřebovat zvláštní podporu při zahájení laktace po porodu.▪ Je nezbytné, aby v těhotenství byly u všech matek vyšetřeny prsa a bradavky. Těhotné ženy by měly být ujištěny, že prsa a bradavky všech tvarů a velikostí jsou kompatibilní s účinným kojením za předpokladu, že přiložení a přisátí dítěte je správné.▪ Ženy, které prodělaly operaci prsu či onemocnění prsu či které měly minule potíže s kojením, by měly mít specializovanou péči kompetentního odborníka, aby se jim podařilo dítě správně přiložit.▪ Jakákoliv příprava bradavek s výjimkou vpáčených bradavek nezlepšuje kojení, může podrýt sebedůvěru ženy a poranit křehkou tkáň prsu.▪ Ve vzácných situacích či při onemocnění v těhotenství nebo během laktace může být kojení dočasně či trvale kontraindikováno či ztíženo. Ženy v těchto situacích by měly mít adekvátní péči i podporu a měly by být informovány od zdravotníků v otázkách kojení kompetentních.▪ V prenatálním období by matky – nehledě na rozhodnutí způsobu výživy dítěte – neměly navštěvovat kurzy věnované přípravě umělé výživy.▪ Je třeba v souladu s odpovídající péčí o matku minimalizovat podávání léků, které by mohly ovlivnit bdělost dítěte a jeho chování při krmení.

Narození dítěte

▪ Pro usnadnění zahájení kojení by měl být novorozenec osušen a položen na břicho či hrudník matky v kontaktu kůži na kůži ihned po porodu či jakmile je to nejdříve možné a měl by být přikryt suchou, teplou přikrývkou či osuškou. Matka je také optimálním zdrojem tepla.▪ Tento počáteční kontakt kůže na kůži by měl trvat co nejdéle, jak je to možné, v ideálním případě nejméně 2 hodiny po porodu nebo do prvního kojení.▪ Zdravotníci by do tohoto procesu prvního přiložení neměli zasahovat či se ho snažit urychlit, ale spíše pomoci matce a novorozenci zaujmout správnou pozici. Pokud možno by matce měli radit verbálně, nikoli fyzicky. První kojení by mělo trvat, dokud dítě nepřestane sát a nepustí samo prs.▪ S výjimkou speciálních okolností by novorozenec měl během zotavovací doby zůstat s matkou.▪ Agar skóre a základní fyzické zhodnocení provést v době, kdy je dítě u matky.▪ Všechny běžné novorozenecké procedury, které nejsou život zachraňující (např. mytí, vážení a nezávažné lékařské zákroky), by měly být odloženy na dobu po prvním kojení.▪ Procedury, které mohou interferovat s kojením nebo dítě traumatizovat, jako jsou nepotřebné, intenzívní odsátí ústní dutiny a jícnu, mohou způsobit poranění orofaryngu a vést k poruchám chování při krmení.▪ Pokud dítě či matka potřebují naléhavou zdravotnickou péči, měl by být kontakt kůže na kůži proveden, jakmile budou stabilní.▪ Při prvním a následujících kojeních by měli zdravotníci sledovat matku a dítě, zda je dítě správně přiloženo a zda účinně saje (Tab.). Pokud jde kojení dobře, není třeba zasahovat. Pokud se objeví příznaky potíží, měli by kompetentní poučení zdravotníci matku zkontrolovat, povzbudit a pomoci jí problém vyřešit.▪ Pokud se použije u matky analgezie, mohou děti potřebovat zvýšenou podporu při zahájení kojení i delší čas. Před tím, než je matce analgezie nabídnuta, měla by být informována o možných účincích na zahájení kojení. Měly by být dostupné i alternativní nefarmakologické metody úlevy od porodních bolestí.▪ Pokud je zjištěna nějaká známá kontraindikace kojení, mělo by se zvážit, zda není pouze dočasná, a pokud tomu tak je, měla by matka mléko odsávat, aby si udržela jeho tvorbu. Před tím, než se doporučí předčasné ukončení kojení, měly být posouzeny jeho výhody oproti nevýhodám plynoucím z umělé výživy.¨

