Česká multicentrická výzkumná databáze těžké chronické obstrukční plicní nemoci – popis projektu

Souhrn

Úvod: Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je frekventované civilizační onemocnění s mnoha klinickými formami. CHOPN představuje závažnou příčinu zvýšené mortality a morbidity zejména u osob seniorského věku.
Cíle: Primárním cílem projektu je zaznamenat a analyzovat průběh onemocnění a jeho dopad na celkovou mortalitu pacientů ve vztahu ke GOLD kategoriím a CHOPN fenotypům. Dalšími záměry projektu jsou: sledování respirační a kardiovaskulární morbidity, posouzení deklinace plicních funkcí, monitorace tělesného složení, popis adherence s inhalačními léky, periodické vyšetřování denní aktivity a analýza komorbidit.
Metodika: Česká multicentrická výzkumná databáze těžké chronické obstrukční plicní nemoci je plánována na dobu 7–8 let (2–3letý náběr 800–1000 nemocných, následně jejich systematické pětileté sledování). Projekt je observační a prospektivní, probíhající ve 13 nemocničních centrech v rámci České republiky. Hlavním indikačním kritériem je přítomnost CHOPN s těžkou bronchiální obstrukcí s post-bronchodilatační hodnotou FEV1 ? 60 %. Do studie jsou zahrnováni nemocní splňující indikační a nesplňující vylučovací kritéria. Léčba nemocných není účastí v projektu nijak ovlivněna.
Shrnutí: Předmětem článku je zevrubný popis cílů a metodologie tohoto projektu. Iniciální vstupní data již byla analyzována a publikována. První výsledky prospektivního sledování budou k dispozici v průběhu roku 2016. Projekt umožňuje blíže popsat podobu a přirozený průběh CHOPN u osob s těžkým stupněm bronchiální obstrukce léčených v České republice.

Klíčová slova

CHOPN • fenotypy • komorbidity • exacerbace • mortalita • prospektivní studie

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje civilizační onemocnění charakterizované přítomností ne zcela reverzibilní bronchiální obstrukce vznikající na podkladě abnormální zánětlivé reakce plic a dolních dýchacích cest na škodlivé látky a plyny dlouhodobě přítomné ve vdechovaném vzduchu.(1) Hlavním rizikem je stále kouření cigaret. Onemocnění postihuje zejména dolní dýchací cesty (chronická bronchitida a bronchiolitida), plicní parenchym (různé typy plicního emfyzému) a plicní cévy (vznik a rozvoj plicní hypertenze). V respiračním systému se rozvíjí převážně neutrofilní typ chronického zánětu vedoucího k opakovanému tkáňovému poškození a reparaci, peribronchiolární fibroprodukci, destrukci alveolů a remodelaci drobných cév.(1) Kromě respiračního postižení dochází u pacientů s CHOPN také k negativním projevům v oblasti příčně pruhovaných svalů, kostí a kardiovaskulárního systému. CHOPN můžeme považovat za nezávislý rizikový faktor vzniku plicního karcinomu (větší riziko u nemocných s méně vyjádřenou bronchiální obstrukcí). Hlavním příznakem je dušnost.(1, 2) Diagnostickou metodou volby je funkční vyšetření plic provedené a interpretované pneumologem.(3) Paušální léčba nemocných zahrnuje pravidelné podávání inhalačních bronchodilatancií, aktivní pohyb a další metody plicní rehabilitace, vakcinační program a hlavně metody odvykání kouření umožňující výraznou redukci mortality a zásadní ovlivnění jinak nepříznivého vývoje plicních funkcí. Cílená léčba je dalším krokem a je zaměřena na konkrétní formu (neboli klinický fenotyp) onemocnění.(3, 4) Celosvětově existují univerzální (GOLD, ACP/ACCP/ERS/ATS) a národní doporučení týkající se péče o nemocné s CHOPN.(1, 2, 5–8) Nejrozšířenějším návodem je strategie GOLD doporučující léčbu respiračních symptomů a současně prevenci budoucích rizik: redukci exacerbací a prodloužení délky života.(9) Španělské a české více fenotypově zaměřené terapeutické návody rozdělují CHOPN subjekty do menších skupin s podobnými projevy a tyto doporučují léčit specifickou, na konkrétní fenotyp cílenou, léčbou.(3, 4) Prognóza nemocných je závažná, neboť CHOPN je celosvětově frekventovanou příčinou morbidity a mortality. Aktuální česká data potvrzují ta zahraniční, neboť v roce 2012 v České republice zemřelo v přímém důsledku CHOPN 2500 osob.(10) Počet nemocných aktivně v ČR sledovaných představuje přibližně 2 % populace.(11) Většina nemocných tak zůstává bez lékařské péče, protože kvalifikované odhady počtu nemocných v České republice dosahují až 7,7 %.(12, 13, 14, 15) Souhrnné (přímé a nepřímé) ekonomické náklady spojené s CHOPN se blíží nákladům za péči o nemocné s plicní rakovinou.(1, 16) Záměrem naší práce, prospektivně sledující kohortu CHOPN nemocných s těžkým stupněm bronchiální obstrukce, je zjištění celkové mortality a morbidity a posouzení jejich vztahu k dalším sledovaným parametrům.(14, 15)

