Kognitivní deficity u roztroušené sklerózy mozkomíšní

Souhrn

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému (CNS), při němž dochází demyelinizaci nervových vláken a ztrátě axonů. Kognitivní deficity se vyskytují nejen v pozdním stadiu onemocnění, ale také již u klinicky izolovaného syndromu (CIS) a mají významný dopad na kvalitu života a pracovní uplatnění. Cílem tohoto přehledného článku je nastínit problematiku jednotlivých kognitivních deficitů vyskytujících se u CIS a RS. V textu jsou zmíněny potenciální aspekty ovlivňující kognitivní výkon, a také korelace kognitivních dysfunkcí s mozkovým zobrazením (MRI). Závěr je věnován vlivu farmakoterapie na kognitivní deficity a také kognitivní rehabilitaci.

Klíčová slova roztroušená skleróza mozkomíšní • klinicky izolovaný syndrom • kognitivní deficity • magnetická rezonance • kognitivní rehabilitace Summary

Steckova, T., Sladkova, V., Mares, J. Cognitive deficits in patients multiple sclerosis Multiple sclerosis (MS) is a chronic autoimmune disease of the CNS, characteristic by demyelination of the nerve fibres and loss of axons.
Cognitive deficits appear not only in late stages of the disease, but also in cases of clinically isolated syndrome (CIS) and they have a significant impact on the patient’s quality of life and career prospects.
The goal of this review article is to present the issues concerning the specific cognitive deficits associated with MS or CIS. The text also mentions potential aspects influencing cognitive performance and the correlation of cognitive dysfunctions with MRI scans of the brain. The conclusion is devoted to the influence of pharmacotherapy on cognitive deficits and cognitive rehabilitation.

Key words multiple sclerosis • clinically isolated syndrome • cognitive deficits • magnetic resonance • cognitive rehabilitation

Roztroušená skleróza (RS) je choroba centrálního nervového systému, při níž dochází k demyelinizaci nervových vláken a ztrátě axonů(1) a řadí se mezi chronická autoimunitní onemocnění.(2) Na výskytu onemocnění se podílí zřejmě celá řada vlivů. První příznaky se nejvíce objevují mezi 20.–40. rokem a nemocí jsou více postiženy ženy (cca 70 %). RS postihuje nejvíce indoevropskou rasu v mírném geografickém pásmu.(3)

Kognitivní deficity

Kognitivní deficit lze charakterizovat jako snížený výkon v jedné nebo více kognitivních doménách. Výskyt kognitivní poruchy u RS se udává mezi cca 40–70 %.(4, 5, 6) Je již delší dobu prokázáno, že u pacientů léčících se pro RS se zejména v pozdějším stadiu onemocnění manifestují kognitivní deficity.(7, 8, 9) Novější studie se čím dál více zaměřovaly i na časné stadium

RS včetně CIS a prokázaly snížení kognitivního výkonu i u pacientů s CIS. Byly zjištěny deficity v paměti, rychlosti zpracování a třídění informací, pozornosti a exekutivních funkcích.(8, 9, 10) Je tedy zřejmé, že kognitivní deficity se mohou vyskytnout v jakémkoli stadiu nemoci.
Doposud existuje relativně malé množství anamnestických longitudinálních studií dlouhodobého posouzení kognitivních funkcí.(11, 12, 13) Reuter et al.(14) ve své studii sledovali pacienty s CIS s vysokým rizikem rozvojem do RS a zdravé kontroly, jež byli na začátku a po pěti letech vyšetřeni neuropsychologicky a pomocí MRI. V počátečním testování mělo 29 % pacientů poruchu kognitivních funkcí a po pěti letech byl výskyt kognitivního poškození až 54 %. Ve vícečetných regresních modelech se ukázalo, že pacienti s vyšším objemem T2 lézí již při vstupním vyšetření měli větší kognitivní deficit za pět let. Tedy, že během pěti let od počátku onemocnění dochází k dramatickému zhoršení kognice a že parametry na vstupní MRI predikují kognitivní status po pěti letech trvání onemocnění.
Mnozí autoři se věnovali srovnávání kognitivních deficitů mezi jednotlivými formami RS, ale studie podávají rozdílné výsledky. Někteří uvádějí, že pacienti s primárně-progresivní formou (PP RS) mají závažnější kognitivní deficity než pacienti s relabující remitentní formou (RR RS),(15, 16) zatímco jiní autoři tyto rozdíly nenašli.(4, 5) Např. Achiron et al.(17) uvádí, že kognitivní výkon byl horší u pacientů se sekundárně-progresivní formou (SP RS) než u pacientů s CIS, RR RS a PP RS. Comi et al.(18) uvádí, že neuropsychologické i MRI abnormality jsou větší u pacientů se SP RS. Vztahy mezi kognicí a délkou onemocnění zkoumalo velké množství autorů(19, 21) a studie přináší heterogenní výsledky. Ačkoli kognitivní deficity mohou zůstat stabilní v čase, častěji mají spíše tendenci progredovat.(21, 22, 23) Deteriorace kognitivních funkcí do pásma demence je u RS velmi vzácná.(24) Hankomäki et al.(25) uvádí, že během šestiletého sledování nedošlo k signifikantnímu poškození celkového kognitivního výkonu, ale bylo signifikantní snížení v distribuci pozornosti a rychlosti zpracování informací. Regresní model Achiron et al.(17) naznačuje, že kognitivní porucha může předcházet nástupu RS o 1,2 roky. Camp et al.(26) ve své longitudinální studii sledovali pacienty s PP RS a nezjistili za dobu dvou let sledování signifikantní rozdíly v průměrných skórech pacientů. Nicméně absolutní snížení kognice v jednotlivých testových výsledcích se objevilo u jedné třetiny pacientů. Počáteční kognitivní status při vstupním vyšetřování byl dobrým prediktorem kognitivních schopností za dva roky. Achiron et al.(17) poukázali na to, že těžké poruchy kognice se projeví pouze v relativně malé skupině pacientů a v rozsáhlém souboru již nejsou tolik patrné. V této studii se kognitivní porucha lišila od očekávaného normálního rozložení pouze v období pěti let od počátku onemocnění, což naznačuje, že pacienti v tomto terapeutickém okně mohou mít prospěch z léčebných intervencí. Amato et al.(27) v longitudinální studii zjistili, že pacienti s časným nástupem nemoci podávali horší výkony v neuropsychologickém testování a že u pediatrických pacientů brzký nástup RS s sebou nese špatnou kognitivní prognózu.(28) V pediatrické populaci s RS se uvádí kognitivní porucha ve více než 30 % a mezi alterované funkce patří pozornost, jazyk/řeč, vizuospaciální a motorické funkce, prostorová paměť, exekutiva a abstraktní uvažování.(29) Dopad tělesného postižení na kognici byl též zkoumán.(4, 30, 31) Haase et al.(30) uvádí, že výskyt kognitivní poruchy v oblasti vizuokonstruktivní a vizuální paměti byl vyšší u pacientů s RS s EDSS > nebo = 2 než u pacientů s EDSS < nebo = 1. Vyšší EDSS skóre ve spojení s kognitivní poruchou uvádí též Patti et al. (2009), kteří při zkoumání MRI zjistili i významný vztah mezi kognitivní poruchou a vyšším objemem T2 hyperintenzních a T1 hypointenzních lézí. Weisbrot et al.(32) zkoumali u dětských pacientů s RS ve věku od 8–17 let psychiatrická onemocnění a jejich vztah s kognicí. Zjistili, že kognitivní porucha se vyskytovala až u 80 % pacientů splňujících dg. psychiatrického onemocnění oproti výskytu 55 % poruch kognice u pacientů bez psychiatrické dg. Nejvíce korelovaly poruchy kognice s anxietou a poruchou nálady.
Pardini et al.(33) zkoumali izolovaný kognitivní relaps (ICR, přechodné zhoršení kognitivních funkcí u RS při absenci nových senzomotorických symptomů), a to u stabilní RR RS. Z 99 vyšetřených pacientů se vyskytla ICR u 17 pacientů, ale nesouvisela ani se subjektivně hodnocenými kognitivními deficity, ani s depresí. Pacienti s ICR měli při následujícím zhodnocení po 6 měsících významně snížený kognitivní výkon.
Studie zkoumající rizikové faktory progrese kognice se zaměřily na různé jevy. Bylo zjištěno, že kouření cigaret je pravděpodobně rizikovým faktorem pro RS,(34) je spojováno s progresivním průběhem RS(35) a snad i snížením kognitivních funkcí.(36) Více studií potvrdilo, že inhalování konopí je spojeno se sníženým kognitivním výkonem.(37, 38) Pavisian et al.(39) zjistili, že uživatelé kouřící marihuanu měli více postiženou kognici než neuživatelé. Neuropsychologickým testováním byly zjištěny narušené kompenzační mechanismy, které kouření marihuany nadále zhoršuje, což potvrdily i nálezy na strukturální a funkční MRI. Dalším rizikovým faktorem pro progresi kognitivní poruchy může být mužské pohlaví, pro což svědčí výzkumy Beatty et al.(40) i Savettieri et al.(41) Není překvapivé, že kognitivní dysfunkce mají významný dopad na činnosti běžného života(42, 43) a snižují jeho kvalitu.(44) Kognitivní porucha má nepříznivý vliv na výsledky rehabilitační péče,(45) dodržování léčebného režimu(46) a schopnost řídit auto.(47)

