Indikace k hybridnímu zobrazování PET/CT

Problém tohoto přístupu tkví v tom, že studie probíhají v řádu několika let. Vývoj zobrazovací techniky je ovšem rychlejší, a tak v době, kdy ještě nejsou dokončeny studie zabývající se úlohou FDG-PET, je k dispozici PET/CT. Dostupné pilotní studie i naše vlastní zkušenosti svědčí pro neobyčejný potenciál této hybridní modality…

Klíčová slova

pozitronová emisní tomografie • počítačová tomografie • fluorodeoxyglukóza • diagnostika • onkologie • staging

Problém tohoto přístupu tkví v tom, že studie probíhají v řádu několika let. Vývoj zobrazovací techniky je ovšem rychlejší, a tak v době, kdy ještě nejsou dokončeny studie zabývající se úlohou FDG-PET, je k dispozici PET/CT. Dostupné pilotní studie i naše vlastní zkušenosti svědčí pro neobyčejný potenciál této hybridní modality.

Je jasné, že PET/CT značně zjednodušuje mnohdy zdlouhavý a pro pacienty náročný vyšetřovací proces a snižuje náklady na diagnosticko-terapeutický proces. Hybridní zobrazování pozitronovou emisní tomografií v kombinaci s výpočetní tomografií (PET/CT) patří v rámci zobrazovacích metod k nejmodernějším.

Sdružuje výhody obou dnes již rutinně používaných metod, pozitronové emisní tomografie (PET) a výpočetní tomografie (CT). Záměrem vývoje nákladného zařízení bylo odstranit nedostatek funkčních informací při CT vyšetření a nedostatek anatomických a strukturálních informací při PET vyšetření. V jednom sezení je nyní možno získat funkční informace o metabolismu vyšetřované tkáně spolu s jejich morfologickoanatomickým obrazem.

Kombinovaná metoda kompenzuje nevýhody odděleného vyšetřování zvláště ve smyslu zvýšení komfortu pacienta, kdy namísto dvou i více návštěv zdravotnického zařízení přichází pacient pouze jednou. Vlastní fúze obrazů z různých vyšetření však není novinkou. Již řadu let se využívá obrazové fúze dvou vyšetření téže anatomické lokalizace, která byla zhotovena na různých pracovištích v různém čase.

Příkladem je fúze obrazu mozku získaného vyšetřením magnetickou rezonancí (MR) s obrazem vytvořeným pozitronovou emisní tomografií. Indikací k tomuto vyšetření je stav po chirurgickém zákroku či radioterapii pro tumor mozku a změny na MRI, u nichž nelze odlišit recidivu od radionekrózy. PET umožňuje v morfologicky změněném terénu odhalit recidivu vysokostupňového gliomu (zobrazující se jako ložisko hypermetabolismu glukózy), případně vyslovit podezření na upgrading původně nízkostupňového gliomu.

Pomineme-li organizační náročnost snímání, registrace obrazů a následné fúze, je při rozdílné pozici pacienta, střevní peristaltice v oblasti břicha a dechových pohybech někdy velmi těžké až nemožné oba datové objemy přesně vzájemně registrovat a vytvořit jejich spolehlivou fúzi, zejména v oblasti trupu. Hybridní zobrazení PET/CT, vytvořené v krátkém čase při nezměněné pozici pacienta, tuto nevýhodu z velké části odstraňuje.

Technické poznámky

Principem zobrazování pozitronovou emisní tomografií je možnost detekce a následné registrace změn metabolismu v patologicky změněné tkáni. I když existuje více typů radiofarmak pro PET umožňujících sledovat např. metabolismus nukleových kyselin (18F-tymidin), aminokyselin (11C-methionin, 18F-etyltyrozin), je v současnosti při PET/CT prakticky vždy vyšetřována intenzita metabolismu glukózy.