Cíle

Hlavním cílem České multicentrické výzkumné databáze těžké chronické obstrukční plicní nemoci (dále Databáze) je zjištění celkové (all-cause) mortality CHOPN pacientů s těžkým stupněm bronchiální obstrukce (post-bronchodilatační FEV1 ? 60 %). Druhotným záměrem Databáze je analýza morbidity participujících subjektů se zaměřením na výskyt akutních exacerbací CHOPN, akutních respiračních příhod jiného typu, akutních nerespiračních problémů, nádorů a projevů ischemické choroby srdeční. Doplňkovými cíli jsou monitoring vývoje plicních funkcí, sledování dynamiky prognostických indexů, analýza adherence k inhalační léčbě, monitorace fyzické aktivity nemocných a řada dalších. V rámci primárního cíle se zaměřujeme na srovnání našich nemocných s daty zdravých jedinců (z dostupných údajů celkové mortality v České republice). Nemocné s CHOPN analyzujeme po rozdělení podle klinických fenotypů a GOLD kategorií.

Metodika DESIGN

Databáze je multicentrický, observační a prospektivní projekt zaměřený výhradně na osoby postižené CHOPN s těžkým stupněm bronchiální obstrukce. Neintervenční povaha databáze umožňuje všem účastníkům plný přístup k lékařské péči (podle uvážení jejich ošetřujícího lékaře). Minimální doba trvání projektu je pět let od zařazení posledního nemocného (Obr. 1). Do studie zahrnujeme nemocné s CHOPN ? 18 let věku. Inkluzní a exkluzní kritéria jsou podrobně uvedena v Tab. 1. Pacienti jsou plánovaně vyšetřováni v šestiměsíčních intervalech. Našim záměrem je zařazení 800–1000 nemocných, a poté proinkluzní sledování vývoje jejich choroby. V současnosti (únor 2015) se projektů účastní 13 center (Obr. 2). Studie respektuje právní řád České republiky i Evropské unie a byla povolena multicentrickou etickou komisí v Brně. Současně byla nahlášena na Státní ústav pro kontrolu léčiv pod číslem 1301100001. Projekt byl zveřejněn také na americkém serveru klinických studií (Clinicaltrials.gov NCT01923051). Každý z nemocných zařazených do Databáze může kdykoliv tuto na vlastní žádost a bez udání důvodu opustit (Tab. 2).