První dny života

▪ Během prvních 24 hodin života by se matky měly naučit rozpoznat příznaky, kdy je jejich dítě hladové (např. zvýšená aktivita, rychlé oční pohyby, otvírání pusy či hledání, vkládání ruky do úst a sací pohyby, slabé broukání či vzdychání, zvuky sání či neklid).▪ Pláč už je pozdním příznakem hladu.▪ Pro kojení podle poptávky jsou důležité právě časné příznaky toho, že dítě je připraveno ke krmení.▪ V tomto období by se matky také měly naučit dítě správně přiložit k prsu a rozpoznat, zda přiložení je správné.▪ Také by se měly dozvědět o očekávaném počátečním poporodním úbytku hmotnosti a následném přibývání na váze a o počtu pomočených plen (6 a více za 24 h), které jsou známkou dostatečného příjmu mléka.▪ Jelikož oddělení novorozence a matky může mít negativní účinek na kojení, mělo by k němu dojít jen z vážných zdravotních důvodů.▪ Pokud neexistují vážné zdravotní důvody, měl by se matce zdůraznit zásadní význam společného pobytu s dítětem 24 hodin denně (rooming-in).▪ Novorozenci by měli být kojeni neomezeně bez omezování délky a frekvence.▪ Děti by měly být kojeny zpočátku z obou prsů při jednom kojení.▪ Matky by měly být informovány, že je zcela normální, že novorozenec vyžaduje kojení až 12x či vícekrát za 24 hodin.▪ Časté kojení je normální a pomáhá vytvořit dostatečnou zásobu mléka.▪ Některé děti chtějí sát nepřetržitě po dlouhou dobu a mají různorodé spánkové cykly.▪ Matky by také měly být informovány, že v prvních dnech novorozenec potřebuje nejméně 8 účinných kojení za 24 hodin.▪ Matky by měly být poučeny, že správně kojené dítě pije zpočátku rychle a pak následují pomalé, hluboké tahy, lze vidět či slyšet polykání.

Všechny novopečené matky by měly pochopit základy kojení. K tomu patří následující informace podané ústně i tištěnou formou:▪ Tvorbu mléka si dítě reguluje samo, čím častěji dítě pije, tím více se ho vytvoří.▪ Dítě ukazuje svou připravenost ke kojení ranými příznaky hladu, které matka musí umět rozpoznat.▪ Pláč už je pozdní příznak hladu.▪ Délku každého kojení, stejně jako jeho frekvenci, si řídí každé dítě samo a závisí na účinnosti sání dítěte, potřebě energie a tekutin daného dítěte. Zdravé dítě si bude regulovat svůj příjem mléka samo, pokud mu bude umožněno sát dle poptávky.▪ Příznaky účinného kojení a příznaky možných obtíží.▪ Prevence nalití prsů včasným, častým a účinným kojením a prevence bolestivosti bradavek správnou technikou kojení.▪ Pokud není účinné kojení zahájeno do 24 hodin po porodu, měla by být posouzena technika kojení a při každém kojení by matce měl někdo pomoci, dokud se problém nevyřeší.▪ Pokud potíže přetrvávají, dítě by mělo být prohlédnuto pediatrem, aby byly vyloučeny zdravotní důvody.▪ Poporodní úbytek hmotnosti je obvyklý kvůli ztrátě přebytku tekutin.▪ Se správnou podporou výlučného kojení lze úbytek hmotnosti minimalizovat.▪ Asi 3 % zdravých, donošených novorozenců ztrácí více než 10 % porodní hmotnosti a ti potřebují zvláštní podporu a dozor, aby byli často a účinně kojeni.▪ Jenom velmi malá část těchto novorozenců potřebuje dokrm dárcovským mateřským mlékem či formulí, aby nedošlo k příliš velkému úbytku hmotnosti.▪ Pokud nemocniční personál zjistí, že více než 5 % donošených novorozenců ztrácí více než 10 % porodní hmotnosti, je třeba přehodnotit nemocniční praktiky týkající se kojení.▪ Pokud pro to nejsou medicínské důvody, neměl by zdravý, donošený novorozenec dostávat žádné dokrmy – dětské formule, roztoky glukózy, vody, čaje.▪ První volbou dokrmu by mělo být mateřské mléko vlastní matky či dárcovské mateřské mléko.