Před vyšetřením je do krevního oběhu pacienta podána deoxyglukóza značená fluorem 18F (FDG). Ta je v buňce metabolizována až na fluoro-deoxy-glukózo-6-fosfát, následné defosforylaci již nepodléhá a hromadí se ve tkáni. Ložiska vyšší radioaktivity potom označují struktury, ve kterých je metabolická potřeba glukózy vysoká. Většina neoplazií intenzívně akumuluje FDG a přibližně po hodině od podání je dosahováno takového kontrastu vůči krevnímu pozadí, že lze zobrazit zhoubné nádory od průměru kolem 5 mm.(1, 2)

To je důvodem, proč onkologická diagnostika tvoří téměř 90 % všech indikací k PET/CT vyšetření. Vyhledávání zánětlivých ložisek, která též vykazují zvýšený metabolismus FDG, potom doplňuje zbylých 10 % indikací. Samotné PET vyšetření poskytuje jedinečnou informaci o funkčním stavu tkání, jeho nevýhodou je omezená možnost anatomické interpretace nálezu, ale i malé prostorové rozlišení. Nevýhodu chybějící anatomické informace odstraňuje nový hybridní systém PET/CT.

CT má v hybridním systému dvě funkce. Slouží jednak k všeobecně rozšířenému diagnostickému zobrazování, jednak registruje informace o úbytku rtg záření při průchodu vyšetřovanou oblastí. Informaci lze užít ke korekci absorpce záření emitovaného podaným radiofarmakem. Korekce absorpce záření pomocí CT výrazně zkracuje čas vyšetření.

Podáním kontrastní látky intravenózně lze CT vyšetření doplnit ještě o informaci o cévních strukturách, vaskularizaci patologického procesu a o vztahu patologického ložiska k velkým cévám. Při hybridním zobrazení jsou tak funkční údaje o metabolismu glukózy doplněny o anatomické a strukturální informace, které nelze pomocí samotného radiofarmaka získat. Naopak CT vyšetření je doplněno aktuální informací o metabolickém stavu organismu.

PET/CT vyšetření se provádí pravidelně od úrovně báze lební až po polovinu stehen. Pokud je v rámci diagnózy důležitá ještě jiná oblast, doplňuje se vyšetření této krajiny (např. dolních končetin). Příprava pacienta na vyšetření spočívá v šestihodinovém lačnění a dostatečné hydrataci tekutinami bez příměsi cukrů. Před podáním FDG je pacientovi změřena hladina glykémie (hyperglykémie snižuje detekovatelnost ložisek pomocí FDG-PET).

Vzhledem k nutnosti dobrého odlišení střev v CT obraze podáváme vždy perorální kontrastní látku. Vlastní snímání začíná za 60-90 minut po podání radiofarmaka, kdy je dosaženo optimálních kontrastních poměrů nádoru/zánětu vůči okolním tkáním. S ohledem na zlepšení anatomické přehlednosti a detailnější zobrazení strukturálních změn aplikujeme v indikovaných případech při začátku skenování počítačovým tomografem ještě kontrastní látku intravenózně.

Celý pobyt pacienta na oddělení trvá 2 až 3 hodiny, vlastní skenování na kombinovaném PET/CT nepřesáhne 30 minut. Absolutní kontraindikace k PET vyšetření prakticky neexistují, významnou relativní kontraindikací je hodnota glykémie nalačno přes 10 mmol/l.

Pro CT vyšetření s i. v. kontrastem je absolutní kontraindikací pozitivní alergická anamnéza na jódové kontrastní látky, v takovém případě se provádí pouze PET vyšetření s nativním CT. U ostatních alergií se postupuje individuálně a v nezbytných případech je vyžádána přítomnost anesteziologa. Vitální indikace k PET/CT vyšetření zatím neexistuje. Kontraindikace vyšetření gravidních pacientek odpovídají kontraindikacím k ostatním radiodiagnostickým metodám.

Hodnocení vyšetření

Speciálním softwarem lze hodnotit PET a CT vyšetření samostatně a zároveň obě vyšetření „prolnout“ a na fúzním zobrazení zhodnotit anatomickou lokalizaci metabolicky aktivních ložisek současně s jejich morfologickou strukturou. Intenzitu akumulace radiofarmaka srovnáváme s intenzitou akumulace daného pozadí. Míra akumulace bývá semikvantitativně vyjádřena pomocí SUV (standard uptake value), která naměřenou lokální aktivitu koriguje na hmotnost pacienta a podanou aktivitu.