PROTOKOL DATABÁZE

Protokol studie je obecně směřován ke splnění primárního a sekundárního cíle s ohledem na různé fenotypické formy, stadia a kategorie CHOPN syndromu. Studie je rovněž věnována analýze vývoje respiračních projevů, kvality života, symptomů deprese, sledování komorbidit, měření tělesného složení a posouzení fyzické výkonnosti participujících osob v čase (Tab. 2, 3). CHOPN nemocní jsou lékaři rozděleni podle GOLD kategorií (podle znalosti pobronchodilatační spirometrie, přítomnosti symptomů a exacerbací) a podle klinických fenotypů (Tab. 4). Tato subjektivní (lékařem provedená) klasifikace bude porovnávána s objektivní klasifikací prováděnou centrálně pomocí počítačového algoritmu.(17) První část parametrů se týká detailního záznamu osobní a lékové anamnézy nemocných (Obr. 3–8). Je zaměřena na frekventované interní komorbidity a jejich léčbu (Tab. 3). Podstatná část je věnována dlouhodobé expozici inhalačním rizikům (domácí i pracovní rizikové inhalace, aktivní, případně pasivní kouření cigaret). Všechny tyto údaje jsou získávány nejen z rozhovoru s nemocnými, ale i z dostupné lékařské dokumentace (nemocní jsou sledováni v participujících centrech delší dobu). Pro zjištění respiračních symptomů využíváme sledování multidimenziospektivní nálního dotazníku CAT a respirační škály dušnosti (mMRC). Kromě toho každoročně sledujeme přítomnost sinonazálních respiračních projevů pomocí SNOT-22 (Sino-Nasal Outcome Test) a analyzujeme kvalitu života s využitím respiračního dotazníku nemocnice Svatého Jiří (SGRQ). Exacerbace CHOPN, akutní příhody jiného typu a rovněž všechny akutní hospitalizace jsou sledovány během každé ambulantní kontroly, a dále pomocí hledání v hospitalizačních záznamech participujícího centra. To je umožněno tím, že nemocní spádově náleží do nemocnice s participujícím centrem, proto lze jejich další údaje v počítačovém systému zpětně dohledat (Tab. 1, Obr. 2). V případě úmrtí pacientů zařazených do Databáze bylo původně doporučeno provedení anatomické pitvy. S novou zákonnou úpravou (vzniklou během druhého roku existence Databáze) se toto doporučení k pitvám výrazně oslabuje a drtivá většina nemocných umírajících během hospitalizace má určenu pouze klinickou příčinu smrti (Obr. 1, Tab. 2).
Přítomnost klinických známek deprese je pravidelně monitorována pomocí Zungovy a Beckovy samohodnotící škály (Zung Self-Rating Depression Scale a Beck Depression Inventory Short Form). První škála (Zung) je tvořena 20 otázkami týkajícími se různých modalit poruch afektivity, psychologickými i somatickými dopady deprese. Otázky jsou ohodnoceny 1–4 body. Minimální skóre dosahuje 20 bodů a maximální 80 bodů. Po jejich jednoduchém přepočítání na vlastní index deprese dostaneme výsledné skóre: 20–49 ukazuje normální stav bez přítomnosti afektivní poruchy, 50–59 je známkou projevů mírné deprese, 60–69 ukazuje na střední úroveň deprese a nakonec hodnota ? 70 signalizuje přítomnost symptomů těžké deprese. Beckův dotazník je jednodušší, zahrnuje 13 otázek, každá je pacientem ohodnocena 0–3 body. Minimální skóre je 0 a maximální 39. Tyto body se již dále nepřepočítávají. Skóre 0–4 je normální, naopak hodnota BECK 5–8 ukazuje na projevy mírné deprese, hodnota 8–16 spadá do pásma střední deprese a skóre ?? 16 je indikátorem těžkých symptomů deprese.(14) Fyzikální vyšetření zahrnuje hlavně parametry týkající se hrudníku: dechová frekvence, míra dechových exkurzí, přítomnost abnormálních dechových fenoménů, paličkových prstů, otoků dolních končetin, známek srdečního selhávání, případně přítomnost deformit hrudníku. Kromě toho ve vybraných centrech měříme index tělesné (body mass index – BMI) a netukové tělesné hmotnosti (fat free mass index – FFMI) pomocí antropometrie (skinfold antropometry – SFA), případně denzitometrie (dual energy X-ray absorptiometry – DEXA). Důležitým parametrem sledovaným v této studii je každoroční monitorace adherence s inhalační léčbou. V tomto směru využíváme dvou nástrojů: a) jednoduchou škálu profesora Morisky (Morisky 4-Item Self-Report MEASURE of Medication-taking Behavior – MMAS-4), b) pětikrokový systém sledování schopnosti inhalovat pomocí inhalačních pomůcek, vypracovaný skupinou doktorky Vytřísalové z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.(14,15) Funkční pohled na nemocné zajišťují šestiminutový test chůzí (six minute walking test – 6MWT), pobronchodilatační spirometrie, bodypletyzmografie, vyšetření transferfaktoru, analýza vydechovaného oxidu dusnatého (fractional exhaled nitric oxide – FeNO, Medisoft FeNO+, Belgium, EU) a analýza krevních plynů z tepenné krve (bez kyslíkové substituce). Metodologie provedení těchto metod se řídí podle ATS/ERS standardů. Elektrokardiografie (EKG) je prováděna jednou ročně. Vstupně a ve třetím roce sledování je v plánu provedení sonografie srdce. Ve vybraných centrech je jednou ročně (mimo exacerbace) monitorována aktivita pomocí krokoměru vydaného v jednotlivých centrech na dobu jednoho měsíce (přístroj YAMAX SW 500 pedometer – JAPAN).(14) Počítačová tomografie hrudníku s vysokým rozlišením (High Resolution Computed Tomography – HRCT) je prováděna při vstupu pacientů do Databáze, a poté během 5. roku sledování. HRCT je prováděno podle standardního protokolu a je hodnoceno centrálně zkušeným radiologickým konzultantem vybaveným softwarem a zkušenostmi pro analýzu přítomnosti plicního emfyzému, bronchiektázií, přítomnosti mezilalokových fisur, hlenových zátek, atelektáz, parenchymových uzlů, denzit vzhledu mléčného skla, lymfadenopatie, air trappingu a velikosti velkých cév v mediastinu. Vstupní celotělová denzitometrie je doporučena (nikoliv povinná) pro analýzu tělesného složení (viz výše) a přítomnost osteoporózy.(14) CHOPN subjekty zahrnuté do Databáze jsou vyšetřovány ke zjištění hladiny alfa1-antitrypsinu (A1AT). U osob se nálezem snížené sérové hodnoty A1AT jsou systematicky prováděny další testy k upřesnění fenotypu/genotypu A1AT deficience. Přídatné genetické odběry zaměřené na analýzu některých genů a expresi určitých proteinů jsou prováděny v šesti největších univerzitních centrech, a poté centrálně zpracovávány v Olomoucké fakultní nemocnici. Spektrum sledovaných genů obsahuje geny asociované s CHOPN: CHRNA3, CHRNA5, HHIP, FAM13A, IL33, IL1-RL1 (Sequenom MassArray pomocí PCR-MALDI-TOF spektrometrie). Cytokiny a proteiny zahrnují: TNF-?, IL6, IL8, GM-CSF, M-CSF, PECAM1, CCL19, CCL21, MCP1, MPO (pomocí immuno-PCR, Luminex assays, ELISA a kvantitativní PCR). Výsledky genomické a proteinové analýzy budou vztaženy ke kategoriím a fenotypům CHOPN.(14, 15)

