EDITORIAL

Vážení čtenáři, fetální medicína je jedním z největších odborně-technologických milníků v péči o děti a matky. První operace plodu byly provedeny v 80. letech 20. století s minimálními úspěchy (kompletní řešení vrozených vad v děloze bylo zatíženo vysokou úmrtností plodů a/nebo novorozenců a vysokou nemocností a komplikacemi u matek). Vzhledem k neuspokojivým výsledkům byl vytvořen koncept minimálně invazívní chirurgie plodu (snížení délky operačního zákroku, snížení radikality operace, zavedení postupů, které připravují lepší podmínky pro následnou operaci novorozenců).
Adekvátní výběr pacientů je přímo úměrný úspěšnosti prenatální diagnostiky. V současné době jsou rozvíjeny nové parametry ultrazvukové diagnostiky a dalších zobrazovacích metod (zvláště magnetická rezonance). Zlepšení výsledků prenatální diagnostiky, optimalizace diagnosticko-terapeutických a endoskopických postupů vedou ke snížení nežádoucích účinků chirurgického výkonu u plodu.
Fetální medicína logicky pokračuje superspecializovanou péčí o novorozence. V novorozeneckém období dochází k definitivnímu řešení stavů po intrauterinní intervenci. Fetální medicína je vysoce specializovanou a multioborovou součástí komplexní fetomaternální medicíny. Dosažené výsledky Centra fetální medicíny v Ústavu pro péči o matku a dítě dokumentují potřebnost existence centra v rámci ČR a podporují předpoklad snížení mortality a morbidity u velmi závažných komplikací (monochoriální dvojčata, novorozenci s vrozenými vývojovými vadami, závažné poruchy vývoje plodu).

Doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl,CSc.
Doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc.

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha-Podolí ¨

Vážení čtenáři a čtenářky, fetální medicína je odvětvím medicíny, které se zabývá vyhodnocováním růstu a stavu plodu v děloze, diagnostikou a léčbou jeho nemocí a abnormalit. Velký pokrok fetální medicína učinila zejména s vynálezem ultrazvuku a s jeho využitím v klinické praxi v průběhu posledního čtvrt století. Její momentální obrovský rozvoj umožňují nejen kvalitativní změny v ultrazvukových vyšetřovacích přístrojích, ale i nástup a zavádění nových technologií, a fetální medicína se tak řadí mezi takzvané „high-tech“ obory. Současně s tímto procesem dochází ke zlepšování našich možností diagnostiky patologických stavů plodu ještě před porodem, narůstá postavení plodu jakožto nezávislého individua a fetální medicína je tak oborem, který pečuje o „nenarozeného pacienta“.
Pojem fetální medicína vyžaduje v celé své šíři znalosti a dovednosti celé řady specializací, které zahrnují především porodnictví, perinatologii (někdy označovanou jako materno-fetální medicína), neonatologii, dětskou kardiologii, dětskou, případně neonatální chirurgii, lékařskou genetiku a další obory.
Fetální medicína může být arbitrárně rozdělena na dvě základní části: prenatální diagnostiku a fetální terapii. Prenatální diagnostika spočívá v neustálém zdokonalování našich schopností detekovat abnormální stavy plodu (a odlišit je od normálního vývoje plodu v děloze). Nejčastějším (a často prvním) přístupem prenatální diagnostiky je ultrazvukové vyšetření. K dalším modalitám patří neinvazívní a invazívní screeningové testy a diagnostické postupy.
Fetální terapie potom zahrnuje celou škálu intervencí prováděných na „nemocném“ plodu, které mohou být neinvazívní (farmakoterapie) nebo chirurgické. Dosažené výsledky řadí Centrum fetální medicíny Porodnicko-gynekologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci mezi přední pracoviště tohoto typu a umožňují nám i velmi aktivní spolupráci na mezinárodním poli.

Prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph. D.

Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Fakultní nemocnice Olomouc, Porodnicko-gynekologická klinika

Ohodnoťte tento článek!