Vážení čtenáři,

metabolický syndrom je fenomén a zároveň memento naší současnosti. Metabolický syndrom tu byl (ale výrazně méně zastoupen), je a určitě bude a lékaři v primární péči – nejen v České republice, ale prakticky všude ve vyspělých státech – jej diagnostikují a léčí již několik desítek let.

Bohužel někdy již léčí jen jeho následky v podobě kardiovaskulárních komplikací, ať je to infarkt myokardu či cévní mozková příhoda, které jsou nejčastějšími důsledky neléčeného metabolického syndromu.

Etiologicky je metabolický syndrom multifaktoriální onemocnění, u kterého v minulosti dominoval spíše jeho genetický základ a zhoršená životospráva, ale dnes, jak se zdá, genetika sice má svůj význam, ale dominuje přejídání, dietní excesy a hlavně fyzická nečinnost. Stáváme se postupně oběťmi vyspělých informačních technologií, informacemi jsme mnohdy přehlceni, ale bojujeme i s nedostatkem času, který nás dost často nutí i k pohybové nečinnosti. Kolikrát jsme například dali přednost autu a dojeli i tam, kam bychom mohli pohodlně dojít pěšky?

Skoro by se dalo říci, že čím je vyspělejší a bohatší stát, tak tím je jeho populace nemocnější metabolickým syndromem. Nezáleží tedy jen na tom, kolik vkládá konkrétní stát do zdravotnického systému prostředků, ale také kolik investuje do osvěty. Navíc metabolický syndrom je velmi záludné onemocnění, neboť pacientovi nic moc nechybí… Kolega Hamouz ve svém příspěvku velmi správně uvádí: „Znamená to rovněž, že tito pacienti nemají potřebu vyhledávat lékařskou péči a je nutno je aktivně hledat, přesvědčovat je o jejich problému a léčit jej. Především praktičtí lékaři mají mnoho možností, jak nalézt a ovlivnit rizikové osoby, i když tyto samy nemají doposud pocit nemoci.“

Často slýcháme o epidemii diabetu, o stálém vzestupu výskytu arteriální hypertenze v populaci a k tomu ještě o stále se zvyšujícím výskytu obezity (bohužel je Česká republika v rámci Evropy na čelných pozicích). Měli bychom jako lékaři – a to nejen v primární péči – aktivně vyhledávat a zejména edukovat a léčit pacienty s metabolickým syndromem, a tím předcházet komplikacím z tohoto rezultujícím.

Umíme diagnostikovat a léčit arteriální hypertenzi, dyslipidémii, obezitu i diabetes, čili umíme diagnostikovat a léčit metabolický syndrom, záleží jen na nás, jak informací využijeme. Navíc k tomu máme již zdatného pomocníka ve formě doporučeného postupu „Metabolický syndrom, diagnostika a léčba pro primární péči“, který byl poprvé představen v listopadu 2006 na celostátní konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP v Karlových Varech a který následně letos v březnu vyšel pro všechny členy SVL ČLS JEP i v tištěné podobě.

Následující kapitoly jsou určeny těm, kteří mají zájem o diagnostiku a léčbu metabolického syndromu. Děkuji všem autorům za skvělé příspěvky, které nám pomohou tento syndrom pochopit, léčit a mnohdy zabránit dalším komplikacím u našich pacientů.

MUDr. Igor Karen, praktický lékař člen výboru SVL ČLS JEP odborný garant pro kardiovaskulární oblast

Ohodnoťte tento článek!