Funkční dyspeptické poruchy

Souhrn

Dyspepsie je termín značící obtížné trávení. Sestává z různých příznaků pocházejících z horní i dolní části trávicího traktu. Prevalence dyspepsie se pohybuje mezi 20–25 %. Dyspepsie je dělena do tří kategorií: organická – primární, sekundární a funkční. Funkční dyspepsie je stav, kdy se příznaky vyskytují bez přítomného organického onemocnění. Etiologie a patogeneze funkční dyspepsie jsou multifaktoriální. Základním diagnostickým vyšetřením jsou endoskopie, ultrasonografie a laboratorní vyšetření. Léčba je založena na empirii a léčbě symptomatické.

Klíčová slova

dyspepsie • funkční dyspepsie • dráždivý tračník Summary

Lukáš, K. Functional dyspepsia Dyspepsia is the medical term for impaired digestion or indigestion. It consists of various symptoms in the upper and lower abdomen. The prevalence of dyspepsia in the western world ranges roughly between 20 % and 25 %. Dyspepsia can be divided into three basic categories: organic – primary and secondary – and functional. Functional dyspepsia is defined as a condition in which abdominal symptoms occur in the absence of an organic disease that would explain them. Aetiology and pathogenesis of functional dyspepsia are multifactorial. Basic diagnostic evaluation of dyspepsia includes gastrointestinal endoscopy, abdominal ultrasonography and laboratory testing. Therapy modalities are mainly based on empirical and symptomatic grounds.

Keywords dyspepsia • functional dyspepsia • irritable bowel syndrome

Definice

Každý článek o funkčních poruchách začíná stejně: vysvětlením slova dyspepsie, což je soubor polymorfních obtíží pocházejících z trávicího traktu, často v závislosti na požité nebo jednoduchá přesná definice: dyspepsie je porucha trávení.
Dys- je řecká předpona, která značí obtížnost, poruchu a často dodává slovu záporný význam, a peptó v řečtině znamená „trávím“.
Nejvýstižnější definicí funkčních poruch je definice Mařatkova z roku 1999: „Funkční trávicí poruchy jsou chorobné stavy projevující se trávicími obtížemi bez prokazatelné morfologické nebo biochemické příčiny“.(1) Velmi podobná je mezinárodně užívána definice: „Jako funkční poruchy trávicího traktu je označován souhrn izolovaných symptomů nebo jejich proměnlivé kombinace bez prokazatelných organických, biochemických, ultrazvukových nebo endoskopických abnormalit postihujících trávicí trubici, případně biliární systém.(2)

Klasifikace

A. Klasifikace dyspepsie podle původu Dyspepsie primární – organická je způsobena organickým onemocněním trávicího traktu, např. zánětem.
Dyspepsie sekundární má jako podklad chorobné stavy mimo trávicí trakt (např. nemoci kardiovaskulární, metabolické nebo endokrinní) nebo je nežádoucím vedlejším účinkem léků (např. nesteroidních antirevmatik, antibiotik, cytostatik) nebo je příznakem intoxikace (např. těžkými kovy).
Dyspepsie funkční (funkční poruchy, funkční onemocnění) je vlastně „to, co zbude po vyloučení dyspepsie primární – organické a sekundární“. Jsou to symptomy z trávicího traktu nevysvětlitelné strukturálními nebo biochemickými abnormalitami.(

3)

B. Klasifikace dyspepsie podle průběhu Dyspepsie akutní – trvá krátkodobě, často je takto klasifikována taková dyspepsie, jejíž trvání nepřesáhne čtyři týdny. Dyspepsie akutní mají obvykle původ infekční nebo alimentární.
Dyspepsie chronické – vleklé, obvykle funkční. Mohou být chronické každodenní nebo rekurentní.
C. Klasifikace dyspepsie podle trvání Dyspepsie trvalá, každodenní, rytmická Dyspepsie občasná D. Klasifikace podle lokalizace (orgánové) Dyspepsie horní se projevuje příznaky z horní části trávicího traktu.
Dyspepsie dolní se projevuje příznaky z horní části trávicího traktu. Dyspepsie biliární se projevuje příznaky z oblasti Vaterovy papily, speciálně z Oddiho svěrače.
Dyspeptický syndrom je kombinací příznaků ze všech výše uvedených jednotek, obvykle seskupením příznaků dyspepsie horní a dolní.
Na západ od ČR jsou rozlišovány dvě základní formy funkčních potíží: Funkční dyspepsie (functional dyspepsia [FD]), která je definována jako stav, kdy jsou přítomny horní abdominální symptomy při nepřítomném organickém onemocnění.(4) Syndrom dráždivého střeva (irritable bowel syndrome [IBS]) je funkční gastrointestinální onemocnění charakterizované abdominálním dyskomfortem nebo bolestí, které doprovází porucha vyprazdňování ve smyslu plus (průjem) nebo minus (zácpa).(5) Ne příliš povedeným termínem je označována tzv. „nevyšetřená dyspepsie“ (uninvestigated dyspepsia), což je název užívaný pro dyspepsii, která byla řešena empiricky, bez specializovaných vyšetření na základě vyhodnocení anamnézy, somatického vyšetření, případně testů v přímé dostupnosti praktického lékaře, proto úpravou životosprávy a/nebo léky.(6) Název jakoby svědčil, že se pacientovi lékař málo věnoval, případnější by byl název „dyspepsie nedovyšetřená“. Asi třetina lidí, kteří mají dyspeptické symptomy, nemá patologický endoskopický nález.(3, 7)