Fyziologicky zvýšenou akumulaci radiofarmaka ve vývodném systému močovém, v myokardu, v lymfatické tkáni Waldayerova okruhu, laryngu, popřípadě ve stěně žaludku a střev a v reziduálním hnědém tuku u tenzních jedinců, lze často na podkladě CT obrazů odlišit od ložisek s patologickým nahromaděním radiofarmaka. Z fúze obrazů vyplývají následné možné varianty patologických nálezů: 1. Hypermetabolické ložisko s odpovídajícím morfologickým korelátem patologických změn, které je pomocí CT skenu anatomicky lokalizováno – Obr. 1. 2. Ložisko se zvýšeným metabolismem glukózy, které je lokalizováno ve strukturálně nezměněném orgánu nebo v nezvětšené uzlině a které tak uniká CT diagnostice. Díky jeho vysoké metabolické aktivitě jej lze identifikovat pomocí PET a podle CT lokalizovat – viz Obr. 2. 3. Patologické ložisko na CT skenu, které nevykazuje zvýšený metabolismus glukózy. Na CT skenech jsou mnohdy zobrazitelná drobná ložiska bez zvýšené akumulace radiofarmaka. Jejich negativní PET nález je v případě neoplazie vysvětlitelný nízkou konsumpcí glukózy nádorem, což je jev vzácný, nebo je způsoben malými rozměry léze.

Vzhledem k omezené prostorové rozlišovací schopnosti PET prudce klesá detektabilita malých ložisek. Typickým příkladem jsou drobné plicní metastázy kolorektálního karcinomu, které vykazují od průměru 10 mm pravidelně zvýšený metabolismus glukózy, ložiska průměru 5 až 10 mm vykazují variabilní metabolismus glukózy a ložiska menší než 5 mm zpravidla zvýšený metabolismus nevykazují – Obr. 3.

Nejčastější indikace k PETCT

K základním indikacím PET/CT v onkologické problematice patří vyhledávání nádorů, diferenciální diagnostika maligních a benigních lézí, jejich lokalizace, stanovení rozsahu postižení s posouzením lymfatických uzlin a vzdálených metastáz, detekce recidivy onemocnění a zhodnocení účinnosti terapie. Vývojem moderních spirálních CT s rychlou akvizicí dat se indikační pole hybridních přístrojů rozšiřuje o kardiologii, kde má PET/CT význam při posuzovaní viability myokardu současně se zobrazením koronárního řečiště CT angiografií (CTA). Podle výsledku jsou vybráni vhodní pacienti k revaskularizačním výkonům nebo k transplantaci při nekróze kardiomyocytů.

Maligní lymfom

Počítačová tomografie představovala donedávna základní diagnostickou metodu ve stagingu a restagingu maligních lymfomů (ML). V restagingu však toto vyšetření nedokáže stejně jako ostatní morfologické zobrazovací metody odlišit viabilní nádorovou tkáň od jizvící se či nekrotické tkáně. Rozhodování, zda onemocnění je v daném okamžiku aktivní nebo nikoli, bývá obtížné. Většina ložisek hodgkinských i non-hodgkinských lymfomů vykazuje shodně nápadný hypermetabolismus glukózy. V iniciálním stagingu se senzitivita vyšetření udává od 80 % do 100 %, specificita od 85 % do 97 %.(3, 4)

Vysoká specificita PET/CT v restagingu, respektive v kontrole účinnosti podávané chemoterapie, je založena na možnosti zhodnotit ztrátu viability pozorovaného ložiska na podkladě normalizujícího se metabolismu glukózy již po druhém cyklu chemoterapie v době, kdy se velikost a struktura ložiska na CT skenech ještě podstatně nemění. Podle výsledku PET/CT vyšetření se potom rozhoduje o dalším terapeutickém postupu a současně lze predikovat naději na dosažení dlouhodobé remise onemocnění.(5)

Kolorektální karcinom

Z hlediska lokálního nálezu u kolorektálního karcinomu (CRC) je PET/CT metodou dostatečně citlivou, nikoliv však dostatečně specifickou. Zvýšený metabolismus glukózy ve střevě může představovat maligní lézi, zánětlivé změny střeva (např. divertikulitidu), případně benigní lézi typu adenomu. Přínos PET/CT spočívá v možnosti celotělového stagingu již zjištěného onemocnění se zaměřením na lymfatické uzliny(6) a především vzdálené metastázy. Pro primární diagnózu je stále metodou první volby koloskopie s možností odběru materiálu na histologické vyšetření.

