editorial

Vážení čtenáři,
v tomto čísle Postgraduální medicíny naleznete monotematickou část Focus na téma Novinky v hepatologii. Důvod, proč se redakční rada rozhodla pro zařazení tohoto Focusu, je prostý a věříme, že i dobrý: v dubnu 2001 se konal v Praze 36. kongres Evropské asociace pro studium jater. Bylo to poprvé, co tato významná organizace uspořádala svůj každoroční sjezd v některé postkomunistické zemi…

Vážení čtenáři,

v tomto čísle Postgraduální medicíny naleznete monotematickou část Focus na téma Novinky v hepatologii. Důvod, proč se redakční rada rozhodla pro zařazení tohoto Focusu, je prostý a věříme, že i dobrý: v dubnu 2001 se konal v Praze 36. kongres Evropské asociace pro studium jater (European Association for the Study of the Liver, EASL). Bylo to poprvé, co tato významná organizace uspořádala svůj každoroční sjezd v některé postkomunistické zemi a kandidaturu Prahy vskutku nebylo snadné v silné konkurenci prosadit. Výbor České hepatologické společnosti se o to pokoušel od počátku 90. let, kdy jsme s EASL navázali první kontakty. S odstupem několika měsíců lze říci, že kongres byl jednoznačně úspěšný. Účastnilo se ho téměř 3000 hepatologů z více než 70 zemí světa a organizační výbor kongresu vedený prof. MUDr. Zdeňkem Marečkem, DrSc., dostal následně řadu vesměs pozitivních ohlasů. Na kongresu byla vysoká účast lékařů z České republiky a dalších zemí střední a východní Evropy a je nepochybné, že tato akce znamenala pro českou hepatologii silný impuls a podporu. Redakční rada Postgraduální medicíny se proto rozhodla vyzvat přední domácí odborníky k vypracování přehledných článků, které by přístupným způsobem shrnuly současný stav poznání v hlavních oblastech hepatologie. Spektrum témat, byť samozřejmě nikoliv vyčerpávající, je vskutku široké a zahrnuje nejčastější jaterní choroby, s nimiž se v klinické praxi setkáváme. Problematice chronických virových hepatitid se věnují dva příspěvky. Dr. Husa shrnuje současné léčebné možnosti u chronické hepatitidy B, kde lamivudin v řadě indikací začíná vytlačovat interferon alfa. Dr. Urbánek výstižně popisuje současný stav v léčbě chronické hepatitidy C, kde dnes dominuje kombinace interferonu alfa s ribavirinem. Koordinátor tohoto Focusu se ujal problému autoimunitní hepatitidy. Ačkoliv se jedná o onemocnění u nás málo časté, nepochybně řada případů uniká správné diagnóze, a tím i léčbě, která je sice dlouhodobá a často doživotní, ale většinou dobře účinná. Další tři příspěvky se věnují metabolickým onemocněním jater. Prof. Mareček podává vysoce zasvěcený přehled o genetice, klinické manifestaci, diagnostice a léčbě Wilsonovy nemoci. Analogické informace poskytují i články doc. Martáska o jaterních porfyriích a prof. Horáka o genetické hemochromatóze. Obecně je třeba zdůraznit, že u všech těchto chorob dnes disponujeme účinnou léčbou, a tak hlavním problémem zůstává včasná diagnostika, která by zachytila postižené jedince již v časné fázi před vývojem ireverzibilního postižení jater a dalších orgánů. Doc. Hůlek se zabývá problémem rostoucí závažnosti – postižením jater alkoholem a léky. Alkohol představuje u nás a v celé Evropě nejčastější etiologický faktor u jaterní cirhózy se všemi jejími komplikacemi. V souvislosti se stále se rozšiřující paletou léků přibývá také případů polékového jaterního poškození. Prof. Mareček podává v dalším svém příspěvku základní informace o etiopatogenezi, manifestaci, diagnostice a léčebných možnostech u cholelitiázy. Poslední dekáda přinesla vystřízlivění ohledně skutečného terapeutického potenciálu neinvazívních metod, jako je perorální cholelitolýza a litotrypse rázovou vlnou, a naopak díky rozvoji laparoskopické chirurgie určila pevné místo cholecystektomii jako základnímu léčebnému postupu u symptomatické cholelitiázy. Náš přední odborník v oblasti pediatrické hepatogastroenterologie doc. Nevoral napsal čtivý a vysoce fundovaný příspěvek o onemocněních jater v dětském věku. Prof. Brodanová koncizně shrnuje etiologii, epidemiologii, klinický obraz, komplikace a léčbu jaterní cirhózy. Některé z těchto bodů jsou také předmětem dalších příspěvků, kde jsou pojednány do větších podrobností, ovšem jejich zasazení do komplexního pohledu na jaterní cirhózu je pro každého klinika velmi cenné. Doc. Brůha se věnuje etiologii, patogenezi, klasifikaci, diagnostice a léčbě jaterní encefalopatie, která navzdory všem pokrokům posledních let stále představuje jednu z nejsvízelnějších oblastí současné hepatologie. Prof. Ehrmann s jistotou zkušeného klinika podává nejen patofyziologický výklad ikteru a jeho dělení, ale také jasná doporučení jak racionálně přistupovat k ikterickému nemocnému. Dr. Lata výstižně a stručně shrnuje současné názory na patogenezi ascitu při portální hypertenzi a doporučené diagnostické a terapeutické postupy včetně komplikací. Doc. Kaláb se věnuje primárním nádorům jater a žlučových cest. Incidence hepatocelulárního karcinomu se u nás stále zvyšuje, a tak se z nádoru dříve považovaného za vzácný stává běžný klinický problém. Bohužel, naše terapeutické možnosti zde nedrží krok s rozvojem diagnostických metod, a tak prognóza hepatocelulárního karcinomu – s  výjimkou jeho vzácné fibrolamelární formy – je stále velmi nepříznivá. Hepatologický Focus je pak završen – jak jinak – příspěvkem o transplantaci jater, a to z pera autora vskutku povolaného: doc. Ryska podává přehled současných indikací a výsledků jaterních transplantací, které se u nás staly v neposlední řadě i jeho zásluhou standardní a dostupnou léčebnou možností. Věříme, že Focus s hepatologickou tematikou naše čtenáře zaujme a že se k němu budou rádi i v budoucnu vracet.

prof. MUDr. Jiří Horák, CSc.

předseda redakční rady Postgraduální medicíny

a místopředseda České hepatologické společnosti

Ohodnoťte tento článek!