Editorial

Vážené kolegyně, milí kolegové, nefrologie je velmi dynamický obor a od vydání posledního Focusu Postgraduální medicíny v roce 2006 zaměřeného na tuto problematiku se objevila řada novinek. Do praxe byla plně zavedena klasifikace CKD (Chronic Kidney Disease) a současně se objevily hlasy volající po její změně.

Doc. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.

Stanovení glomerulární filtrace (GF), na kterém je tato klasifikace založena, se totiž běžně stanovuje výpočtem, jelikož metody měření GF radionuklidy či inulinem jsou drahé a sběr moči na vyšetření clearance endogenního kreatininu je pro pacienty zatěžující. Výpočet GF pak je velmi ovlivněn aplikovaným vzorcem (Cockcroft-Gault, MDRD se 4 či 6 proměnnými, CKD-EPI) a metodikou použitou ke stanovení sérového kreatininu (klasicky Jaffého reakcí či enzymaticky). Některé tyto rovnice jsou obtížně použitelné u specifických skupin jedinců, jako jsou senioři, obézní, těhotné ženy a děti, a jejich interpretace je pak často problematická. V řadě případů vypočtená GF neodpovídá realitě (dochází spíše k nadhodnocování GF). Česká nefrologická společnost se tuto problematiku snaží řešit doporučenými postupy, které jsou k dispozici na jejích webových stránkách. Nově byla do praxe zavedena i klasifikace akutního renálního selhání AKIN (Acute Kidney Injury Network), která vychází z dosud používaných RIFLE kritérií a částečně je zjednodušuje. Zásadní změnu v diagnostice akutního renálního selhání ale nepřinesla.

Na poli klinické nefrologie se stále více uplatňuje genetika, která odkrývá řadu mutací v příslušných genech, které mohou vést ke vniku zejména idiopatického nefrotického syndromu. Především u mladých nemocných a dětí refrakterních na léčbu je genetické vyšetření nezbytností. Detekce cílových antigenů u membranózní nefropatie by naopak mohla přispět k hledání lepší a cílené terapie. Stále větší prostor v léčbě zaujímá i biologická terapie. Použití zejména rituximabu (či ocrelizumabu), alemtuzumabu či abataceptu se u některých sekundárních glomerulonefritid stává nutností a může vést k navození remise i v situaci, kdy řada nemocných neodpovídá na konvenční imunosupresi.
V loňském roce byly publikovány výsledky i některých dlouho očekávaných studií dotýkajících se nefrologie. Byla to především studie AURORA, sledující vliv rosuvastatinu na výskyt kardiovaskulárních příhod u hemodialyzovaných nemocných.

I přes výrazný pokles LDL-cholesterolu (o 42,9 %) a celkového cholesterolu (o 26,6 %) nedošlo u léčené skupiny k poklesu incidence kardiovaskulárních příhod ani celkové mortality v porovnání s placebem. Nesplnění primárního endopintu přinesla i studie TREAT, porovnávající výskyt kardiovaskulárních příhod u diabetiků s CKD 3. a 4. stadia léčených darbepoetinem v porovnání s placebem. V léčené skupině byl naopak zaznamenán zvýšený výskyt cévních mozkových příhod. Vysvětlení, proč jsou výsledky těchto, ale i dalších studií z poslední doby „negativní“, je problematické. Roli zde ale nepochybně hraje skutečnost, že studie si často kladou nerealistické cíle, je obtížné u takto komplikovaných a polymorbidních nemocných dodržet protokol, existuje velký počet předčasně ukončených nemocných.

Novinkou jsou i nová doporučení pro léčbu nemocných po transplantaci ledvin a pro léčbu renální kostní choroby (CKD-MBD), vydaná loni americkou NKF. Jak tato doporučení ovlivní osud našich pacientů, ukáže teprve čas.

Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou Focus, který se zaměřuje na některé výše zmíněné aspekty nefrologie a odkrývá i témata, která jsou velmi aktuální – jako transplantace ledvin od živých dárců, management těhotenství u nefrologických pacientek či prevence vzniku kontrastové nefropatie. Na jeho vzniku se podíleli přední čeští odborníci na danou problematiku; prezentované články by tak měly být zárukou kvalitního zpracování problému se zakomponováním nejnovějších literárních poznatků. Věřím, že se vám články budou líbit a že přinesou zajímavá témata nejen ke čtení, ale i k přemýšlení.

Ohodnoťte tento článek!