TECHNICKÝ POPIS PROJEKTU

Za technickou a analytickou složku projektu zodpovídá IBA MU Brno. Data projektu CHOPN jsou uložena v databázovém systému, který byl původně založen na modifikované verzi systému TrialDB. Systém je navržen jako robustní základna pro sběr dat velkého množství klinických studií či klinických registrů, je plně přizpůsoben struktuře projektu CHOPN. Jedná se o on-line aplikaci přístupnou uživatelům pomocí internetového prohlížeče. Bezpečnost jednotlivých záznamů v registru je zajištěna anonymizovaným sběrem dat. Každému pacientovi je přiřazeno identifikační číslo (ID), které neumožňuje zpětnou rekonstrukci jména ani rodného čísla. Jednoznačná identifikace pacienta je známa pouze ošetřujícímu lékaři nebo autorizovanému lékařskému pracovníkovi.(15)

STATISTICKÁ ANALÝZA

Při analýze budou využívány standardní deskriptivní statistické metody: kategorické proměnné budou popsány absolutní a relativní frekvencí kategorií. Pro kontinuální proměnné bude využit medián a 5.–95. percentil. Validní N bude uvedeno v případě chybějící hodnoty v kontinuálních proměnných. Parametrické metody budou využity podle potřeby, průměr bude doplněn standardní odchylkou nebo 95% konfidenčním intervalem (v případě kontinuálních proměnných po průkazu jejich normality pomocí Kolmogorova-Smirnova testu), geometrický průměr a jeho 95% konfidenční interval budou použity pro log-normálně distribuovaná data. Statistická signifikance rozdílů v kontinuálních proměnných mezi skupinami pacientů bude analyzována pomocí Mann-Whitneyho U testu a Kruskal- Wallisova testu. V některých případech bude využit T-test pro dvě skupiny nebo ANOVA následovaný Tukey post hoc testem pro tři a více skupin. Párový T-test a/nebo Wilxoconův párový test budou použity pro analýzu statistické signifikance rozdílů v kontinuálních proměnných v čase. McNemarův test bude využíván ze stejných důvodů pro kategorické proměnné. Faktory ovlivňující binární endpointy (například úmrtnost za rok) budou analyzovány pomocí logistické regrese. Obecné lineární modely budou přijaty pro kvantitativní endopointy (například FEV1 %). Přežívání bude vizualizováno pomocí Kaplan-Meierovy metodologie a statistická signifikance rozdílů mezi skupinami pacientů bude testována pomocí log-rank testu. Coxův proporcionální model rizik bude použit pro analýzu potenciálních prediktorů (například mortalita, exacerbace). Pro všechny analýzy bude použita ? = 0,05 jako hranice pro statistickou významnost. Všechny alternativní hypotézy budou dvoustranné. Analýza bude provedena pomocí SPSS 22.0.0 (IBM Corporation, 2013).(14)