Přijatelné zdravotní důvody pro dokrmování jsou:– velmi nízká porodní váha (méně než 1500 g) či gestační věk (méně než 32 týdnů),- dítě malé na svůj gestační věk s potenciální závažnou hypoglykémií,- vážné onemocnění matky či dítěte,- poporodní úbytek hmotnosti 10 % a více spolu s opožděnou laktací (více než 5 dní).▪ U výlučného kojení je novorozenecká hypoglykémie vzácná. Běžné sledování glukózy v krvi zdravých, donošených dětí s odpovídající hmotností není oprávněné.▪ U výlučně kojených novorozenců se může objevit novorozenecká nehemolytická žloutenka. Závažnost a trvání žloutenky se zmenšuje, pokud je dítě kojeno co nejdříve po porodu a nadále je kojeno velmi často. Počet dětí, které musí podstoupit fototerapii, klesá, pokud je kojení zahájeno brzy a dítě je často kojeno.▪ Jelikož mateřské mléko nezajišťuje dostatečné množství vitamínu K potřebného k zabránění krvácivé nemoci novorozence, měli by všichni novorozenci dostat parenterálně 1 mg vitamínu K co nejdříve po porodu.▪ Propuštění z porodnice by mělo být odloženo, dokud kojení není účinné. V případě, že kojení není úspěšné, lze matku propustit jen v případě, že je podpora a pomoc s kojením zajištěna i po propuštění personálem nemocnice, vhodným kvalifikovaným poskytovatelem primární péče nebo laktačním poradcem či podpůrnou skupinou matek.▪ Zdravé, donošené dítě nepotřebuje dudlík:- Neexistuje žádný důkaz, že jeho používání v prvních měsících přináší nějaký užitek.- U některých dětí může předčasné podávání dudlíku vadit správnému naučení se techniky sání a u jiných jeho používání naznačuje problém s kojením, který je třeba odstranit.- Je normální, že dítě se čas od času uklidňuje u prsu nenutritivním sáním.▪ Matka by neměla dostávat komerční balíčky při propuštění, zejména pokud obsahují informace či propagační materiály nebo vzorky související s krmením umělou výživou.▪ Matka by měla zpočátku dítěti nabízet obě prsa při každém kojení.▪ V prvních dnech a týdnech po porodu by měly být spavé děti buzeny na krmení po uplynutí 4 hod od začátku předešlého kojení.▪ Jakmile je kojení dobře zavedeno, může frekvence kojení klesnout asi na 8 během 24 hodin, ale dítě může vyžadovat zvýšení frekvence kojení při růstových spurtech (obvykle 3. a 6. týden, 3. a 6. měsíc věku dítěte) nebo když je třeba zvýšit produkci mléka (laktační krize).▪ Zhodnocení kojení včetně sledování polohy, přiložení a toku mléka k dítěti by mělo být prováděno školeným zdravotníkem nejméně dvakrát denně a mělo by být zaznamenáváno každý den v nemocniční dokumentaci.▪ Problémům s kojením, jako jsou bolavé bradavky či nalití prsů, lze předejít správnou technikou kojení a krmením podle poptávky dítěte.▪ Pokud se tyto potíže už objeví, je léčba individuální a žádný z těchto problémů není důvodem k ukončení kojení.▪ Matka by si měla v porodnici a prvních týdnech po propuštění zaznamenávat, kdy a jak dlouho kojila a počet pomočených plen a stolic, což usnadní hodnocení kojení. Pro řešení problémů zjištěných v nemocnici je třeba vytvořit plán a jasně ho vysvětlit oběma rodičům.

První až šestý měsíc života

Všechny matky a novorozence by měl do 48 hodin po propuštění z porodnice navštívit pediatr či jiný kompetentní zdravotník nebo laktační poradce, aby zkontroloval, že výlučné kojení úspěšně pokračuje.