Klinika – příznaky Příznaky horní dyspepsie

Patří sem (nikoliv podle častosti, ale dle topografie od úst směrem aborálním) pachutě v ústech, halitóza, regurgitace, pyróza, dysfagie a odynofagie, říhání, aerofagie a aerogastrie, nadmutí v horní části břicha (bez viditelné distenze), dyskomfort (nepříjemný pocit, který ale nedosahuje hladiny bolesti) a bolest v epigastriu, časná sytost (pocit, že žaludek je brzy naplněn, neschopnost porci dojíst) a postprandiální plnost (pocit přetrvání potravy v žaludku), pocit nadmutí v horní části břicha, nechutenství, nauzea (pocit nevolnosti), pocit na zvracení – „zvedání žaludku“ (retching, dry heaves) a zvracení (prudké vypuzení žaludečního obsahu ústy). Nejčastější příznakem je bolest (lat. dolor, řec. algos, odyné), což je subjektivní, nepříjemný pocit tíhy, těžkosti, tlaku, intenzívního utrpení, vznikající stimulací nervových zakončení.

Příznaky dolní dyspepsie

Dyskomfort, což jsou pocity tlaku a plnosti v dolní polovině břicha, které nedosahují hladiny bolesti. Průjem (časté vyprazdňování řídké stolice) s bolestmi nebo i bez bolestí v břiše, zácpa (obtížné vyprazdňování tuhé stolice) s bolestmi nebo bez bolestí, pocit neúplného vyprázdnění (tenesmus), nepravidelné vyprazdňování a střídání zácpy a průjmu, borborygmus (kručení v břiše a přelévání střevního obsahu – s křečemi v břiše nebo bez nich), meteorismus (vnímání velkého množství plynu ve střevech), flatulence (odchod plynů), poruchy pasáže (bývají u primárního či sekundárního postižení spíše než u funkční poruchy) a konečně nejčastějším příznakem je bolest v břiše. I zde je nutno uvést, že asi třetina lidí, kteří mají obecné dyspeptické symptomy, nemá endoskopický nález.(7)

Výskyt

Dyspepsie je jednou z nejčastějších potíží, které se v medicíně vyskytují.(4) Dyspepsie je nesmírně častý problém, v západním je prevalence v populaci 25–50 %.(8) Lékaře vyhledá jen asi 25,0–62,1 % osob, které trpí dyspepsií,(9, 10) zejména v obavě z vážného nebo fatálního onemocnění.(11) Ve světě se výskyt dyspepsie podstatně geograficky liší. Italská studie ukazuje výskyt dyspepsie u 11 %, z čehož má většina pacientů potíže ve vztahu k jídlu (postprandiální plnost, časná sytost) a menšina (48,2 %) má epigastrickou bolest. Zvýšené riziko vzniku funkční dyspepsie je zjišťováno při nezaměstnanosti a rozvodu; kouření je spojeno s potížemi ve vztahu k postprandiální plnosti a časné sytosti.(7) A například v Novosibirsku, třetím největším městě Ruské federace, je incidence dyspepsie 38 %, ženy ji mají častěji. Sociodemografické parametry (věk, rodinný stav, vzdělání, pracovní aktivita) ani spotřeba alkoholu, užívání nesteroidních antirevmatik, infekce Helicobacter pylori nemají signifikantní vliv na incidenci gastrointestinálních symptomů.(12) Prevalence dyspepsie trvající déle než 12 měsíců je v České republice podle významné studie 17 %.(13) Prevalence je významně vyšší u žen, u příslušníků nižších sociálních skupin. Není asociace s infekcí Helicobacter pylori. Prevalence horní funkční dyspepsie v Austrálii je 34,6 %.(10) Zajímavá jsou čísla ukazující výskyt „nevyšetřené dyspepsie“ v Asii: Hongkong 18,4 %; Indie 30,4 %; Japonsko 10,0 %; Korea 15,5 %; Rusko 20,0 %; Tchaj-wan 27,8 % a Turecko 28,4 %.(14)

