editorial

Vážení čtenáři,

dětská gastroenterologie má mnoho společného s gastroenterologií dospělých, ale také mnoho odlišného, což je dáno především věkem dítěte a jeho vývojem. Zcela odlišná je např. problematika jícnového refluxu u kojenců a malých dětí ve srovnání s dospělými. Vředové onemocnění žaludku a duodena je u dětí vzácné. Na druhé straně řada dětí je již infikována baktérií Helicobacter pylori a k léčbě této infekce v dětském věku byly vypracovány mezinárodně přijaté směrnice, které byly v minulosti na stránkách tohoto časopisu také zveřejněny. Pediatři významným způsobem přispěli k poznání malabsorpčního syndromu, jmenovitě celiakie. Přesvědčení, že se jedná výhradně o onemocnění nejmenších dětí, ze kterého se vyroste, v posledních letech naštěstí již do značné míry pominulo. Časopis Postgraduální medicína věnoval také celiakii v minulosti několik sdělení. Častým problémem dětské gastroenterologie jsou recidivující bolesti břicha, kterými trpí až jedna desetina školní mládeže. Z tohoto důvodů je této tematice rovněž věnována jedna z kapitol Focusu. Idiopatické střevní záněty, které mají u dětí obdobné projevy jako u dospělých, mohou však navíc vážně poškodit dítě v jeho růstu. Porucha růstu může dokonce předcházet gastrointestinální symptomatologii. Terapii akutních průjmových onemocnění byla v dětské gastroenterologii věnována vždy značná pozornost. K jejich léčbě byly vypracovány mezinárodně doporučené postupy k perorální rehydrataci a i této tematice je věnována část tohoto Focusu.

K dětské gastroenterologii patří neodlučně také výživa. V posledních letech jsme svědky trvalého pokroku ve výživě dětí. Je to především stále narůstající obecné uvědomění o nezastupitelnosti kojení a mateřského mléka pro zdraví dítěte. Ukázalo se, že výživa na počátku života významným způsobem ovlivňuje zdraví jedince v dalších letech. Studie ukazující vztah mezi intrauterinní a časnou postnatální podvýživou a rozvojem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a hypertenze jsou středem odborného zájmu. Byla pochopena prebiotická funkce oligosacharidů v mateřském mléce pro vývoj střevní mikroflóry kojence, která výrazným způsobem ovlivňuje zdraví dítěte. Mateřské mléko je vnímáno jako nejdokonalejší funkční potravina. V praxi jsme potom svědky úspěšného prolaktačního programu, kdy se výrazně zvýšil počet dětí, které jsou kojeny.

Pro děti, které nemohou být kojeny, jsou připravovány přípravky kojenecké mléčné výživy, které se svým složením více blíží mateřskému mléku, než tomu bylo v minulosti. V současné době lze kojencům a malým dětem podávat jen ty potravinářské výrobky, které svým složením odpovídají mezinárodním normám Evropské unie a s nimi plně kompatibilním českým normám. Byly znovu zhodnoceny nutriční požadavky a vypracovány doporučené dávky. Pozornost, která byla dříve věnována především makroa mikronutrientům, se obrací rovněž k funkčnosti výživy. Pochopení významu střevní mikroflóry pro zdraví vede v poslední době ke snaze přiblížit u nekojených dětí složení střevní mikroflóry co nejvíce kojeným dětem přídavky prebiotik a probiotik.

U školních dětí je stále větší pozornost věnována obezitě, dyslipidémii, osteoporóze a možnostem jejich ovlivnění.

Problematikou pediatrické gastroenterologie a výživy se v České republice zabývá pracovní skupina při České pediatrické společnosti ČLS JEP. Mezinárodním oceněním české pediatrické gastroenterologie bylo uspořádání Evropského kongresu (ESPGHAN), který se konal poprvé v historii v naší republice v Praze v červnu letošního roku za velké mezinárodní účasti.

Doc. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Ohodnoťte tento článek!