editorial

Vážení čtenáři,

v tomto čísle časopisu Postgraduální medicína vychází Focus se zaměřením na alergologickou tematiku. Alergologie se stává – se stoupajícím výskytem atopie v populaci – stále významnějším oborem medicíny. Není tedy náhodný i vzrůstající počet publikací zaměřených na tuto oblast, a to jak článků v odborných časopisech, tak i monografií týkajících se alergologické a klinicko-imunologické problematiky. Z odborných časopisů je třeba na prvém místě zmínit časopis Alergie (nakladatelství Tigis), z monografií recentně vydanou knihu Alergologie (Galén 2004), Imunodeficience (Grada 2002) a řadu dalších.

Přestože je alergologie relativně mladý obor, má československá a česká alergologie již značně bohatou tradici a lze bezpochyby říci, že praxe v tomto oboru je u nás dnes naprosto srovnatelná s úrovní evropskou i světovou. Není to úplně samozřejmé, protože existují i v naší bezprostřední blízkosti země s vysokou úrovní medicíny, kde ale alergologická péče je omezena na několik málo vysoce specializovaných pracovišť a v terénu tuto činnost suplují jiné obory, někdy ne zcela optimálním způsobem. Zásluhu na bohatém rozvoji tohoto oboru v naší zemi má řada lékařů, z nichž je třeba připomenout zakladatele české alergologie dr. Lišku a další osobnosti, jako jsou prof. Zavázal a prof. Špičák.

Cílem předkládaného Focusu je upozornit širokou lékařskou veřejnost na nové pohledy na některé otázky týkající se oboru alergologie. Témata byla vybírána tak, aby byla co nejzajímavější a aktuální pro praktické lékaře i specialisty jiných lékařských oborů. Byla zvolena témata zaměřená jak na diagnostiku a diferenciální diagnostiku, tak na léčbu alergických onemocnění, a dále byla zvolena témata týkající se jednotlivých nejvýznamnějších onemocnění a stavů uceleně nebo z určitého pohledu, např. pediatrického.

Přehledný článek o diagnostických možnostech v alergologii doc. Petrů je doplněn články prof. Litzmana a prof. Bartůňkové, které se mimo jiného zabývají i diferenciálně diagnostickými aspekty vztahu alergických onemocnění a poruch imunity, resp. autoimunitních onemocnění. Jedním ze základních pilířů alergologické diagnostiky je pečlivě a správně odebraná anamnéza, která v některých situacích zůstává stále nejvýznamnější složkou diagnostického procesu. Předpokladem takto správně získaných anamnestických dat je však detailní znalost látek schopných vyvolat alergické reakce a jejich vlastností. Touto problematikou se zabývají zejména články dr. Vernerové (alergie na léky), dr. Fuchse (alergie na potraviny) a dr. Rybníčka (aeroalergeny). Samostatnou a užší problematiku popisuje článek dr. Haschové zabývající se alergickými reakcemi po včelím a vosím bodnutí. Tato oblast zasluhuje zvýšenou pozornost proto, že alergie tohoto typu může vyústit ve fatální anafylaktickou reakci a správná diagnostika, zajištění pacienta pohotovostními léky a profylaktická léčba specifickou imunoterapií může být život zachraňujícím opatřením. S touto tematikou souvisí i článek dr. Kučery, který popisuje problematiku anafylaxe z pohledu alergologa. Rinokonjunktivitida a průduškové astma jsou onemocněními, s nimiž se alergolog i praktický lékař setkávají velmi často. V posledních několika letech došlo k výraznému posunu v pohledu na tato onemocnění ve smyslu diagnostiky, klasifikace i léčby. Aktuální pohledy jsou shrnuty ve článcích dr. Seberové a doc. Pohunka. Uvedené články se snaží postihnout to nejvýznamnější z hlediska aktuálnosti informace i z hlediska možnosti jejího praktického využití. Vzhledem k tomu, že alergologická problematika je výrazně mezioborová, věřím, že předkládané články budou zajímavé jak pro praktické lékaře, tak pro lékaře řady jiných specializací.

Doc. MUDr. Petr Panzner, CSc.

Ohodnoťte tento článek!