Shrnutí LIMITACE PROJEKTU

Některé části Databáze jsou hodnoceny centrálně. Týká se to analýzy HRCT hrudníku, hodnocení EKG, měření denní fyzické aktivity pomocí krokoměrů, vyhodnocení dotazníků (Zungův, Beckův, SGRQ a SNOT-22). Ostatní vyšetřovací úkony jsou prováděny a hodnoceny separátně v každém z participujících center pomocí stejné metodiky, nicméně za pomoci jiných přístrojů a jiných hodnotitelů. To samozřejmě poněkud snižuje validitu získaných dat.
Pro každé z participujících center doporučujeme provedení všech možných vyšetřovacích komponent (povinných i nepovinných – Tab. 2). V reálném provozu však zhruba polovina center volí menší či dokonce minimalistickou verzi vyšetření. Tento postup sice poněkud limituje výtěžnost projektu v oblasti terciálních cílů, nicméně primární a sekundární záměry nejsou tímto postupem ohroženy. Analýza fenotypů bude však možná pouze u části participujících nemocných.(18, 19, 20)

BEZPEČNOST PROJEKTU

Účast v projektu Databáze těžké CHOPN může být považována za bezpečnou. Nicméně v jejím rámci jsou pacienti vystaveni zobrazovacím vyšetřovacím metodám (HRCT hrudníku a denzitometrie) a rovněž odběr tepenné krve pro analýzu krevních plynů může být asociován s určitým rizikem. Tato rizika jsou však velmi malá, a navíc jsou těmto metodám vystaveni nemocní (s těžkým stupněm bronchiální obstrukce) rovněž během rutinní klinické praxe. Zobrazovací vyšetření a analýza krevních plynů mohou přinést lékařům řadu důležitých údajů (například včasné odhalení plicní malignity či osteoporózy).

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ

Databáze těžké CHOPN je po odborné stránce garantována Českou pneumologickou a ftizeologickou společností ČLS JEP. Technologické a analytické zázemí a management projektu poskytuje IBA LF a PřF MU, Brno. Vytvoření Databáze, sběr a analýza dat jsou podporovány partnery projektu z řad originálních farmaceutických společností (více na: http://chopn. registry.cz/index.php?pg=home-podpora-projektu) a také grantovou finanční podporou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 15/14/ NAP „Sledování výskytu deficitu alfa1 -antitrypsinu u pacientů s těžkou formou CHOPN“. Současně probíhá podpora v rámci Fakultní nemocnice Hradec Králové – největšího centra projektu (podpořeno MZ ČR – RVO FNHK, 00179906 a NT13531-3/2013).

Závěr

Projekt umožňuje blíže popsat přirozený průběh CHOPN u osob s těžkým stupněm bronchiální obstrukce. Minimum vylučovacích kritérií zabraňuje redukci souboru na osoby s běžnými formami choroby, a naopak umožňuje analyzovat průběh méně běžných či netypických variant CHOPN včetně osob s vážnými komorbiditami. Tedy Databáze bude obsahovat CHOPN subjekty vylučované z klasických studií.(21) Nadto účast v projektu umožňuje participujícím centrům osvojení si moderních vyšetřovacích metod, směřujících ke zlepšení péče o nemocné s CHOPN v České republice.(15) Poděkování Práce na tomto rozsáhlém, ve východoevropských podmínkách zcela bezprecedentním projektu by nebyla možná bez spolupráce lékařů, uvedených v rámci širokého autorského týmu, s jejich sestrami, kdy například Radce Vojáčkové v hradeckém centru „prošlo“ rukama celkem 145 nemocných. Upřímné poděkování všech autorů patří proto všem jejich kolegyním z řad zdravotních sester. Stejně tak děkujeme paní Věře Fabiánové ze sekretariátu Plicní kliniky, jež třetím rokem distribuuje všechny centrálně hodnocené formuláře. Současně děkujeme vedoucím pracovníkům (přednostům klinik a primářům oddělení) participujících pracovišť za neocenitelnou logistickou pomoc. A nakonec velký dík patří vizionářům stojícím v roce 2012 u zrodu Databáze – docentu L. Duškovi a profesoru V. Kolkovi.

