Včasná diagnóza a včasná léčba astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)

Kvalifikovaně odhadovaná prevalence astmatu a CHOPN v České republice (ČR) je 8 %, tj. cca 1,6 mil. obyvatel našeho státu má jednu z těchto dvou nejčastějších chronických nemocí, které jsou charakterizované obstrukcí dýchacích cest. Podle statistiky ÚZIS z roku 2010 je však v dispenzární resp. v trvalé péči ambulantních specialistů celkem 462 608 pacientů s astmatem (174 889 osob u pneumologů a 287 719 osob u alergologů) a 200 621 pacientů s CHOPN, což je diagnóza spadající jen do gesce pneumologů.

Pokud je správný odhad, že 1/3 pacientů s astmatem je současně dispenzarizována u pneumologů a alergologů, tak je v ČR dispenzarizační prevalence astmatu 3 % a CHOPN 2 %. Z toho vyplývá, že cca 1 milión obyvatel ČR má astma nebo CHOPN, jejich diagnóza není stanovena nebo není verifikována, není provedena správná klasifikace obou nemocí a léčba může být chybně nastavena. Samozřejmě, že statistické údaje mohou být zkreslené, neboť zde hraje roli i nechuť našich lékařů exaktně vyplňovat roční statistická hlášení, ale údaje vycházejí z jediné oficiální celostátní statistiky, kterou máme k dispozici. V ČR zatím nedošlo k takové kultivaci vztahů mezi poskytovateli zdravotnické péče a plátci zdravotní péče, tj. zdravotními pojišťovnami, a tak neznáme „pojišťovenskou“ prevalenci a incidenci nemocí, včetně astmatu a CHOPN, jak je tomu např. v zakládajících státech Evropské unie či v USA. Ve statistice jsou mnohdy než absolutní čísla důležitější trendy, ze kterých vyplývá, že pacientů s astmatem i CHOPN v ČR stále přibývá a zatímco u astmatu stále klesá počet hospitalizovaných a mortalita v roce 2010 dosáhla svého minima, na astma zemřelo 82 osob, což je 25krát méně než na CHOPN, na kterou v témže roce zemřelo 2022 osob.

Chopn má samozřejmě mnohem horší prognózu než astma, ale vyšší mortalita na CHOPN je především způsobena prodlužováním věku pacientů s CHOPN a efektivní péčí o kardiovskulární onemocnění v ČR. Kuřák nezemře na kardiovaskulární onemocnění v 5.-6. dekádě svého života, ale až na CHOPN spojenou s chronickou respirační insuficiencí, cor pulmonale resp. plicní hypertenzí v 7.-8. dekádě života. Astma i CHOPN jsou nemoci úzce spojené společným rizikovým faktorem pro vznik obou nemocí, kterým je aktivní i pasivní kouření, ale i kouření matky během gravidity. Prevalence kouření je v ČR > 30 % a stále neklesá. O sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí a diabetu 2. typu, kde hraje kouření roli významného rizikového faktoru, je v ČR relativně dobře logisticky postaráno, neboť náplní preventivních prohlídek dospělých je aktivní vyhledávání těchto nemocí, což platí i o vyšetření před elektivními operačními výkony. Což se však zdaleka nedá říci o aktivním vyhledávání astmatu či CHOPN, i když se o to řadu let Česká pneumologická a ftizeologická společnost (ČPFS) snaží, ale zakomponování obligatorního vyšetření spirometrie plus bronchodilatačního testu u kuřáků ve věku 40 let bylo několika generacemi ministerských úředníků zameteno pod stůl.

Astma a CHOPN jsou nemoci, které mají společné, nikoliv však pro onemocnění specifické příznaky (kašel, expektorace, pískoty či vrzoty na hrudníku, klidová či paroxyzmální či ponámahová dušnost, pocit tíže na hrudníku). Astma svými mnohdy dramatičtějšími projevy nezávislými na věku má větší šanci být včas odhaleno, diagnostikováno a léčeno, kdežto CHOPN, pokud není prvním projevem exacerbace, je typický plíživý zabiják a k lékaři přivádí kuřáka ve středním věku často až dušnost spojená se sníženou tolerancí fyzické námahy. Navíc, astma a CHOPN jsou dnes chápány nikoliv jako uzavřené nozologické jednotky s učebnicovými příznaky, ale jako syndromy, jejichž fenotypy jsou značně heterogenní a v čase měnlivé, tj. jsou interindividuálně i intraindividuálně variabilní.
Včasná diagnóza astmatu a CHOPN se úzce odvíjí od racionální spolupráce pneumologů v terénních ambulancích s praktickými lékaři. Pacienta s výše uvedenými příznaky, u astmatu navíc s pozitivní rodinnou anamnézou či s projevy jiných alergických onemocnění, je nutno včas odeslat ke specialistovi k provedení spirometrického vyšetření a k provedení bronchomotorických testů. Skiagram hrudníku má v diagnóze astmatu i CHOPN jen komplementární význam.


O autorovi: MUDr. Viktor Kašák
Oddělení respiračních nemocí, Lerymed spol. s r. o., Praha

e-mail: kasak@lerymed.cz

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!