Etiopatogeneze

Etiopatogeneze funkční dyspepsie je označována jako multifaktoriální, což značí, že etiologie není bezpečně prokázána a v patofyziologii se tápe. Je evidentní, že poruchy známých a měřitelných funkcí nemohou vznik většiny trávicích obtíží vysvětlit a uspokojivý výklad jejich vzniku dosud chybí.(15) Mechanismus odpovědný za funkční onemocnění je nejasný.(2) Uvádí se mnoho příčin, které funkční dyspepsii způsobují: • Alterovaná motilita(3) • Abnormální (zvýšená) viscerální senzitivita,(16) která je nacházena zejména u nositelů alel 5-HTTLPR L a HTR3A c-42T, které jsou predisponujícími genetickými variantami k dyspepsii a psychickému onemocnění.(17) • Dysregulace osy centrální nervový systém-trávicí trakt(18) a nerovnováha neurotransmiterů, zejména je uvažováno o serotoninu. Některé potraviny jsou spojovány se stimulací sekrece velkého množství gastrointestinálních hormonů, např. cholecystokininu a peptidu YY, a se supresí ghrelinu.(19) • Luminální faktory (laktóza a další cukry, žlučové sole, mastné kyseliny, potravinové alergeny),(20) faktory dietní hrají roli u hypersenzitivity způsobené nutričními stimuly, speciálně je popisována hypersenzitivita k tuku,(21, 22) ale nejde jen o ni,(20) je např. uváděno, že popíjení čaje má negativní vliv při funkční dyspepsii, protože teofylin v něm obsažený je kompetitivním antagonistou receptorů, které indukují bolest na hrudi a bolest v epigastriu.(4, 23) • Proběhnuvší infekce trávicího traktu je příčinou funkčních potíží asi u 10–30 % nemocných.(24) Jako nejčastější je zvažován postinfekční dráždivý tračník, při kterém vzniká zánět ve střevní stěně a udržuje dlouhodobě potíže. Průměrně jeden z deseti pacientů s dráždivým tračníkem má v anamnéze prodělanou střevní infekci,(25) ale tento typ zánětu by měl být z funkčních potíží vyjmut, protože je jasně známa příčina.(26) Ke vzniku postinfekčních funkčních poruch přispívá dlouhé trvání primárního infekčního procesu, ženské pohlaví, deprese, hypochondrie a nepříznivá životní událost. Dalším infekčním agens, které způsobuje potíže, je Helicobacter pylori, ale i v tomto případě by neměl patřit do funkčních poruch.(27) • Bakteriální přerůstání(28) • Vlivy sociokulturní a psychosociální(29, 30, 31) • V genetickém základu dyspepsie jsou zmiňovány některé genotypy – CC a TT (G-protein ß3 subunit C825T polymorfismus) nebo alely (825 T) atd., ale vše je zatím ve fázi vývoje.(32, 33, 34, 35, 36, 37)

