editorial

Vážení čtenáři,
kůže je orgán, který tvoří bariéru mezi zevním a vnitřním prostředí každého jedince. Působí na ni nejrůznější vlivy zevního prostředí (fyzikální, chemické, biologické) a současně se na ní odrážejí změny vnitřního prostředí v závislosti na celkovém stavu organismu. Působením zmíněných faktorů, z nichž mnohé jsou považovány za civilizační jevy, dochází k nárůstu kožních onemocnění. U mnoha dermatóz se mění jejich základní klinické obrazy a také vznikají dermatózy zcela nové…

Vážení čtenáři,

kůže je orgán, který tvoří bariéru mezi zevním a vnitřním prostředí každého jedince. Působí na ni nejrůznější vlivy zevního prostředí (fyzikální, chemické, biologické) a současně se na ní odrážejí změny vnitřního prostředí v závislosti na celkovém stavu organismu. Působením zmíněných faktorů, z nichž mnohé jsou považovány za civilizační jevy, dochází k nárůstu kožních onemocnění. U mnoha dermatóz se mění jejich základní klinické obrazy a také vznikají dermatózy zcela nové. Kožní choroby se dnes řadí k nejčastěji se vyskytujícím nemocem. Dá se tedy říci, že kožní lékařství je významný základní obor především z hlediska častosti výskytu kožních chorob. I když je dermatovenerologie někdy považována za tzv. malý obor, je oborem s velkým počtem pacientů. Všeobecně se udává, že dermatovenerologové ošetří 10 % všech ambulantních pacientů. Kromě dermatologů se problematikou kožních onemocnění z jiných medicínských odborností zabývají především praktičtí lékaři a pediatři. Podle statistických údajů 36 % pacientů, kteří navštíví praktického lékaře, trpí alespoň jedním kožním onemocněním.

V posledních letech jsme ve všech lékařských oborech svědky toho, že se objevily nové diagnostické metody a že byly zavedeny nové terapeutické postupy a možnosti preventivních opatření. Tyto změny se odrazily i v dermatologii, která se v posledních deseti letech velkolepě rozvinula. Zásluhou nově zaváděných moderních vyšetřovacích metod – imunologických, imunobiologických a molekulárně genetických – se rozšířily znalosti o etiopatogenezi mnoha onemocnění, které umožnily uplatnění nových terapeutických principů. K tomu současně přispívá mohutně se rozvíjející farmaceutický průmysl, který nabízí řadu nových dermatologických extern, postupně vytlačujících klasickou zdlouhavou léčbu různými pastami a tinkturami. Převratnou změnu v léčbě většiny dermatóz, zejména ekzémů a psoriáz, způsobily kortikosteroidní přípravky, které – přes počáteční slabé účinky na straně jedné nebo silné účinky s řadou nežádoucích projevů na straně druhé – zaznamenaly vývoj k lékům účinným a bezpečným. K zásadním terapeutickým změnám došlo např. u léčby bércových vředů v souvislosti s novými „moderními“ krycími prostředky různého složení, jejichž aplikace vyžaduje inovaci znalostí o patofyziologii hojení ran. Do dermatovenerologie pronikly i nové trendy systémové terapie a pokroky v terapii fyzikální v souvislosti s moderními zářiči emitujícími různé vlnové délky UV záření, zejména UVB radiace, a s vývojem přístrojů pro presoterapii.

Dermatovenerologie je stále více propojena s jinými lékařskými obory, zejména u onemocnění vyžadujících interdisciplinární péči. Na druhé straně si rozvoj oboru kožního lékařství vyžádal vznik řady specializací, které se zabývají hlouběji problematikou té či oné choroby a využívají nejnovějších diagnostických a terapeutických postupů. K těmto specializacím patří např. dermatologická onkologie, péče o nemocné s ekzémem, psoriázou, akné, imunodermatózami, s lymfedémem a bércovými vředy. Rovněž se značně rozvinula dermatologická kosmetika, korektivní dermatologie a některé další subspecializace. Dětská dermatologie je dnes samostatný specializační obor.

Dermatologie navzdory všem medicínským pokrokům zůstává i nadále převážně morfologickým oborem. Proto makroskopické zhodnocení klinického obrazu aspekcí patří stále k základnímu vyšetření, ze kterého se pak odvíjejí další vyšetřovací postupy.

Focus tohoto čísla časopisu Postgraduální medicíny není koncipován monotematicky, ale jsou sem zařazeny nejčastěji se vyskytující dermatózy, jako např. ekzém, psoriáza, acne vulgaris, dále kožní onemocnění přinášející nové poznatky z oblasti etiopatogeneze a terapie, jež mohou přispět k rozšíření znalostí lékařů všech specializací včetně praktických lékařů, kteří se s chorobnými kožními projevy setkávají ve své každodenní ambulantní praxi nejčastěji.

Prof. MUDr. Alena Pospíšilová, CSc.

Ohodnoťte tento článek!