Znevýhodnění pacientů s RS a kognitivním deficitem se významně projevuje ve snížené zaměstnanosti, což se projevuje i po korekci tělesného omezení.(20, 48) Pacienti, jež mají kognitivní deficit, se též méně angažují v sociálních aktivitách a vyžadují větší asistenci při vykonávání běžných denních činností.(20, 49) Pacienti s kognitivním deficitem jsou více rizikoví stran ztráty zaměstnání.(50) Pacienti s CIS a RR RS vykazovali v důsledku chození do práce v nemoci výrazný úbytek pracovní produktivity a s ní spojenou rostoucí únavu, depresi, úzkost a snížení kvality života.(51) Pilotní studie Johngen et al.(52) ukazuje, že pacienti, kterým byla diagnostikována CIS a RR RS a kteří měli sníženou pracovní dobu jeden rok od stanovení diagnózy, byli unavenější, více se na nich projevil dopad onemocnění a měli nižší vnímanou osobní účast. Též se projevilo zhoršení pozornosti a paměti spojené se schopností pracovat méně hodin.

Paměť

O poruše paměti a myšlení se zmiňuje i Charcot(53) v klasickém popisu RS. Jedním z nejčastěji zmiňovaných kognitivních deficitů u pacientů s RS je subjektivní snížení mnestických funkcí, dle Grafman et al.(54) uváděné ve 40–60 %. Implicitní paměť zůstává u pacientů s RS téměř vždy intaktní.(54, 55, 56) V oblasti krátkodobé paměti pacienti nevykazují zhoršení,(19, 20) zatímco Winkelmann et al.(57) uvádí deficity pracovní paměti. V téže oblasti paměti uvádí deficity i Brissart et al.(58) u pacientů s RR RS s délkou onemocnění do 10 let. Pacienty s CIS a časnou RS zkoumali Glanz et al.(10) a zjistili deterioraci pracovní a vizuospaciální paměti.
Dlouhodobá paměť je u pacientů poškozena(59) jak ve vizuální, tak i verbální modalitě.(20) Výbavnost a rekognice v porovnání se zdravými kontrolami narušeny nejsou, ale vštípení informací se jeví jako hlavní deficit.(60, 61) Pacienti vykazují lepší výsledky v rekognici a vybavování s nápovědou oproti volnému vybavování a jsou méně schopni vytvořit nové strategie jako např. sémantické kódování(62) nebo vizuálně-imaginační techniky,(63) což může souviset se snížením exekutivních funkcí.
Vysokou prevalenci poškození verbální epizodické paměti prokázali Brissart et al.(64) Uvádějí, že deficity ve vybavování se objevují zejména v rané fázi RS a jsou spojeny s poruchou kódování. Ve verbální epizodické paměti a pracovní paměti mají deficity pacienti s progresivní formou RS.(58) Signifikantní snížení autobiografické paměti se týká vybavení sémantických vzpomínek (obecné vzpomínky) z různých časových úseků, ale ne ve výbavnosti konkrétních autobiografických momentů vztahujících se k určitému místu či času.(65) Kenealy et al.(66) uvádí, že pacienti v pokročilém stadiu onemocnění (průměrné EDSS bylo 8,5) vykazovali zjevné deficity i ve výbavnosti konkrétních autobiografických událostí. Rao et al.(20) a Klonoff et al.(67) uvádí, že sémantická paměť zůstává u pacientů s RS neporušena. Některé studie však poukazují na abnormality paměti pro slavné tváře a události,(56, 65) což snad může souviset se špatnou výbavností.

Třídění a rychlost zpracování informací

Poruchy rychlosti zpracování informací patří mezi nejběžnější kognitivní poruchy u RS.(68, 69, 70) Deficity v rychlosti zpracování informací byly detekovány i počítačovými metodami.(17, 71, 72, 73) Pacienti vykazovali pomalejší reakce, ještě větší zpomalení se projevilo při zpracování úkolů se zvyšujícící se složitostí. Pakliže však měli pacienti dostatek času k dokončení úkolu, rozdíl mezi nimi a kontrolami se neprojevil.(61) Denney et al.(74) ve své studii vyšetřovali pacienti s RR RS, PP RS a SP RS a zjistili, že všechny skupiny pacientů měly sníženou rychlost zpracování informací, přičemž nejvýrazněji byla poškozena skupina pacientů se SP RS.

Pozornost

Pacienti s RS často mívají deficit pozornosti(59, 75, 76) a dle Huijbregts et al.(77) jsou deficity znatelnější u pacientů se SP RS než u jiných forem RS. Rovněž i u pacientů s CIS byla potvrzena porucha pozornosti.(9) Huijbregts(77) zjistil, že pacienti s RR RS byli méně poškozeni stran psychomotorického tempa a pozornosti než pacienti s progresivní formou RS. McCarthy et al.(76) vyšetřovali zaměřenou a rozdělenou pozornost a zjistili zhoršení v obou doménách oproti zdravým kontrolám, výrazněji u pozornosti distribuované.

Exekutivní funkce

Drew et al.(78) uvádí, že postižení exekutivních funkcí u pacientů s RS je přítomno asi u 17 % pacientů. Rao et al.(20) uvádí horší výsledky při testování exekutivních funkcí testem Wisconsin Card Sorting Task (WCST) a Beatty et al.(79) uvádí, že pacienti v testu WCST vyřešili celkově méně kategorií než kontrolní skupina a měli větší množství perseveračních chyb. Špatná schopnost plánování u RS byla prokázána více autory.(62, 80) Ve své průřezové studii Achiron et al. (17) uvádí snížení exekutivních funkcí spolu s rychlostí třídení informací jako nejčastěji poškozenou doménu.

Fatické funkce a verbální fluence

Afázie se u pacientů s RS vyskytuje velmi zřídka. Pacienti s RS oproti zdravým kontrolám vykazují rozdíly ve fonemické i sémantické fluenci.(81) I u pacientů s CIS byly zjištěny horší výkony ve verbální fluenci(82) a dle Viterbo et al.(83) mohou predikovat přítomnost kognitivního deficitu. Potagas et al.(9) uvádí sémantickou verbální fluenci u pacientů s CIS jako jednu z nejčastěji poškozených funkcí. Amato et al.(84) uvádí, že pacienti s PP RS a SP RS hůře skórují v testech sémantické verbální fluence než pacienti s RR RS. Narušenou lexikální verbální fluenci od časného stadia RRRS až pod dobu trvání nemoci do 10 let uvádí Brissart et al.(58) Pacienti s progresivní formou vykazují deficity jak v lexikální, tak i sémantické fluenci.(58)

Vizuospaciální funkce

Zrakově-prostorové funkce nejsou tolik prozkoumané jako ostatní kognitivní domény. Rao et al.(20) uvádí, že pacienti s RS mají problémy v této oblasti. Bruce et al.(85) zjistili, že vizuospaciální funkce se zhoršují s délkou trvání onemocnění a též tíží EDDS.(86) Schultheis et al.(87) uvádí, že na základě zjištěné poruchy vizuospaciální paměti lze předpovídat zvýšené riziko dopravní nehody.

Potenciální aspekty ovlivňující kognitivní výkon

Výkon v testech kognitivních funkcí může být ovlivněn celou řadou proměnných, které jsou uvedeny dále.

DEPRESE

V prvé řadě se jedná o depresivní symptomatiku. Feinsten(88) uvádí, že deprese zhoršuje zvláště pracovní paměť. Arnett et al.(89) porovnali pacienty s RS s depresí, bez deprese a zdravé kontroly, jimž zadali sérii testů rozdělených na kognitivně náročné a nenáročné úkoly. Zjistili, že pacienti s RS s depresí mají horší výsledky než obě další skupiny v úkolech náročných na kognitivní kapacitu.
Titéž autoři Arnett et al.(90) následně srovnali stejné tři skupiny při provádění úloh zaměřených na krátkodobou a pracovní paměť a nalezli u RS pacientů s depresí selektivní deficit pracovní, ale nikoli krátkodobé paměti. Demaree et al.(91) srovnávali pacienty s těžkou a mírnou depresí se zdravými kontrolami a nalezli u pacientů s těžkou depresí horší výkony ve verbální a pracovní paměti. V obecnosti se dá říci, že deprese má celkově negativní vliv na kognitivní schopnosti, zvláště však na pozornost a paměť.