▪ Většinu problémů zjištěných v tomto období lze snadno vyřešit.▪ Obtížné problémy s kojením by měly být předány laktační poradkyni či vyškolenému zdravotníkovi s kompetencí podpory kojení.▪ Čím později tato první návštěva proběhne, tím hůře se zjištěný problém řeší.▪ Je třeba také posílit matčiny znalosti a praktiky týkající se kojení.

Během této návštěvy a následujících návštěv provést:▪ Pozorovat matku a dítě při kojení, posoudit techniku kojení včetně polohy, přiložení a toku mléka a ujistit matku, že kojení pokračuje dobře, a tím posílit její sebevědomí.▪ Zvážit a vyšetřit dítě, zejména s ohledem na žloutenku a hydrataci.▪ Zhodnotit vylučování dítěte, očekává se 3-5 močení a 3-4 stolice denně ve věku 3-5 dní, 4-6 močení a 3-6 stolic denně ve věku 5-7 dní, další dny 6-8 močení a 3-5 stolic do 6. týdne věku. Později je možná několikadenní absence stolice.▪ Úbytek hmotnosti větší než 7 % porodní hmotnosti naznačuje možné problémy s kojením a vyžaduje pečlivější posouzení kojení a opatření k nápravě problému.▪ Kojené děti by měl pediatr vidět znovu ve 2.-3. týdnu věku, aby mohl posoudit přibývání hmotnosti a poskytnout matce podporu a povzbuzení v tomto těžkém období.▪ Matky, které se domnívají, že častý pláč dítěte a časté kojení jsou známkami nedostatečné tvorby mléka či kvality mléka, potřebují vysvětlení, ujištění a podporu. Potřeba zvýšené frekvence kojení je normální. Jedná se o regulační mechanismus odstraňování mléka a tvorby mléka reagující na měnící se potřeby dítěte.▪ Tyto epizody se obvykle objevují v obdobích normálního růstového spurtu a vše, co matka v této situaci potřebuje, je ujišťování a podpora.▪ Matky by také měly vědět, že některým dětem stačí kojení z jednoho prsu a jiné vyžadují kojení z obou prsů při každém krmení.▪ Děti by měly být kojeny z jednoho prsu, dokud ho samy nepustí, a teprve potom jim má být nabídnut druhý prs.▪ Prospívání dítěte by se mělo řídit podle percentilových grafů, které jsou ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte a mladistvého. Dítě je proto nutné nejen vážit, ale i měřit do délky.▪ Pokud dítě tohoto věku nepřibývá na hmotnosti v průměru 125-200 g/týden, pak by měli zdravotníci zkontrolovat a – pokud je to třeba -opravit techniku kojení.▪ Přírůstek hmotnosti je třeba vždy stanovovat od nejnižší poporodní hmotnosti a ne od porodní hmotnosti.▪ Pokud dítě stále nepřibývá na hmotnosti, měli by zdravotníci hledat zdravotní problém a odpovídajícím způsobem ho řešit.▪ Tvorbu mléka lze zvýšit častým kojením 1012krát za den s několikerým vystřídáním prsů během jednoho kojení a odstříkáváním mezi kojením 10-15 minut 8-10krát za den.▪ Matky by měly jíst vyváženou stravu, přičemž není třeba se vyhýbat specifickým jídlům.▪ Kojící matky, které nejedí maso, ryby, drůbež, vejce a mléčné výrobky, se vystavují vysokému riziku nedostatku vápníku, železa a vitamínu B12; to může způsobit zdravotní problémy dítěte. Tyto děti by měly být pravidelně sledovány pediatrem.▪ Tvorba mléka není ovlivněna množstvím vypitých tekutin a matky by měly pít tolik, aby uhasily žízeň.▪ Pediatři a rodiče by si měli být vědomi, že výlučné kojení je dostatečné pro optimální růst a vývoj do věku 6 měsíců a i po této době je stále ochranou před průjmy, nemocemi dýchacích cest, záněty středouší a dalšími běžnými infekcemi. V kojení by se mělo pokračovat 2 roky i déle podle vzájemných potřeb matky a dítěte.▪ V prvních 6 měsících, a to i v horkém počasí, není nutné dítěti podávat jiné tekutiny či potraviny než mateřské mléko (jako čaj, voda, džus). Ty mohou být naopak zdrojem kontaminace či alergenů a jejich podání interferuje s kojením.▪ Delší doba kojení je velkou výhodou pro zdraví a vývoj dítěte a i pro matku.▪ Neexistuje žádný horní limit délky kojení a nejsou známy žádné škodlivé psychologické či vývojové účinky kojení dítěte ve věku 3 let či déle.▪ Děti, odstavené před 1. rokem života, by neměly dostávat kravské mléko, ale formuli obohacenou železem.