Literatura

1. VESTBO, J., HURD, SS., AGUSTÍ, AG., et al. Global strategy for the diagnosis, management and prevention of chronic obstructive pulmonary disease, GOLD Executive Summary. Am J Respir Crit Care Med, 2013, 187, p. 347–365.
2. QASEEM, A., WILT, TJ., WEINBERGER, SE., et al. Diagnosis and management of stable chronic obstructive pulmonary disease: a clinical practice guideline update for the ACP, ACCP, ATS and ERS. Ann Intern Med, 155, p. 179–191.
3. KOBLIZEK, V., CHLUMSKY, J., ZINDR, V., et al. Chronic Obstructive Pulmonary Disease: official diagnosis and treatment guidelines of the Czech Pneumological and Phthisiological Society; a novel phenotypic approach to COPD with patient-oriented care. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub, 2013, 157, p. 189–201. 4. MIRAVITLLES, M., SOLER-CATALUNA, JJ., CALLE, M., et al. Spanish Guideline for COPD (GesEPOC). Arch Bronchoconeumol, 2014, 50(Suppl 11–16). doi: 10.1016/ s1579-2129(14)70070-9.
5. O‘DONNELL, DE., AARON, S., BOURBEAU, J., et al. Canadian Thoracic Society recommendations for management of chronic obstructive pulmonary disease – 2007 update. Can Respir J, 2007, 14(Suppl. B), 5B–32B.
6. GUPTA, D., AGARWAL, R., AGGARWAL, AN., et al. Guidelines for diagnosis and management of chronic obstructive pulmonary disease: Joint ICS/NCCP (I) recommendations. Lung India, 2013, 30, p. 228–267.
7. KANKAANRANTA, H., HARJU, T., KILPELÄINEN, M., et al. Diagnosis and Pharmacotherapy of Stable Chronic Obstructive Pulmonary Disease: The Finnish Guidelines of the Finnish Medical Society Duodecim and the Finnish Respiratory Society. Basic Clin Pharmacol Toxicol, 2014, Dec 17.
8. KHAN, JH., et al. The Saudi Guidelines for the Diagnosis and Management of COPD. Ann Thorac Med, 2014, 9, p. 55–76.
9. AGUSTI, A., CALVERLEY, PM., DECRAMER, M., et al. Prevention of exacerbations in chronic obstructive pulmonary disease: knowns and unknowns. J COPD F, 2014, 1, p. 166–184.
10. MALÝ, M., ZVOLSKÝ, M., ROZBORILOVÁ, E., VONDRA, V. Respiratory mortality in Czech and Slovak Republics in the year 2011. Stud Pneumol Phtiseol, 2013, 79, p. 128–132. 11. Dostupné na: file:/C:/Users/admin/Downloads/ai_2013_20%20(1).pdf.
12. VONDRA, V. Between 1996 and 2005, COPD mortality has doubled. Stud Pneumol Phtiseol, 2007, 73, p. 75–77.
13. VONDRA, V., REISOVÁ, M., PETŘÍK, P., et al. Prevalence of bronchial asthma, chronic bronchitis and allergic rhinitis in a South Moravian District. Vnitr Lek, 1994, 40, p. 21–25.
14. NOVOTNA, B., KOBLIZEK, V., ZATLOUKAL, J., et al. Czech multicenter research database of severe COPD. Int J Chron Obstr Pul Dis, 2014, 9, p. 1265–1274.
15. Dostupné na: http://chopn.registry.cz/.
16. LAURENDEAU, C., CHOUAID, C., ROCHE, N., et al. Management and costs of chronic pulmonary obstructive disease in France in 2011. Rev Mal Respir, 2015. pii: S0761-8425(14)01235-2.
17. KOBLIZEK, V., PECEN, L., ZATLOUKAL, J., et al. Real-life GOLD 2011 implementation: the management of COPD lacks correct classification and adequate treatment. PLoS One, 2014, 9, e111078.
18. MARSH, SE., TRAVERS, J., WEATHERALL, M., et al. Proportional classification of COPD phenotypes. Thorax, 2008, 63, p. 761–767.
19. COSIO, B., SORIANO, JB., et al. Distribution and outcomes of the new Spanish phenotype-based guideline for COPD. Poster in ERS Munich, 2014.
20. HURST, JR., VESTBO, J., ANZUETO, A., et al. Susceptibility to exacerbation in chronic obstructive pulmonary disease. N Engl J Med, 2010, 363, p. 1128–1138.
21. GATHERAL, T., KUMAR, N., SANSOM, B., et al. COPD-related bronchiectasis; independent impact on disease course and outcomes. COPD, 2014, 11, p. 605–614. e-mail: vladimir.koblizek@fnhk.cz