ÚNAVA

Únava bývá velmi častou stížností pacientů s RS(50) a v poslední době se jí začali badatelé více zabývat. Winkelmann et al.(57) svou studií podpořili názor, že únava má souvislost s kognitivním deficitem. Naopak jiní autoři, např. Beatty et al.,(92) vyšetřili pacienty s RS po konci pracovního dne, a ačkoliv si pacienti na duševní únavu stěžovali, nemělo to dopad na jejich výkon. Podobné výsledky uvádí Jougleux-Vie et al.,(93) kteří zjistili, že ačkoli si pacienti s RS stěžovali na únavu a tato stížnost korelovala se stížnostmi na mnestické funkce, vztah k objektivně hodnocené poruše paměti se neprokázal.

VIZUÁLNÍ A MOTORICKÉ PORUCHY

Mírné poruchy zraku mají vliv na výkon v testu Symbol Digit Modalities Test (SDMT).(85) Poruchy rychlosti orální motoriky ovlivňovaly výsledky testů vyžadujících rychlé ústní odpovědi, jako jsou např. Paced Auditory Serial Addition Test (PASAT) či Controlled Oral Word Association Test (COWAT).(94)

Potenciální aspekty ovlivňující sebeposuzování kognitivního deficitu u RS

Sebeposuzování kognitivních funkcí bylo hodnoceno i u pacientů s RS, ale potýkalo se s mnohými problémy. Přesnost těchto měření může být ovlivněna různými proměnnými. Depresivní symptomatika vede k negativnímu a pesimistickému vidění sebe sama a sebehodnocení úbytku kognice je tím agravováno. Bruce et al.(95) zjistili, že pacienti se středně těžkou depresí subjektivně hodnotili svoji kognici nejpřesněji. Naopak pacienti s mírnou depresí své paměťové potíže nadhodnocovali, zatímco pacienti s těžkou depresí tyto obtíže podhodnocovali. Autoři tento vývoj vysvětlují tak, že při progresi deprese z mírného stadia do stadia středně těžkého dojde ke zhoršení kognitivního deficitu, zatímco negativní sebehodnocení zůstává stejné a oba parametry se vyrovnají. Lovera et al.(96) ve své studii dali pacientům s RS dotazník vnímaných deficitů (PDQ), který je součástí dotazníku Kvality života u pacientů s RS (Multiple Sclerosis Quality of Life Inventory), jenž obsahuje 20 položek týkající se kognitivních potíží s výkonem podaným v PASAT a California Verbal Learning Test (CVLT). Dále pacienti vyplnili Beckovu subjektivní stupnici deprese II (Beck Depression Inventory-II) ke zhodnocení nálady. Autoři našli pouze signifikantní korelace mezi PDQ a BDI II, nikoli mezi PDQ a kognitivními testy. Bruce et al.(97) ve své studii uvádí, že subjektivně uváděné poruchy paměti (jež byly objektivně hodnoceny neuropsychologickým testováním) byly nejvíce asociovány s vyšším stupněm disociace, depresí, úzkostí a neuroticismem. Subjektivně vnímané poruchy paměti signifikantně nekorelovaly s výkonem v neuropsychologických testech. Tyto nálezy naznačily, že při stížnostech na paměťové potíže by měla být formálně zhodnocena míra disocace.
Některé studie se zaměřily na zkoumání subjektivního hodnocení kognice a jejich objektivní posouzení. Rosti-Otajärvi et al.(98) zkoumali vztah mezi subjektivním a objektivním výkonem u pacientů s RRRS a nemocných s progresivní formou RS (není specifikováno, zda primární či sekundární). Hodnotily se získané údaje subjektivního hodnocení pacientů a informací od třetích osob stran kognice a nálady a kvalita života s objektivním kognitivním zhodnocením. Výsledky studie uvádějí, skupina RR RS subjektivně pociťovala více kognitivních symptomů než skupina s progresivními formami RS, ačkoliv objektivní zhodnocení kognitivních funkcí to neprokázalo.
Schopnost vlastního sebeposouzení paměťových funkcí (metapaměť) zkoumali Beatty et al.(99) Tito autoři zjistili, že pacienti s těžším zdravotním postižením při MS nehlásili signifikantně větší potíže při zapamatování si událostí, jež se vyskytují v běžném denním fungování, ačkoli vykazovali signifikantně horší výsledky při objektivním měření paměti. Bol et al.(100) zjistili, že únava, anxieta a deprese přispívají k sebehodnocení kognice, ale nezhoršují jejich výkon v neuropsychologických testech. Smith et al.(101) ve své studii uvedli, že sebeposouzení exekutivních dysfunkcí lépe korelovalo s objektivním kognitivním výkonem než s údaji získanými od třetích osob. Mohlo by to být způsobeno tím, že deficity exekutivních funkcí nejsou tak zřejmé jako potíže s paměti a mohly informátorům snázeji uniknout. Dále zjistili, že přesnější sebeposuzování měli pacienti vzdělanější. Kinsinger et al.(102) uveřejnili, že pacienti, jejichž deprese a únava se zlepšily po behaviorální terapii, uváděli méně kognitivních příznaků, ačkoliv jejich objektivní neuropsychologický výkon zůstal stejný. Zlepšení deprese i únavy vedlo k větší přesnosti sebehodnocení kognice.

Korelace mozkového zobrazení kognitivních dysfunkcí u RS

Jednou z možností zjišťování korelace kognitivních dysfunkcí s mozkem je užití morfologického (strukturálního) zobrazení pomocí MRI.
Typickým morfologickým nálezem u RS jsou demyelinizační ložiska v bílé hmotě mozku a míchy. Kvantifikací víceložiskového postižení bílé hmoty je celkový objem hypersignálních lézí v T2-váženém MR zobrazení (lesion load). Korelací mezi objemem T2-hypersignálních lézí a postižením kognice prokázali Rao et al.(103) Na T1-vážených obrazech mozku je také možné detekovat abnormality v bílé hmotě, které se jeví jako hyposignality a zřejmě odrážejí chronické axonální léze. Následně byla opakovaně prokázána souvislost mezi postižením kognice a celkovým objemem hyper- a hyposignálních lézí.(104, 105, 106, 107) Lezak et al.(108) uvádějí, že tento vztah se týká zvláště lézí, které narušují kortiko-kortikální spojení. Síla korelace mezi kognitivními parametry a jednotlivými morfologickými markery se významně liší; k nejlepším prediktorům kognitivního deficitu patří atrofie corpus callosum.(103) Vztah k mnestickým deficitům mají zvláště demyelinizační léze v oblasti frontálního a mediálního termporálního laloku.(109, 110) Reuter F. et al.(14) zjistili, že verbální učení má souvislost s pravým frontálním lalokem, spleniem a lézemi v Brocově oblasti.
Četní autoři uvádí, že mozková atrofie je silnějším prediktorem kognitivního snížení než objem léze.(111, 112) Sumowski et al.(113) zjistili, že mozková atrofie predikovala horší paměť a schopnost učení. Nadále uvádí, že premorbidně vyšší intelektuální kapacita snižuje negativní dopad mozkové atrofie na obě zmíněné domény. Atrofie mozku(114, 115) a šedé kůry mozkové(116, 117) predikují kognitivní deficit lépe než objem lézí, ještě silnější korelace byla nalezena se šířkou třetí komory, kterou autoři interpretují jako příznak atrofie talamu, což bylo následně opakovaně prokázáno.(118, 119) Atrofie talamu je přítomna již v časných stadiích RS včetně CIS.(120, 121) Dalším predikátorem kognitivního deficitu u RS jsou intrakortikální demyelinizační léze.(122) Byly nalezeny rovněž regionální efekty: korová atrofie zvláště ve frontální a temporální oblasti má vliv na verbální plynulost,(123) rychlost zpracování informací(109) a pozorností.(123) Souvisí též s poškozením mnestických funkcí, a to jak v oblasti vizuální a pracovní paměti, (109) tak i v paměti verbální.(109, 124) Dále byly nalezeny signifikantní asociace korelace kognitivních dysfunkcí s indexy hodnotícími normálně vypadající mozkovou tkáň (normally appearing brain tissue, NABT), jako jsou zobrazování difúzního tenzoru a magnetization transfer ratio „přenos magnetického zobrazování“.(125, 126, 127, 128) Sumowski et al.(113) zjistili, že u pacientů s vyšší kognitivní rezervou (vyšší pre-morbidní verbální IQ a vzdělání) se účinky mozkové atrofie projeví později než u pacientů s nižší kognitivní rezervou. Podobné výsledky publikoval i Feinstein et al.(129) Při užití funkční magnetické rezonance během provádění kognitivních úloh více studií prokázalo, že pacienti s RS vykazují jak zvýšenou aktivaci oblastí, které se aktivují i u zdravých kontrol, tak zapojení dalších (akcesorních) kortikálních oblastí.(130, 131, 132, 133) U pacientů s vyšší kognitivní rezervou se při vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMRI) během úkolu na pracovní paměť projevila vyšší kortikální „úspornost“ (k dosažení stejného kognitivního výkonu je zapotřebí menšího objemu aktivní kortikální tkáně).(134) Zajímavé zjištění uvádí ve své studi Van Schependom et al.,(135) kteří vyšetřovali 308 pacientů s RS s kognitivním postižením a bez kognitivního poškození použitím EEG. Zjistili, že zhoršení kognice koreluje se snížením koherence EEG signálu, zřejmě v důsledku neuronálního odpojení bílé hmory spojující hemisféry. EEG analýza může nabídnout alternativní dostupný marker kognitivního postižení u RS. Vliv farmakoterapie na kognitivní deficity

