Konference zhoubný nádor a trombóza -mezioborový pohled

Doc. Petra Tesařová

V pražském hotelu Clarion se 19. října na konferenci Zhoubný nádor a trombóza (mediálními partnery byly odborný časopis Postgraduální medicína a Zdravotnictví a medicína) sešli lékaři z řad onkologů, internistů, urologů, gynekologů a dalších specializací, aby se vzájemně podělili o své zkušenosti s prevencí a léčbou jedné z nejzávažnějších komplikací onkologického onemocnění – hluboké žilní trombózy.

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha, která byla odborným garantem této konference, již v jejím úvodu kladla důraz na multidisciplinární přístup k pacientovi se zhoubným nádorovým onemocněním: „Onkolog má být dobrým manažerem, který provází pacienta přes všechny ty zastávky na ostatních odděleních, přes všechny komplikace, které přináší jak samotný nádor, tak onkologická léčba. Některé případy by nemusely končit špatně, pokud bychom dobře a včas zvládli hlubokou žilní trombózu.“ Vlastní konferenci zahájil doc. MUDr. Ivan Špička, CSc., z I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN Praha, svým příspěvkem o trombofilních stavech u pacientů s mnohočetným myelomem: „U hlavních hematologických malignit – leukémií, lymfomů a mnohočetného myelomu – riziko tromboembolie souvisí s typem nádoru, iatrogenními vlivy (chemoterapie) a celkovým stavem nemocného. Například lenalidomid, především v kombinaci s vysokodávkovaným dexametazonem a erytropoetinem, způsobuje zvýšené riziko žilní trombózy.“ Venózní tromboembolismus je relativně častou a závažnou komplikací léčby žen s gynekologickými nádory. Nejenže zvyšuje morbiditu, ale také snižuje kvalitu jejich života. Kontroverzi prodloužené profylaxe u těchto pacientek posluchačům více přiblížil prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN v Motole. „Optimální délka profylaxe při primární i sekundární chirurgické léčbě je 10 dní. Prodlouženou profylaxi si zaslouží pacientky s rizikovými faktory, v závislosti na jejich počtu a pořadí. Kontroverzní otázkou však stále zůstává, jak dlouho má tato profylaxe trvat,“ podotýká Rob.

Incidence hluboké žilní trombózy v České republice je 1-2 případy na 1000 obyvatel. Pacienti se zhoubným nádorem však mají 4-6krát vyšší riziko oproti pacientům bez zhoubného onemocnění.
Spojení mezi malignitou a trombózou si poprvé všiml Trousseau v 19. století, sám totiž trpěl karcinomem žaludku a diagnostikoval si trombózu. U mnohých pacientů nebylo a není dosud jasné, co bylo dříve -zda nádor, nebo trombóza; doc. Tesařová to přirovnává ke vztahu slepice-vejce. Od dob Trousseauových samozřejmě lépe známe patofyziologické mechanismy, jakými jsou aktivovány určité cytokiny, destičky a koagulační faktory. Až neuvěřitelně zajímavě a velmi podrobně o nich hovořil prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc., z 1. chirurgické kliniky hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN, který měl přednášku na téma Problematika TEN v chirurgických oborech se zaměřením na onkochirurgii. Všechny účastníky ohromil svými znalostmi na úrovni molekulární biologie, citoval autory nejrůznějších studií z této oblasti. Zajímavý byl např. Linenbergerův objev antiproliferační aktivity heparinu in vitro. Otázkou zůstává, proč funguje na buněčných kulturách nebo na myších, ale klinicky efekt nebyl prokázán. „Myším se podávají nejprve látky způsobující nádor a poměrně brzy na to se podá heparin – jsou to uměle navozené podmínky,“ řekl Krška.

Prof. MUDr. Václav Monhart, CSc. a prof. MUDr. František Kölbel, DrSc., z redakční rady časopisu Postgraduální medicína

Profylaxe nízkomolekulárními hepariny je podle něj podceňována, neboť 60 % onkologických pacientů, kteří umírají v důsledku hluboké žilní trombózy, tedy plicní embolie, mají pouze lokalizovanou formu karcinomu nebo nádor bez vzdálených metastáz. Odborné společnosti doporučují po operaci profylaxi prodlouženou na 4 týdny (pro zajímavost – její úhrada pojišťovnou se projednávala 2 roky) a tam, kde k trombofilním stavům existuje predispozice, ještě déle. „Všechny studie prokázaly pozitivní efekt prodloužené profylaxe u pacientů léčených thalidomidem, dexametazonem a dalšími trombofilními léky. Heparinizace pro chemoterapii jako takovou u většiny ambulantních pacientů naopak postrádá smysl. Užíváme ji, pokud se jedná o pacienta s rizikovými faktory,“ vysvětlil Krška a zakončil svou přednášku tématem rizika x benefity laparoskopických operací. Na podiu se vystřídali ještě dva skvělí přednášející – prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc., z Trombotického centra Ústavu klinické biochemie a diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP, a MUDr. Marek Grega z Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole. Prof. Kvasnička rozvinul problematiku guidelines u profylaktického podávání nízkomolekulárního heparinu, na jejichž nedostatečnost upozornil již Krška.

MUDr. Grega prezentoval výsledky své studie, v níž porovnával výskyt smrtelné tromboembolické nemoci v pitevních nálezech s jejím rizikem, resp. předpokladem, vysloveným ošetřujícím lékařem z dokumentace. Doc. Tesařová pronesla závěrečné poděkování všem přednášejícím, pořadatelům a dalším předsedajícím – prof. MUDr. Václavu Monhartovi, CSc., a prof. MUDr. Františku Kölbelovi, DrSc., z redakční rady Postgraduální medicíny.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!