U pacientů s anamnézou CRC a zvyšováním nádorových markerů nebo při nejasném nálezu při jiné zobrazovací modalitě považujeme PET/CT za metodu volby. Ve vlastní skupině 86 retrospektivně hodnocených pacientů s podezřením na recidivu CRC jsme dospěli k senzitivě 82 % (27/33), specificitě 94 % (50/53) a celkové přesnosti 90 % (77/86).(7) PET/CT dosahuje specificity 100 % v odlišení presakrální fibrózní tkáně od recidivy neoplazie, tedy v oblasti, kde ostatní metody selhávají.

Bronchogenní karcinom

PET/CT je metodou volby v diferenciální diagnostice maligních a benigních solitárních plicních uzlů. V literatuře se uvádí hranice metody pro detekci ložiska o průměru 5 mm, za málo spolehlivé považujeme z vlastní zkušenosti hodnocení lézí o průměru od 5 do 10 mm, za spolehlivě prokazatelné léze o průměru nad 10 mm. V případě pozitivního nálezu ve smyslu bronchogenního karcinomu (BCA) je možnost navíc zhodnotit přítomnost satelitních lézí, zhodnotit stav mediastinálních lymfatických uzlin a nalézt vzdálené metastázy. V jednom sezení je tak možno stanovit celotělový staging nádoru v rámci TNM klasifikace.

Výjimkou jsou neuroendokrinní nádory plic a bronchioloalveolární karcinom, které nevykazují ve všech případech zvýšenou akumulaci radiofarmaka a jejich diagnostika se opírá spíše o CT obraz.(8) Ve spolupráci s III. chirurgickou klinikou 1. LF UK Praha byla provedena studie 32 pacientů se solitárním plicním uzlem, indikovaných k plánovanému chirurgickému výkonu pro suspektní BCA. Hodnocení akumulace FDG v primárních ložiscích před operací dosáhlo senzitivity 96 % (22/23), specificity 89 % (8/9) a přesnosti 94 % (30/32) ve smyslu odlišení neoplazie od benigních lézí.(9)

Při hodnocení mediastinálních uzlin není metoda dostatečně citlivá a nemůže nahradit histologickou exploraci uzlin. Naopak je vysoce specifická, a je-li primární neoplazie jistá, lze uvažovat v případě pozitivního PET/CT nálezu na uzlinách o ustoupení od jejich histologické explorace. U čtvrtiny pacientů pak PET/CT prokáže neočekávané vzdálené metastázy. Jeho úloha u BCA tedy především tkví ve snížení počtu nepřínosných chirurgických zákroků.

Karcinom pankreatu

PET/CT je metodou volby v diferenciální diagnostice solidních a semisolidních nádorů pankreatu a v diferenciální diagnostice maligních nádorů v terénu chronické pankreatitidy. Stejně jako u předchozích neoplazií je jedinečnou metodou ve vyhledávání synchronních metastáz a v upřesnění TNM stagingu. Většina literárních prací uvádí senzitivitu a specificitu hybridního zobrazování ve vyhledávání maligních nádorů pankreatu ve srovnání s CT či MR vyšší.

Naše studie týkající se hodnocení FDG-PET v diferenciální diagnostice pankreatických ložisek prokázala senzitivitu 89 % (31/35), specificitu 100 % (27/27) a celkovou přesnost 94 % (58/62).(11) V dosud malé skupině pacientů, kde bylo provedeno hybridní PET/CT vyšetření, nebyl žádný falešně negativní ani falešně pozitivní nález. Recidiva nádoru pankreatu patří též do častých indikací k PET/CT vyšetření. Málo výtěžné je ale PET/CT vyšetření u pacientů s akutní pankreatitidou nebo akutní exacerbací chronické pankreatitidy, kdy CRP stoupá nad 10 mg/l.