Klasifikace funkčních poruch

V našich krajích je užívána klasifikace Mařatkova z roku 1999, která funkční poruchy dělí podle jednotlivých orgánů, někdy je též nazývána „Československá“ (Tab. 1).(1, 38, 39) Ve světě je užívána III. Římská klasifikace z roku 2006 (Tab. 2).(2) Potíže musí trvat minimálně tři měsíce, které nemusí jít po sobě, se začátkem nejméně 6 měsíců před stanovením diagnózy. Ani jedna z klasifikací není podle mého názoru pro praktické využití vyhovující, Mařatkova se např. nezabývá biliárními poruchami a klasifikace Řím III je nesmírně složitá. A tak jsem pro vlastní potřebu vytvořil „další klasifikaci“ (Tab. 3). Při detailnějším popisu můžeme popsat jednotlivé typy.
1. Horní funkční poruchy Dráždivý žaludek se projevuje typicky některými ze symptomů, které jsou způsobeny zvýšenou dráždivostí – hypertonií (křečovitá nebo palčivá bolest, pyróza, říhání, kyselá regurgitace, zvracení). Při endoskopickém vyšetření pacient netoleruje insuflovaný vzduch, sliznice je rudá, řasy jsou výrazné a peristaltika bohatá. Zvláštní formou, i když nyní méně častou, je pseudoulcerózní syndrom, který má příznaky pro peptický vřed, ale při endoskopii není vřed nalezen. Chabý žaludek je způsoben hypotonií, typické jsou příznaky ochablosti (pocit tlaku a plnosti po jídle, špatná chuť k jídlu, nauzea). Endoskopie ukáže dilatovaný žaludek s nevýraznou peristaltikou. Neúplné a zvláštní tvary zahrnou jednotlivé symptomy, zejména sem lze zařadit říhání, zvracení (funkční – cyklické zvracení), pocit nadmutí (zřejmě při aerofagii), foetor ex ore a další.
2. Dolní funkční poruchy Dráždivý tračník se projeví průjmem doprovázeným bolestí, má tři podtypy: a) ranní frakcionované defekace (první ranní defekace může být „normální“, pak následují další vyprázdnění řidší a řidší stolice), b) postprandiální defekace – po jídle výrazně urgentní nucení s následnou řídkou stolicí, c) debakl – urgentní defekace s kolikovitou bolestí, které se několikrát opakují, dostaví se kdykoliv. Dráždivý tračník je způsoben hypertonií, stejně jako funkční průjem, který ale není provázen výraznou bolestí. Vyvolávajícími podněty pro „spuštění průjmu“ bývají emoce, stres, fyzická zátěž a často nevhodné jídlo; pak je otázkou, zda nejde o průjem choleretický. Spastická zácpa je provázena bolestí, střevní obsah je tuhý, spastickou haustrací zformovaný do kouskovitých skybal. Dále sem patří zácpa s pomalým tranzitem, zde hraje roli jasně hypotonie. K neúplným a zvláštním tvarům z oblasti dolní části trávicího traktu lze řadit například flatulenci (často záchvatovitou), nepravidelné vyprazdňování a bolesti břicha.
Postinfekční dráždivý tračník by měl být z funkčních poruch vyjmut, protože zde je podkladem mikroskopický zánět tračníku, který přetrvá po akutní (gastro)enteritidě, jež se projeví horečkou, zvracením, průjmem a často mívá pozitivní kultivaci ze stolice. Potíže přetrvávají až 10 let po infekčním onemocnění.(24, 40) 3. Funkční dyspeptický syndrom V této jednotce se kombinují symptomy jak z horního, tak dolního dyspeptického syndromu. Lze sem zařadit jednotku nazývanou Mařatkou neurodigestivní astenie. Sestává z různých kombinací horní a dolní dyspepsie a je doprovázena známkami vegetativní lability.(1) 4. Funkční poruchy žlučníku, žlučových cest a Oddiho svěrače Dysfunkce žlučníku se projevuje typickou biliární bolestí v epigastriu a/nebo v pravém horním kvadrantu, při absenci strukturálních změn (litiáza, mikrolitiáza, sludge).
Dysfunkce biliárního Oddiho svěrače způsobuje intermitentní bolesti někdy doprovázené známkami přechodné obstrukce biliárního traktu (elevace transamináz, alkalické fosfatázy nebo konjugovaného bilirubinu). Často bývá tato dysfunkce po cholecystektomii.
Intermitentní epizody bolestí způsobené dysfunkcí pankreatického Oddiho svěrače se podobají bolestem při akutní pankreatitidě, často s elevací sérových amyláz a lipáz.(2) 5. Funkční poruchy anorektální Dráždivý konečník se projevuje častým nucením na stolici při přecitlivělosti konečníku na rozepětí stolicí či plynem, odejde jen malé množství stolice nebo plyn.
Proktalgie jsou způsobené hypertonií svalového dna pánevního; projeví se náhlou, krátce trvající, silnou bolestí v anální oblasti, která úplně odezní. Bývá často v noci.
Prostá zácpa (dyschézie) je zapříčiněna útlumem až ztrátou defekačního reflexu; vzniká na podkladě jeho potlačování a následné hypotonie.
Inkontinence stolice je způsobená hypotonií svěračů.
6. Bolestivé syndromy Solární syndrom je vyvolán bolestí ze solárního plexu, nemocní si stěžují na tlak a bolest v břiše a bývá spojena s pocitem nedostatku vzduchu jako při neurocirkulační astenii. Často trpí i jinými příznaky vegetativní lability.(1) U následujících jednotek není jejich zařazení mezi funkční poruchy zcela jednoznačné, etiologicky jsou u nich uváděny adheze, spondylogenní původ, aerokolie, caecum mobile apod. Syndrom pravého podžebří – pokud je vyloučena bolest organického původu, je příčinou obvykle nahromadění plynu v oblasti jaterního ohbí tračníku, a stejný původ potíží, ale na opačné straně, je základem obtíží při syndromu levého podžebří.
Syndrom pravé jámy kyčelní – cékum je nejširší částí tračníku, tlak uvnitř střeva způsobený nahromaděním plynu je zde nejvyšší a z toho pramení velké napětí střevní stěny. Potíže působí tlak v céku, které může být buď fixováno adhezemi a navíc umístěno retroperitoneálně, nebo je příliš volné (coecum mobile). Mařatka při tomto bolestivém syndromu uvádí, že nejčastějšími příčinami zde lokalizovaných bolestí jsou dráždivý tračník, solární syndrom, bloudivá ledvina a coecum mobile. Pro nevyjasněné případy se hodí název pseudoapendicitida.(1)

Diagnóza

Diagnostická strategie funkčních poruch má dvě složky: 1. pozitivní, která zahrnuje charakteristické projevy onemocnění, a 2. negativní, při které pomocí vyšetřovacích postupů jsou vyloučena organická onemocnění.(41) Nebo lze spíše říci, že diagnóza funkční poruchy je diagnózou per exclusionem, kdy po vyloučení organického onemocnění, primárního nebo sekundárního, zůstane diagnóza onemocnění funkčního.
Při stanovení diagnózy jsou nutné následující kroky: 1. jasná a přesná anamnéza, 2. zjištění alarmujících známek a příznaků – svědčící pro organické onemocnění (Tab. 4),(4) 3. léková anamnéza (nesteroidní antirevmatika, antikoagulancia atd.), 4. pomocí základních vyšetření vyloučení organického onemocnění – z oblasti trávicího traktu, – mimo oblast trávicího traktu, • rutinní hematologické a biochemické vyšetření, • endoskopie (lépe během symptomatické periody), při dolní dyspepsii se zácpou více informací přinese rtg vyšetření, • sonografie, • při symptomatologii provázející dolní dyspepsii je vhodné i gynekologické vyšetření, • psychologické, psychiatrické vyšetření jistě není na závadu.

