EDITORIAL

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostává se k Vám další číslo časopisu Postgraduální medicína, tentokrát zaměřené na novinky či kontroverzní témata v onkologii. Na přípravě tohoto Focusu se podíleli představitelé klinické i radiační onkologie.
Otázku, jak odpovědět na stoupající nádorovou incidenci a především prevalenci řeší ředitel Masarykova onkologického ústavu profesor Žaloudík. Zlepšení časného záchytu a terapie onkologických onemocnění vedlo ke zvýšení počtu vyléčených a následně i nádorových duplicit a triplicit. Dispenzární péče o nemocné po léčbě a snaha o časný záchyt dalších nádorů naráží na řadu problémů. Autor je rozebírá z obecného pohledu i na základě zkušeností z vlastního pracoviště.
Profesor Fínek ve svém sdělení analyzuje problémy spojené s přístupem komplexních onkologických center k novým inovativním léčebným postupům, a to zvláště v oblasti farmakoterapie. Uvádí problémy spojené s nákladnou léčbou a představuje návrh zajištění přístupu k novým léčebným postupům.
Paní docentka Tesařová komplexně pojala téma neoadjuvantní léčby karcinomu prsu jak u triple negativního, tak i HER2 pozitivního onemocnění. Naprosto zásadní v rozhodnutí o indikaci neoadjuvantní léčby je správné posouzení rozsahu onemocnění včetně možností operační léčby v rámci multioborového týmu. U pacientek s klinicky negativními axilárními uzlinami je možné provést v první době biopsii sentinelové uzliny. Tento postup podporuje metaanalýza z roku 2016. Při podezření na metastatické postižení lymfatické uzliny je vhodné zvážit zavedení klipu do této oblasti pro podrobné vyšetření uzliny po ukončení neoadjuvantní léčby.
Problematikou ozáření prsu po chirurgickém výkonu technikou akcelerovaného částečného ozáření prsu (APBI) se zabývá profesor Petera z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ve své práci hodnotí techniky, které jsou v literatuře uváděny, a uvádí vlastní zkušenosti s perioperační intersticiální brachyterapií, získané ze souboru 76 pacientek léčených touto technikou. Předběžné výsledky jsou velmi povzbudivé, léčba podstatně zkracuje délku radioterapie, je spojena s minimálním počtem komplikací a malými akutními nežádoucími účinky. Pro vybrané nemocné představuje APBI perspektivní metodu pooperační radioterapie.
V práci pana doktora Tomáše Svobody se čtenáři seznamují s potenciálním rizikem in vitro fertilizace. Tato metoda, dovolující řešit problémy mnoha neplodných párů, je spojena s hormonálními manipulacemi, které by mohly přispět, zvláště u rizikových nemocných, ke vzniku karcinomu prsu. Nedostatek dat, jež by mohla potvrdit nebo vyloučit vztah ke vzniku onkologického onemocnění, doporučuje autor řešit zavedením registru žen, které tuto léčbu podstoupily a jejich sledováním. Docent Büchler se věnuje revolučnímu přístupu v léčbě metastatického karcinomu prostaty, tedy časné kombinaci chemoterapie a hormonální léčby. Autor ve svém článku podrobně seznamuje s výsledky klinických studií, které u pacientů s metastatickým karcinomem prostaty již v kastračně senzitivní fázi testovaly přidání docetaxelu k androgen-deprivační terapii. Tato kombinovaná léčba přináší prospěch a lze ji považovat za nový standard léčby především u nemocných s rozsáhlým metastatickým kastračně senzitivním onemocněním. Tento standard přijaly Evropská urologická asociace (EAU), Evropská společnost klinické onkologie (ESMO), Americká doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN) i Česká onkologická společnost (ČOS), nicméně zatím mezi nimi není úplná shoda ve smyslu přesné selekce nemocných.