Jelikož je akumulace radiofarmaka v tomto případě zvýšena v celém pankreatu, je případný maligní nádor neodlišitelný od pozadí s vysokou konsumpcí glukózy a rozhodující je CT obraz. Problémem jsou též hojně se vyskytující chronické zánětlivé změny sliznice střevní v místě biliodigestivních a enteroenterických anastomóz u pacientů po resekčních výkonech (hemipankreatoduodenektomie), které vykazují zvýšený metabolismus glukózy, a mohou tak být falešně pozitivním nálezem. Naopak falešně negativním nálezem může být recidiva nádoru v oblasti anastomózy, která je mylně považována za střevní kličku.

Karcinom mamy

Těžiště PET/CT diagnostiky spočívá u tohoto nejčastějšího ženského nádoru ve vyhledávání vzdálených metastáz již prokázané primární léze a v průkazu generalizace onemocnění. Pro určení postižení axilárních lymfatických uzlin však není metoda dostatečně citlivá a nenahrazuje histologickou exploraci sentinelové uzliny. PET/CT je metodou volby v diagnostice recidivy choroby tam, kde při zvyšujících se nádorových markerech zůstávají výsledky konvenčních metod negativní.

Typickým příkladem mohou být časné kostní metastázy, které vzhledem k nízké osteoblastické aktivitě nevykazují pozitivní scintigrafický nález, nemají ještě CT korelát ve strukturální změně kosti, nicméně změna metabolismu ve dřeni již poskytuje pozitivní PET nález. Postupně se objevují výsledky studií zabývající se úlohou PET v predikci odpovědi primárního ložiska a metastáz karcinomu mamy na chemoterapii, kde snížení metabolismu glukózy po podání prvního cyklu chemoterapie vede k vyššímu procentu kompletních remisí po dokončení započaté série.

Stejný nebo progredující nález na PET naopak předpovídá malou naději na kompletní remisi a evokuje změnu chemoterapie. Vzhledem k závažným vedlejším účinkům terapie a nákladnosti léčby jsou výsledky dosavadních prací velmi nadějné. Ve studii Schwarze a kol. dosáhli poklesu metabolismu glukózy v nádorové lézi vyjádřeném SUV po prvním cyklu chemoterapie na 72 % – 21 % u respondujících pacientek a na 94 % – 19 % u nerespondujících pacientek.(13) Nepřínosné je PET/CT vyšetření v diferenciální diagnostice fibrózní mastopatie, metodou volby zůstává mamografie a ultrasonografie.

Karcinom štítné žlázy

PET/CT je metodou volby při podezření na recidivu diferencovaného karcinomu štítné žlázy při negativním vyšetření radiojódem a je možné též vyhledávání recidivy medulárního karcinomu při zvyšující se hladině kalcitoninu a negativních výsledcích konvenčních zobrazovacích metod. Diferenciální diagnostika parenchymových ložisek ve štítné žláze je doménou ultrasonografie, která v kombinaci s cílenou biopsií vykazuje vysokou senzitivitu a specificitu. Zajímavé a nikoliv raritní jsou nálezy zhoubných incidentalomů ve štítné žláze, které jsou pomocí PET/CT odkryty dříve, než způsobí klinické obtíže.

Primární nádor neznámé lokalizace

PET/CT vyšetření by pravděpodobně mělo být zařazeno na prvním místě ve vyšetřovacím algoritmu u prokázaných metastáz z nejasného primárního zdroje, kde se jeho senzitivita pohybuje kolem 80 %. Nejčastěji se však setkáváme se situací, kdy je hybridní vyšetření zařazeno až za celou řadu mnohdy opakovaně negativních vyšetřeních.

I tak lze u kompletně vyšetřených pacientů očekávat přínos PET/CT vyšetření v cca 20 %. Jelikož se až 70 % primárních nádorů při diagnostikované metastáze v krční oblasti nachází v oblasti hlavy a krku, je zřejmé, že i vyšetření PET/CT by mělo tuto oblast pečlivě zobrazit. Pro CT obraz je naprosto nezbytná správně podaná intravenózní kontrastní látka, bez níž je vyšetření splanchnokrania a krku obtížně hodnotitelné.

Další nádory

Indikace k FDG-PET se osvědčila i u řady dalších nádorů a lze očekávat, že PET/CT tuto úlohu ještě zvýrazní. Za všechny jmenujeme alespoň staging/restaging vysoce rizikového melanoblastomu a vysokostupňových sarkomů a také průkaz recidivy ovariálních nádorů a nádorů děložního hrdla včetně jejich stagingu.