Léčba

Léčba je obvykle dlouhodobá, obtížná a často nepřináší úspěch. Patří k ní: 1. Poučení o příčinách onemocnění, ujištění pacienta, že se

nejedná o život ohrožující onemocnění.
2. Odstranění vyvolávajícího momentu (konflikty, zátěž).
3. Životospráva. Pacient se musí podílet na léčbě změnou zažitých stereotypů a tvorbou stereotypů jiných.
4. „Dieta“ s vytvořením individuálního dietního režimu pro každého pacienta s použitím hlavních obecných zásad: zvýšení četnosti jídel, zmenšení velikosti porcí a vyloučení dráždivých potravin. Vláknina má být podávána podle individuální snášenlivosti a vždy s dostatkem tekutin.
5. Změna pobytu často pomůže, zvážit lázeňské léčení.
6. Tělesný trénink.
7. Farmakoterapie – její kauzální účinek je vzácný. Léčit se má podle vedoucího příznaku a každá léčba funkčních potíží je vlastně terapeutickým testem.(42) Podstata terapie bez větších podrobností, dle základních symptomů je uvedena v dalším textu.(43) Bolest v epigastriu, dyskomfort – spazmolytika (neurotropní, muskulotropní), spazmoanalgetika.
Pyróza (tzv. funkční pyróza, při neprokázané refluxní chorobě) a regurgitace kyselého obsahu – antacida, antisekretorika, prokinetika.
Časná sytost, postprandiální plnost, regurgitace, nadýmání, tlak v epigastriu – známky opožděného žaludečního vyprazdňování, projevy hypotonie žaludeční – prokinetika. Říhání – úprava stravovacích zvyklostí, prokinetika, deflatulencia. Zvracení (tzv. funkční zvracení) – prokinetika.
Zápach z úst (bez průkazu jiného onemocnění, např. infekce Helicobacter pylori) – léčba je symptomatická (žvýkačky, spreje, zubní pasty atd.). Přípravky s chlorhexidinem jsou v redukci zápachu pocházejícího z dutiny ústní efektivní.
Aerogastrie – úprava stravovacích zvyklostí, zejména co do rychlosti a velikosti polykaných soust, zvýšení pozornosti při jídle, vyloučení nápojů sycených plynem, prokinetika, deflatulencia.
Bolest na hrudi – prokinetika, antacida, antisekretorika (reflux?).
Průjem – opioidní obstipancia, střevní adsorbencia, střevní dezinficiencia, cholestyramin.
Zácpa – v první řadě dietní úpravy, včetně vlákniny (25 g/den) s dostatkem tekutin, event. přidat prokinetikum v dostatečné dávce. Z projímavých látek podat laktulózu nebo polyetylenglykol spíše než laxativa.
Zácpa a bolest – spazmolytika (muskulotropní, parasympatolytika). Nadýmaní – základním pokynem jsou režimová opatření (omezení žvýkání, zákaz kouření, zvýšení pozornosti při jídle, zvýšení pohybové aktivity) a omezení množství tzv. flatugenních potravin a nápojů. Karminativa (deflatulencia), simeticon, prokinetika, střevní adsorbencia, enzymové preparáty, prebiotika, probiotika, eubiotika.
Projevy biliární dyspepsie – cholagoga (choleretika), cholekinetika, kyselina ursodeoxycholová, nitráty, blokátory kalciového kanálu, prokinetika.
U všech pacientů s funkčními poruchami je možné podávat ataraktika, antidepresiva, anxiolytika.

Prognóza funkčních potíží

Prognóza je příznivá z h
lediska mortality a vážných komplikací, ale nejistá z hlediska kvality života, zejména u těch pacientů, kde potíže trvají několik let a kterým léčba nepřináší úlevu. Závěr

• Funkční porucha je porucha funkce, jakou v trávicím ústrojí představují sekrece, motilita, resorpce apod.
• U většiny trávicích obtíží nelze konkrétní funkční poruchu prokázat, je zde absence organické, tj. strukturální, či biochemické příčiny.
• Diagnóza funkční poruchy trávicího traktu je stanovena z typických příznaků s vyloučením dyspepsie z příčin organických či sekundárních.
• V léčbě je bohužel málokterý terapeutický režim zcela úspěšný.
• Kvalita života pacientů s funkčními poruchami je snížená.(44) Prognóza quoad vitam dobrá, quoad sanationem velmi nejistá. • Vnímání onemocnění je individuální a záleží na jednotlivci, jak zvládá obtíže životosprávou, dietními opatřeními a medikamenty.
• Zůstává zásadní názor, že nesmírně důležitá je v průběhu onemocnění změna symptomů nebo jejich závažnosti, což může být signál závažného organického onemocnění!