Léky ovlivňují onemocnění RS mohou mít pozitivní vliv na kognici. Pliskin et al.(136) zjistili větší zlepšení ve vizuální paměti u 30 pacientů léčených interferonem beta-1b ve srovnání s placebem. V další rozsáhlé studii bylo 149 pacientů léčeno inteferonem beta-1b a pacienti vykazovali větší zlepšení v PASAT během tříletého a pětiletého sledování.(137) I další výsledky s interferonem beta-1a vypadají slibně. Fischer et al.(138) testovali 166 pacientů léčených interferonem beta-1a detailní kognitivní baterií zaměřenou na zpracování informací, učení a paměť, dále vizuspaciální a exekutivní funkce, a nakonec verbální schopnosti a pozornost. Zlepšení nalezli ve všech doménách kromě verbálních schopností a pozornosti a pomalejší zhoršení v PASAT. Weinstein et al.(139) neprokázali zlepšení kognitivních funkcí při užívání glatiramer acetátu.
Inhibitory cholinesterázy bývají užívány k léčbě paměti, zvláště u pacientů trpících Alzheimerovou demencí. V nezaslepené studii donepezilu u pacientů s RS došlo ke zlepšení pozornosti, paměti a exekutivních funkcí, stejně jako byly pozitivně ovlivněny některé aspekty chování.(140) Ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii Krupp et al.(141) našli u pacientů užívajících donepezil zlepšení ve verbální paměti, stejně jako v subjektivním zhodnocení paměti. Tito stejní autoři však tato zjištění nereplikovali ve své rozsáhlejší studii čítající 120 pacientů.(

142) Ačkoliv ze začátku randomizované kontrolované studie ukazovaly slibné výsledky, replikace v rozsáhlejších studiích tyto účinky na kognici nepotvrdily. Shaygannejad et al.(143) také neprokázali pozitivní účinek na kognici při užívání dalšího inhibitoru cholinesterázy, a to rivastigminu.
Geisler et al.(144) uvádí, že léky proti únavě jako amantadin mohou zlepšit kognici u pacientů s RS ve studii, v níž pacienti užívající amantidin podali lepší výkony v testu SDMT oproti pacientům s placebem a užívajícím pemoline. V opozici s touto studií jsou výsledky Sailera et al.,(145) v níž nezjistili rozdíly v účinku amantadinu ve srovnání s placebo skupinou.
Příslibem zlepšení kognice u RS může být též užívání amfetaminů. Benedict et al.(146) zjistili zlepšení se sulfátem 1-amfetaminem v testu SDMT a PASAT. V další, o mnoho rozsáhlejší studii 151 pacientů Morrow et al.(147) neprokázali zlepšení v testu SDMT, ale byla zlepšena verbální a vizuální paměť (byla měřena testy CVLT a Brief Visuospatial Memory Test – BVMT). Z užívání ginkgo biloba neměli pacienti žádný benefit stran zlepšení kognice.(148)

Kognitivní rehabilitace

Jeden z prvních výzkumů zabývajících se kognitivní rehabilitací provedli Jonsson et al.(149) a došli k překvapivému výsledku, že léčení kognitivních funkcí vedlo ke snížení depresivní symptomatiky, ale nepřineslo žádné benefity stran zlepšení kognitivních funkcí. Ani Lincoln et al.(150) nepřinesli výsledky pozitivního efektu rehabilitace, poněvadž v jejich vzorku 240 pacientů

s RS pacienti subjektivně nevnímali po rehabilitaci zlepšení. Ještě větším zklamáním byly výsledky kvalitně navržené dvojitě zaslepené randomizované studie Solari et al.,(151) v níž nebyly nalezeny rozdíly mezi specifickým počítačovým tréninkem paměti a pozornosti a kontrolní úlohou, která obsahovala trénink vizuokonstrukční a vizuomotorické koordinace. Novější výzkumy přináší optimističtější výsledky než předešlé studie. Chiaravalloti et al.(152) svou studií vyzdvihují vliv kognitivního rehabilitačního programu na deficity paměti a učení s využitím práce s kontextem a imaginací. Pozitivní účinek facilitačního programu zaměřeného na vizuální představivost může kompenzovat horší výbavnost osobních paměťových vzpomínek.(153) Je zdůrazněna i důležitost správného výběru pacientů, větší výtěžnost mají pacienti se středně těžkým poškozením. Plohman et al.(154) našli ve své studii zlepšení pozornostních deficitů při počítačovém tréninku této domény. Vogt et al.(155) zkoumali vliv počítačového tréninku zaměřeného na pracovní paměť a zjistili, že přinesl benefity nejen v oblasti pracovní paměti, ale i rychlosti myšlení. Pozitivní efekt počítačové kognitivní rehabilitace uvádí i jiní autoři, (156, 157, 158, 159) a to zejména v oblasti pozornosti, procesu třídění informací a exekutivních funkcí. Dle Shatil et al.(159) je tedy kognitivní trénink důležitý ke zlepšení kognitivních funkcí a podporuje plasticitu neuronů u pacientů s RS.
Kromě cíleného efektu rehabilitace kognitivní byl nedávno prokázán i pozitivní efekt tělesného cvičení. Beier et al.(160) ve svém výzkumu podporují hypotézu pozitivního vlivu tělesné zdatnosti na zlepšení exekutivních funkcí. Pozitivní vliv fyzické aktivity na kognici uvádí i Sandroff et al.(161) Leavitt et al.(162) ve své studii zjistili, že aerobní cvičení vedlo ke zvýšení hipokampálního objemu a konektivity, což mělo za následek zlepšení paměti u pacientů s RS.

Prohlášení: autorka v souvislosti s tématem práce v posledních 12 měsících nespolupracovala s žádnou farmaceutickou firmou.

Literatura:

1. HAVRDOVÁ, E., a kol. Neuroimunologie. Praha : Maxdorf, 2001, viii, 451 s.
2. HAVRDOVÁ, E., a kol. Roztroušená skleróza. 1. vyd., Praha: Mladá fronta, 2013, 485 s. 3. HAVRDOVÁ, E. Roztroušená skleróza: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha : Maxdorf, 2005, 89 s.
4. BEATTY, WW., GOODKIN, DE., HERTSGAARD, D., et al. Clinical and demographic predictors of cognitive performance in multiple sclerosis. Do diagnostic type, disease duration, and disability matter? Arch Neurol, 1990, 47, p. 305–308.
5. RAO, SM., LEO, GJ., BERNARDIN, L., et al. Cognitive dysfunction in multiple sclerosis. I. frequency, patterns, and prediction. Neurology, 1991, 41, p. 685–691.
6. BORGHI, M., CAVALLO, M., CARLETTO, S., et al. Presence and Significant Determinants of Cognitive Impairment in a Large Sample of Patients with Multiple Sclerosis. PLoS One, 2013, Jul 29, 8, p. e69820.
7. ACHIRON, A., BARAK, Y. Cognitive changes in early MS: a call for common framework. J Neurol Sci, 2006, 245, p. 47–55.
8. FEUILLET, L., REUTER, F., AUDOIN, B., et al. Early cognitive impairment in patients with clinically isolated syndrome suggestive of multiple sclerosis. Mult Scler, 2007, 13, p. 124–127.
9. POTAGAS, C., GIOGKARAKI, E., KOUTSIS, G., et al. Cognitive impairment in different MS subtypes and clinically isolated syndromes. J Neurol Sci, 2008, 267, p. 100–106.
10. GLANZ, BI., DÉGANO, IR., RINTELL, DJ., et al. Work productivity in relapsing multiple sclerosis: associations with disability, depression, fatigue, anxiety, cognition, and health-related quality of life. Value Health, 2012, 8, p. 1029–1035.
11. PIRAS, MR., MAGNANO, I., CANU, EDG., et al. Longitudinal study of cognitive dysfunction in multiple sclerosis: neuropsychological, neuroradiological, and neurophysiological findings. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 2003, 74, p. 878–885.
12. BERGENDAL, G., FREDRIKSON, S., ALMKVIST, O. Selective decline in information processing in subgroups of multiple sclerosis: an 8 year old longitudinal study. Europ Neurol 2007, 57, p. 193–202.
13. AMATO, MP., RAZZOLINI, L., GORETTI, B., et al. Cognitive reserve and cortical atrophy in multiple sclerosis: a longitudinal study. Neurology, 2013, 780, p. 1728–1733. 14. REUTER, F., ZAARAOUI, W., CRESPY, L., et al. Cognitive impairment at the onset of multiple sclerosis: relationship to lesion location. Mult Scler, 2011, 17, p. 755–758. 15. HUIJBREGTS, SC., KALKERS, NF., DE SONNEVILLE, LM., et al. Differences in cognitive impairment of relapsing remitting, secondary, and primary progressive MS. Neurology, 2004, 63, p. 335–339.
16. RUET, A., DELORIE, M., CHARRÉ-MORIN, J., et al. Cognitive impairment differs between primary progressive and relapsing-remitting MS. Neurology, 2013, 80, p. 1501–1508.
17. ACHIRON, A., CHAPMAN, J., MAGALASHVILI, D., et al. Modeling of cognitive impairment by disease duration in multiple sclerosis: a cross-sectional study. PLoS One, 2013, Aug 1, 8, p. e71058.
18. COMI, G., FILIPPI, M., MARTINELLI, V., et al. Brain MRI correlates of cognitive impairment in primary and secondary progressive multiple sclerosis. J Neurol Sci, 1995, 132, p. 222–227.
19. HEATON, RK., NELSON, LM., THOMPSON, DS., et al. Neuropsychological findings in relapsing-remitting and chronic-progressive multiple sclerosis. J Consult Clin Psychol, 1985, 53, p. 103–110.
20. RAO, SM., LEO, GJ., BERNARDIN, L., et al. Cognitive dysfunction in multiple sclerosis. I. Frequency, patterns, and prediction. Neurology, 1991, 41, p. 685–691.
21. KUJALA, P., PORTIN, R., RUUTIAINEN, J. The progress of cognitive decline in multiple sclerosis. A controlled 3-year follow-up. Brain, 1997, 120, p. 289–297.
22. AMATO, MP., PONZIANI, G., SIRACUSA, G., et al. Cognitive dysfunction in early-onset multiple sclerosis: a reappraisal after 10 years. Arch Neurol, 2001, 58, p. 1602–1606.
23. BAGERT, B., CAMPLAIR, P., BOURDETTE, D. Cognitive dysfunction in multiple sclerosis: natural history, pathophysiology and management. CNS Drugs, 2002, 16, p. 445–455. 24. LANGDON, DW., AMATO, MP., BORINGA, J., et al. Recommendations for a Brief International Cognitice Assessment for Multiple Sclerosis (BICAMS). Mult Scler, 2012, 18, p. 891–898.
25. HANKOMÄKI, E., MULTANEN, J., KINNUNEN, E., et al. The progress of cognitive decline in newly diagnosed MS patients. Acta Neurol Scand, 2014, 129, p. 184–191.
26. CAMP, JS., STEVENSON, VL., THOMPSON AJ., et al. A longitudinal study of cognition in primary progressive multiple sclerosis. Brain, 2005, 128, p. 2891–2898. 27. AMATO, MP., PONZIANI, G., SIRACUSA, G., et al. Cognitive dysfunction in early onset multiple sclerosis: a reappraisal after 10 years. Arch Neurol, 2001, 58, p. 1602–1606.
28. AMATO, MP., GORETTI, B., GHEZZI, A., et al. Cognitive and psychosocial features in childhood and juvenile MS: two year follow up. Neurology, 2010, 75, p. 1134–1140. 29. GHEZZI, A., GORETTI, B., PORTACCIO, E., ROSCIO, M., et al. Cognitive impairment in pediatric multiple sclerosis. Neurol Sci, 2010, 31, p. 215–218.
30. HAASE, CG., LIENEMANN, M., FAUSTMANN, PM. Neuropsychological deficits but not coping strategies are related to physical disability in multiple sclerosis. Eur Arch Psychiatry Clin Neurosci, 2008, 258, p. 35–39.
31. PATTI, F., AMATO, M., TROJANO, M., et al. Cognitive impairment and its relation with disease measures in mildly disabled patients with relapsing-remitting multiple sclerosis: Baseline results from the cognitive impairment in multiple sclerosis (COGIMUS) study. Mult Scler, 2009, 15, p. 779–788.
32. WEISBROT, D., CHARVET, L., SERAFIN, D., et al. Psychiatric diagnoses and cognitive impairment in pediatric multiple sclerosis. Mult Scler, 2014, 5, p. 588–593. 33. PARDINI, M., UCCELLI, A., GRAFMAN, J., et al. Isolated cognitive relapses in multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 2014, Mar 31, doi: 10.1136/ jnnp-2013-307275. Epub ahead of print.
34. HAWKES, CH. Smoking is a risk factor for multiple sclerosis: a metanalysis. Mult Scler, 2007, 13, p. 610–615.
35. PITTAS, F., PONSONBY, AL., VAN DER MEI, IA., et al. Smoking is associated with progressive disease course and increased progression in clinical disability in a prospective cohort of people with multiple sclerosis. J Neurol, 2009, 256, p. 577–585. 36. STAFF, NP., LUCCHINETTI, CF., KEEGAN, BM. Multiple sclerosis with predominant, severe cognitive impairment. Arch Neurol, 2009, 66, p. 1139–1143.
37. MESSINIS, L., KYPRIANIDOU, A., MALEFAKI, S., et al. Neuropsychological deficits in long term frequent cannabis users. Neurology, 2006, 66, p. 737–739.
38. GHAFFAR, O., FEINSTEIN, A. Multiple sclerosis and cannabis: a cognitive and psychiatric study. Neurology, 2008, 71, p. 164–169.
39. PAVISIAN, B., MACINTOSH, BJ., SZILAGYI, G., et al. Effects of cannabis on cognition in patients with MS: A psychometric and MRI study. Neurology, 2014, Apr 30. Epub ahead of print.
40. BEATTY, WW., AUPPERLE, RL. Sex differences in cognitive impairment in multiple sclerosis. Clin Neuropsychol, 2002, 16, p. 472–480.
41. SAVETTIERI, G., MESSINA, D., ANDREOLI, V., et al. Gender related effect of clinical and genetic variables on the cognitive impairment in multiple sclerosis. J Neurol, 2004, 251, p. 1208–1214.
42. DESOUSA, EA., ALBERT, RH., KALMAN, B. Cognitive impairments in multiple sclerosis: a review. Am J Alzheimer’s Dis Other Demen, 2002, 17, p. 23–29.
43. BOBHOLZ, JA., RAO, SM. Cognitive dysfunction in multiple sclerosis: a review of recent developments. Curr Opin Neurol, 2003, 16, p. 283–288.
44. BENITO-LEÓN, J., MORALES, JM., RIVERA-NAVARRO, J. Health-related quality of life and its relationship to cognitive and emotional functioning in multiple sclerosis patients. Eur J Neurol, 2002, 9, p. 497–502.
45. LANGDON, DW., THOMPSON, AJ. Multiple sclerosis: A preliminary study of selected variables affecting rehabilitation outcome. Mult Scler, 1999, 5, p. 94–100. 46. BRUCE, JM., BRUCE, AS., HANCOCK, L., et al. Self-reported memory problems in multiple sclerosis: Influence of psychiatric status and normative dissociative experiences. Arch Clin Neuropsychol, 2010, 25, p. 39–48.
47. SCHULTHEIS, MT., WEISSER, V., ANG, J., et al. Examining the relationship between cognition and driving performance in multiple sclerosis. Arch Phys Med Rehabil, 2010, 91, p. 465–473.
48. HONARMAND, K., AKBAR, N., KOU, N., et al. Predicting employment status in multiple sclerosis patients: The utility of the MS functional composite. J Neurol, 2011, 258, p. 244–249.
49. AMATO, MP., PONZIANI. G., PRACUCCI, G., et al. Cognitive impairment in early-onset multiple sclerosis. Pattern, predictors, and impact on everyday life in a 4-year follow-up. Arch Neurol, 1995, 52, p. 168–172.
50. ZAJICEK, JP., INGRAM, WM., VICKERY, J., et al. Patient-orientated longitudinal study of multiple sclerosis in south west England (The South West Impact of Multiple Sclerosis Project, SWIMS). 1: Protocol and baseline characteristics of cohort. BMC Neurol, 2010, 10, p. 88.
51. GLANZ, IB., HEALY, BC., HVIID, LE., et al. Cognitive deterioration in patients with early multiple sclerosis: a 5-year study. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 2012, 22, p. 38–43.
52. JONGEN, PJ., WESNES, K., VAN GEEL, B., et al. COGNISEC study group. Relationship between Working Hours and Power of Attention, Memory, Fatigue, Depression and Self-Efficacy One Year after Diagnosis of Clinically Isolated Syndrome and Relapsing Remitting Multiple Sclerosis. PLoS One, 2014, 9, p. e96444.
53. CHARCOT, JM. Lectures on the Diseases of the Nervous System Delivered at la Salpetriere. London : New Sydenham Society, 1877.
54. GRAFMAN, J., RAO, S., BERNARDIN, L., et al. Automatic memory processes in patients with multiple sclerosis. Arch Neurol, 1991, 48, p. 1072–1075.
55. RAO, SM. Neuropsychology of multiple sclerosis: a critical review. J Clin Exp Neuropsychol, 1986, 8, p. 503–542.
56. BEATTY, WW., GOODKIN, DE., MONSON, N., et al. Cognitive disturbances in patients with relapsing remitting multiple sclerosis. Arch Neurol, 1989, 46, p. 1113–1119. 57. WINKELMANN, A., ENGEL, C., APEL, A., et al. Cognitive impairment in multiple sclerosis. J Neurol, 2008, 255, p. 309–310.
58. BRISSART, H., MORELE, E., BAUMANN, C., et al. Cognitive impairment among different clinical courses of multiple sclerosis. Neurol Res, 2013, 35, p. 867–872.
59. CHIARAVALLOTI ND., DELUCA, J. Cognitive impairment in multiple sclerosis. Lancet Neurol, 2008, 7, p. 1139–1151.
60. DELUCA, J., GAUDINO, EA., DIAMOND, BJ., et al. Acquisition and storage deficits in multiple sclerosis. J Clin Exp Neuropsychol, 1998, 20, p. 376–390.
61. DEMAREE, HA., DELUCA, J., GAUDINO, EA., et al. Speed of information processing as a key deficit in multiple sclerosis: Implications for rehabilitation. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 1999, 67, p. 661–663.
62. ARNETT, PA., RAO, SM., GRAFMAN, J., et al. Executive functions in multiple sclerosis: An analysis of temporal ordering, semantic encoding, and planning abilities. Neuropsychology, 1997, 11, p. 535–544.
63. CANELLOPOULOU, M., RICHARDSON, JT. The role of executive function in imagery mnemonics: evidence from multiple sclerosis. Neuropsychologia, 1998, 36, p. 1181–1188.
64. BRISSART, H., MORELE, E., BAUMANN, C., et al. Verbal episodic memory in 426 multiple sclerosis patients: impairment in encoding, retrieval or both? Neurol Sci, 2012, 33, p. 1117–1123.
65. PAUL, RH., BLANCO, CR., HAMES, KA., et al. Autobiographical memory in multiple sclerosis. J Int Neuropsychol Soc, 1997, 3, p. 246–251.
66. KENEALY, P., BEAUMONT, JG., LINTERN, T., et al. Autobiographical memory in advanced multiple sclerosis: Assessment of episodic and personal semantic memory across three time spans. J Int Neuropsychol Soc, 2002, 8, p. 855–860.
67. KLONOFF, H., CLARK, C., OGER, J., et al. Neuropsychological performance in patients with mild multiple sclerosis. J Nerv Ment Dis, 1991, 179, p. 127–131.
68. BENEDICT, RH., COOKFAIR, D., GAVETT, R., et al. Validity of the minimal assessment