Zánětlivá onemocnění

Ložiskově zvýšená akumulace FDG v zánětlivých (infekčních i sterilních) lézích rozšiřuje indikační spektrum PET/CT mimo onkologii. Po vyčerpání konvenčních vyšetřovacích (laboratorních a morfologických) metod jsou k PET/CT vyšetření plně indikováni pacienti v protrahovaném septickém stavu s podezřením na infekci kloubní nebo cévní náhrady a pacienti s horečkami neznámého původu. PET/CT zhruba u třetiny těchto předem intenzívně a bezúspěšně vyšetřovaných pacientů vede k určení diagnózy.

Významné je uplatnění PET/CT při diagnostice systémových onemocnění, zejména vaskulitid cév většího kalibru, které se často manifestují protrahovanými horečnatými stavy a absencí specifického patologického nálezu v laboratorních a morfologických vyšetřovacích metodách. Díky změně metabolismu glukózy ve stěně velkých cév lze u vaskulitid pomocí PET/CT rovněž hodnotit kladnou odpověď na imunosupresivní léčbu i při přetrvávajícím morfologickém obrazu zesílení cévní stěny na podkladě fibroprodukce.

Zvýšená intenzita metabolismu glukózy v zánětlivých lézích v některých případech komplikuje vyšetření u onkologických pacientů. V případě diferenciálně diagnostických rozpaků pozitivního nálezu u onkologických pacientů lze tyto léze spolehlivě odlišit pouze tehdy, pokud mají typický obraz zánětlivého ložiska na CT skenu. V diferenciální diagnostice tumor/zánět je třeba vždy korelovat PET/CT nález s laboratorními hodnotami pacienta a postupovat velmi opatrně.

Nejčastější příčiny falešně pozitivních a falešně negativních nálezů

1. Velikost léze je pod detekčním prahem PET, která odpovídá průměru 5 mm. Léze průměru 5 až 10 mm jsou zobrazitelné se sníženou spolehlivostí (např. miliární rozsev jaterních metastáz), léze nad 10 mm jsou obvykle dobře detekovatelné.2. Patologické ložisko je v blízkosti nebo je součástí struktur, které vykazují fyziologicky zvýšenou akumulaci radiofarmaka a na jejichž vysoce aktivním pozadí nelze ložisko diferencovat (např. vývodné cesty močové). Tato možnost falešné negativity se ještě zvyšuje, pokud na CT skenu není ložisko morfologicky odlišitelné od okolí (typicky karcinom močového měchýře). 3. Aktivní zánětlivé léze vykazují zřetelně zvýšený metabolismus glukózy a jsou často na PET prakticky neodlišitelné od nádorových ložisek. Vodítkem je zde CT nález, který je někdy schopen nádorovou a zánětlivou lézi lépe specifikovat. Východiskem by v budoucnu mohlo být využívání jiných radiofarmak, specificky vychytávaných v nádorové či zánětlivé tkáni. 4. Jedná se nádor s nezvýšeným metabolismem glukózy, který je v CT obraze nedekovatelný pro izodenzní strukturu s okolní tkání (např. nádory prostaty) na CT skenu. Ke zlepšení situace by do budoucna mohla přispět jiná radiofarmaka.

Diskuse

Limitujícími faktory FDG-PET/CT vyšetření jsou omezená dostupnost a vysoká cena. Na vysoké ceně se kromě pořizovacích nákladů na vlastní hybridní přístroj (mnoho desítek miliónů korun) podílí i vysoká cena radiofarmaka s velmi krátkým poločasem rozpadu (v případě 18F 110 minut). Nejsou však náklady na léčbu onkologických nemocných často neúměrně vysoké vůči dosaženému efektu při nepoznané generalizaci onemocnění a míře nežádoucích účinků znemožňujících celkový efekt léčby?

I když zvážíme možnosti celotělového vyšetření jinými moderními zobrazovacími modalitami typu multidetektorového CT se 16 či dokonce 64 řadami detektorů(14) nebo magnetické rezonance se silným magnetickým polem a celotělovou cívkou, stále se jedná pouze o morfologické hodnocení. Funkční změny detekované metodami nukleární medicíny předcházejí u neúrazových stavů v patofyziologii změnám strukturálním. Již dnes je zřejmé, že senzitivita, specificita a celková přesnost PET/CT je ve výše uvedených skupinách nádorových onemocnění vysoká.