Spolupráce autora s farmaceutickými firmami: nespolupracuje s žádnou farmaceutickou firmou.

Literatura

1. MAŘATKA, Z. Funkční trávicí poruchy. In MAŘATKA, Z. (Ed.), Gastroenterologie. Praha : Karolinum, 1999, s. 407–443.
2. DROSSMANN, DA., et al. The functional gastrointestinal disorders and Rome III. Gastroenterology, 2006, 130, p. 1377–1556.
3. OUSTAMANOLAKIS, P., TACK, J. Dyspepsia: organic versus functional. J Clin Gastroenterol, 2012, 46, p. 175–190.
4. MIWA, H., GHOSHAL, UC., FOCK, KM., et al. Asian Consensus Report on Functional Dyspepsia. J Gastroenterol Hepatol, 2011, doi: 10.1111/j.1440-1746.2011.07037.
5. CHANG, JY., TALLEY, NJ. An update on irritable bowel syndrome: from diagnosis to emerging therapies. Curr Opin Gastroenterol, 2011, 27, p. 72–78.
6. SEIFERT, B., DÍTĚ, P., BUREŠ, J., et al. Dyspepsie horního typu. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Novelizace 2008. CDP-PL, Praha, 2008.
7. ZAGARI, RM., LAW, GR., FUCCIO, L., et al. Dyspeptic symptoms and endoscopic findings in the community: the Loiano-Monghidoro study. Am J Gastroenterol, 2010, 105, p. 565–571.
8. WHITAKER, MJ., BRUN, J., CARELLI, F. Controversy and consensus in the management of upper gastrointestinal disease in primary care. The International Gastro Primary Care Group. Int J Clin Pract, 1997, 51, p. 239–243.
9. TALLEY, NJ., O‘KEEFE, EA., ZINSMEISTER, AR., MELTON, LJ. 3rd. Prevalence of gastrointestinal symptoms in the elderly: a population-based study. Gastroenterology, 1992, 102, p. 895–901.
10. KOLOSKI, NA., TALLEY, NJ., BOYCE, PM. Epidemiology and health care seeking in the functional GI disorders: a population-based study. Am J Gastroenterol, 2002, 97, p. 2290–2299.
11. LYDEARD, S., JONES, R. Factors affecting the decision to consult with dyspepsia: comparison of consulters and non-consulters. J R Coll Gen Pract, 1989, 39, p. 495–498.
12. RESHETNIKOV, OV., KURILOVICH, SA., BOBAK, M., et al. Gastrointestinal symptoms in adult population of Novosibirsk city: prevalence and risk factors. Ter Arkh, 2009, 81, p. 11–16.
13. REJCHRT, S., KOUPIL, I., KOPÁCOVÁ, M., VORÍSEK, V., SEIFERT, B., POZLER, O., ZIVNÝ, P., DOUDA, T., PALICKA, V., HOLCÍK, J., BURES, J.; European Society for Primary Care Gastroenterology. Prevalence and sociodemographic determinants of uninvestigated dyspepsia in the Czech Republic. Eur J Gastroenterol Hepatol, 2008, 20, p. 898–905.
14. GHOSHAL, UC., SINGH, R., CHANG, FY., HOU, X., WONG, BC., KACHINTORN, U.; Functional Dyspepsia Consensus Team of the Asian Neurogastroenterology and Motility Association and the Asian Pacific Association of Gastroenterology. Epidemiology of uninvestigated and functional dyspepsia in Asia: facts and fiction. J Neurogastroenterol Motil, 2011, 17, p. 235–244.
15. MAŘATKA, Z. Kritické poznámky k definicím a klasifikacím neorganických trávicích poruch. In LUKÁŠ, K. (Ed.), Funkční poruchy trávicího traktu, Praha : Grada Publishing, 2003, s. 25–34.
16. HAAG, S., SENF, W., TAGAY, S., et al. Is there any association between disturbed visceromotor and sensory function and impaired quality of life in functional dyspepsia? Neurogastroenterol Motil, 2010, 22, p. 262–279.
17. MUJAKOVIC, S., Ter LINDE, JJ., De WIT, NJ., et al. Serotonin receptor 3A polymorphism c.-42C