of mS patients: a consensus approach. Clin Neuropsychol, 2002, 16, p. 381–397. 69. DELUCA, J., CHELUNE, GJ., TULSKY, DS., et al. Is speed of processing or working memory the primary information processing deficit in multiple sclerosis? J Clin Exp Neuropsychol, 2004, 26, p. 550–562.
70. DENNEY, DR., LYNCH, SG., PARMENTER, BA. A 3-year longitudinal study of cognitive impairment in patients with primary progressive multiple sclerosis: speed matters. J Neurol Sci, 2008, 267, p. 129–136.
71. ACHIRON, A., DONIGER, GM., HAREL, Y., et al. Prolonged response times characterize cognitive performance in multiple sclerosis. Eur J Neurol, 2007, 14, p. 1102–1108. 72. LAZERON, RH., DE SONNEVILLE, LM., SCHELTENS, P., et al. Cognitive slowing in multiple sclerosis is strongly associated with brain volume reduction. Mult Scler, 2006, 12, p. 760–768.
73. YOUNES, M., HILL, J., QUINLESS, J., et al. Internet-based cognitive testing in multiple sclerosis. Mult Scler, 2007, 13, p. 1011–1019.
74. DENNEY, D., SWOROWSKIA, A., LYNCH, S. Cognitive impairment in three subtypes of multiple sclerosis. Arch Clin Neuropsychol, 2005, 20, p. 967–981.
75. KUJALA, P., PORTIN, R., REVONSUO, A., et al. Attention related performance in two cognitively different subgroups of patients with multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 1995, 59, p. 77–82.
76. McCARTHY, M., BEAUMONT, JG., THOMPSON, R., et al. Modality-specific aspects of sustained and divided attentional performance in multiple sclerosis. Arch Clin Neuropsychol, 2005, 20, p. 705–718.
77. HUIJBREGTS, SCJ., KALKERS, NF., DE SONNEVILLE, LMJ., et al. Cognitive impairment and decline in different MS subtypes. J Neurol Sci, 2006, 245, p. 187–194. 78. DREW, M., TIPPETT, LJ., STARKEY, NJ., et al. Executive dysfunction and cognitive impairment in a large community-based sample with multiple sclerosis form New Zealand: a descriptive study. Arch Clin Neuropsychol, 2008, 23, p. 1–19.
79. BEATTY, WW., MONSON, N. Problem solving by patients with multiple sclerosis: Comparison of performance on the Wisconsin and California card sorting tests. J Int Neuropsychol Soc, 1996, 2, p. 134–140.
80. FOONG, J., ROZEWICZ, L., QUAGHEBEUR, G., et al. Executive function in multiple sclerosis. The role of frontal lobe pathology. Brain, 1997, 120, p. 15–26.
81. HENRY, JD., BEATTY, WW. Verbal fluency deficits in multiple sclerosis. Neuropsychologia, 2006, 44, p. 1166–1174.
82. ANHOQUE, CF., BICCAS-NETO, L., DOMINGUES, SC., et al. Cognitive impairment is correlated with reduced quality of life in patients with clinically isolated syndrome. Arq Neuropsyquiatr, 2013, 71, p. 74–77.
83. VITERBO, RG., IAFFALDANO, P., TROJANO, M. Verbal fluency deficits in clinically isolated syndrome suggestive of multiple sclerosis. J Neurol Sci, 2013, 15, 330, p. 56–60.
84. AMATO, MP., PORTACCIO, E., GORETTI, B., et al. Association of neocortical volume changes with cognitive deterioration in relapsing-remitting multiple sclerosis. Arch Neurol, 2007, 64, p. 1157–1161.
85. BRUCE, JM., BRUCE, AS., ARNETT, PA. Mild visual acuity disturbances are associated