Komorbidity Léčba
anamnéza bronchiálního astmatu v minulosti
ischemická choroba srdeční (stabilní angina pectoris, infarkt myokardu farmakoterapie (betablokátory, statiny)
s ST elevací, infarkt myokardu bez ST elevace) angioplastika
chirurgická revaskularizace
srdeční selhávání diuretika
betablokátory
ACE-inhibitory
fibrilace síní farmakoterapie
elektrická verze
arteriální hypertenze farmakoterapie
arytmie a/nebo synkopy a/nebo palpitace pacemaker
implantabilní kardioverter defibrilátor
malignita včetně lokalizace
osteoporóza
diabetes mellitus
anémie
deprese
vředová choroba
syndrom spánkové apnoe neinvazívní ventilační podpora

Fenotyp Specifikace Poznámka
BRONCHITICKÝ fenotyp chronická expektorace hlenů hodnoceno participujícím lékařem
EMFYZEMATICKÝ fenotyp HRCT známky emfyzému centrálně hodnoceno
CHOPN s BRONCHIEKTÁZIEMI HRCT přítomnost bronchiektázií minimálně centrálně hodnoceno
ve dvou plicních lalocích klinické známky (expektorace hnisu/krve) nejsou nutné
CHOPN a ASTMA overlap (neboli nejméně dvě hlavní nebo jedno hlavní HLAVNÍ: výrazná pozitivita bronchodilačního testu
ACOS) a dvě vedlejší kritéria (Miravitlles et al., 2012; (FEV1 > 15 % a > 400 mL), pozitivita
Koblížek et al., 2013) bronchokonstrikčního testu v anamnéze,
FeNO ?? 45–50 ppb a/nebo eozinofily ve sputu ?? 3 %,
anamnéza astmatu
VEDLEJŠÍ: mírná pozitivita bronchodilatačního testu
(FEV1 > 12 % a > 200 mL), ????celkové IgE, anamnéza
atopie
EXACERBAČNÍ fenotyp nejméně dvě exacerbace za posledních 12 měsíců exacerbace s potřebou antibiotik a/nebo
systémových kortikosteroidů
PLICNÍ KACHEXIE BMI < 21 při absenci jiné příčiny

Summary Koblizek, V., Novotna, B., Kocova, E., Popelkova, P., Plutinsky, M., Zatloukal, J., Dvorak, T., Sobotik, O., Safranek, P., Snelerova, B., Heribanova, L., Musilová, P., Majerciakova, M., Vencalek, T., Hejduk, K., Praus, R., Vytrisalova, M., Hronek, M., Kovarik, M., Neumannova, K., Kopecky, M., Zbozinkova, Z., Jarkovsky, J, Svancara, J., Pavlikova, L., Konecny, T., Orban, M., Vanik, P., Liptakova, Z., Marel, M., Vlachova, A., Blazkova, S,, Kudela, O., Pejchal, J., Jaskova, J., Volakova, E., Brat, K., Jaresova, S., Kriegova, E., Kolek, V., Dusek, L. et al. Czech multicentric research database of severe chronic obstructive pulmonary disease – project description Introduction: Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) is a frequently occurring condition with many clinical forms. COPD represents a significant factor causing increased morbidity and mortality especially among the elderly. Goals: The primary goal of the project is to record and analyse the course of the disease and its impact of the overall patient mortality in relation to the GOLD categories and COPD phenotypes. Other goals include: monitoring respiratory and cardiovascular morbidity, evaluating decline in pulmonary function, monitoring bodily composition, describing adherence to using inhalation drugs, periodically examining daily activities analysing comorbidities. Methods: The Czech multicentric research database of COPD is planned for the period of 7-8 years (2-3 years of patient targeting and enrolment followed by 5 years of systematic monitoring). The project is observatory and prospective, taking place in 13 hospital centres in the Czech Republic. The main indication criterion is presence of COPD with a severe bronchial construction and post-bronchodilation value of FEV1?60 %. Both patients satisfying the indication criteria and not satisfying exclusion criteria are to be included. Being included in the project will not affect the patients’ treatment in any way. Summary: The subject of this article is an exhaustive description of the goals and methods of this project. Initial entry data has already been analysed and published. First results of prospective monitoring will be available during 2016. The project enables us to better describe the appearance and natural course of COPD in patients with severe bronchial obstruction treated in the Czech Republic.

