editorial

Vážení čtenáři, je mi velkou ctí oslovit vás jménem autorů tohoto Focusu časopisu Postgraduální medicína, který Vám přináší výběr článků věnovaný aktuálním otázkám současné revmatologie. Oslovili jsme řadu odborníků napříč generačním spektrem i napříč Českou republikou a byli jsme moc rádi, že naše pozvání v naprosté většině přijali. Oslovovali jsme revmatology, o kterých jsme věděli, že se danou oblastí zabývají prakticky i teoreticky, že o daném tématu přednášejí či publikují a mají co sdělit a sdílet. V posledních letech dochází na poli diagnostiky a léčby revmatických chorob k výraznému posunu. Zavedení rutinního vyšetření řady nových imunologických parametrů významným způsobem posunulo diagnostiku do ranějších fází zánětlivých revmatických chorob. Významně se rozšiřují zobrazovací možnosti. Radiogram je sice nadále považován za zlatý diagnostický standard, ale doplňuje ho stále častěji použití ultrazvuku přímo revmatologem v ordinaci či u lůžka. Častěji také v posledních letech používáme magnetickou rezonanci k detailnějšímu popisu struktur pohybového aparátu, s praktickým dopadem zejména na časnou diagnostiku sakroiliitidy či postižení páteře u séronegativních spondyloartritid. V posledních letech byla publikována řada nových klasifikačních kritérií a doporučených postupů pro jednotlivé revmatické choroby. Rozšířily se metody hodnocení aktivity revmatických chorob, které není samoúčelné, ale umožňuje identifikovat pacienty vhodné pro intenzívnější léčebnou intervenci, ať už se jedná o nasazení syntetických či biologických chorobu modifikujích léčiv, jejich kombinací či glukokortikoidů. V rámci revmatoidní artritidy a stále častěji také u dalších revmatických chorob se v praxi prosazuje princip „treat to target“, léčba směřující k cíli, kterým je dosažení remise či nízké aktivity choroby. Z těchto principů vycházejí v roce 2010 publikovaná a 2013 renovovaná doporučení EULAR pro léčbu revmatoidní artritidy. Rovněž Česká revmatologická společnost se snaží pravidelně publikovat doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu revmatických chorob a inovovat ty dřívější. Biologická léčba v posledním desetiletí zásadně změnila terapii závažných forem revmatoidní artritidy, juvenilní idiopatické artritidy, ankylozující spondylitidy či psoriatické artritidy, ale své místo postupně nachází také v léčbě tak rozdílných chorob, jako jsou systémový lupus erythematodes a osteoporóza. Poslední doba přináší vstup prvních biosimilars, od kterých lze očekávat pozitivní tlak na stále vysokou cenu biologických léků. Koncepce tohoto Focusu se však nezaměřila pouze na typické vlajkové revmatologické diagnózy, jako jsou u dospělých revmatoidní artritida, spondyloartritidy a systémový lupus či u dětí juvenilní idiopatická artritida. Chtěli jsme se dotknout například praktické tematiky přístupu k bolestem páteře, diagnostiky a léčby dny či spektra léčiv používaných v terapii osteoartrózy. Pro větší plastičnost obrazu současné revmatologie jsme zařadili tematiku i vzácnějších chorob, jako jsou například idiopatické myozitidy, Stillova nemoc dospělých či ANCA asociované vaskulitidy. Ovšem není úkolem editorialu prozradit vše, co číslo přináší, k tomu slouží o stránku dále obsah. Proto vám už jenom popřeji příjemné čtení jménem všech autorů, kteří budou moc rádi, pokud si Focus nejen do svého dovolenkového zavazadla přibalíte, ale také ho otevřete, přečtete, a zejména – pokud tam něco nového a zajímavého najdete.
S přáním krásného léta Prof. MUDr. Pavel Horák, CSc. místopředseda České revmatologické společnosti ČLS JEP

Ohodnoťte tento článek!