with performance on tests of complex visual attention in MS. J Int Neuropsychol Soc, 2007, 13, p. 544–548.
86. SCHULZ, D., KOPP, B., KUNKEL, A., et al. Cognition in the stage multiple sclerosis. J Neurol, 2006, 253, p. 1002–1010.
87. SCHULTHEIS, MT., WEISSER, V., ANG, J., et al. Examining the relationship between cognition and driving performance in multiple sclerosis. Arch Phys Med Rehabil, 2010, 91, p. 465–473.
88. FEINSTEIN, A. Mood disorders in multiple sclerosis and the effects on cognition. J Neurol Sci, 2006, 245, p. 63–66.
89. ARNETT, PA., HIGGINSON, CI., VOSS, WD., et al. Depressed mood in multiple sclerosis: Relationship to capacity-demanding memory and attentional functioning. Neuropsychology, 1999, 13, p. 434–446.
90. ARNETT, PA., HIGGINSON, CI., VOSS, WD., et al. Depression in multiple sclerosis: Relationship to working memory capacity. Neuropsychology, 1999, 13, p. 546–556.
91. DEMAREE, HA., GAUDINO, E., DELUCA, J. The relationship between depressive symptoms and cognitive dysfunction in multiple sclerosis. Cogn Neuropsychiatry, 2003, 8, p. 161–171.
92. BEATTY, WW., GORETTI, B., SIRACUSA, G., et al. Changes in neuropsychological test performance over the workday in multiple sclerosis. Clin Neuropsychol, 2003, 17, p. 551–560.
93. JOUGLEUX-VIE, C., DUHIN, E., DEKEN, V., et al. Does fatigue complaint reflect memory impairment in multiple sclerosis? Mult Scler Int, 2014, Article ID 692468, 6 p. 94. ARNETT, PA., SMITH, MM., BARWICK, FH., et al. Oralmotor slowing in multiple sclerosis: Relationship to neuropsychological tasks requiring an oral response. J Int Neuropsychol Soc, 2008, 14, p. 454–462.
95. BRUCE, JM., ARNETT, PA. Self-reported everyday memory and depression in patients with multiple sclerosis. J Clin Exp Neuropsychol, 2004, 26, p. 200–214. 96. LOVERA, J., BAGERT, B., SMOOT, KH., et al. Correlations of perceived deficits questionnaire of multiple sclerosis quality of life inventory with Beck depression inventory and neuropsychological tests. J Rehabil Res Dev, 2006, 43, p. 73–82.
97. BRUCE, JM., HANCOCK, LM., ARNETT, P., et al. Treatment adherence in multiple sclerosis: Association with emotional status, personality, and cognition. J Behav Med, 2010, 33, p. 219–227.
98. ROSTI-OTAJÄRVI, E., RUUTIAINEN, J., HUHTALA, H., et al. Relationship between subjective and objective cognitive performance in multiple sclerosis. Acta Neurol Scand, 2014, doi: 10.1111/ane.12238 (Epub ahead of print).
99. BEATTY, WW., MONSON, N. Metamemory in multiple sclerosis. J Clin Exp Neuropsychol, 1991, 13, p. 309–327.
100. BOL, Y., DUITS, AA., HUPPERTS, RM., et al. The impact of fatigue on cognitive functioning in patients with multiple sclerosis. Clin Rehabil, 2010, 24, p. 854–862.
101. SMITH, MM., ARNETT, PA. Awareness of executive functioning deficits in multiple sclerosis: Self versus informant ratings of impairment. J Clin Exp Neuropsychol, 2010, 32, p. 780–787.
102. KINSINGER, SW., LATTIE, E., MOHR, DC. Relationship between depression, fatigue, subjective cognitive impairment, and objective neuropsychological functioning in patients with multiple sclerosis. Neuropsychology, 2010, 24, p. 573–580. 103. RAO, SM., LEO, GJ., HAUGHTON, VM., et al. Correlation of magnetic resonance imaging with neuropsychological testing in multiple sclerosis. Neurology, 1989, 39(2 Pt 1), p. 161–166.
104. HOHOL, MJ., GUTTMANN, CR., ORAV, J., et al. Serial neuropsychological assessment and magnetic resonance imaging analysis in multiple sclerosis. Arch Neurol, 1997, 54, p. 1018–1025.
105. ROVARIS, M., FILIPPI, M., FALAUTANO, M., et al. Relation between MR abnormalities and patterns of cognitive impairment in multiple sclerosis. Neurology, 1998, 50, p. 1601–1608.
106. SPERLING, RA., GUTTMANN, CR., HOHOL, MJ., et al. Regional magnetic resonance imaging lesion burden and cognitive function in multiple sclerosis: A longitudinal study. Arch Neurol, 2001, 58, p. 115–121.
107. LAZERON, RH., BORINGA, JB., SCHOUTEN, M., et al. Brain atrophy and lesion load as explaining parameters for cognitive impairment in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis, 2005, 11, p. 524–531.
108. LEZAK, MD., HOWIESON, DB., LORING, DW. Neuropsychological assessment fourth edition. Oxford University Press, London, 2004.
109. TEKOK-KILIC, A., BENEDICT, RH., WEINSTOCK-GUTTMAN, B., et al. Independent contributions of cortical gray matter atrophy and ventricle enlargement for predicting neuropsychological impairment in multiple sclerosis. Neuroimage, 2007, 36, p. 1294–1300.
110. SÁNCHEZ, MP., NIETO, A., BARROSO, J., et al. Brain atrophy as a marker of cognitive impairment in mildly disabling relapsing-remitting multiple sclerosis. Eur J Neurol, 2008, 15, p. 1091–1099.
111. BENEDICT, RH., WEINSTOCK-GUTTMAN, B., FISHMAN, I., et al. Prediction of neuropsychological impairment in multiple sclerosis: Comparison of conventional magnetic resonance imaging measures of atrophy and lesion burden. Arch Neurol, 2004, 61, p. 226–230.
112. CALABRESE, M., ROCCA, MA., ATZORI, M., et al. A 3-year magnetic resonance imaging study of cortical lesions in relapse-onset multiple sclerosis. Ann Neurol, 2010, 67, p. 376–383.
113. SUMOWSKI, JF., WYLIE, GR., CHIARAVALLOTI, N., et al. Intellectual enrichment lessens the effect of brain atrophy on learning and memory in multiple sclerosis. Neurology, 2010, 74, p. 1942–1945.
114. BENEDICT, RH., CARONE, DA., BAKSHI, R. Correlating brain atrophy with cognitive dysfunction, mood disturbances, and personality disorder in multiple sclerosis. J Neuroimaging, 14, p. 36–45.
115. SUMMERS, M., FISNIKU, L., ANDERSON, V., et al. Cognitive impirment in relapsingremitting multiple sclerosis can be predicted by imaging performed several years earlier. Mult Scler, 2008, 14, p. 197–204.
116. BENEDICT, RH., BRUCE, JM., DWYER, MG., et al. Neocortical atrophy, third ventricular width, and cognitive dysfunction in multiple sclerosis. Arch Neurol, 2006, 63, p. 1301–1306.
117. CALABRESE, M., AGOSTA, F., RINALDI, F., et al. Cortical lesions and atrophy associated with cognitive impairment in relapsing-remitting multiple sclerosis. Arch Neurol, 2009, 66, p. 1144–1150.
118. HOUTCHENS, MK., BENEDICT, RHB., KILLIANY, R,. et al. Thalamic atrophy and cognition in multiple sclerosis. Neurology, 2007, 69, p. 1213–1223.
119. BENEDICT, RH., HULST, HE., BERGSLAND, N. Clinical significance of atrophy and white matter mean diffusivity within the thalamus of multiple sclerosis patients. Mult Scler, 2013, 19, p. 1478–1484.
120. HENRY, RG., SHIEH, M., OKUDA, DT., et al. Regional grey matter atrophy in clinically isolated syndromes at presentation. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 2008, 79, p. 1236–1244.
121. RAMASAMY, D., BENEDICT, R., COX, J., et al. Extent of cerebellum, subcortical and cortical atrophy in patients with MS. A case-control study. J Neurol Sci, 2009, 282, p. 47–54.
122. ROOSENDAAL, SD., MORAAL, B., POUWELS, PJ., et al. Accumulation of cortical lesions in MS: Relation with cognitive impairment. Mult Scler, 2009, 15, p. 708–714.
123. AMATO, MP., BARTOLOZZI, ML., ZIPOLI, V., et al. Neocortical volume decrease in relapsing-remitting MS patients with mild cognitive impairment. Neurology, 2004, 63, p. 89–93.
124. BENEDICT, RH., ZIVADINOV, R., CARONE, DA., et al. Regional lobar atrophy predicts memory impairment in multiple sclerosis. AJNR Am J Neuroradiol, 2005, 26, p. 1824–1831.
125. FILIPPI, M., TORTORELLA, C., ROVARIS, M., et al. Changes in the normal appearing brain tissue and cognitive impairment in multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psych, 2000, 68, p. 157–161.