Závěr

Strategie diagnostiky se velmi rychle mění a indikace k jednotlivým vyšetřením je nutné pečlivě zvažovat.(15) Jednoznačně je lze stanovit až na základě výsledků velkých multicentrických studií.

MUDr. Jana Votrubová, CSc.,

e-mail: jana.votrubova@homolka.cz

doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc., MUDr. Monika Jarůšková Nemocnice Na Homolce, Praha, PET centrum

*

Literatura

1. BĚLOHLÁVEK, O., FENCL, P. Hybridní zobrazování výpočetní a pozitronovou emisní tomografií. Interní medicína pro praxi, 2004, 6, č. 2, s. 61-63.

2. OEHR, P., BIERSACK, HJ., COLEMAN, RE. PET and PET/CT in oncology. Berlin : Springer Verlag, 2004, 350 s.

3. BĚLOHLÁVEK, O., SLABÝ, J., TÁBORSKÁ, K., et al. Prognostic value of PET after second cycle of chemotherapy at malignant lymphoma. Eur J Nucl Med, 2001, 28, p. 961.

4. SLABÝ, J., BĚLOHLÁVEK, O., TÁBORSKÁ, K., et al. Prediktivní vlastnosti pozitronové emisní tomografie prováděné po druhém cyklu indukční terapie maligních lymfomů. Čas Lék čes, 2002, 10, s. 312-315.

5. LISTER, TA., CROWTHER, D., SUTCHIFFE, SB., et al. Report of a comittee convened to discuss the evaluation and staging of patients with Hodgkin's disease. J Clin Oncol, 1989, 7, p. 1630-1636.

6. KANTOROVÁ, I., LIPSKÁ, L., BĚLOHLÁVEK, O., et al. Routine 18F-FDG PET preoperative staging of colorectal cancer: Comparison with conventional staging and its impact on treatment decision making. J Nucl Med, 2003, 44, p. 1784-1788.

7. VOTRUBOVÁ, J., JARŮŠKOVÁ, M., BĚLOHLÁVEK, O., FENCL, P. The role of FDG PET/CT in detection of local recurrence of colorectal cancer. Gut, 2004, 53, Suppl. VI, A60.

8. BĚLOHLÁVEK, O., KOŠATOVÁ, K., MELÍNOVÁ, L., et al. Metabolic characterisation of solitary pulmonary nodules by positron emission tomography with FDG -preliminary report. Nucl Med Rew, 2001, p. 97-100.

9. SCHÜTZNER, J., PAFKO, P., STOLZ, A., et al. Pohled chirurga na význam pozitronové emisní tomografie – PET (se zaměřením na plicní nádorové postižení). Rozhl Chir, 2004, 82, s. 596-599.

10. BĚLOHLÁVEK, O., FENCL, P., SCHUTZNER, J., et al. Can FDG PET/CT replace mediastinoscopy or per-operative biopsy in patients with lung tumours. Eur Nucl Med, 2004, 31, p. 54.

11. VOTRUBOVÁ, J., BĚLOHLÁVEK, O. Detection of suspected pancreatic cancer using FDG-PET and hybrid PET/CT. Eur Radiol, 2005,15, p. 33.

12. VOTRUBOVÁ, J., FENCL, P. Hybridní zobrazování PET/CT. Čes Radiol, 2004, 58/5, s. 333-337.

13. SCHWARZ, JD., BADER, M., JENICKE, L., et al. Early prediction of response to chemotherapy in metastatic breast cancer using sequential 18F-FDG PET. J Nucl Med, 2005, 46, p. 1144-1150.

14. FERDA, J., KREUZBERG, B., MÍRKA, H., NOVÁK, M. Multidetektorová výpočetní tomografie. Čes Radiol, 2004, 58, p. 316-319.

15. RESKE, SN., KOTZERKE, J. FDG-PET for clinical use. Results of the 3rd German Interdisciplinary Consensus Conference. „Onko-PET III“, 21 July and 19 September 2000. Eur J Nucl Med, 2001, 28, p. 1707-1723.

**

Ohodnoťte tento článek!