Key words COPD • phenotypes • comorbidities • exacerbations • mortality • prospective study

O autorovi| 1MUDr. Vladimír Koblížek, Ph. D.*, 1MUDr. Barbora Novotná, 2MUDr. Eva Kočová, 3MUDr. Patrice Popelková, 4MUDr. Marek Plutinský, 5MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph. D., 6MUDr. Tomáš Dvořák, 7MUDr. Ondřej Sobotík, 8MUDr. Petr Šafránek, 9MUDr. Blanka Šnelerová, 10MUDr. Lucie Heribanová, 11MUDr. Pavlína Musilová, 12MUDr. Marie Majerčiaková, 13MUDr. Tomáš Vencálek, 14PhDr. Karel Hejduk, 15MUDr. Rudolf Praus, 16Mgr. Magda Vytřísalová, 17doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph. D., 17PharmDr. Miroslav Kovařík, Ph. D., 18Mgr. Kateřina Neumannová, Ph. D., 1MUDr. Michal Kopecký, 14Mgr. Zuzana Zbožínková, 14RNDR. Jiří Jarkovský, Ph. D., 14Mgr. Jan Švancara, 19MUDr. Ladislava Pavlíková, 20MUDr. Tomáš Konečný, 21MUDr. Marek Orban, 22MUDr. Petr Vaník, 22MUDr. Zuzana Liptáková, 7prof. MUDr. Miloslav Marel, CSc., 7MUDr. Alena Vlachová, 1MUDr. Šárka Blažková, 1MUDr. Ondřej Kudela, 11MUDr. Jiří Pejchal, 5MUDr. Jana Jašková, 5MUDr. Eva Voláková, 4MUDr. Kristian Brat, 6MUDr. Šárka Jarešová, 23RNDr. Ing. Eva Kriegová, 5prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., 14doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D., dále Tým Celostátní výzkumné databáze těžké CHOPN 1Plicní klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2Radiodiagnostická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 3Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Ostrava 4Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Brno 5Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Olomouc 6Klinika pneumologie a hrudní chirurgie, Nemocnice na Bulovce, Praha 7Pneumologická klinika, Fakultní nemocnice v Motole, Praha 8Klinika pneumologie a ftizeologie, Fakultní nemocnice Plzeň 9Plicní oddělení, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem 10Pneumologická klinika, Thomayerova nemocnice, Praha 11Plicní oddělení, Nemocnice Jihlava 12Plicní oddělení, Krajská nemocnice T. Bati Zlín 13Plicní oddělení, Krajská nemocnice Liberec 14Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita v Brně 15I. interní kardioangiologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 16Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze 17Katedra biologických a lékařských věd, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze 18Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci 19Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové 20Cardiology, Mayo Clinic, Rochester, Minnesota, USA 21Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u Svaté Anny, Brno 22Oddělení plicní a TBC, Nemocnice České Budějovice 23Ústav imunologie, Univerzita Palackého v Olomouci, Fakultní nemocnice Olomouc *korespondující autor

Obr. 1 Časový plán Databáze těžké CHOPN Pozn.: Trvání prospektivní fáze (tzv. follow-up) bude eventuálně rozšířeno podle potřeb statistické analýzy celkové mortality.
Obr. 2 Dvanáct participujících center (od září 2014 přistoupilo další, třinácté, centrum v nemocnici v Českých Budějovicích)
Tab. 1 Vstupní a výstupní kritéria Databáze
Tab. 2 Schéma parametrů sledovaných v rámci Databáze
Pozn.: tučné parametry jsou povinné, *jednou ročně, během 3. a 5. roku sledování, °průměrný počet kroků/den z měsíční monitorace, §v 5. roce sledování, *povinné, avšak s možností uvést: neschopen provést test chůzí Zkratky: 6MWT – šestiminutový test chůzí, A1AT – alfa1-antitrypsin, ADL – denní aktivity, CAT – COPD assessment test, DEXA – dual energy X-ray absorptiometry; A1, A2, A3 – akutní kontroly 1, 2, 3; EKG – elektrokardiografie, HRCT – počítačová tomografie s vysokým rozlišením, mMRC – modifikovaná škála dušnosti podle Medical Research Council, SGRQ – dotazník nemocnice Svatého Jiří, SNOT 22 – dotazník sinonazálních symptomů
Tab. 3 Sledované komorbidity a jejich léčba
Tab. 4 Simplifikované definice klinických fenotypů využité v Databázi
Obr. 3 Pacient podepisuje informovaný souhlas se zapojením do projektu
Obr. 6 Šestiminutový test chůzí (provádí se při každé kontrole mimo exacerbace)
Obr. 5 Vyšetření plicních funkcí (spirometrie po předchozí inhalaci salbutamolu)
Obr. 8 Fyzikální vyšetření se provádí při každé kontrole mimo exacerbace
Obr. 4 Pacient vyplňuje dotazníkové nástroje pro sledování symptomů a měření kvality života (sestra edukuje)
Obr. 7 Při každé kontrole zjišťujeme změny anamnézy a zajímáme se o výskyt exacerbací a hospitalizací

Ohodnoťte tento článek!