Zajímavou historií i rychle se měnící a někdy i kontroverzní současností léčby karcinomu prostaty se ve své práci zabývá pan docent Vaňásek, který nás seznamuje s prvními krůčky v léčbě tohoto onemocnění, jehož historie spadá až do poloviny 19. století. Naprosto zásadní v léčbě karcinomu prostaty jsou hormonální manipulace, což podtrhuje i skutečnost, že v roce 1966 byl Charles Huggins za tento objev oceněn Nobelovou cenou. Radioterapie karcinomu prostaty zaznamenala v posledních letech obrovský rozvoj, kdy se v současné době uplatňují nejmodernější ozařovací techniky, využívající modulovanou intenzitu svazku s cílem dosáhnout co nejvyšší konformity distribuce dávky záření a široce využívající techniku radioterapie řízené obrazem.
Hodnocení kvality léčby karcinomu prostaty představuje jednu z nejaktuálnějších otázek současné onkologie. Kromě léčebných výsledků, které jsou při použití různých metod srovnatelné, je zásadním parametrem kvality léčby výskyt nežádoucích účinků, respektive kvalita života pacientů. Práce ostravských autorů se zabývá hodnocením kvality života nemocných léčených stereotaktickou radioterapií. Jde o soubor 261, resp. 243 pacientů s nízce nebo středně rizikovým karcinomem prostaty, hodnocení bylo provedeno dotazníkovým šetřením pomocí standardizovaného dotazníku EPIC (Expanded Prostate Index Composite).
Kontroverzní otázky týkající se radioterapie u karcinomu žaludku jsou předmětem práce docentky Soumarové. Zatím neuspokojivé výsledky léčby karcinomu žaludku jsou impulsem pro hledání nových léčebných postupů. Jednou z možností je použití pooperační chemoradioterapie, která zlepšuje přežití bez nemoci u vybraných nemocných. Jednoznačné stanovení úlohy této léčby je však dosud nejasné a roli chemoradioterapie je třeba dále upřesnit. Velmi důležité pro toto hledání je použití moderních technik radioterapie, dovolující redukovat nežádoucí účinky léčby. Autorka podtrhuje nutnost zajištění kvality radioterapie a standardizace léčebných postupů.
Pro radioterapeuty, ale i klinické onkology, neurochirurgy a neurology je velmi instruktivní článek doktora Kazdy a spolupracovníků z Masarykova onkologického ústavu, zaměřený na kontroverze při radioterapii high-grade gliomů. Publikace stručně a přehledně hodnotí současné pohledy na radioterapii tohoto onemocnění, kriticky hodnotí současné možnosti léčby a představuje pohled autorů na provádění léčby zářením.
Primář Vošmik a spolupracovníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové se zabývají tumory hlavy a krku, jejichž vznik je spojen s infekcí lidským papilomavirem (HPV). Tyto nádory postihující hlavně tonzily a kořen jazyka tvoří stále větší podíl tumorů hlavy a krku. Tvoří svéráznou klinickou jednotku a z hlediska prognózy představují skupinu s lepšími terapeutickými výsledky. Autoři ve svém přehledném článku uvádějí otázky epidemiologie, etiopatogeneze i diagnostiky, dále pak klinické charakteristiky tohoto onemocnění a diskutují prognostický a případný prediktivní význam HPV pozitivity.
Vědecké pokroky nevznikají snadno, nerodí se jednoduše, ale přinášejí kontroverze. Proto jsme volili témata, která jsou v současné době předmětem diskusí.
Stále je před námi mnoho práce. Řada otázek zůstává nevyřešena v oblasti vzniku nádoru, jeho šíření, a především v hledání nejlepších léčebných postupů. V tomto čísle máte možnost seznámit se s pokroky a kontroverzemi v léčbě nádorů. Věřím, že budete inspirování stejně jako já novinkami, které onkologie udělala v minulých letech, a doufám, že tyto pokroky otevírají cestu k nové éře léčby maligních onemocnění.

Ohodnoťte tento článek!