Doplňky ke stravě

Vitamín K

Všichni novorozenci by měli dostat 1 mg vitamínu K do svalu během prvních 6 hodin života, kojené děti dále 1 gtt. týdně do prvního měsíce a 1 gtt. měsíčně po dobu výlučného kojení (doporučení České neonatologické společnosti).

Vitamín D

Všechny kojené děti by měly dostávat 200 IU vitamínu D per os každý den. S podáváním by se mělo začít ve dvou týdnech života a mělo by se v něm pokračovat do 1 roku věku dítěte.

Fluor

Rozhodnutí o suplementaci fluorem u dětí ve věku 6 měsíců až 3 roky by mělo záviset na koncentraci fluoru v pitné vodě (suplementace fluorem je třeba, až když je koncentrace fluoru ve vodě nižší než 0,3 ppm), v dalším jídle, tekutinách a zubní pastě.

Podporovat prostředí přátelské kojení, malým dětem a matkám

Kojení by mělo být prezentováno jako norma a krmení formulí jako výjimka.

▪ Počet kojících matek a délku kojení může ovlivňovat způsob prezentace způsobu krmení ve veřejném životě (např. v učebnicích, v médiích, v možnostech nakojit/přebalit dítě na letišti, nádraží či v nákupním centru).▪ Kojení by mělo být co nejvíce kompatibilní s životem a závazky žen v moderní společnosti. To znamená, že ženy by měly být podporovány a povzbuzovány ke kojení kdykoliv a kdekoliv.▪ V kulturách, kde kojení není na veřejných prostorách obecně akceptováno, je třeba přijmout takové zákony, které chrání matky před obtěžováním a diskriminací z důvodu kojení na veřejnosti (např. v kině, restauraci, divadle, parcích, nákupních centrech atd.). Na těchto místech by také měly být k dispozici prostory pro matky, které chtějí kojit v soukromí.▪ Aby bylo v prvních 6 měsících pro matky výlučné kojení dosažitelné a poté i pokračování v kojení do věku 2 let i dále, je třeba posílit či vylepšit dosavadní legislativu (zajistit odpovídající placenou mateřskou dovolenou všem matkám, ať už pracují na plný či částečný úvazek, na smlouvu či mají příležitostnou práci, a také zajistit placené přestávky na kojení pro matky, které se vrátí do zaměstnání).▪ Rozhodnutí kojit a kojení samotné by nemělo být ovlivněno komerční propagací náhražek mateřského mléka a jiných produktů spojených s krmením formulí (láhve, savičky).▪ Mezinárodní kodex by měl být zcela zahrnut do národních legislativ a úplně realizován a posilován nezávislým monitorováním a stíháním jeho porušování.▪ Podle doporučení Globální strategie výživy kojenců a malých dětí a dokumentu o Ochraně, propagaci a podpoře kojení v Evropě by měla být podporována a zaváděna BFHI a jiné aktivity tak, aby zdravotnické a sociální služby byly Baby-Mother Friendly.

MUDr. Anna MydlilováFakultní Thomayerova nemocnice, Praha, Národní laktační centrum

Podporováno IgA NR/8438-3.

Více informací lze získat na webových stránkách www.kojeni.cz a www.mamita.ct.

Ohodnoťte tento článek!