126. ROVARIS, M., IANNUCCI, G., FALAUTANO, M., et al. Cognitive dysfunction in patients with mildly disabling relapsing-remitting multiple sclerosis: An exploratory study with diffusion tensor MR imaging. J Neurol Sci, 2002, 195, p. 103–109.
127. DINEEN, RA., VILISAAR, J., HLINKA, J., et al. Disconnection as a mechanism for cognitive dysfunction in multiple sclerosis. Brain, 2009, 132, p. 239–249.
128. WARLOP, NP., ACHTEN, E., FIEREMANS, E., et al. Transverse diffusivity of cerebral parenchyma predicts visual tracking performance in relapsing-remitting multiple sclerosis. Brain Cogn, 2009, 71, p. 410–415.
129. FEINSTEIN, A., LAPSHIN, H., O‘CONNOR, P., et al. Sub-threshold cognitive impairment in multiple sclerosis: the association with cognitive reserve. J Neurol, 2013, 260, p. 2256–2261.
130. BOBHOLZ, JA., RAO, SM., LOBECK, L., et al. fMRI study of episodic memory in relapsing-remitting MS: Correlation with T2 lesion volume. Neurology, 2006, 14, 67, p. 1640–1645.
131. CADER, S., CIFELLI, A., ABU-OMAR, Y., et al. Reduced brain functional reserve and altered functional connectivity in patients with multiple sclerosis. Brain, 2006, 129, p. 527–537.
132. FORN, C., BARROS-LOSCERTALES, A., ESCUDERO, J., et al. Cortical reorganization during PASAT task in MS patients with preserved working memory functions. Neuroimage, 2006, 31, p. 686–691.
133. BONZANO, L., PARDINI, M., MANCARDI, GL., et al. Structural connectivity influences brain activation during PVSAT in multiple sclerosis. Neuroimage, 2009, 44, p. 9–15.
134. SUMOWSKI, JF., WYLIE, GR., DELUCA, J., et al. Intellectual enrichment is linked to cerebral efficiency in multiple sclerosis: Functional magnetic resonance imaging evidence for cognitive reserve. Brain, 2010, 133, p. 362–374.
135. VAN SCHEPENDOM, J., GIELEN, J., LATON, J., et al. Graph theoretical analysis indicates cognitive impairment in MS stems from neural disconnection. Neuroimage Clin, 2014, 4, p. 403–410.
136. PLISKIN, NH., HAMER, DP., GOLDSTEIN, DS. et al. Improved delayed visual reproduction test performance in multiple sclerosis patients receiving interferon beta-1b. Neurology, 1996, 47, p. 1463–1468.
137. KAPPOS, L., FREEDMAN, MS., POLMAN, CH., et al. Long-term effect of early treatment with interferon beta-1b after a first clinical event suggestive of multiple sclerosis: 5 year active treatment extension of the phase 3 BENEFIT trial. Lancet Neurol, 2009, 8, p. 987–997.
138. FISCHER, JS., PRIORE, R., JACOBS, L., et al. Neuropsychological effects of interferon beta-1a in relapsing multiple sclerosis. Ann Neurol, 2000 Dec, 48, p. 885–892. 139. WEINSTEIN, A., SCHWID, SIL., SCHIFFER, RB., et al. Neuropsychologic status in multiple sclerosis after treatment with glatiramer. Arch Neurol, 1999, 56, p. 319–324. 140. GREENE, YM., TARIOT, PN., WISHART, H., et al. A 12-week, open trial of donepezil hydrochloride in patients with multiple sclerosis and associated cognitive impairments. J Clin Psychopharmacol, 2000, 20, p. 350–356.
141. KRUPP, LB., CHRISTODOULOU, C., MELVILLE, P., et al. Donepezil improved memory in multiple sclerosis in a randomized clinical trial. Neurology, 2004, 63, p. 1579–1585.
142. KRUPP, LB., CHRISTODOULOU, C., MELVILLE, P., et al. Multicenter randomized clinical trial of donepezil for memory impairment in multiple sclerosis. Neurology, 2011, 76, p. 1500–1507.
143. SHAYGANNEJAD, V., JANGHORBANI, M., ASHTARI, F., et al. Effects of rivastigmine on memory and cognition in multiple sclerosis. Can J Neurol Sci, 2008, 35, p. 476–481.
144. GEISLER, MW., SLIWINSKI, M., COYLE, PK., et al. The effects of amantadine and pemoline on cognitive functioning in multiple sclerosis. Arch Neurol, 1996, 53, p. 185–188.
145. SAILER, M., HEINZE, HJ., SCHOENFELD, MA., et al. Amantadine influences cognitive processing in patients with multiple sclerosis. Pharmacopsychiatry, 2000, 33, p. 28–37.
146. BENEDICT, RH., MUNSCHAUER, F., ZAREVICS, P., et al. Effects of l-amphetamine sulfate on cognitive function in multiple sclerosis patients. J Neurol, 2008, 255, p. 848–852.
147. MORROW, SA., KAUSHIK, T., ZAREVICS, P., et al. The effects of L-amphetamine sulfate on cognition in MS patients: Results of a randomized controlled trial. J Neurol, 2009, 256, p. 1095–1102.
148. JOHNSON, SK., DIAMOND, BJ., RAUSCH, S., et al. The Effect of Gingko Biloba on Functional Measures in Multiple Sclerosis: A Pilot Randomized Controlled Trial. Explore, 2006, 2, p. 19–24.
149. JONSSON, A., KORFITZEN, EM., HELTBERG, A., et al. Effects of neuropsychological treatment in patients with multiple sclerosis. Acta Neurol Scand, 1993, 88, p. 394–400.
150. LINCOLN, NB., DENT, A., HARDING, J., et al. Evaluation of cognitive assessment and cognitive intervention for people with multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 2002, 72, p. 93–98.
151. SOLARI, A., MOTTA, A., MENDOZZI, L., et al. Computer-aided retraining of memory and attention in people with multiple sclerosis: A randomized, double-blind controlled trial. J Neurol Sci, 2004, 222, p. 99–104.
152. CHIARAVALLOTI, ND., DELUCA, J., MOORE, NB., et al. Treating learning impairments improves memory performance in multiple sclerosis: a randomized clinical trial. Mult Scler, 2005, 11, p. 58–68.
153. ERNST, A., BLANC, F., VOLTZENLOGEL, V., et al. Autobiographical memory in multiple sclerosis patients: assessment and cognitive facilitation. Neuropsychol Rehabil, 2013, 23, p. 161–181.
154. PLOHMANN, AM., KAPPOS, L., AMMANN, W., et al. Computer assisted retraining of attentional impairments in patients with multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 1998, 64, p. 455–462.
155. VOGT, A., KAPPOS, L., CALABRESE, P., et al. Working memory training in patients with multiple sclerosis – comparison of two different training schedules. Restor Neurol Neurosci, 2009, 27, p. 225–235.
156. FINK, F., RISCHKAU, E., BUTT, M., et al. Efficacy of an executive function intervention programme in MS: A placebo-controlled and pseudo-randomized trial. Mult Scler, 2010, 16, p. 1148–1151.
157. FLAVIA, M., STAMPATORI, C., ZANOTTI, D., et al. Efficacy and specificity of intensive cognitive rehabilitation of attention and executive functions in multiple sclerosis. J Neurol Sci, 2010, 288, p. 101–105.
158. MATTIOLI, F., STAMPATORI, C., BELLOMI, F., et al. Neuropsychological rehabilitation in adult multiple sclerosis. Neurol Sci, 2010, 31, p. 271–274.
159. SHATIL, E., METZER, A., HORVITZ, O., et al. Home-based personalized cognitive training in MS patients: A study of adherence and cognitive performance. Neurorehab, 2010, 26, p. 143–153.
160. BEIER, M., BOMBARDIER, CH., HARTOONIAN, N., et al. Improved Physical Fitness Correlates With Improved Cognition in Multiple Sclerosis. Arch Phys Med Rehabil, 2014, doi: 10.1016/j.apmr.2014.02.017. (Epub ahead of print).
161. SANDROFF, BM., KLAREN, RE., PILUTTI, LA., et al. Randomized controlled trial of physical activity, cognition, and walking in multiple sclerosis. J Neurol, 2014, 261, p. 363–372.
162. LEAVITT, VM., CIRNIGLIARO, C., COHEN, A., et al. Aerobic exercise increases hippocampal volume and improves memory in multiple sclerosis: Preliminary findings. Neurocase, 2013. Epub ahead of print.
e-mail: Tess. S@seznam.cz

O autorovi| 1, 2PhDr. Tereza Štecková, 1MUDr. Vladimíra Sládková, Ph. D., 1prof. MUDr. Jan Mareš, Ph. D. 1Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Olomouc, Neurologická klinika 2Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Olomouc, Oddělení klinické psychologie

Ohodnoťte tento článek!