T is associated with severe dyspepsia. BMC Med Genet, 2011, 12, p. 140.
18. TACK, J., MASAOKA, T., JANSSEN, P. Functional dyspepsia. Curr Opin Gastroenterol, 2011, 27, p. 549–557.
19. CHUA, AS., BEKKERING, M., ROVATI, LC., KEELING, PW. Clinical efficacy and prokinetic effect of the CCK-A antagonist loxiglumide in nonulcer dyspepsia. Ann NY Acad Sci, 1994, 713, p. 451–453.
20. LIND, R., OLAFSSON, S., HJELLAND, I., et al. Lifestyle of patients with self-reported food hypersensitivity differ little from controls. Gastroenterol Nurs, 2008, 31, p. 401–410.
21. BARBERA, R., FEINLE, C., READ, NW. Nutrient-specific modulation of gastric mechanosensitivity in patients with functional dyspepsia. Dig Dis Sci, 1995, 40, p. 1636–1641.
22. PILICHIEWICZ, AN., FELTRIN, KL., HOROWITZ, M., et al. Functional dyspepsia is associated with a greater symptomatic response to fat but not carbohydrate, increased fasting and postprandial CCK, and diminished PYY. Am J Gastroenterol, 2008, 103, p. 2613–2623.
23. MAHADEVA, S., YADAV, H., RAMPAL, S., GOH, KL. Risk factors associated with dyspepsia in a rural Asian population and its impact on quality of life. Am J Gastroenterol, 2010, 105, p. 904–912.
24. DUPONT, HL. Gastrointestinal infections and the development of irritable bowel syndrome. Curr Opin Infect Dis, 2011, 24, p. 503–508.
25. SPILLER, R., GARSED, K. Postinfectious irritable bowel syndrome. Gastroenterology, 2009, 136, p. 1979–1988.
26. MEARIN, F. Postinfectious functional gastrointestinal disorders. J Clin Gastroenterol, 2011, 45(Suppl), S102–S105.
27. ZULLO, A., CRISTOFARI, F., BRAGAZZI, MC., HASSAN, C. Helicobacter pylori in immigrants: a ‘‘foreign’’ bacterium? Intern Emerg Med, 2011, 6, p. 7–8.
28. PYLERIS, E., GIAMARELLOS-BOURBOULIS, EJ., TZIVRAS, D., et al. The prevalence of overgrowth by aerobic bacteria in the small intestine by small bowel culture: relationship with irritable bowel syndrome. Dig Dis Sci, 2012, 57, p. 1321–1329.
29. ARO, P., TALLEY, NJ., RONKAINEN, J., et al. Anxiety is associated with uninvestigated and functional dyspepsia (Rome III Criteria) in a Swedish population-based study. Gastroenterology, 2009, 37, p. 94–100.
30. AGRÉUS, L. Socio-economic factors, health care consumption and rating of abdominal symptom severity. A report from The Abdominal Symptom Study. Fam Pract, 1993, 10, p. 152–163.
31. WOUTERS, MM., BOECKXSTAENS, GE. Neuroimmune mechanisms in functional bowel disorders. Neth J Med, 2011, 69, p. 55–61.
32. HOLTMANN, G., SIFFERT, W., HAAG, S., et al. G-protein beta 3 subunit 825 CC genotypeis associated with unexplained (functional) dyspepsia. Gastroenterology, 2004, 126, p. 971–979.
33. TAHARA, T., ARISAWA, T., SHIBATA, T., et al. Homozygous 825T allele of the GNB3 protein influences the susceptibility of Japanese to dyspepsia. Dig Dis Sci, 2008, 53, p. 642–646 .
34. ARISAWA, T., TAHARA, T., SHIBATA, T., et al. Genetic polymorphisms of molecules associated with inflammation and immune response in Japanese subjects with functional dyspepsia. Int J Mol Med, 2007, 20, p. 717–723.
35. TAHARA, T., ARISAWA, T., SHIBATA, T., et al. COMT gene val158met polymorphism in patients with dyspeptic symptoms. Hepatogastroenterology, 2008, 55, p. 979–982.
36. TAHARA, T., ARISAWA, T., SHIBATA, T., et al. 779 TC of CCK-1 intron 1 is associated with postprandial syndrome (PDS) in Japanese male subjects. Hepatogastroenterology, 2009, 56, p. 1245–1248.
37. ARISAWA, T., TAHARA, T., SHIBATA, T., et al. Genetic polymorphisms of cyclooxygenase1 (COX-1) are associated with functional dyspepsia in Japanese women. J. Womens Health (Larchmt), 2008, 17, p. 1039–1043.
38. ŠIROKÝ, M. Klasifikace funkčních poruch trávicího traktu. In LUKÁŠ, K. (Ed.), Funkční poruchy trávicího traktu. Praha : Grada Publishing, 2003, s. 15–24 39. MAŘATKA, Z. Funkční poruchy. In MAŘATKA, Z. (Ed.), Gastreonterologie. Praha : Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 1999, s. 407–434.
40. SCHWILLE-KIUNTKE, J., ENCK, P., ZENDLER, C., et al. Postinfectious irritable bowel syndrome: follow-up of a patient cohort of confirmed cases of bacterial infection with Salmonella or Campylobacter. Neurogastroenterol Motil, 2011, 23, e479–e488. 41. JIRÁSEK, V. Funkční poruchy trávicí trubice. Medicína, 2000, 9, VII:4.
42. JIRÁSEK, V. Terapie funkčních poruch trávicí trubice. In LUKÁŠ, K. (Ed.), Funkční poruchy trávicího traktu. Praha : Grada Publishing, 2003, s. 101–121.
43. LUKÁŠ, K. Terapie funkčních poruch trávicího ústrojí. In DÍTĚ, P. (Ed.), Farmakoterapie v gastroenterologii. Praha : Galén, 2011, s. 167–172.
44. ARO, P., TALLEY, NJ., AGRÉUS, L., et al. Functional dyspepsia impairs quality of life in the adult population. Aliment Pharmacol Ther, 2011, 33, p. 1215–1224.
e-mail: klukas@vfn.cz

