Editorial

Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, byl jsem požádán o návrh témat pro Focus věnovaný revmatologii. Snažil jsem se zařadit horká témata revmatologie, mezi která určitě patří biologická léčba zánětlivých revmatických onemocnění. Do kategorie těchto zcela nových terapeutických postupů patří jistě i anabolická léčba osteoporózy.

Druhou skupinu článků pak tvoří naopak revmatologické evergreeny, což jsou témata, která nemají onen revoluční nádech jako výše zmíněné novinky, ale v každodenní praxi jsou stálým terapeutickým problémem. Do této kategorie patří články o polymyalgia rheumatica, Raynaudově fenoménu, lokální léčbě osteoartrózy a fibromyalgii.

Výrazný pokrok v léčbě revmatoidní artritidy a dalších zánětlivých revmatických onemocnění představuje zavedení biologické léčby. Po více než 10 letech, kdy byly provedeny četné klinické studie a byla získána i data o významu této léčby v běžné klinické praxi a v registrech, víme, že jde o léčbu klinicky velmi účinnou, která navíc zpomaluje rentgenovou progresi onemocnění a má relativně dobrý bezpečnostní profil. Biologická léčba je výrazně účinnější při časné aplikaci, proto považuji za velmi významné, že byla publikována nová klasifikační kritéria pro revmatoidní artritidu, která umožňují časnější diagnostiku, a tudíž i léčbu. Základní principy těchto tzv. ACR/EULAR kritérií popisuje ve svém článku prof.

Vencovský, který byl i v autorském týmu těchto kritérií. Při časné diagnostice revmatoidní artritidy se stále diskutuje i o významu modernějších zobrazovacích metodik, a to především ultrazvuku. Ukazuje se, že vysokorozlišovací ultrazvuk, především jeho modifikace Power Doppler, může být cenným ukazatelem rozsahu synovitidy hlavně drobných ručních klubů. Problematice se v České republice metodologicky věnuje prim. Gatterová. O základních strategiích při aplikaci biologických léků pojednává článek doc. Šenolta. Jsou zde popsány nové anti-TNF preparáty, které nyní přicházejí do distribuce (certolizumab, golimumab). Autor se zabývá i problematikou selhání biologického léku (které může nastat až u 30 % pacientů) a možnostmi dalšího postupu po selhání prvního biologika.

Dalším aspektem revmatoidní artritidy, kterému je věnován článek dr. Závady, je otázka doposud málo diskutovaná – problematika kardiovaskulárního rizika u revmatoidní artritidy. Kardiovaskulární riziko u revmatoidní artritidy je jednoznačně zvýšené – jak vlivem vlastního zánětlivého revmatického onemocnění, tak potenciálním vlivem některých preparátů. EULAR publikoval své doporučení pro prevenci kardiovaskulárních komplikací u revmatoidní artritidy. Doporučuje používat systém SCORE s multiplikačním faktorem 1,5. Některá data z registrů svědčí o možném protektivním vlivu biologické léčby na výši kardiovaskulárního rizika, které je vyvoláno dramatickým snížením CRP a dalších markerů zánětu. Tato data však bude nutno ověřit v dalších prospektivních projektech.

Ankylozující spondylitida je definitivně systémové zánětlivé revmatické onemocnění – tzn., že mimo postižení muskuloskeletálních struktur (spondylitida, synovitida, entezitida) má asi třetina pacientů i postižení mimo pohybový aparát, tj. onemocnění oční (uveitida), kožní (psoriáza) nebo gastrointestinální (idiopatický střevní zánět). Pacientům s tímto mimokloubním postižením by měla být věnována zvláštní pozornost a měli by být ve společné péči revmatologa a daného specialisty. Nové studie také ukazují, že jediným účinným farmakologickým postupem pro léčbu kloubních i mimokloubních projevů ankylozující spondylitidy jsou anti-TNF preparáty. MUDr. Forejtová zároveň zdůrazňuje fakt, že ačkoliv anti-TNF preparáty jsou u léčby ankylozující spondylitidy všechny stejně účinné, v léčbě komplikací (např. idiopatických střevních zánětů) jsou vhodnější monoklonální protilátky než solubilní receptor.

Fibromyalgie je řazena mezi celkový mimokloubní revmatismus neboli revmatismus měkkých tkání. V posledních letech značně stoupl zájem o tuto chorobu a např. na posledním sjezdu amerických revmatologů bylo více než 200 nástěnkových sdělení věnováno této chorobě. Uváděná četnost výskytu v USA je 2–4 %. Byla navržena nová diagnostická kritéria, ukazatele, které se mají užívat v lékových studiích, a také byly FDA nově zaregistrovány tři preparáty pro léčbu fibromyalgie. Znalosti o této chorobě a její všeobecná akceptace v ČR nejsou dostatečné; tento článek je tudíž vhodný pro širší lékařskou veřejnost, protože pacienti mají poměrně široké spektrum obtíží a mohou se objevit u většího okruhu lékařů, jak uvádí ve svém přehledném článku dr. Votavová.

Z klinické praxe je mi známo, že diagnostika syndromu revmatické polymyalgie představuje v klinické praxi stále velký problém. Zvlášť nebezpečné může být zanedbání včasné diagnózy při přítomné temporální arteriitidě, které může být příčinou oslepnutí. Některé zdroje uvádějí, že u starších pacientů až 15 % nově vzniklých bolestí hlavy, zvláště těch doprovázených celkovými příznaky, může být způsobeno temporální arteriitidou. Nová diagnostická kritéria a algoritmy léčby uvádí ve svém přehledném článku prof. Pavelka.

Osteoanabolická léčba osteoporózy navozuje tvorbu nové zdravé kostní hmoty u mužů i u žen. Jejím cílem je nahradit již dříve ztracenou kostní hmotu. Zvláště významná je u pacientů s osteoporózou navozenou glukokortikoidy, kdy je nadměrně utlumena novotvorba kosti. Proto je, jak zdůrazňuje ve svém přehledném článku prof. Štěpán, pro revmatologii obzvláště důležitá.

Ohodnoťte tento článek!