Konference nejen pro pediatry a dětské sestry

Přednáška doc. MUDr. Zbyňka Straňáka, CSc., MBA, z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze, konferenci zahájila.

V pátek 7. října 2011 hostil pražský Top Hotel další z řady odborných akcí pro zdravotníky, pořádaných divizí Medical Services vydavatelského domu Mladá fronta. Tentokrát byla určena (nejen) pediatrům a dětským sestrám (samostatná sesterská sekce).

Doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA, z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze konstatoval v úvodní přednášce, zabývající se problémy péče o novorozence extrémně nízké porodní hmotnosti, že Česká neonatologická společnost ČLS JEP a poskytovatelé péče jsou ve složité situaci. Pro dokreslení ocitoval slova Leoše Hegera: „Neonatalogie byla v posledních letech relativně postižena vysokou porodností na straně jedné, na druhé straně se díky úspěchům reprodukční medicíny bohužel rodí čím dál více nedonošených dětí. Neonatologie se naučila je zachraňovat, i když musím říci, že výsledky -přestože jsou na světové úrovni – na úrovni lidské moc radostné nejsou.“ Současně občanská společnost Nedoklubko protestuje proti změně pravidel pro záchranu předčasně narozených dětí a žádá, aby se hranice viability (životaschopnosti) nezvyšovala a byla zachována ve 24. týdnu těhotenství. Zavedení prenatální aplikace kortikosteroidů, postnatální podávání surfaktantu a nové možnosti léčby respiračního a oběhového selhání vedly k signifikantnímu snížení mortality u novorozenců s ELBW a k revizi hranice viability plodu. Tato hranice je ve vyspělých zemích Evropy (včetně ČR – od roku 1994) stanovena na 24. dokončený týden těhotenství (24 + 0).
Extrémní nezralost je celosvětovým problémem, který nemá pouze aspekty medicínsko-etické, ale také legislativní, sociální a ekonomické.

Problematikou následné péče o novorozence s nízkou porodní hmotností v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost se zabýval doc. MUDr. Petr Zoban, CSc., z novorozeneckého oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Současný stav shrnul následovně: incidence živorodnosti novorozenců s nízkou porodní hmotností se zvolna zvyšuje a v současnosti dosahuje 7,7 %. Na téma „Specifika výživy nejen u předčasně narozených dětí“ hovořil vedoucí lékař Dětské polikliniky FN v Motole v Praze MUDr. Petr Tláskal, CSc. Úvodem zdůraznil, že pediatrická práce by měla začínat již u výživy ženy v těhotenství. Výživa a stav výživy těhotné ženy významně ovlivňují růst a vývoj plodu i zdravotní stav dítěte při a po narození. Z pediatrického hlediska má podle doktora Tláskala velký význam především prevence navozených jevů. Přednáška doc. MUDr. Petra Pazdiory, CSc., z Ústavu epidemiologie LF UK a FN Plzeň, se zabývala aktuálními problémy v očkování.
V souvislosti s očkováním doc. Pazdiora rovněž uvedl, že v České republice je průměrně jen 10 % novorozenců očkováno proti rotavirům, a připomněl historii očkování proti příušnicím.
Primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí FN Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová, Ph. D., hovořila na téma „Infekční onemocnění v dětském věku“ – připomněla, že infekční onemocnění jsou nejčastější příčinou nemocnosti u dětí.

Proti řadě infekcí se v České republice očkuje v rámci pravidelného očkovacího kalendáře, který doznává změn podle aktuální situace. Díky tomu se řada infekčních onemocnění vyskytuje jen velmi zřídka. Přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA. připomněl, že zralé obyvatelstvo střední Evropy je velmi často postiženo také solárními kožními změnami (photoaging). Podle průzkumů tvoří 30-50 % všech kožních malignit bazaliom a spinaliom. Stále však stoupá incidence maligního melanomu, a pokud by se tento trend nezměnil, kolem roku 2040 by šlo o nejčastější zhoubný nádor. Proto probíhají nejrůznější osvětové akce a provádí se preventivní vyšetřování mateřských znamének, fotoprotekce se propaguje i na internetu (www.plazoveobleceni. cz, www.melanomy.cz). Melanom se stále častěji vyskytuje u mladších jedinců včetně dětí. Přijde-li však pacient k dermatovenerologovi s melanomem v počátečním stadiu, téměř ve 100 % případů je možné jej vyléčit. Pokud ovšem čeká až do metastáz, i přes moderní biologickou léčbu tito pacienti jen výjimečně přežívají 5 let. Závěrem profesor Arenberger připomněl, že kůže je také zrcadlem vnitřních chorob. Nemocní s kopřivkou jsou tak často překvapeni, když jim kožní lékař diagnostikuje hepatitidu, pacient se skvrnou na bérci se diví, že jej dermatovenerolog posílá na vyšetření na diabetologii.


O autorovi: Mgr. Markéta Mikšová
šéfredaktorka Zdravotnictví a medicína

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!