Tab. 1 Funkční (neorganické) poruchy v gastroenterologii(1)

Poruchy Psychofunkční a psychoneurotické Funkční „orgánové neurózy“
ústa stomatodynie funkční xerostomie
glosodynie zachvatovité slinění
hořkost
jícen globus hysterici spazmus jícnu a kardie
žaludek, dvanáctník aerofagie funkční gastropatie
a) dráždivý žaludek
psychogenní zvracení pseudoulcerózní syndrom
b) chabý žaludek
tenké a tlusté střevo situační průjem funkční střevní poruchy:
domnělá zácpa kvasná aeropatie
předstíraný průjem funkční kolopatie
„plynatost“ a) dráždivý tračník
neplynové vzedmutí b) spastická zácpa
pseudoapendicitida c) funčkní průjem
konečník situační nucení na stolici prostá zácpa (dyschézie)
dráždivý konečník
systémové jiné poruchy psychogenní visceralgie a cenestézie solární syndrom
karcinofobie neurodigestivní astenie
hypochondrie
bludy, fobie, obsese
mentální anorexie a bulimie

Tab. 2 Funkční gastrointestinální poruchy Řím III(2)

A. Funkční jícnové poruchy
A1. Funkční pyróza
A2. Funkční bolest na hrudi pravděpodobně jícnového původu
A3. Funkční dysfagie
A4. Globus
B. Funkční gastroduodenální poruchy
B1. Funkční dyspepsie
B1a. Postprandiální distres (bolestivý) syndrom
B1b. Syndrom epigastrické bolesti
B2. Říhání
B2a. Aerofagie
B2b. Nespecifické nadměrné říhání
B3. Nauzea a zvracení
B3a. Chronická idiopatická nauzea
B3b. Funkční zvracení
B3c. Syndrom cyklického zvracení
B4. Ruminační syndrom dospělých
C. Funkční střevní poruchy
C1. Dráždivý tračník (irritable bowel syndrome)
C2. Funkční nadýmání
C3. Funkční zácpa
C4. Funkční průjem
C5. Nespecifická funkční střevní onemocnění
D. Funkční břišní bolestivé syndromy
E. Funkční poruchy žlučníku a Oddiho svěrače
E1. Funkční poruchy žlučníku
E2. Funkční biliární poruchy Oddiho svěrače
E3. Funkční pankreatická poruchy Oddiho svěrače
F. Funkční anorektální poruchy
F1. Funkční fekální inkontinence
F2. Funkční anorektální bolest
F2a. Chronická proktalgie
F2a1. Syndrom levatoru ani
F2a2. Nespecifická funkční anorektální bolest
F2b. Proktalgia fugax
F3. Funkční poruchy defekace
F3a. Dyssynergická defekace
F3b. Nedostatečná defekační propulze

Tab. 3 Funkční dyspepsie – jednoduché rozdělení

1. Funkční dyspepsie horní
dráždivý žaludek (hypertonie)
chabý žaludek (hypotonie)
neúplné a zvláštní tvary (dle jednotlivých příznaků)
2. Funkční dyspepsie dolní
dráždivý tračník (průjem a bolest)
funkční průjem (průjem bez bolesti)
zácpa (zejm. pomalý transit time)
neúplné a zvláštní tvary (dle jednotlivých příznaků)
3. Funkční dyspeptický syndrom = 1 + 2
neurodigestivní astenie
4. Funkční dyspepsie biliární a pankreatická
5. Funkční poruchy anorektální
dráždivý konečník (hypertonie)
proktalgie (hypertonie)
prostá zácpa (hypotonie)
inkontinence (hypotonie)
6. Bolestivé syndromy
solární syndrom

Tab. 4 Varovné známky („red flags“), při kterých
je bezpodmínečně nutné řádné vyšetření

• progresivní dysfagie a odynofagie
• opakované trvalé zvracení, ev. s příměsí krve
• krvácení z rekta (i anamnesticky udávané)
• nezáměrný úbytek na váze
• horečka
• vyšší věk (

40 let)
• zejména s novými potížemi a se změnou příznaků
• noční průjem
• změny v základním laboratorní vyšetření, týkající se FW, CRP,
leukocytózy, posunu doleva a anémie
• hmatná rezistence v břiše nebo při vyšetření per rectum
• vyšší výskyt v RA nebo v populaci: karcinom, zejména
kolorektální, idiopatický střevní zánět, celiakie

O autorovi| MUDr. Karel Lukáš, CSc. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, IV. interní klinika

Funkční dyspeptické poruchy
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů